Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 214/2021-51

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Brzákovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o 20 972 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 723,55 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 998,57 Kč a se zákonným úrokem z prodlení z částky 6 723,55 Kč ve výši 7,05 % ročně za dobu od 16. 5. 2017 do 30. 6. 2017, ve výši 7,05 % ročně za dobu od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017, ve výši 7,5 % ročně za dobu

od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, ve výši 8 % ročně za dobu od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018,

ve výši 8,75 % ročně za dobu od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, ve výši 9 % ročně za dobu

od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019, ve výši 9 % ročně za dobu 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020, ve výši 7,25 % ročně za dobu od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020 a za dobu od 1. 1. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to vše do tří dnů

od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 4 872 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3 486,64 Kč a se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 872 Kč ve výši 7,05 % ročně za dobu od 16. 5. 2017 do 30. 6. 2017,

ve výši 7,05 % ročně za dobu od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017, ve výši 7,5 % ročně za dobu od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, ve výši 8 % ročně za dobu od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018,

ve výši 8,75 % ročně za dobu od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, ve výši 9 % ročně za dobu

od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019, ve výši 9 % ročně za dobu 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020, ve výši 7,25 % ročně za dobu od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020 a za dobu od 1. 1. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 416,45 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 509,43 Kč a se zákonným úrokem z prodlení z částky 2 416,45 Kč ve výši 7,05 % ročně za dobu od 16. 5. 2017 do 30. 6. 2017, ve výši 7,05 % ročně za dobu od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017, ve výši 7,5 % ročně za dobu

od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, ve výši 8 % ročně za dobu od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018,

ve výši 8,75 % ročně za dobu od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, ve výši 9 % ročně za dobu

od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019, ve výši 9 % ročně za dobu 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020, ve výši 7,25 % ročně za dobu od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020 a za dobu od 1. 1. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to vše do tří dnů

od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 6 960 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 987,63 Kč a se zákonným úrokem z prodlení z částky 6 960 Kč ve výši 7,05 % ročně za dobu od 16. 5. 2017

do 30. 6. 2017, ve výši 7,05 % ročně za dobu od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017, ve výši 7,5 % ročně za dobu od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, ve výši 8 % ročně za dobu od 1. 7. 2018

do 31. 12. 2018, ve výši 8,75 % ročně za dobu od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, ve výši 9 % ročně za dobu od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019, ve výši 9 % ročně za dobu 1. 1. 2020

do 30. 6. 2020, ve výši 7,25 % ročně za dobu od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020 a za dobu

od 1. 1. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, se zamítá.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 723,55 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 998,57 Kč a se zákonným úrokem z prodlení z částky 6 723,55 Kč ve výši 7,05 % ročně za dobu od 16. 5. 2017 do 30. 6. 2017, ve výši 7,05 % ročně za dobu od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017, ve výši 7,5 % ročně za dobu od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, ve výši 8 % ročně za dobu od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, ve výši 8,75 % ročně za dobu od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, ve výši 9 % ročně za dobu od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019, ve výši 9 % ročně za dobu 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020, ve výši 7,25 % ročně za dobu od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020 a za dobu od 1. 1. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 4 872 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3 486,64 Kč a se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 872 Kč ve výši 7,05 % ročně za dobu od 16. 5. 2017 do 30. 6. 2017, ve výši 7,05 % ročně za dobu od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017, ve výši 7,5 % ročně za dobu od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, ve výši 8 % ročně za dobu od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, ve výši 8,75 % ročně za dobu od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, ve výši 9 % ročně za dobu od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019, ve výši 9 % ročně za dobu 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020, ve výši 7,25 % ročně za dobu od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020 a za dobu od 1. 1. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, se zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 416,45 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 509,43 Kč a se zákonným úrokem z prodlení z částky 2 416,45 Kč ve výši 7,05 % ročně za dobu od 16. 5. 2017 do 30. 6. 2017, ve výši 7,05 % ročně za dobu od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017, ve výši 7,5 % ročně za dobu od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, ve výši 8 % ročně za dobu od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, ve výši 8,75 % ročně za dobu od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, ve výši 9 % ročně za dobu od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019, ve výši 9 % ročně za dobu 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020, ve výši 7,25 % ročně za dobu od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020 a za dobu od 1. 1. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. IV. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 6 960 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 987,63 Kč a se zákonným úrokem z prodlení z částky 6 960 Kč ve výši 7,05 % ročně za dobu od 16. 5. 2017 do 30. 6. 2017, ve výši 7,05 % ročně za dobu od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017, ve výši 7,5 % ročně za dobu od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, ve výši 8 % ročně za dobu od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, ve výši 8,75 % ročně za dobu od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, ve výši 9 % ročně za dobu od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019, ve výši 9 % ročně za dobu 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020, ve výši 7,25 % ročně za dobu od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020 a za dobu od 1. 1. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, se zamítá. V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 26. 5. 2021 domáhala

po žalované zaplacení částky 11 595,55 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi společností právnická osoba a žalovanou došlo dne 30. 6. 2008 k uzavření smlouvy o půjčce

číslo jejíž součástí byly smluvní podmínky. Žalované byly na základě této smlouvy poskytnuty peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně souhrnný poplatek

ve výši 4 872 Kč. Celkovou částku ve výši 11 872 Kč se žalovaná zavázala uhradit v 53 týdenních splátkách po 224 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 6. 7. 2009. Žalovaná

na pohledávku do dnešního dne uhradila částku 276,45 Kč. Pohledávka za žalovanou byla z původního věřitele postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 5. 2017 na žalobkyni.

2. Žalobkyně se dále žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 26. 5. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 9 376,45 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi společností právnická osoba a žalovanou došlo dne 22. 1. 2008 k uzavření smlouvy o půjčce

číslo jejíž součástí byly smluvní podmínky. Žalované byly na základě této smlouvy poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně souhrnný poplatek

ve výši 6 960 Kč. Celkovou částku ve výši 16 960 Kč se žalovaná zavázala uhradit v 53 týdenních splátkách po 320 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 27. 1. 2009. Žalovaná

na pohledávku do dnešního dne uhradila částku 7 583,55 Kč. Pohledávka za žalovanou byla z původního věřitele postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 5. 2017 na žalobkyni.

3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporovala.

4. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutková zjištění a závěr o skutkovém stavu:

a) Mezi společností právnická osoba a žalovanou došlo dne 30. 6. 2008 k uzavření smlouvy o půjčce číslo jejíž součástí byly smluvní podmínky. Žalované byly na základě této smlouvy poskytnuty peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se ve smlouvě zavázala zaplatit věřiteli souhrnný poplatek ve výši 4 872 Kč. Celkovou částku ve výši 11 872 Kč se žalovaná zavázala uhradit v 53 týdenních splátkách

po 224 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 6. 7. 2009 (smlouva o půjčce, smluvní podmínky).

Pohledávka za žalovanou byla ze společnosti právnická osoba postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 5. 2017 na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 15. 5. 2017, který byl žalované odeslán dne 15. 6. 2017 (smlouva o postoupení pohledávek a její příloha, oznámení o postoupení pohledávky, podací lístek).

Dne 26. 2. 2021 zaslal právní zástupce žalobkyně žalované předžalobní výzvu ze dne 25. 2. 2021 (předžalobní výzva, podací lístek).

b) Mezi společností právnická osoba a žalovanou došlo dne 22. 1. 2008 k uzavření smlouvy o půjčce číslo jejíž součástí byly smluvní podmínky. Žalované byly na základě této smlouvy poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se ve smlouvě zavázala zaplatit věřiteli souhrnný poplatek ve výši 6 960 Kč. Celkovou částku ve výši 16 960 Kč se žalovaná zavázala uhradit v 53 týdenních splátkách

po 320 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 27. 1. 2009 (smlouva o půjčce, smluvní podmínky).

Pohledávka za žalovanou byla ze společnosti právnická osoba postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 5. 2017 na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 15. 5. 2017, který byl žalované odeslán dne 15. 6. 2017 (smlouva o postoupení pohledávek a její příloha, oznámení o postoupení pohledávky, podací lístek).

Dne 26. 2. 2021 zaslal právní zástupce žalobkyně žalované předžalobní výzvu ze dne 25. 2. 2021 (předžalobní výzva, podací lístek).

5. Dle ustanovení přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

6. Dle ustanovení má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu,

co bylo dáno. Zápůjčka se splácí v měně místa splnění. Při nepeněžité zápůjčce se vrací věc stejného druhu, jaká byla zápůjčkou dána. Nezáleží na tom, zda její cena mezi tím stoupla nebo klesla.

7. Dle ustanovení při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Při nepeněžité zápůjčce lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věci lepší jakosti, ale téhož druhu.

8. Dle ust. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

9. Dle ust. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

10. Dle ust. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Dle ust. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

12. Dle ustanovení po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Dle ustanovení výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

14. Dle ustanovení může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

15. Dle ustanovení , 2 , postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí.

16. Dle ustanovení postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka nevylučuje.

17. Dle ust. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo

na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí

i v případě, byl-li závazek zrušen.

18. Soud v rámci právního hodnocení zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Žalobkyně je ve věci aktivně legitimována, neboť prokázala, že na ni prostřednictvím výše uvedené smlouvy o postoupení pohledávek přešly výše uvedené pohledávky. Po provedeném dokazování má soud dále za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla ve dvou případech uzavřena smlouva o půjčce dle ustanovení 390 a násl. a) Na základě smlouvy ze dne 30. 6. 2008 věřitel poskytl žalované půjčku ve výši

7 000 Kč a žalovaná se zavázal za poskytnutí půjčky zaplatit souhrnný poplatek ve výši 4 872 Kč b) Na základě smlouvy ze dne 22. 1. 2008 věřitel poskytl žalované půjčku ve výši 10 000 Kč

a žalovaná se zavázal za poskytnutí půjčky zaplatit souhrnný poplatek ve výši 6 960 Kč. Soud

je toho právního názoru, že zmíněné souhrnné poplatky jsou ve skutečnosti smluvním úrokem, ať už jej původní věřitel na předtištěném formuláři smlouvy nazval jakkoliv. Účastníci

si ve smlouvě kromě poskytnutí půjčky nesjednali žádná další plnění, za která by měl být hrazen poplatek. Oproti tomu nelze předpokládat, že by původní věřitel jako ekonomický subjekt předmětnou půjčku poskytl bez úplaty, přičemž úplata sjednaná za poskytnutí půjčky je v souladu se zákonem smluvním úrokem. a) Vzhledem k těmto skutečnostem tak soud má za to,

že žalovaná se ve smlouvě ze dne 30. 6. 2008 zavázala k úhradě úroků v celkové výši

4 872 Kč, které odpovídají úroku ve výši 68,29 % za 52 týdnů. Takto sjednaný úrok

je podle názoru soudu nepřiměřeně vysoký, neboť je několikanásobně vyšší než obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytovaly banky v místě bydliště žalované v době uzavření smlouvy. Podle nahlédnutí do systému ARAD úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR v červnu roku 2008 činily maximálně 20,99 %, průměr se pohyboval kolem 6 %. Uvedené ujednání je nezbytné hodnotit jako nemravné

a tudíž absolutně neplatné (viz závěry rozhodnutí NS ČR sp. zn. ).

a) Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem má soud dále za to, že žalovaná

se ve smlouvě ze dne 22. 1. 2008 zavázala k úhradě úroků v celkové výši 6 960 Kč, které odpovídají úroku ve výši 68,29 % za 52 týdnů. Takto sjednaný úrok je podle názoru soudu nepřiměřeně vysoký, neboť je několikanásobně vyšší než obvyklé úroky požadované

za úvěry, které poskytovaly banky v místě bydliště žalované v době uzavření smlouvy. Podle nahlédnutí do systému ARAD úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR v lednu roku 2008 činily maximálně 21,88 %, průměr se pohyboval kolem

6 %. Uvedené ujednání je nezbytné hodnotit jako nemravné a tudíž absolutně neplatné (viz závěry rozhodnutí NS ČR sp. zn. ).

19. Pokud pak jde o účinky absolutní neplatnosti ujednání o výši úroků na platnost celých smluv, tak dle ustanovení § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Ačkoliv ujednání o poplatku je od ostatních částí smluv o půjčce oddělitelné,

na rozdíl od ustanovení původního , podle kterého platilo,

že vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu, je ustanovení postaveno na zcela odlišném konceptu. Úprava původního totiž preferovala částečnou neplatnost právního úkonu před neplatností plnou, když v případě,

že ustanovení smlouvy bylo, nevyplynul-li z povahy či obsahu právního úkonu nebo okolností jeho učiněný opak, oddělitelné, nastoupila částečná neplatnost jen tohoto ujednání. Přístup nového v ustanovení je však zcela opačný, když za situace,

že ujednání je od smlouvy oddělitelné, nastupuje přednostně neplatnost právního jednání jako celku a jen, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas, nastoupí neplatnost částečná (srov. Lavický, P. a kol.: I. obecná část ( – 654). Komentář k prvnímu vydání. Praha C. H. Beck 2014 strana 2060 až 2064). Vzhledem k tomu, že se důvod neplatnosti vztahuje na ujednání o úroku, který

je ve smlouvě sjednán souhrnnou částkou 4 872 Kč a 6 960 Kč a je zahrnut ve sjednaných týdenních splátkách půjčky, nelze předpokládat, že by původní věřitel byl ochoten smlouvu

o půjčce bez neplatného ujednání o úrocích uzavřít. Smlouvy o půjčce je tedy třeba posoudit jako neplatné v celém rozsahu, a to právě z důvodu neplatnosti ujednání o úrocích. Žalobkyně tedy na úhradu úroků z neplatně sjednané zápůjčky, a to ať ve sjednané výši či výši

dle ustanovení nárok nemá.

20. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem tak soud předmětné smlouvy o půjčce považuje

za absolutně neplatné z důvodu jejich rozporu s dobrými mravy dle ustanovení

. Nároky z těchto neplatných smluv je pak třeba vypořádat

dle ustanovení z titulu bezdůvodného obohacení jako plnění poskytnutá na základě neplatných smluv. Žalobkyni tak u smlouvy uvedené pod bodem a) vznikl nárok pouze na uhrazení poskytnuté jistiny ve výši 7 000 Kč. Žalovaná však již

na předmětnou pohledávku uhradila celkovou částku 276,45 Kč, když podle názoru soudu

je nutné tyto úhrady započíst výlučně na jistinu. Soud tak žalobkyni přiznal právo na zaplacení neuhrazené jistiny ve výši 6 723,55 Kč společně se zákonnými úroky z prodlení z této částky, když soud přepočetl i kapitalizované úroky z prodlení za předchozí období a ve zbytku byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. U smlouvy uvedené pod bodem b) vznikl žalobkyni nárok rovněž pouze na uhrazení poskytnuté jistiny ve výši 10 000 Kč. Žalovaná však již na předmětnou pohledávku uhradila celkovou částku 7 583,55 Kč, když podle názoru soudu je nutné tyto úhrady započíst výlučně na jistinu. Soud tak žalobkyni přiznal právo na zaplacení neuhrazené jistiny

ve výši 2 416,45 Kč společně se zákonnými úroky z prodlení z této částky, když soud přepočetl

i kapitalizované úroky z prodlení za předchozí období a ve zbytku byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. Lhůta plnění byla určena jakožto obecná třídenní, a to v souladu s ustanovením

věta před středníkem

21. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. , přičemž soud posuzoval míru procesního úspěchu a neúspěchu stran v daném sporu. Soud při posuzování úspěchu a neúspěchu ve věci přihlížel k celkové částce uplatněné žalobou včetně veškerého příslušenství, neboť i tyto skutečnosti je nutno zohlednit, když rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má být zřejmým a logickým ukončením celého soudního řízení a ne pouze mechanickým posuzováním výsledku sporu bez komplexního zhodnocení rozhodnutí v meritu věci (viz. nález Ústavního soudu ČR sp.zn. ). Po tomto přepočtu dospěl soud k závěru, že více procesně úspěšným účastníkem byla žalovaná. Žalovaná však byla v tomto řízení zcela procesně pasivní, žádné náklady řízení neuplatnila a zjevně jí žádné náklady řízení ani nevznikly. Proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může

se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.