Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 135/2021-33

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudcem Mgr. Václavem Kokožkou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem právnická osoba anonymizována dvě slova,

příjmení jméno, země

zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení

se sídlem adresa

proti

žalované: osobní údaje žalované

bytem adresa žalované

o zaplacení 6 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 4 248 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 248 Kč ve výši 7,05 % od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2017, ve výši 7,5 % od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, ve výši 8 % od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, ve výši 8,75 % od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, ve výši 9 % od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020, ve výši 7,25 % od 1. 7. 2020 do 30. 6. 2021, ve výši 7,5 % od 1. 7. 2021 do 26. 10. 2021 a od 27. 10. 2021 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 7 procentních bodů, platných pro první den příslušného kalendářního pololetí, ve kterém prodlení trvá, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ohledně částky 1 752 Kč se zákonnými úroky z prodlení od 2. 7. 2015 do zaplacení a ohledně kapitalizovaných úroků od 31. 3. 2007 do 5. 4. 2008 ve výši 2 424 Kč zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu Plzeň-sever.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 4 248 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 248 Kč ve výši 7,05 % od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2017, ve výši 7,5 % od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, ve výši 8 % od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, ve výši 8,75 % od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, ve výši 9 % od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020, ve výši 7,25 % od 1. 7. 2020 do 30. 6. 2021, ve výši 7,5 % od 1. 7. 2021 do 26. 10. 2021 a od 27. 10. 2021 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 7 procentních bodů, platných pro první den příslušného kalendářního pololetí, ve kterém prodlení trvá, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se ohledně částky 1 752 Kč se zákonnými úroky z prodlení od 2. 7. 2015 do zaplacení a ohledně kapitalizovaných úroků od 31. 3. 2007 do 5. 4. 2008 ve výši 2 424 Kč zamítá. III. Žalobce je povinen zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu Plzeň-sever. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 6 000 Kč z titulu neuhrazené jistiny půjčky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřel dne datum s původním věřitelem (spol. právnická osoba, IČO), smlouvu o půjčce číslo na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka 6 000 Kč, přičemž žalovaná se zavávala dlužnou částku vrátit s navýšením o 4 176 Kč, celkem 10 176 Kč v 53 pravidelných týdenních splátkách po 192 Kč. Žalovaná však do dnešního dne uhradila pouze částku 1 752 Kč.

Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu (dále jen „ “) žalovanou vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovala, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání.

Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum, bylo zjištěno, že původní věřitel (spol. právnická osoba) postoupil předmětnou pohledávku vymáhanou touto žalobou přechodnému věřiteli (spol. anonymizována čtyři slova číslo, se sídlem adresa), a to v souladu s ustanovením a násl. , , ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ o.z.“). Žalovaná byla o postoupení pohledávky vyrozuměna dopisem ze dne datum. Následně přechodný věřitel postoupil na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum předmětnou pohledávku na žalobkyni. Žalovaná byla o postoupení pohledávky vyrozuměna dopisem ze dne datum.

Ze Smlouvy o půjčce číslo ze dne datum soud zjistil, že původní věřitel (spol. právnická osoba) a žalovaná uzavřeli ve smyslu ustanovení a násl. , (dále jen obč. zák.) smlouvu o půjčce, na základě které se původní věřitel zavázal žalované poskytnout finanční prostředky ve výši 6 000 Kč. Žalovaná se naproti tomu zavázala poskytnutou částku vrátit s navýšením v celkové výši 10 176 Kč, a to v 53 pravidelných týdenních splátkách po 192 Kč s tím, že první splátka je splatná nejpozději do 7. dne od uzavření smlouvy. Žalovaná řádně a včas neplnila své závazky plynoucí ze smlouvy, když uhradila celkem částku 1 752 Kč. Žalobkyně po žalované požaduje zaplacení částky 6 000 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení z této částky od datum až do zaplacení. Podle ustanovení o.z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

Podle § 3 odst. 1 obč. zák. výkon práv a povinností vyplývající z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

Podle § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

Dle nálezu Ústavního soudu výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením , ale především s článkem 36 y. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , dále sp. zn. vyplývá, že„ Při sjednání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejbližším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytnutých peněžními y výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“.

Soud se v prvé řadě zabýval posouzením toho, zda je smlouva o půjčce platným právním titulem či nikoli. Je zjevné, že smlouva byla uzavřena ještě za účinnosti a je ji nutno posuzovat podle této starší právní úpravy. Předmětná smlouva byla uzavřena jako spotřebitelská a žalovaný tak vystupuje podle obč. zák. jako spotřebitel a původní věřitel v pozici podnikatele. Podle obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která jsou v rozporu s požadavkem dobré víry a znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, podle odst. 2 se ustanovení odst. 1 nevztahuje na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění nebo cenu plnění. Citovaná ustanovení jsou přitom odrazem evropského spotřebitelského práva, zejména směrnice o zneužívajících klauzulích, přičemž podle judikatury Evropského soudního dvora je tuto směrnici nutno vykládat ve vztahu k ochraně spotřebitele co nejšířeji a soud je, jak plyne mimo jiné z rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , povinen z úřední povinnosti zkoumat existence zneužívajících klauzulí tak, aby bylo dosaženo ochrany spotřebitele bez ohledu na to, zda se jí dovolá či nikoli.

Uzavřenou smlouvu soud považuje za absolutně neplatnou, když v době uzavření smlouvy, tj. v březnu 2007, dle statistiky ČNB činila průměrná úroková sazba u úvěru poskytovaných peněžními y pro potřeby domácnosti 13,76 %, bylo by tak možné akceptovat až trojnásobek, tj. 41,28 %. Ve smluvních podmínkách, které jsou součástí smlouvy o půjčce, je mj. stanoveno, že výše RPSN činí 206,8 %. Přestože RPSN není totéž co úrok, je zřejmé, že částka, kterou měl žalovaný zaplatit nad rámec půjčené částky, přesahuje i trojnásobek běžného smluvního úroku sjednaného pro úvěry v daném období a je nutno pohlížet na uzavřenou smlouvu jako na smlouvu absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu obč. zák. citovaného shora, neboť smlouva obchází zákon, když svou podstatou směřuje k navýšení odměny za poskytnutou půjčku, především co se týká dalších poplatků vzniklých v souvislosti s uzavřením předmětné smlouvy. V tomto ohledu je třeba hodnotit ujednání ve smlouvě o půjčce o nároku na souhrnný poplatek ve světle obč. zák. jako ujednání, která je v rozporu s požadavkem dobré víry a které znamená újmu spotřebitele a značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, je tedy ujednáním absolutně neplatným.

Za uvedeného stavu má soud za to, že nárok ze smlouvy, která jsou absolutně neplatným právním úkonem, je možné vypořádat toliko v režimu bezdůvodného obohacení podle § 451 odst. 1 a 2 obč. zák. S ohledem na skutečnost, že žalovaná zaplatila celkem částku 1 752 Kč, zbývá uhradit na jistině ještě 4 248 Kč. Žalovaná je tak povinna zaplatit žalobkyni částku 4 248 Kč z titulu bezdůvodného obohacení. Pokud jde o prodlení, žalobkyni byl přiznán zákonný úrok z prodlení podle o. z. ve spojení s  a 2 Ve zbytku musela být žaloba jako nedůvodná zamítnuta, neboť soud shledal absolutně neplatnou samotnou smlouvu o půjčce.

Soud dále výrokem III. tohoto rozsudku s ohledem na skutečnost, že ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, uložil žalobkyni povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s položkou 2 odst. 2. sazebníku poplatků, který je přílohou k  , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle , kdy žalobkyně byla ve věci převážně neúspěšná, žalované žádné náklady nevznikly. Soud tak rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Při vyčíslení míry úspěchu a neúspěchu soud přihlížel v souladu s nálezem Ústavního soudu i k požadovanému příslušenství, když je nutno při rozhodování o náhradě nákladů řízení dle míry úspěchu ve věci zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen jistiny pohledávky, ale též stran jejího příslušenství.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. ).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.