Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
12 C 260/2021-56
Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Rollerovou, Dr. ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 4 872,18 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 872,18 Kč s úrokem 18,9 % ročně z částky 4 872,18 Kč od 27. 4. 2021 do 25. 5. 2021, úrokem 8,25 % ročně z částky 4 872,18 Kč od 7. 5. 2021 do zaplacení, úrokem 8,25 % ročně z částky 4 872,18 Kč
od 26. 5. 2021 do zaplacení a kapitalizovaným úrokem od 1. 2. 2021 do 26. 4. 2021 ve výši 216,35 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 400 Kč, a to
do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 872,18 Kč s úrokem 18,9 % ročně z částky 4 872,18 Kč od 27. 4. 2021 do 25. 5. 2021, úrokem 8,25 % ročně z částky 4 872,18 Kč od 7. 5. 2021 do zaplacení, úrokem 8,25 % ročně z částky 4 872,18 Kč od 26. 5. 2021 do zaplacení a kapitalizovaným úrokem od 1. 2. 2021 do 26. 4. 2021 ve výši 216,35 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobou podanou dne 11. 6. 2021 u Okresního soudu v Olomouci se žalobkyně domáhala
po žalovaném zaplacení částky 4 872,18 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 16. 12. 2019 rámcovou smlouvu číslo na základě níž byl žalovanému aktivován běžný účet č. bankovní účet. Dne 10. 1. 2020 žalobkyně uzavřela
se žalovaným příjmení číslo k rámcové smlouvě, na základě něhož žalovaný požádal žalobkyni
o poskytnutí kontokorentu ve výši 5 000 Kč. Ten mu bylo umožněno čerpat na jeho účtu. Žalovaný však porušil podmínky pro poskytnutí kontokorentu, proto mu byl kontokorent zablokován. Dne 27. 4. 2021 došlo k zesplatnění, což bylo žalovanému oznámeno v předžalobní výzvě k plnění dlužné částky. Žalovaný přesto zůstatek dluhu neuhradil. Žalobkyně proto v žalobě požadovala částku ve výši 4 872,18 Kč na neuhrazenou jistinu, dále požadovala příslušenství pohledávky, jež představuje smluvní úrok ve výši 18,9 % ročně z částky 4 872,18 Kč od 27. 04. 2021 do 25. 05. 2021, dále smluvní úrok ve výši 8,25 % ročně z částky 4 872,18 Kč
od 26. 05. 2021 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení 8,25 % ročně z částky 4 872,18 Kč
od 07. 05. 2021 do zaplacení a kapitalizovaný úrok ve výši 216,35 Kč.
2. Dne 20. 7. 2021 vydal Okresní soud v Olomouci na základě výše uvedené žaloby elektronický platební rozkaz, který se nepodařilo řádně doručit žalovanému do vlastních rukou. Z tohoto důvodu byl usnesením ze dne 9. 9. 2021 zrušen. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Stejně jako k výzvě soudu dle § 115a o. s. ř. o. s. ř. zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalobkyně se rovněž nevyjádřila. Soud má tedy za to, že účastníci s tímto postupem souhlasí, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů.
3. Soud ve věci tedy postupoval dle § 115a o. s. ř. o. s. ř. a bez jednání ve věci rozhodl. Z předložených listinných důkazů totiž učinil následující skutková zjištění a závěr o skutkovém stavu. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 16. 12. 2019 uzavřena ve smyslu Obchodních podmínek, Podmínek pro požívání kontokorentu a Formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru Rámcová smlouva číslo na základě níž byl žalovanému aktivován běžný účet č. bankovní účet. Dále dne 10. 1. 2020 žalobkyně uzavřela se žalovaným příjmení číslo k Rámcové smlouvě, na základě žalobkyně žalovanému poskytla na jeho žádost kontokorent
ve výši 5 000 Kč. Žalovaný porušil podmínky pro čerpání kontokorentu, proto byl kontokorent ze strany žalobkyně zablokován a žalovaný tak nemohl kontokorent dále čerpat. Žalobkyně doložila výpis z běžného účtu žalovaného u žalobkyně od 23. 2. 2020 - 11. 6. 2021, kde došlo čerpání kontokorentu. Dle Přehledu čerpání a splácení kontokorentu žalovaný z kontokorentu vyčerpal částku ve výši 4 872,18 Kč. jméno částku žalobkyni neuhradil. Dne 27. 4. 2021 došlo proto k zesplatnění úvěru, což bylo žalovanému téhož dne oznámeno v předžalobní výzvě k plnění dlužné částky. Dle poštovního podacího archu byla zásilka odeslána žalovanému
28. 4. 2021. Žalobkyně eviduje ke dni zesplatnění dluh ve výši 4 872,18 Kč na neuhrazenou jistinu a nesplacený smluvní úrok z kontokorentu ve výši 216,35 Kč.
4. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále také jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 2396 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle ustanovení
§ 2397 o. z., úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. Podle ustanovení
§ 2398 odst. 1, 2 o. z., úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky
v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Dle ustanovení § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle ustanovení § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Dle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je
v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. , výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
5. Soud po právní stránce vyhodnotil, že jednáním žalobkyně a žalovaného došlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy dle ust. § 2395 občanského zákoníku , neboť žalobkyně převzala závazek poskytnout žalovanému kontokorent na běžném účtu tj. úvěr jako finanční prostředky do určité výše, což splnila, a žalovaný se zavázal tyto prostředky s úrokem splatit. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalovaného z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení pouze o tom, že s žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena konkrétní smlouva o úvěru, že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že dlužník - žalovaný dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena, a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky. Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala, že uzavřela s žalovaným platnou úvěrovou smlouvu, a že poskytla žalovanému úvěrové prostředky ve sjednané výši způsobem sjednaným v úvěrové smlouvě. Bylo pouze na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že poskytnuté úvěrové prostředky žalobkyni splatil, resp. že dluh zanikl jinak. To však žalovaný neučinil. Soud proto shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí v celém rozsahu včetně požadovaného příslušenství, když zažalovaný nárok neodporoval zákonu.
6. O nákladech řízení rozhodl soud tak, že uložil žalovanému zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 400 Kč, neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná, a proto jí přísluší náhrada všech účelně vynaložených nákladů. V daném případě pak náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 400 Kč.
7. O lhůtě k plnění ve výroku I. i II. bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 , věta první o. s. ř. o. s. ř. jako o obecné třídenní.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může
se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí.