Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
33 C 22/2022-52
Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl JUDr. Tomášem Holčapkem, Ph.D., jako samosoudcem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částka
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku částka, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku [částka], se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Předmětem řízení v době vydání rozsudku bylo peněžité plnění nepřevyšující na jistině částka, proto proti vydanému rozsudku není odvolání přípustné a podle § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. se v odůvodnění uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
2. Soud ve věci rozhodl podle § 115a o. s. ř. o. s. ř. bez nařízení jednání, přičemž účastníci s tímto postupem výslovně souhlasili, případně se k němu na výzvu soudu nevyjádřili, a jejich souhlas se tak předpokládal podle § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř.
3. Předmětem řízení bylo zaplacení částky částka z titulu smluvní pokuty (dvakrát částka) za nevrácení dvou přijímacích zařízení v souvislosti s poskytnutím služeb elektronických komunikací, a to zařízení označených v žalobě jako„ anonymizována čtyři slova WIFI“ a„ anonymizována tři slova“, dále částky částka jako poplatku za odpojení z důvodu nedoplatku a dále částky částka jako neuhrazeného nájemného za pronájem obou uvedených zařízení (za každé částka měsíčně za celkem tři měsíční období).
4. Soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO, a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací (prokázáno uvedenou smlouvou a všeobecnými podmínkami). Ve smlouvě se jako součást objednaných služeb uváděl„ pronájem modemu anonymizována dvě slova za částka“ a„ pronájem anonymizována dvě slova anonymizováno“. V písmeni e) smlouvy se žalovaný zavázal uhradit smluvní pokutu dle ceníku, pokud nevrátí pronajaté přijímací zařízení řádně a včas. Podle ceníku právní předchůdkyně žalobkyně činila cena za pronájem„ anonymizována dvě slova“ částka měsíčně, cena za„ pronájem WiFi modemu“ rovněž částka měsíčně, náhrada nákladů za odpojení z důvodu nedoplatku činila částka a smluvní pokuta za nevrácení zařízení včas a v pořádku činila částka pro vyjmenovaná zařízení:„ set-top box anonymizována dvě slova číslo anonymizováno, anonymizována dvě slova, anonymizováno příjmení příjmení, anonymizováno, anonymizováno, anonymizováno, anonymizována dvě slova booster“ (prokázáno ceníkem). Právní předchůdkyně žalobkyně provedla instalaci zařízení u žalovaného (prokázáno zakázkovými listy ze dne datum a datum). Za období od datum do datum vyúčtovala právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému za„ pronájem anonymizována dvě slova“ a„ pronájem anonymizována dvě slova anonymizováno“ celkem částka, dále mu vyúčtovala poplatek za odpojení z důvodu nedoplatku ve výši částka (prokázáno jednotlivými měsíčními vyúčtováními). Z jednotlivých vyúčtování bylo též zjištěno, že dluh žalovaného postupně narůstal. Z důvodu nehrazení služeb právní předchůdkyně žalobkyně od smlouvy odstoupila a vyzvala žalovaného k úhradě nedoplatku a vrácení obou zařízení (prokázáno dopisem ze dne datum). Jmění právní předchůdkyně žalobkyně přešlo na žalobkyni v důsledku fúze sloučením (prokázáno výpisem z obchodního rejstříku). Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě před podáním žaloby (prokázáno výzvou k úhradě dluhu ze dne datum a podacím archem k ní).
5. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala přenechat žalovanému věc (dvě přijímací zařízení specifikovaná výše) k dočasnému užívání a žalovaný se zavázal platit za to nájemné (§ 2201 o. z.), přičemž žalovaný tuto povinnost nesplnil. V rozsahu požadovaného dlužného nájemného (částka) proto soud shledal žalobu důvodnou. Nárok na zaplacení poplatku za odpojení z důvodu neplacení ve výši částka soud posoudil rovněž jako důvodný, neboť jeho sjednání ve výši částka představovalo dohodu stran, která nijak neodporovala § 63 zákona č. 127/2005 Sb. , o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, ani jiným právním předpisům, přičemž bylo věcí žalobkyně, že v řízení požadovala částku pouze částka. Soud proto žalobě v rozsahu částky celkem částka vyhověl.
6. Uplatněný nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši celkem částka soud naopak důvodným neshledal. Soud věc posoudil podle § 1813 o. z., dle něhož se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele; to neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. Soud shledal předmětné ujednání o smluvní pokutě nepřiměřeným, neboť zakládalo právo na smluvní pokutu v poměrně značné výši, aniž by byla jakkoli vázána na hodnotu zařízení, které žalovaný podle tvrzení žalobkyně nevrátil. Šlo tedy o ujednání nepřiměřené, k němuž by se přihlíželo pouze, pokud by se ho dovolal žalovaný, což se nestalo. Soud také zohlednil právní názor vyslovený Ústavním soudem v nálezu ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 3512/11 , podle něhož„ v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu (podobně jako rozhodčí doložka) zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis).“ V projednávané věci sice žalobkyně správně uvedla, že v samotném textu smlouvy bylo napsáno, že účastník (tj. žalovaný) se zavazuje uhradit smluvní pokutu dle ceníku, pokud nevrátí pronajaté přijímací zařízení řádně a včas, nicméně v tomto ujednání nebyla obsažena ani bližší specifikace, co se pro jeho účely rozumí přijímacím zařízením, ani výše smluvní pokuty. Ceník nebyl pevnou součástí smlouvy, nebyl k ní připojen ani žalovaným podepsán, nýbrž šlo o dokument samostatný a žalovaným nepodepsaný. Soud se proto nemohl ztotožnit s argumentem žalobkyně, že tento způsob sjednání smluvní pokuty byl souladný s citovaným nálezem Ústavního soudu. Soud tedy žalobu v rozsahu částky částka zamítl.
7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , podle něhož, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Vzhledem k tomu, že žalovaný měl ve věci převážný procesní úspěch, avšak podle spisu mu žádné náklady řízení nevznikly, soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.
8. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebude-li povinnost uložená vykonatelným rozhodnutím splněna, lze se splnění domáhat prostřednictvím soudního výkonu rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. o. s. ř. nebo exekuce podle zákona č. 120/2001 Sb. , exekučního řádu, ve znění pozdějších předpisů.