Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 C 297/2021-33

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Davidem Mařádkem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částky 16 338,15 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Soud zamítá žalobu, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 16 338,15 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 16 338,15 Kč od 19. 12. 2018 do zaplacení ve výši 9 %.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku doplatek soudního poplatku za žalobu ve výši 200 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet číslo pod variabilní symbol.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Soud zamítá žalobu, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 16 338,15 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 16 338,15 Kč od 19. 12. 2018 do zaplacení ve výši 9 %. II. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku doplatek soudního poplatku za žalobu ve výši 200 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet [číslo] pod [variabilní symbol]. III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částek specifikovaných výrokem I. jako postoupené pohledávky z nesplaceného úvěru včetně poplatků a příslušenství, poskytnutého žalovanému právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba (dále„ původní věřitelka“), dne 27. 12. 2017 bezhotovostním převodem částky 10 000 Kč na základě smlouvy mezi ní a žalovaným ze dne 27. 12. 2017, uzavřené na internetových stránkách původní věřitelky. Původní věřitelka měla žalovanou pohledávku postoupit žalobkyni.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby se zdůvodněním, že vzhledem k neposouzení jeho úvěruschopnosti před uzavřením úvěrové smlouvy je smlouva absolutně neplatná, žalovaný již úvěr splatil a žalovaná pohledávka je promlčena.

3. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Původní věřitelka poskytla žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč na základě smlouvy ze dne 27. 12. 2017 (smlouva o úvěru, výpis z účtu). Podle čl. II odst. 3. postupní smlouvy, jež zahrnovala i žalovanou pohledávku, k postoupení pohledávek nedojde (postoupení není účinné) v případě nezaplacení úplaty postupníkem postupiteli. Žalobkyně netvrdila ani neoznačila důkaz stran zaplacení úplaty, přestože ji k tomu soud v rámci přípravy jednání výslovně vyzval. Výše zmíněné důkazy soud vyhodnotil jako zákonné, pro výsledek řízení závažné a věrohodné. Důkazy byly ve vzájemném souladu. Z ostatních důkazů nevyplynulo vzhledem k níže podané právní kvalifikaci nic podstatného pro výsledek řízení. Další důkazy soud neprovedl, protože nebyly navrženy ani nevyplynuly ze spisu a nebyly potřebné ke zjištění skutkového stavu.

4. Soud tedy založil rozsudek především na následujícím skutkovém stavu. Původní věřitelka poskytla žalovanému tvrzenou částku a poté uzavřela s žalobkyní smlouvu o postoupení souboru pohledávek, podle níž bylo předpokladem účinnosti smlouvy zaplacení úplaty za pohledávky. To nicméně tvrzeno ani prokázáno nebylo.

5. Žalobkyně mohla v řízení uspět jen tehdy, jestliže by byla aktivně věcně legitimována, tedy jestliže by prokázala, že je věřitelkou žalované pohledávky. Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále„ o. z.“), může„ věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“ Podle o. z. nabývá„ postoupením pohledávky postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“ Nevysloveným a samozřejmým předpokladem postoupení pohledávky a tedy i změny v subjektech závazku je účinnost postupní smlouvy. Ta zde byla podmíněna zaplacením úplaty. Žalobkyně v reakci na výše zmíněné korespondenční poučení uvedla, že se omlouvá z jednání a že pokud soud dospěje k názoru, že není možno žalobě plně vyhovět, nechť ji vyzve k doplnění tvrzení a důkazů. Soud však k jinému názoru dospěl a právě proto žalobkyni již před výše zmíněnou odpovědí vyzval. Žalobkyně však na jeho výzvu relevantně nereagovala. Proto soud nařídil jednání, k němuž se žalobkyně ani její zástupce nedostavili, čímž se připravili o možnost poučení ve smyslu a 3 , , ve znění zákonů č. , a číslo Sb. (dále„ “). Soud pak případ projednal v jejich nepřítomnosti ( a 3 ) a s ohledem na fakt, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení ani důkazní ve vztahu k zaplacení úplaty za postoupenou pohledávku, žalobu zamítl. Na okraj soud podotýká, že nebyl povinen k výše uvedené korespondenční výzvě. Za obsah žaloby a kvalitu důkazů totiž odpovídá v prvé řadě žalobkyně.

6. Soud zkoumal skutkovou otázku zaplacení úplaty přesto, že žalovaný sám nenamítl, že by úplata zaplacena nebyla (což by udělat stejně nemohl, protože jako dlužník nemohl vědět ani prokázat, co se odehrálo v kontraktaci věřitelů). Soud totiž zná právo a musí je aplikovat ex offo ( , ). A podle zákona ke změně v osobě věřitele dojde teprve právně účinným postoupením pohledávky. Ustanovení § a 1880 odst. 1 o. z. tedy zakotvují skutkový znak, který je povinna prokázat žalobkyně. Pokud tedy z jí předložených důkazů plyne, že postupní smlouva vznikla a třebas i platně, leč nikoli to, že by byla i účinná, což je nezbytný předpoklad aktivní legitimace a tedy úspěchu ve při, musí ji soud poučit, aby potřebná tvrzení a důkazy doplnila. Jinak by v tomto případě bylo žalobkyni umožněno těžit ze svého protiprávního jednání v podobě nesplnění povinnosti tvrzení a důkazní ( , písm. b) ve spojení s § a 118a odst. 1 a 3 ). Což by odporovalo právnímu principu poctivosti ( první věta ve spojení s  , odst. 2 o. z., druhá věta ). Podle navíc soud„ důkazy hodnotí podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci.“ Soud tedy musí přihlédnout i k tomu, že z postupní smlouvy jako z důkazu v konečném důsledku vyplynulo, že zaplacení úplaty za soubor pohledávek je předpokladem vstupu postupníka do práv postupitele. Žalobkyně tedy neunesla břemeno tvrzení ani důkazní stran skutečnosti, že byla zaplacena úplata. Proto soud podle pravidel objektivního důkazního břemene vyšel z negativní skutkové domněnky, že zaplacena nebyla, a výrokem I. žalobu zamítl.

7. Výrok II. odpovídá Položce 2 odst. 2 přílohy o soudních poplatcích ve znění pozdějších předpisů (dále„ z. s. p.“). Žalobkyně totiž navrhla vydání elektronického platebního rozkazu, což se nestalo. Proto jí posléze vznikla povinnost doplatit částku 200 Kč jako rozdíl mezi částkou 1 000 Kč (Položka 1 odst. 1 písm. a) z. s. p.) a již zaplacenou částkou 800 Kč. Jde o poplatek za řízení jako takové ( ), jehož poplatnicí je žalobkyně ( ) a který se stává splatným až na základě příslušného rozhodnutí ( ). Soud žalobkyni k zaplacení uložil lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s  druhou větou z. s. p.

8. Výrok III. odpovídá ustanovení § 142 odst. 1 o s. ř. Žalovaný měl totiž v řízení plný úspěch, pročež má proti žalobkyni právo na náhradu jeho nákladů. Náklady sestávají z paušální náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý z těchto úkonů: vyjádření k žalobě ze dne 21. 8. 2021, příprava účasti na jednání a účast na jednání ( , ve spojení s  , písm. b) a písm. c), vyhlášky MSp č. stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle a podle exekučního řádu ve znění pozdějších předpisů). Celkem tedy 900 Kč. Soud nepřiznal žalovanému náhradu za vyjádření ze dne 30. 11. 2021, protože k němu žalovaného nevyzval a navíc žalovanému nic nebránilo argumenty v něm uvedené zahrnout již do předchozího vyjádření. Lhůtu k plnění soud určil v základní zákonné délce 3 dnů, protože neshledal důvod k jiné lhůtě ( část věty před středníkem ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení účastníkovi, k Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku, ve dvou písemných kopiích. O odvolání rozhoduje Krajský soud v Ostravě.

Nesplní-li žalobkyně povinnosti uložené v tomto rozsudku, bude je možné na návrh vymáhat v exekučním nebo v soudním vykonávacím řízení.