Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

38 C 377/2021-20

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Fedorko ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 7 705,58 Kč s příslušenstvím

takto:

Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 7 705,58 Kč s úrokem z částky 7 705,58 Kč ve výši 21,99 % ročně od 29. 1. 2021 do zaplacení, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 429,3 Kč a úrokem z prodlení z částky 7 705,58 Kč ve výši 10 % ročně od 29. 1. 2021 do zaplacení a k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč.

Odůvodnění:

Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 7 705,58 Kč s úrokem z částky 7 705,58 Kč ve výši 21,99 % ročně od 29. 1. 2021 do zaplacení, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 429,3 Kč a úrokem z prodlení z částky 7 705,58 Kč ve výši 10 % ročně od 29. 1. 2021 do zaplacení a k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 25. 5. 2009 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba, IČO (správně právnická osoba, dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) se žalovaným smlouvu o bankovních produktech a službách, v níž bylo kromě vedení běžného účtu pro žalovaného sjednáno poskytování kontokorentního úvěru Flexikredit formou debetního zůstatku s úvěrovým limitem 5 000 Kč Součástí smlouvy byly též Dispozice ke kontokorentnímu úvěru, v nichž byla sjednána sazba pro čerpání povoleného limitu ve výši 21,99 % ročně, a Všeobecné obchodní podmínky a žalovaný se zavázal dodržet měsíční kreditní příjem a kreditní období na běžném účtu a nepřekročit povolený limit. Z důvodu překročení povoleného úvěrového limitu právní předchůdkyně žalobkyně zrušila poskytování úvěru žalovanému, debetní zůstatek 5 905,58 Kč dne 11. 12. 2019 převedla v souladu produktovými podmínkami úvěru na zvláštní úvěrový účet a umožnila žalovanému jeho splácení spolu s úroky a poplatky za vedení účtu formou splátek. Žalovaný přesto svou povinnost neplnil a právní předchůdkyně žalobkyně proto ke dni 14. 4. 2020 dlužnou částku zesplatnila a kromě jistiny s úrokem požaduje smluvní poplatky ve výši 1 800 Kč. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek s účinností ke dni 21. 1. 2021 postoupena žalobkyni.

2. Žalovaný, ač řádně obeslán, se k jednání nedostavil a soud tedy v souladu s  , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “) jednal a rozhodoval v jeho nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Soud má za zjištěné, že ve smlouvě o bankovních produktech a službách uzavřené dne 25. 5. 2009 mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným se banka (právní předchůdkyně žalobkyně) mj. zavázala vést klientovi (žalovaný) běžné účty a dále poskytovat kontokorentní úvěr Flexikredit povolením debetního zůstatku za podmínek dodržení měsíčního kreditního příjmu a kreditního období na běžném účtu, při překročení povoleného limitu pak měl být za každý den účtován sankční poplatek podle sazebníku a nepovolený debetní zůstatek dále úročen sazbou, její výši banka uveřejňuje (ve smlouvě neuvedena žádná částka či sazba). Dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách ze dne 17. 2. 2017 (dále jen„ Dispozice“) obsahují ustanovení o úvěru Flexikredit povoleném k běžnému účtu č. bankovní účet od 3. 2. 2012 s limitem 5 000 Kč, minimálním kreditním příjmem 50 % povoleného limitu, úrokovou sazbou 21,99 % ročně a RPSN 33,12 %. Dne 10. 12. 2019 bylo právní předchůdkyní žalobkyně sepsáno oznámení o vyčíslení dluhu ve výši 5 405,58 Kč, žalovanému bylo oznámeno, že vzhledem k porušení smluvních podmínek banka zrušuje povolený limit Flexikreditu. K 15. 4. 2020 banka vyčíslila dluh na částku 7 705,58 Kč. V rámci smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 1. 2021 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno v rámci oznámení o postoupení pohledávky ze dne 2. 2. 2021.

4. Podle , účinného od 1. 1. 2014 (dále jen„ o.z.“) se podle dosavadních právních předpisů až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

5. Podle , obchodního zákoníku, ve znění do 31. 12. 2013 (dále jen„ obch. zák.“) může smlouva o běžném účtu stanovit, že banka provede do určité částky příkazy k platbám, i když k tomu není dostatek peněžních prostředků na účtu. Nejsou-li práva a povinnosti stran při poskytnutí těchto peněžních prostředků sjednány ve smlouvě o běžném účtu, řídí se úpravou smlouvy o úvěru ( a násl.).

6. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

7. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o bankovních produktech a službách, na jejímž základě byl žalovaný oprávněna čerpat kontokorentní úvěr do výše 5 000 Kč. Žalovaný následně nesplatil debet na svém běžném účtu do výše 5 405,58 Kč úročený sazbou 21,99 % ročně a právní předchůdkyni žalobkyně dále vznikl v souladu se smlouvou nárok na smluvní poplatky ve výši 1 800 Kč. Žalobkyně byla k podání žaloby aktivně legitimována na základě postoupení pohledávky dle § 1879 o.z., proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.

8. Ve smyslu o.z. soud přiznal žalobkyni úroky z prodlení, a to v souladu s 

9. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení , (dále jen „“), když úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení ve výši 1 489 Kč. Ty podle obsahu spisu sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, podle , advokátního tarifu, odměny právního zástupce za tři úkony právní služby spočívající v převzetí věci, sepisu výzvy a sepisu žaloby (3x 200 Kč), paušální náhrady hotových výdajů spojených se třemi úkony právní služby (3x 100 Kč), částky ve výši 189 Kč odpovídající 21% DPH z uvedené odměny a náhrad, již je advokát povinen ve smyslu z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle , o dani z přidané hodnoty. V daném případě soud dospěl k závěru, že žaloba je svým obsahem jednoznačně formulářovou žalobou. Opakovanost nastává v okamžiku existence tří dalších obdobných návrhů, žalobkyně takových návrhů podala jen u zdejšího soudu desítky. Za ustálený vzor lze považovat takové návrhy, které se v zásadě neliší ve struktuře, v druhu nároků opírajících se o stejná ustanovení právních předpisů a v právech a povinnostech účastníků smlouvy, přičemž jsou dokládány stejným druhem důkazů. I v tomto ohledu jsou zmíněné opakované návrhy obdobné.

10. Odůvodnění tohoto rozhodnutí bylo vyhotoveno podle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není v souladu s  odvolání přípustné, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč. K příslušenství se nepřihlíží.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.