Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 C 327/2020-98

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Cejpkem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o 30 969,30 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 14 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 14 600 Kč od 24. 8. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně proti žalované domáhala zaplacení částky

16 369,30 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 19 708,59 Kč od 17. 4. 2019 do 23. 8. 2019 a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 5 108,59 Kč od 24. 8. 2019 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 14 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 14 600 Kč od 24. 8. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně proti žalované domáhala zaplacení částky 16 369,30 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 19 708,59 Kč od 17. 4. 2019 do 23. 8. 2019 a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 5 108,59 Kč od 24. 8. 2019 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 30 969,30 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že dne 1. 10. 2018 uzavřela s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru anonymizováno půjčka číslo na jejímž základě poskytla žalované částku 20 000 Kč bezhotovostně na její bankovní účet. Žalovaná se ve smlouvě zavázala tuto částku vrátit společně se smluvním úrokem ve výši 111,33 % ročně ve třiceti měsíčních splátkách po 1 995 Kč. Jelikož se žalovaná dostávala do prodlení se splácením, žalobkyně jí účtovala poplatek za každou upomínku ve výši 450 Kč a smluvní pokutu za prodlení s úhradou pravidelné splátky ve výši 499 Kč. Jelikož žalovaná dlužnou částku neuhradila ani v dodatečné lhůtě, byl úvěr ke dni 16. 4. 2019 zesplatněn. Žalobkyni tak současně vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, s níž je žalovaná v prodlení. Dlužná částka sestává z neuhrazené jistiny ve výši 19 708,59 Kč, úroků ve výši 7 634,33 Kč, smluvní pokuty vyčíslené ke dni 17. 10. 2019 na částku 3 626,38 Kč a z úroku z prodlení. Žalovaná dlužnou částku přes výzvu neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ač jí byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem podle , (dále jen „ “), na adresu trvalého pobytu. K nařízenému jednání se žalovaná nedostavila, aniž by se předem omluvila. Nedostavila se ani žalobkyně, která svou neúčast omluvila. Soud při splnění zákonných podmínek jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků ( ).

3. Soud ve věci provedl dokazování listinami. Z lustrace v centrální evidenci exekucí vyplynulo, že na majetek žalované nebyla v době uzavření smlouvy o úvěru vedena žádná exekuce. Z výplatní pásky za měsíc červenec 2018 byl čistý příjem žalované ze zaměstnání 15 934 Kč, podle výplatní pásky za měsíc srpen 2018 žalovaná ve svém zaměstnání dosáhla čistého příjmu 14 486 Kč. Z výpisu z účtu žalované č. bankovní účet za období od 1. 8. 2018 do 31. 8. 2018 bylo zjištěno, že žalovaná měla za uvedený měsíc příjmy na účet ve výši 20 137 Kč, výdaje žalované činily 20 098,62 Kč a konečný zůstatek na účtu žalované ke dni 31. 8. 2018 činil 13,94 Kč. Z databáze časových řad příjmení vyplývá, že v době uzavření smlouvy o úvěru činila průměrná úroková sazba u úvěrů na spotřebu s fixací do 1 roku včetně poskytovaných bankami 9,22 % ročně.

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru anonymizováno půjčka číslo soud zjistil, že byla uzavřena dne 1. 10. 2018 mezi žalobkyní a žalovanou a že se v ní žalobkyně zavázala poskytnout žalované neúčelový úvěr ve výši 20 000 Kč na dobu 30 měsíců, a to bezhotovostně na bankovní účet žalované č. bankovní účet. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit společně s úrokem ve výši 111,33 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách po 1 995 Kč Smluvní podmínky k této smlouvě – žalovanou rovněž podepsané – obsahují mimo jiné povinnost žalované uhradit žalobkyni poplatek za upomínku ve výši 450 Kč a smluvní pokutu ve výši 499 Kč v případě prodlení s úhradou pravidelné splátky. Pokud dojde k zesplatnění úvěru, je žalovaná povinna hradit žalobkyni rovněž smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Podle čl. IV odst. 5 podmínek se úhrady žalované započítávají v tomto pořadí: náklady na vymáhání dlužné částky, smluvní pokuty, poplatek za poskytnutí úvěru, úrok, jistina úvěru. V připojeném formuláři pro standardní informace o spotřebitelském úvěru jsou uvedeny parametry úvěru včetně sankčních plateb, přičemž tento formulář je datován dnem 1. 10. 2018 a je žalovanou vlastnoručně podepsán. Ze splátkového kalendáře vyplývá datum jednotlivých splátek, a jak mají být započítávány na úrok a jistinu. Z potvrzení o provedení tuzemské úhrady je patrno, že žalobkyně odeslala dne 4. 10. 2018 částku 20 000 Kč na bankovní účet č. bankovní účet.

5. Z rozložení plateb soud zjistil, jakým způsobem byl úvěr žalovanou splácen, přičemž žalované byla účtována jedna smluvní pokuta ve výši 499 Kč za prodlení s úhradou pravidelné splátky a jeden poplatek ve výši 450 Kč za upomínku. Z upomínek ze dne 6. 11. 2018, 21. 11. 2018 a 12. 3. 2018 soud zjistil, že žalovaná byla opakovaně vyzývána k úhradě dlužných splátek. Dopisem ze dne 23. 4. 2019 žalobkyně oznámila žalované zesplatnění úvěru ke dni 16. 4. 2019 a vyzvala ji k úhradě dluhu do 30 dnů. Z předžalobní upomínky vyplývá, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky do 20. 8. 2019; výzva byla dle informace české pošty odeslána téhož dne.

Soud důkazy hodnotil jednotlivě a ve vzájemné souvislosti. Účastníci neměli námitky proti pravosti či pravdivosti jednotlivých listinných důkazů. Jelikož ani soud sám žádné takové pochybnosti o listinných důkazech v průběhu řízení nezískal, bez dalšího z nich vycházel. Na základě provedeného dokazování tak má soud za zjištěný následující skutkový stav věci. Účastníci spolu dne 1. 10. 2018 uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně zaslala žalované na bankovní účet částku 20 000 Kč. Žalovaná se tuto částku zavázala vrátit žalobkyni společně s úrokem ve výši 111,33 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách po 1 995 Kč. Před uzavřením smlouvy žalobkyně zjistila, že na majetek žalované není vedena exekuce a její čistý měsíční příjem ze zaměstnání za měsíce červenec a srpen 2018 činil 15 934 Kč a 14 486 Kč. Žalovaná za měsíc srpen 2018 spotřebovala veškeré příjmy na svůj účet a konečný zůstatek činil 13,94 Kč. Jelikož žalovaná nesplácela řádně a včas, byl jí žalobkyní účtován poplatek za upomínky a smluvní pokuty; následně byl úvěr ke dni 16. 4. 2019 zesplatněn. Žalovaná přes výzvu svůj dluh nevyrovnala.

6. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1. 12. 2016 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle zákona o spotřebitelském úvěru, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

7. Podle , (dále jen „o. z.), neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle o. z. je v prodlení dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní. Podle o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.

8. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

9. Na základě provedených důkazů a s ohledem na , , 2, , o spotřebitelském úvěru, ve spojení s § číslo odst. 1, odst. 2, § číslo, § číslo odst. 1, o. z., soud dospěl k závěru, že na závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovanou je plně aplikovatelný zákon o spotřebitelském úvěru, neboť žalobkyně žalované poskytla spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná při tomto právním jednání nevystupovala jako podnikatel (alespoň to nevyplývá z jejího označení v hlavičce smlouvy), přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by spotřebitelský úvěr měl souviset s podnikatelskou činností žalované. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, resp. zápůjčky podle terminologie užívané , je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele poskytnutou půjčku splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet půjčku je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č.j. -39). Ačkoliv žalobkyně soudu prokázala, že ověřovala úvěruschopnost žalované tím, že si od ní vyžádala výpis z účtu, výplatní pásku za měsíce červenec a srpen 2018 a k její osobě provedla lustraci v centrální evidenci exekucí, soud nemůže učinit závěr, že by žalobkyně dostála své povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Věřitel se před uzavřením smlouvy se žalovanou evidentně nezabýval závazky a výdaji žalované, tedy zda žalované reálně zůstane částka, kterou bude budoucí úvěr splácet. Z výpisu z účtu za měsíc srpen 2018 vyplynulo, že žalovaná své veškeré příjmy spotřebuje, uvedené prokazuje počáteční zůstatek na účtu ve výši -24,44 a konečný zůstatek ve výši 13,94 Kč. Ačkoliv tedy žalovaná měla za červenec i srpen 2018 příjem minimálně ze svého zaměstnání, za ani v jednom měsíci podle předloženého výpisu z účtu nedisponovala zdaleka částkou 1 995 Kč nutnou pro úhradu splátky budoucího úvěru. Toto zjištění mělo u věřitele nutně vyvolat pochybnost, zda bude žalovaná schopna splácet další dluh.

10. S ohledem na výše uvedené učinil soud závěr, že žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr, a proto soud posoudil smlouvu uzavřenou mezi žalobkyní a žalovanou jako neplatnou dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. I přes znění předmětného ustanovení je potřeba neplatnost považovat za absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti, neboť smyslem zákona o spotřebitelském úvěru je implementace předpisů EU vydaných na ochranu spotřebitele. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy odkazuje soud pro zjednodušení na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C číslo. Je-li absolutně neplatná smlouva, jsou i v případě této smlouvy absolutně neplatná ujednání o smluveném úroku a poplatcích, jak vyplývají ze smlouvy.

11. Žalobkyně však soudu prokázala, že žalované poskytla finanční prostředky v celkové výši 20 000 Kč. Žalovaná na tento svůj dluh zaplatila pouze 5 400 Kč. Celkový dluh žalované vůči žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení tak činí 14 600 Kč. Žalovaná v řízení nijak netvrdila, a tedy ani neprokázala, že by tyto peněžní prostředky žalobkyni zcela vrátila. Vzhledem k tomu, že smlouva uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou je absolutně neplatná a mezi stranami nejsou jiná platná smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, neboť jí žalobkyně plnila z neplatné smlouvy. Žalovaná je proto povinna žalobkyni vydat to, oč se obohatila. S ohledem na výše uvedené soud uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni částku ve výši 14 600 Kč. V souladu s  soud žalované uložil, aby tuto částku zaplatila do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.

12. Pokud jde o příslušenství, má žalobkyně právo na úrok z prodlení podle o. z. ve výši podle , neboť žalovaná je v prodlení s plněním peněžitého závazku. Žalovaná byla povinna závazek splnit bez zbytečného odkladu poté, co ji k tomu žalobkyně vyzvala. K odeslání výzvy k úhradě došlo prokazatelně teprve v srpnu 2019. Soud proto žalobkyni přiznal požadovaný úrok z prodlení z dlužné částky 16 400 Kč od 24. 8. 2019 do zaplacení.

13. Zbývající část žaloby ohledně zbytku jistiny ve výši 5 108,59 Kč se zákonným úrokem z prodlení a ohledně požadovaných dlužných úroků z úvěru a požadované smluvní pokuty za prodlení soud s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy zamítnul.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s  Žalobkyně se v řízení domáhala ke dni vyhlášení rozsudku částky 30 969,30 Kč, úspěšná však byla pouze co do částky 14 600 Kč, tj. z cca 47 %. Žalovaná byla úspěšná co do zamítnuté částky 16 369,30 Kč, tj. z cca 53 %. S ohledem na skutečnost, že úspěch účastníků řízení je téměř stejný, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v obec prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních.

Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.