Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
10 C 57/2020-154
Okresní soud v Rakovníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristinou Románkovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovaným: 1. celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného a žalované
2. celé jméno žalované, narozená dne datum
bytem adresa žalovaného a žalované
oba zastoupeni advokátkou Mgr. jméno příjmení
sídlem adresa
o určení existence služebnosti inženýrské sítě
takto:
I. Žaloba, aby bylo určeno, že nemovitosti: pozemek parc. číslo orná půda, pozemek parc. číslo ostatní plocha, které jsou zapsány v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Rakovník na list vlastnictví pro obec a katastrální území Hředle, jsou zatíženy ve prospěch žalobce coby vlastníka souboru staveb dešťové kanalizace a dalšího právního nástupce žalobce coby vlastníka souboru staveb dešťové kanalizace věcným břemenem služebností inženýrské sítě, která zakládá žalobci, jakož i každému dalšímu vlastníku a/nebo provozovateli inženýrské sítě:
a) právo vlastním nákladem a vhodným i bezpečným způsobem zřídit a provozovat na služebních pozemcích dešťovou kanalizaci a udržovat ji,
b) právo vstupovat na služebné pozemky po nezbytnou dobu za účelem prohlídky nebo údržby dešťové kanalizace, přičemž rozsah služebnosti je stanoven a vyznačen v geometrickém plánu číslo který byl vypracován společností gea – geo s.r.o. a který byl ověřen úředně oprávněným zeměměřičským inženýrem Ing. jméno příjmení a potvrzen Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Rakovník dne datum, se zamítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným k ruce společné a nerozdílné náhradu nákladů řízení částka, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupkyně žalovaných příjmení jméno příjmení, advokátky.
Odůvodnění:
I. Žaloba, aby bylo určeno, že nemovitosti: pozemek parc. [číslo] orná půda, pozemek parc. [číslo] ostatní plocha, které jsou zapsány v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Rakovník na [list vlastnictví] pro obec a katastrální území Hředle, jsou zatíženy ve prospěch žalobce coby vlastníka souboru staveb dešťové kanalizace a dalšího právního nástupce žalobce coby vlastníka souboru staveb dešťové kanalizace věcným břemenem služebností inženýrské sítě, která zakládá žalobci, jakož i každému dalšímu vlastníku a/nebo provozovateli inženýrské sítě: a) právo vlastním nákladem a vhodným i bezpečným způsobem zřídit a provozovat na služebních pozemcích dešťovou kanalizaci a udržovat ji, b) právo vstupovat na služebné pozemky po nezbytnou dobu za účelem prohlídky nebo údržby dešťové kanalizace, přičemž rozsah služebnosti je stanoven a vyznačen v geometrickém plánu [číslo] který byl vypracován společností gea – geo s.r.o. a který byl ověřen úředně oprávněným zeměměřičským inženýrem Ing. [jméno] [příjmení] a potvrzen Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Rakovník dne [datum], se zamítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným k ruce společné a nerozdílné náhradu nákladů řízení [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupkyně žalovaných [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátky.
1. Žalobce se podanou žalobou domáhal určení existence služebnosti inženýrské sítě specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku s odůvodněním, že je vlastníkem stavby – dešťové kanalizace, neboť v postavení kupujícího uzavřel dne datum s Ing. jméno příjmení, správcem konkursní podstaty právnická osoba – právnická osoba, v postavení prodávajícího, kupní smlouvu, na základě které přešlo na žalobce vlastnické právo k souboru nemovitých věcí tvořících areál zemědělského střediska ve obec spolu se všemi právy a povinnostmi, jakož i se zákonnými součástmi a příslušenstvím, mimo jiné i k souboru staveb, které tvoří dešťovou kanalizaci, která odvádí dešťové srážky z tohoto areálu, přičemž tato dešťová kanalizace je umístěna částečně i na pozemcích žalovaných. Celý areál je tvořen pozemky o výměře více než 100 000 m² a budovami, které se na těchto pozemcích nacházejí. Tyto budovy zaujímají plochu přes 10 000 m². Jedná se tedy o veliký průmyslový areál. Žalobce konstatuje, že používání existující dešťové kanalizace je v současnosti jediný způsob, jak odvádět z areálu dešťové vody. Dle informací, které má žalobce k dispozici, se stavba této kanalizace nachází v havarijním technickém stavu. Pro zachování její funkčnosti vyžaduje rekonstrukci. Žalobce uvádí, že více než 40 let existence kanalizace dosud nijak neomezovala vlastníky dotčených pozemků. Za účelem zajištění ochrany majetku žalobce, tedy ochrany souboru staveb tvořící dešťovou kanalizaci, vyzval žalobce prostřednictvím svého právního zástupce žalované dopisem ze dne datum k poskytnutí nezbytné součinnosti za účelem provedení zápisu existence služebnosti inženýrské sítě - stavby dešťové kanalizace na pozemcích žalovaných do katastru nemovitostí. Protože žalovaní reagovali na požadavek poskytnutí součinnosti dopisem ze dne datum negativně, nezbylo žalobci nic jiného než se domáhat ochrany svého majetku soudní cestou. Dešťová kanalizace byla vybudována bývalým JZD nejpozději na počátku osmdesátých let minulého století, přičemž věcné břemeno k pozemkům žalobce coby služebným pozemkům opravňující vlastníka této stavby, tedy stavby dešťové kanalizace k umístění a údržbě této stavby, vzniklo v důsledku jeho vydržení, když jak právní předchůdci žalobce, tak ani žalobce sám nebyli nikdy v minulosti rušeni ve výkonu tohoto věcného břemene - služebnosti. Protože však žalovaní neuznávají existenci této služebnosti inženýrské sítě, a protože služebnost není zapsána v katastru nemovitostí, má žalobce naléhavý právní zájem na určení existence služebnosti inženýrské sítě soudem a následný zápis této služebnosti do katastru nemovitostí.
2. Žalovaní navrhovali žalobu zamítnout, když uvedli, že žalobce není vlastníkem stavby potrubí, která se nachází mimo jiné také na pozemcích žalovaných, pročež není aktivně věcně legitimován k podání žaloby a nesvědčí mu ani naléhavý právní zájem na určení věcného břemene (služebnosti inženýrské sítě) k pozemkům žalovaných. Pozemky žalovaných nikdy netvořily areál bývalého JZD. Žalobce ani neprokazuje, že by mu svědčilo oprávnění k umístění stavby potrubí na pozemcích žalovaných. Žalobce neprokazuje tvrzení, že stavba potrubí na pozemcích žalovaných byla vybudována bývalým JZD někdy na počátku 80. let minulého století. Bývalý areál JZD nikdy neměl zhotovenou řádně kanalizační síť pro dešťovou vodu. Na sousední pozemky vytékala voda jednak z potrubí, ale stékala sem také voda dopadající na povrch pozemků a zpevněných ploch areálu JZD. Na těchto sousedních pozemcích se voda hromadila a dále po nich stékala a docházelo přitom k odnosu ornice a erozi půdy a břehu potoka. Počátkem 90. let po restituci pozemků tedy vlastníci (právní předchůdci současných vlastníků) dotčených sousedních pozemků, zejména právě žalovaný a jméno příjmení přibližně na pozemcích p. číslo tj. v délce od hranice pozemku p. číslo až k anonymizováno potoku, zhotovili svou prací na své náklady záchytné potrubí, uložené pod povrchem pozemků, a to k ochraně svých pozemků a odvodu imisních vod mimo jejich pozemky. Uložení potrubí provedl žalovaný v roce 1992 z betonového a plastového potrubí, které měl doma a co kde jako zbytky opatřil. Výkopové práce pro uložení potrubí provedl žalovaný vlastní mechanizací. V následujících cca třech letech pak vlastníci postupně potrubí a nerovnosti pozemku zaváželi, pozemky a břeh potoka zpevňovali, pozemky srovnávali do dnešní podoby. Stavba potrubí je proto ve vlastnictví vlastníků pozemků, na nichž se stavba potrubí nachází. Jednoduchá stavba potrubí byla postavena svévolně neodborně vlastníky pozemků bez povolení příslušného správního orgánu (jedná se o černou stavbu), bez projektové dokumentace, nemá atributy dešťové kanalizace a nesplňuje její normy. Tvrzení žalobce, že jediný způsob odvodu dešťové vody z jeho nemovitostí je jím označovanou dešťovou kanalizací přes pozemky žalovaných, je nepravdivé. Kdyby si žalobce vybudoval v areálu kanalizační síť pro odvod dešťové vody ze staveb, má možnost odvádět srážky ze svých nemovitostí (budov, ploch a pozemků) do obecní veřejné dešťové kanalizace, která se nachází na pozemku p. číslo to přes pozemek v jeho vlastnictví p.č. st. číslo, na němž se zřejmě dešťová kanalizace popř. její přípojka nachází.
3. Jednotlivá skutková zjištění má soud za prokázaná z následujících důkazů:
4. Zemědělské družstvo se sídlem v obec zastoupené předsedou družstva Ing. jméno jméno přenechalo žalovanému číslo do užívání pozemky specifikované v bodě 1. dohody o dočasném užívání sdružených pozemků ze dne datum za účelem zemědělského využití (dohoda o dočasném užívání sdružených pozemků na čl. 90-91). Součástí společného jmění žalovaných jsou mimo jiné nemovité věci – pozemky parc. číslo orná půda, o výměře číslo m², a parc. číslo ostatní plocha, o výměře 117 m², zapsané u stát. instituce, stát. instituce, na list vlastnictví pro katastrální území a územní celek (výpis z katastru nemovitostí na č. l. 7 – 8, informace o pozemku na č. l. 46 a 47).
5. Žalobce v postavení kupujícího uzavřel dne datum s Ing. jméno příjmení, správcem konkursní podstaty právnická osoba – právnická osoba, v postavení prodávajícího, kupní smlouvu, na základě které přešlo na žalobce vlastnické právo k souboru nemovitých věcí specifikovaných v čl. 1 číslo předmětné smlouvy tvořících areál zemědělského střediska ve obec spolu se všemi právy a povinnostmi, jakož i se zákonnými součástmi a příslušenstvím. V článku IV. žalobce prohlásil, že je seznámen se skutečným i právním stavem převáděných nemovitostí, a že je kupuje, jak stojí a leží (kupní smlouva na č. l. 15 – 18 včetně přílohy na č. l. 19 – 23). Celý areál je tvořen pozemky o výměře více než 100 000 m² a budovami, které se na těchto pozemcích nacházejí. Tyto budovy zaujímají plochu přes 10 000 m² (výpis z katastru nemovitostí na č. l. 5, 11 – 12, 13 – 14, 25 – 27). Jedná se o veliký průmyslový areál (fotografie založené na č. l. 28 – 30).
6. Žalobce dopisem ze dne datum požádal žalované o poskytnutí součinnosti k potvrzení existence služebnosti inženýrské sítě potrubí dešťové kanalizace s tím, že vlastní v katastru obce Hředle řadu nemovitostí, které se vztahují zejména k areálu bývalého ZD obec, když vlastní také stavby inženýrských sítí, které s vlastnictvím areálu souvisejí, konkrétně dešťové kanalizace. Trasa dešťové kanalizace vede mimo jiné pod pozemkem žalovaných, když trasa vedení je v přiloženém plánku označena pouze přibližně, neboť v současné době probíhá přesné zaměření sítí (žádost o poskytnutí součinnosti na č. l. 6). Žalovaný číslo v reakci na dopis žalobce ze dne datum uvedl, že je známo o žalobci, že zakoupil bývalé objekty JZD, což nemá žádný vliv na jejich pozemek. Nedávali nikomu souhlas vést kanalizaci přes jejich pozemek, veškeré úpravy prováděli sami a nedávají žalobci souhlas ke vstupu na jejich pozemek (odpověď na dopis na č. l. 10). Žalovaný číslo jméno příjmení v prohlášení ze dne
datum uvedli, že z bývalého areálu JZD odtékala dešťová voda po povrchu pozemků parc. číslo dále směrem k příjmení potoku, což způsobovalo splavování ornice, podmáčení pozemků a jejich poškozování. Během 90. let po navrácení původních majetků na základě restitučního zákona jako soukromí vlastníci vybudovali pro ochranu pozemků a jejich odvodnění přes pozemky parc. číslo až k příjmení potoku potrubí, které je svedeno do příjmení potoka. Stavba potrubí byla realizována svévolně na vlastní náklady, potrubí je v jejich vlastnictví, nepatří k areálu bývalého JZD. Vše budovali ve spolupráci, souhlasem a plným vědomím sousedních vlastníků (prohlášení vlastníků k existenci potrubí na č. l. 45).
7. Z technické zprávy zpracované jméno jméno dne datum bylo zjištěno, že se jedná o komplexní kanalizační systém. Zaměřeno bylo více než 900 metrů. Část dešťové kanalizace, která je umístěna mimo areál bývalého ZD obec, je vedena směrem k vyústění do příjmení potoka přes tyto pozemky k. ú. obec: parc. číslo přesné umístění kanalizace na jednotlivých pozemcích je vyznačeno na přiložené mapě (technická zpráva ze dne datum včetně legendy a seznamu souřadnic na čl. 82-85, geometrický plán číslo).
8. Na fotografiích jsou zachycena místa, kde je umístěn kanalizační vpust v blízkosti areálu žalobce (fotografie na č. l 48 a 49, ortofotomapa). Obecní veřejná dešťová kanalizace se nachází na pozemku parc. číslo který je ve vlastnictví územní celek (informace o pozemku parc číslo v katastrální uzemí a fotografie založené na č. l. 52 z Google street view).
9. Svědek příjmení jméno příjmení, konkursní správce, uvedl, že od zpeněžení areálu z konkursní podstaty tehdejšího úpadce právnická osoba, uplynulo více než 13 let, tak si na detaily nevzpomíná. Nabyvatel tento areál získal v rámci výběrového řízení, cestou zpeněžení majetku konkursní podstaty tehdejšího úpadce, neboť předložil nejlepší nabídku. V této bývalé konkursní kauze byl jako druhý správce konkursní podstaty, když toho prvního zprostil soud funkce. Majetek úpadce byl celkem asi v pěti vesnicích v okruhu obec, obec, obec, část obce, obec, čili toho majetku byla velká spousta. Součástí majetku byly i bývalé zemědělské areály. Veškerý majetek, který nabyvatel nabyl, byl prodán, jak stojí a leží, tzn. se vším příslušenstvím. Pokud to někdy v padesátých nebo šedesátých letech zakládali, tyhle základní inženýrské sítě tam zcela jistě byly vybudovány, jinak by nebylo možno získat stavební povolení, o tom snad není ani pochybnost. Jestli u každého dešťového svodu byla kanalizace, neví (výpověď svědka příjmení jméno příjmení).
10. Svědek příjmení jméno jméno, bývaly předseda JZD, vypověděl, že za něj, když tam byl, tak se tam tady ty věci nedělaly. Neví, jak to tam je. Myslí, že jedinou informaci může podat svědek příjmení příjmení, který si odvezl celý stavební archiv, takže pokud se tam něco dělalo, pokud tam byly nějaké stavební práce dělané, takto určitě bude zaznamenané. Za něj, když tam byl předseda, se tam nic nedělalo, a jestli to bylo někdy dřív nebo potom, neví. Jako předseda působil v období 1986. Neví, zda už v té době byla zbudována dešťová kanalizace v areálu ve obec. Když pršelo, tak voda někam odtékala, tekla do nějaké strouhy nebo tekla po spádu. Nikdy tohle nestudoval, nebo aby to tam nějakým způsobem kontroloval, protože denně v tom areálu nebyl. Prostě voda někam tekla, ale jak a kam, to neví. Areál JZD byl oplocen. Pozemky ve výměře cca 5ha se předávaly žalovanému číslo protože začal soukromě hospodařit po revoluci. Fyzicky pozemky neviděl, neví, v jakém byly stavu, když byly žalovanému číslo vráceny. Všechny pozemky se užívaly k hospodaření. Neví o tom, že by se tam stavělo nějaké potrubí. Pokud by se tam něco dělalo, tak by to muselo být ve stavební dokumentaci, která je u pana inženýra (výpověď svědka příjmení jméno jméno).
11. Svědek jméno příjmení, soused žalovaných, občas pomáhal zapřáhnout stroj, vždycky žalovanému číslo pomáhal, když bylo třeba něco zahodit ručně. Oni tam dělali tu kanalizaci. Žije ve obec od narození. Když ještě bylo funkční JZD nebo právnická osoba, tak mu tekla všechna voda do pole. Dodělávali to tam u něj dole, jak má pole, tak tam byly roury dané, to tam dodělávali. Ty roury dodělávali a zahrnuli jeho pole. Materiál sehnal žalovaný číslo. Nedodělali to až do konce. Napojovali se na těch hranicích. Roury se pokládaly na jeho pozemku a nad jeho pozemkem, napojovalo se to tam nahoře. Povolení neměli, tenkrát to dělali majitelé pozemků, jak to jde přes jejich pozemky, takto dělal žalovaný číslo s nimi. Potrubí od té doby neopravovali, jenom mu pomohl to dodělat (výpověď svědka jméno příjmení).
12. Žalovaný číslo v rámci účastnického výslechu uvedl, že v devadesátém roce převzal vlastní pozemky zpátky do užívání od družstva JZD, a postupně začal hospodařit. Zjistili, že jim tam stéká voda z areálu JZD, neboť je tam přírodní spád. Splachovalo jim to ornici. V té době pracoval u Správy silnic, kde likvidovali mosty a kde ty roury byly, tak požádal ředitele, jestli si je může brát, že by je zdělal na ten příkop, aby jim to nebralo vodu. Navozil je do toho příkopu a postupně se to dělalo. Nebylo to naráz, asi 4 – 5 let. Kolem 93. roku s tím začali. Dělal to on a někdy mu tam pomáhal svědek příjmení, ale jen přepnout radlici nebo lžíci přendat, když se to zahrnovalo nebo hrabalo, jinak se to dělalo strojem. Začali napojovat za areálem JZD za plotem. Do areálu nešli, tam neměli co dělat. S JZD se vůbec nebavil, zda tam může potrubí umístit, protože byli v rozkladu, ale majitel příjmení, s tím se bavil. U anonymizováno, protože měli ještě pozemek, když byla větší voda, tak tam bylo jezero, ta voda se stáhla všechna na jejich zahradu, ti byli šťastní, když řekl, že to svede do potoka. Měli to na ústní dohodě, doklady k tomu nejsou žádné, povolení žádné, o nic nežádali. Nikdy ho nikdo neoslovil s žádostí o užívání potrubí. Až přišla výhrůžka, že na jejich pozemku to není jejich potrubí, ale jinak se s ním nikdo o ničem nebavil. Za potrubí neplatil. Měl svůj stroj na hloubení a na nakládání. Potrubí museli opravovat, protože udělal školáckou chybu, není stavař. Neví přesně, v jakém roce, byl velký déšť, a ono se to podemlelo a 3 nebo 4 metry to odplavilo úplně. Potom to musel dodělat a to bylo v roce asi 2006 nebo 2008 a už tam potom položil panel pod to, aby ta voda to nemohla podemlít. To bylo jediné, co tam opravovali, jinak nic. Od roku 1962 jsou s žalovanou číslo vlastníky předmětných pozemků. Na všech pozemcích postavil potrubí on a na všech hospodařil. Pozemky předal ostatním vlastníkům až v roce 2008 (výpověď žalovaného číslo).
13. Z ostatních důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti důležité pro rozhodnutí ve věci. Výše vypočtené důkazy soud hodnotí jako plně věrohodné, neboť nejsou ve vzájemném rozporu, naopak se logicky doplňují a jako celek přesvědčivě vytvářejí obraz skutkového stavu. Další navržené důkazy (znalecký posudek) soud pro nadbytečnost neprováděl, neboť měl všechny rozhodné skutečnosti za prokázané.
14. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu.
15. Žalobce v postavení kupujícího uzavřel dne datum s Ing. jméno příjmení, správcem konkursní podstaty právnická osoba – právnická osoba, v postavení prodávajícího, kupní smlouvu, na základě které přešlo na žalobce vlastnické právo k souboru nemovitých věcí specifikovaných v čl. 1 číslo předmětné smlouvy tvořících areál zemědělského střediska ve obec spolu se všemi právy a povinnostmi, jakož i se zákonnými součástmi a příslušenstvím. Součástí společného jmění žalovaných jsou pozemky parc. číslo parc. číslo nacházející se v katastrální území Hředle. Žalovaný číslo kolem roku 1993 a v průběhu následujících cca 5 let zhotovil v délce od hranice pozemku parc. číslo až k příjmení potoku za občasné pomoci svědka příjmení na své náklady záchytné potrubí, uložené mimo jiné pod povrchem pozemků žalovaných, a to k ochraně svých pozemků a odvodu imisních vod mimo jejich pozemky.
16. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:
17. Podle § 3028 odst. 1 , 2 zák. č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , ve znění pozdějších předpisů, se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Jelikož v daném případě bylo se stavbou potrubí fakticky započato v roce 1993, je nezbytné posoudit věc podle příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb. , občanského zákoníku (dále jen„ s.o.z.“).
18. Podle § 151o odst. 1 s.o.z. (ve znění účinném do 31. 5. 1996), věcná břemena vznikají písemnou smlouvou, na základě závěti ve spojení s výsledky řízení o dědictví, schválenou dohodou dědiců, rozhodnutím příslušného orgánu nebo ze zákona. Právo odpovídající věcnému břemenu lze nabýt také výkonem práva (vydržením); ustanovení § 134 zde platí obdobně. K nabytí práva odpovídajícího věcným břemenům je nutný vklad do katastru nemovitostí.
19. Žalobce opírá své tvrzené vlastnictví stavby - dešťové kanalizace o kupní smlouvu ze dne
datum, kterou nabyl do svého vlastnictví mimo jiné pozemky a stavby označené v čl. 1 číslo (nemovitosti v k. ú. obec) a které tvoří bývalý areál ZD obec včetně příslušenství, a pokud by nenabyl vlastnické právo ke stavbě dešťové kanalizace v důsledku označené kupní smlouvy, nabyl jej z titulu vydržení vlastnického práva k této stavbě, která prokazatelně slouží k odvodu srážkových vod z pozemků a staveb, které jsou ve vlastnictví žalobce.
20. Předně je třeba uvést, že kupní smlouva ze dne datum v čl. 1 číslo žádnou zmínku o jakémkoliv pozemku žalovaných popř. o potrubí umístěném na některém z pozemků žalovaných, neobsahuje. Z předmětné kupní smlouvy není patrné ani to, kudy a přes jaké pozemky měla dešťová kanalizace v areálu bývalého JZD v době převodu vlastnického práva na žalobce vést. Důkazní břemeno ohledně určitých skutečností leží na tom účastníku řízení, který z existence těchto skutečností vyvozuje pro sebe příznivé právní důsledky; jde o toho účastníka, který existenci těchto skutečností také tvrdí (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí pod sp. zn. spisová značka). Žalobce po poučení soudu podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. při jednání konaném dne datum doplnil svá tvrzení toliko v tom směru, že věcné břemeno vzniklo nejpozději na začátku 90. let (v žalobě tvrzeno na počátku 80. let), kdy bývalý majitel zemědělského družstva svědek příjmení jméno zbudoval ucelený systém veřejné kanalizace v rozsahu 911 metrů, který slouží k odvádění vod z předmětného areálu, nezbudoval to on fyzicky, ale zemědělské družstvo ve obec. Věcné břemeno pak vzniklo tím způsobem, že zemědělské družstvo umístilo předmětnou dešťovou kanalizaci na pozemcích, které v danou dobu měli jinou vlastnickou strukturu, než mají dnes, zprovoznilo ji a fakticky ji užívalo. K výzvě soudu, jakým konkrétním způsobem, kdy a od koho nabyl vlastnictví k potrubí nacházejícímu se na pozemku žalovaných jeho právní předchůdce, tj. právnická osoba, žalobce nedoplnil ničeho. Z provedeného dokazování však jednoznačně vyplynulo, že za doby, kdy jako předseda družstva působil svědek příjmení jméno, tj. v období let 1986, se žádný systém veřejné kanalizace nedělal. Tvrzení žalobce, že to bylo zemědělské družstvo, kdo umístil předmětnou dešťovou kanalizace na pozemek žalovaných, tedy prokázáno v žádném případě nebylo. Svědek příjmení jméno doslova uvedl, že za něj, když byl předseda, se tam nic nedělalo, a jestli to bylo někdy dřív nebo potom, neví. Pokud by se tam něco dělalo, tak by to muselo být ve stavební dokumentaci, která je u svědka příjmení příjmení, který si odvezl celý stavební archiv. Stavební archiv však jako důkaz ze strany žalobce nebyl označen, ani soudu předložen. Z provedeného dokazování, a to konkrétně účastnického výslechu žalovaného číslo který byl verifikován výpovědí svědka příjmení, má soud naopak za prokázané, že potrubí na svůj pozemek, ale i na sousední pozemky, umístil svépomocí žalovaný číslo to k ochraně svých pozemků a odvodu imisních vod mimo pozemky. Se stavbou potrubí na pozemcích započal v roce 1993, když stavba trvala, jak sám uvedl, cca 4-5 let.
21. Pokud šlo o tvrzené vydržení vlastnického práva ke stavbě potrubí nacházejícího se na pozemku žalovaných či věcného břemene (služebnosti) inženýrské sítě, má soud za to, že k vydržení dojít nemohlo, neboť nikdy neexistoval právní důvod, na základě kterého by se právní předchůdci žalobce mohli domnívat, že jim vlastnické právo k potrubí na pozemku žalovaných svědčí, když svědek příjmení jméno uvedl, že neví, zda už v té době byla zbudována dešťová kanalizace v areálu ve obec, když pršelo, tak voda někam odtékala, tekla do nějaké strouhy nebo tekla po spádu, nikdy tohle nestudoval. Posouzení toho, zda držitel je se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu věc nebo právo náleží, nemůže vycházet jen z posouzení subjektivních představ držitele. obec víra držitele se musí vztahovat i k okolnostem, za nichž vůbec mohlo věcné právo vzniknout, tedy i k právnímu důvodu ("titulu"), který by mohl mít za následek vznik práva. Pokud se nabyvatel nemovitosti spokojí s pouhým ústním sdělením převodce, že s vlastnictvím nemovitosti je spojeno právo odpovídající věcnému břemeni, přičemž tato okolnost není uvedena ve smlouvě o převodu nemovitosti a nabyvatel se o existenci tohoto práva nepřesvědčí, nemůže být se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu toto právo náleží, neboť při normální opatrnosti, kterou lze po něm požadovat, by si existenci tohoto práva, případně právního titulu, který měl za následek jeho vznik, ověřil (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka). Žalobce a jeho právní předchůdci tak nemohli být v dobré víře, že jim toto právo náleží, neboť při vynaložení normální opatrnosti by tuto skutečnost ověřili. S ohledem na výše uvedené nemohlo dojít na straně žalobce k vydržení vlastnického práva ani věcného břemene (služebnosti) inženýrské sítě.
22. Na základě všeho výše uvedeného soud žalobu vůči žalovaným zamítl.
23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalovaným, jež byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátkou, a to za 7 úkonů právní služby (příprava a převzetí, vyjádření k žalobě ze dne datum, účast při jednání dne datum, podání ve věci samé ze dne datum, účast při jednání dne datum, datum a datum) se sazbou po částka za 1 úkon podle § 7 bod 5 . ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) , d), g) a § 12 odst. 4 advokátního tarifu, dále náhradou hotových výdajů ve výši 7 režijních paušálů po částka za 7 úkonů právní služby podle § 13 odst. 1 advokátního tarifu (tj. částkou částka). Ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalobce povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky, která oba žalované v řízení zastupovala. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Rakovníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, může se oprávněný domáhat nuceného splnění povinnosti návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce.