Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 319/2021-60

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Karáskem v právní věci

žalobce: osobní údaje žalobce

adresa žalobkyně – část obce

zastoupeného advokátem: JUDr. Ing. jméno příjmení jméno,

se sídlem adresa žalobkyně,

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

trvale bytem adresa žalovaného,

o zaplacení 69 960 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen uhradit žalobci 16 700 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 18.4.2021 až do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ohledně zaplacení 53 260 Kč, úroku ve výši 12,17 % ročně z částky 39 000 od 21.5.2020 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 7 285,37 Kč, úroku z prodlení z částky 42 441,75 Kč za dobu od 21.5.2020 do 17.4.2021 a úroku z prodlení z částky 25 741,75 Kč za dobu od 18.4.2021 až do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen uhradit žalobci 16 700 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 18.4.2021 až do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se ohledně zaplacení 53 260 Kč, úroku ve výši 12,17 % ročně z částky 39 000 od 21.5.2020 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 7 285,37 Kč, úroku z prodlení z částky 42 441,75 Kč za dobu od 21.5.2020 do 17.4.2021 a úroku z prodlení z částky 25 741,75 Kč za dobu od 18.4.2021 až do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby soud uložil žalovanému zaplatit 69 960 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 7 285,37 Kč, úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 42 441,75 Kč od 21.5.2020 až do zaplacení a úrokem z částky 39 000 Kč ve výši 12,17 % ročně od 21.5.2020 do zaplacení. V odůvodnění uvedl, že žalobu podává z titulu dluhu vzniklého na základě smlouvy o úvěru č. 11 2017 ze dne 20.2.2017, kterou žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, IČO. Na základě smlouvy bylo právním předchůdcem žalobce poskytnuto žalovanému 39 000 Kč, které se zavázal uhradit ve splátkách spolu se smluvním úrokem ve výši 21 % ročně a dále spolu s celkovými náklady spotřebitelského úvěru ve výši 32 760 Kč v 16 měsíčních splátkách po 4 485 Kč. Jelikož žalovaný své platební povinnost řádně neplnil, právní předchůdce žalobce využil svého práva sjednaného ve smlouvě a dluh zesplatnil ke dni 20.6.2018. Dlužná částka pak sestává z nezaplacené jistiny ve výši 39 000 Kč, dlužného úroku ve výši 3 441,75 Kč a dlužných poplatků ve výši poplatku ve výši 7 018,25 Kč a smluvní pokuty ve výši 20 500 Kč. Dne 28.9.2018 byla část závodu shora uvedené společnosti převedena na společnost právnická osoba, IČO, jež pohledávku za žalovaným postoupila žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 24.6.2020.

2. Žalobce následně k výzvě soudu, nechť doloží, že se jeho právní předchůdce při uzavírání smlouvy řádně zabýval schopností žalovaného splácet předmětný úvěr, zevrubně rozvedl informace získané z dokumentů za tímto účelem získaných od žalovaného při uzavírání předmětné smlouvy. Dále uvedl, že pokud by žalovaný konečně uvedl nepravdivé údaje, jednalo by se o trestný čin úvěrového podvodu, přičemž dle má každý povinnost jednat v právním styku poctivě a má se za to, že kdo jednal určitým způsobem, činil tak v dobré víře. Dále odkázal na rozhodnutí Krajského soud v Českých Budějovicích, č.j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, kde bylo shledáno, že pro posouzení úvěruschopnosti klienta není rozhodné, zda má poskytovatel dané osvědčující y fyzicky k dispozici, ale postačuje postup, kdy tyto y byly prověřeny v rámci uzavírání smlouvy, což následně obě smluvní strany stvrdili svým podpisem. Dále odkázal na rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací, kde tento shledal správným, pokud spotřebitel neuvedl výdaje domácnosti, že poskytovatel úvěru správně přikročil k posouzení těchto výdajů dle ekonomického modelu.

3. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil.

4. Žalovaný se, ač řádně a včas předvolán (fikcí na adrese trvalého pobytu shora), k jednání soudu nedostavil, soud tedy s odkazem na , (dále jen „ “) věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Žalobce při jednání soudu po seznámení s názorem soudu, že i přes doplnění žaloby je třeba mít otázku dostatečného zkoumání úvěruschopnosti za neprokázanou, žádné další důkazy nenavrhl, tvrzení nedoplnil. Závěrem navrhl žalobě v plném rozsahu vyhovět a přiznat žalobci náhradu nákladů řízení v plné výši.

5. Ze smlouvy uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným dne 20.2.2017 vyplynulo, že jejím předmětem byl úvěr ve výši 39 000 Kč, které se žalovaný zavázal splatit spolu s poplatkem shora uvedeným a úrokem rovněž shora uvedeným v 16 měsíčních splátkách po 4 485 Kč. Žalovaný zároveň svým podpisem stvrdil, že zmíněné finanční prostředky při uzavření smlouvy v hotovosti převzal.

6. Z výpisu splátek k předmětné smlouvě vyplynulo, že žalovaný v dané souvislosti uhradil celkem 22 300 Kč.

7. Z oznámení ze dne 24.7.2020 vyplynulo, že právní předchůdce žalobce, společnost právnická osoba, oznámila žalovanému, že pohledávka z předmětné smlouvy byla postoupena žalobci a zároveň jej informovala o výši dluhu.

8. Z notářského zápisu číslo jednací sepsaného dne datum rozhodnutí notářkou JUDr. jméno příjmení v obec vyplynulo, že společnost právnická osoba prodala společnosti právnická osoba část svého závodu tvořícího spotřebitelské úvěry.

9. Z předžalobní upomínky adresované žalovanému právním zástupcem žalobce dne 13.4.2021 vyplynulo, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu s výstrahou soudního vymáhání. Dle přiloženého podacího lístku byla tato výzva odeslána dne 13.4.2021.

10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 24.6.2020 mezi žalobcem a společností výše specifikovanou bylo soudem zjištěno, že jejím předmětem bylo postoupení pohledávek na žalobce, mj. včetně předmětné pohledávky za žalovaným.

11. Dále žalobce doložil u označenou jako Žádost o poskytnutí úvěru, kde žalovaný uvedl, že je zaměstnán s příjmem 21 269 Kč, náklady na bydlení činí 4 000 Kč, náklady na energie 4 155 Kč, náklady na stravování činí 5 000 Kč, ostatní výdaje činí 4 000 Kč, splátky úvěru činí 1 600 Kč, průměrné měsíční výdaje žadatele činí 9 377 Kč, průměrné měsíční výdaje celé domácnosti pak činí 18 755 Kč. Dále žalovaný uvedl, že je svobodný, žije u rodičů, v domácnosti jsou dvě výdělečně činné osoby a dále dvě vyživované osoby do 15 let. Dále zde bylo uvedeno, že příjmy byly doloženy čestným prohlášením, výplatními páskami a pracovní smlouvou, výdaje pak smlouvami a SIPO.

12. Z y označené jako anonymizováno analýza vyplynulo, že tuto podepsala třetí osoba ohledně majetkových poměrů žalovaného s tím, že tomuto zbývá měsíčně 10 892 Kč, počet výdělečně činných osob v domácnosti nebyl uveden, stejně tak nezaopatřené děti.

13. Z y označené jako anonymizována dvě slova vyplynulo, že tuto podepsala třetí osoba ohledně majetkových poměrů žalovaného s tím, že tomuto je možno poskytnout úvěr do 70 000 Kč s měsíční splátkou do 8 050 Kč.

14. Dále žalobce předložil kopii občanského průkazu žalovaného a doklad SIPO, z nějž je zřejmé, že příjmení příjmení v květnu 2016 hradil 4 155 Kč měsíčně na elektřinu, vodné, internet a TV. Dále také předložil pracovní smlouvu, jíž žalovaný uzavřel jako zaměstnanec s třetí osobou a výplatní pásky žalovaného z prosince 2016 a ledna 2017, z nichž vyplynula dobírka mzdy ve výši částka.

15. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Právní předchůdce žalobce s žalovaným uzavřel smlouvu o úvěru, jak je shora specifikována, na jejímž základě žalovaný obdržel 39 000 Kč. Žalovaný na základě této smlouvy uhradil 22 300 Kč. Právní předchůdce žalobce se při uzavírání smlouvy zabýval schopností žalovaného úvěr splácet způsobem, který zaznamenal ve shora specifikovaných listinách. Pohledávka z předmětné smlouvy byla následně postoupena žalobci, o čemž byl žalovaný vyrozuměn a následně mu také zaslána předžalobní výzva, jak je shora uvedeno.

16. Dle , (dále jen „ “) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle , odst. 2 , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle , dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Dle neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Dle se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

18. Dle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

19. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. Z provedeného řízení vyplynulo, že právní předchůdce žalobce s žalovaným uzavřel smlouvu o úvěru, jak je shora specifikována, na jejímž základě žalovaný obdržel 39 000 Kč. Žalovaný na základě této smlouvy uhradil 22 300 Kč. Jelikož však soud shledal tuto smlouvu neplatnou, dále se nezabýval jejími ujednáními a vzájemný vztah účastníků řízení vypořádal dle pravidel pro vydání bezdůvodného obohacení.

20. Je nepochybné, a tvrdil to konečně i žalobce, že na právní vztah, od nějž žalobce odvíjí svůj žalobní nárok, dopadá ( tohoto zákona), neboť se v daném případě jedná o peněžitou zápůjčku poskytnutou spotřebiteli. Žalobce pak opakovaně argumentoval tím, že se jeho právní předchůdce schopností žalovaného splácet úvěr podrobně a zodpovědně zabýval ( ), tomuto závěru však soud nepřisvědčil. Žalobce sice po formální stránce učinil určitá šetření, nicméně tyto v souladu se zákonnými pravidly nevyhodnotil. Je totiž zřejmé, že nepostačuje si pouze od spotřebitele či z jiných zdrojů opatřit příslušné relevantní informace, ale je pro naplnění smyslu zákona nutné z těchto také učinit kvalifikovaný závěr.

21. Dne 20.2.2017 žalovaný obdržel od právního předchůdce žalobce 39 000 Kč, které se zavázal vracet po 4 485 Kč měsíčně. V žádosti žalovaný uvedl, že disponuje měsíčním příjmem celkem ve výši 21 269 Kč. y doložené žalobcem jsou bez další důkazní podpory nevěrohodné a rozporné. V žádosti o úvěr je operováno s dalším výdělečným členem domácnosti, ve finanční analýze již nikoliv, stejně tak ohledně nezletilých dětí. Není pak bez dalšího také nijak zřejmé, jaké jsou majetkové a jiné poměry spolubydlícího žalovaného, jaký je vztah žalovaného k nezletilým, zda tyto vyživuje, zda a jakým způsobem tyto osoby participují na příjmech a výdajích žalovaného. Bez těchto údajů nelze shledat věrohodnost daných informací. Pracovníkem právního předchůdce žalovaného jsou veškeré deklarované výdaje žalovaného následně vyděleny dvěma a z této částky vychází při svých dalších úvahách ve shora uvedených listinách. Daná kategorie je však označena jako výdaje žadatele, není tedy zřejmé, proč by měly být do jednotlivých položek započítávány i výdaje někoho jiného, což je jistě představitelné u sdílení nákladů na bydlení, ale nikoli pak u ryze osobních výdajů jako je strava, splátky půjček apod. Není také zřejmé, co je při dokládání výdajů míněno„ smlouvami“ a proč tato či y na rozdíl od ostatních zde uvedených již není k dispozici či není alespoň blíže specifikována. I při respektování názoru vyjádřeného Krajským soudem v Českých Budějovicích či Městským soudem v Praze však soud nemůže vzít v potaz bez dalších důkazů dané y, pokud jsou tyto zjevně nevěrohodné a vnitřně rozporné. Rovněž samozřejmě nelze v dané souvislosti obecně zavrhnout využití ekonomických modelů namísto zjišťování výdajů, nicméně tyto modely musí být rovněž věrohodné stejně jako vstupní data do těchto zadávaná.

22. Polemika žalobce o hypotetické možnosti spáchání trestného činu úvěrového podvodu není pro daný občanskoprávní spor vůbec podstatná a tuto otázku nechť si případně kladou orgány činné v trestním řízení. Pokud žalobce odkazuje na obecné zásady poctivosti v právním styku, tak v daném případě není objasněno za jakých okolností a z jakého důvodu má vyplněná zákaznická karta stávající podobu. Podstatné ale je, že poskytoval spotřebitelských úvěrů má dle dikce zákona sám aktivně v daném ohledu postupovat a především pak, a to mimochodem i v ryze vlastním obchodním zájmu, jednostranné informace o poměrech spotřebitele náležitě ověřovat, k čemuž v daném případě, alespoň dle doložených důkazů, jejichž portfolio žalobce i přes seznámení se shora uvedeným právním názorem soudu, nijak nerozšířil (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne datum rozhodnutí sp. zn. spisová značka a navazující usnesení Ústavního soudu sp. zn. ze dne 8.7.2015).

23. Je pravdou, že v případě otázky splnění povinnosti zkoumat schopnost spotřebitele splácet úvěr počítá i s jeho vlastní aktivitou ( ) ve formě námitky, nicméně Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. ze dne 26.2.2019 dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v  d. Tuto povinnost má pak obecný soud dle Ústavního soudu bez ohledu na to, zda je tento princip v nějakém zákoně zakotven či nikoliv. Soud je tedy přesvědčen, že závěry Ústavního soudu nepřipouštějí jiný výklad než takový, že i bez námitky vznesené dlužníkem (spotřebitelem) je obecný soud povinen se shora uvedenou činností poskytovatele úvěru zabývat a pokud výsledkem tohoto zkoumání bude negativní zjištění ohledně řádné a kvalifikované činnosti při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, vyvodit z tohoto patřičné konsekvence ve smyslu shledání neplatnosti uzavřené smlouvy (ať již dle , tak dle ).

24. Jelikož pak soud s odkazem na výše uvedené shledal, že právní předchůdce žalobce se s odbornou péčí úvěruschopností žalované nezabýval, shledal uzavřenou smlouvu s odkazem na a shora uvedenou judikaturu neplatnou. Pokud pak bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce uhradil žalovanému 39 000 Kč, je třeba na dané plnění pohlížet jako na bezdůvodné obohacení žalovaného, neboť mu bylo plněno bez právního důvodu a je povinen takové obohacení spočívající v obdržených finančních prostředcích žalobci vydat ( , odst. 2 ). Z provedených důkazů ovšem rovněž vyplynulo, že žalovaný v souvislosti se smlouvu uhradil 22 300 Kč, zbývá tedy uhradit 16 700 Kč. Již z povahy právního vztahu vydání bezdůvodného obohacení je zřejmé, že doba plnění nemohla být mezi stranami dohodnuta a žalovaný byl tedy povinen bezdůvodné obohacení vydat bezodkladně po výzvě věřitele ( ). Žalobce dle doložených důkazů žalovaného vyzval k úhradě dluhu nejdříve v předžalobní upomínce odeslané dne 13.4.2021. Tuto je třeba považovat dle za doručenou třetí pracovní den po odeslání, tedy dne 16.4.2021, jelikož pak žalovaný bez zbytečného odkladu v následující den neplnil, je od následujícího dne s úhradou ze smlouvy v prodlení ( ). S ohledem na prodlení žalovaného má pak žalobce od shora uvedeného data rovněž nárok na úroky z prodlení ( ), a to v zákonné výši dle S odkazem na výše uvedené tedy soud žalobě vyhověl pouze v rozsahu uvedeném ve výroku č. I tohoto rozsudku a v rozsahu nad tento rámec žalobu zamítl.

25. Podle rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Žalovaný byl v řízení většinově úspěšný a měl by tak vůči žalobci právo na náhradu poměrné části nákladů řízení dle Jelikož však žádné náklady řízení neuplatnil a žádné na jeho straně ani z proběhlého řízení nevyplývají, rozhodl soud o nákladech řízení, jak je shora uvedeno.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Nesplní-li povinný dobrovolně uloženou povinnost, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozsudku.