Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
74 CO 105/2021-82
Krajský soud v Brně rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Ivana Meluzína a soudců Mgr. Evy Krčmářové a JUDr. Miroslava Řezáče ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
sídlem adresa,
zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení,
sídlem adresa,
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem adresa,
o zaplacení 9 047 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu Brno - venkov ze dne 27. dubna 2021, č. j. 41 C 178/2020 - 41,
takto:
I. Odvolání proti I. a III. výroku rozsudku soudu prvního stupně se odmítá.
II. Rozsudek soudu prvního stupně se ve II. a IV. výroku potvrzuje.
III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady odvolacího řízení ve výši 2 178 Kč k rukám právního zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Odvolání proti I. a III. výroku rozsudku soudu prvního stupně se odmítá. II. Rozsudek soudu prvního stupně se ve II. a IV. výroku potvrzuje. III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady odvolacího řízení ve výši 2 178 Kč k rukám právního zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. V záhlaví označeným rozhodnutím okresní soud zastavil řízení o zaplacení částky 1 047 Kč a 1 920 Kč (I. výrok), uložil žalované, aby žalobci zaplatila částku 8 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od datum do zaplacení (II. výrok), zamítl žalobu o zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 8 000 Kč od datum do datum a o zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 998,58 Kč (III. výrok) a uložil žalované, aby žalobci nahradila náklady řízení ve výši 1 368 Kč. V odůvodnění soud uvedl, že řízení bylo zahájeno dne datum. Žalobkyně se po částečném zpětvzetí žaloby ze dne datum domáhala zaplacení částky 8 000 Kč, neboť její právní předchůdkyně (právnická osoba) uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru číslo poskytla jí částku 8 000 Kč. Žalovaná úvěr nesplatila. Žalobce však předložil pouze listinu bez podpisu a ověření, která neprokazovala uzavření úvěrové smlouvy. Z listiny také nevyplývalo, že by smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků elektronické komunikace. Soud vzal za prokázané pouze to, že ve prospěch účtu žalované byla připsána částka 8 000 Kč dne datum a že pohledávka původního věřitele byla postoupena žalobci. Co do částky 8 000 Kč soud tedy žalobě vyhověl z titulu bezdůvodného obohacení vzniklého na straně žalované. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval podle § 142 odst. 3 o. s. ř., shledal však procesní neúspěch žalobce nepatrným a přiznal mu náhradu nákladů řízení ve výši 1 368 Kč, sestávající ze soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny advokáta za 2 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) a odměnu v poloviční sazbě za jednoduchou předžalobní výzvu. Při stanovení výše odměny advokáta soud aplikoval § 14b advokátního tarifu. V písemném vyhotovení rozsudku soud účastníky poučil, že proti jeho rozhodnutí není odvolání přípustné, protože nebylo rozhodnuto o peněžitém plnění převyšujícím částku 10 000 Kč, přičemž se k výši příslušenství a nákladů řízení nepřihlíží.
2. V časové souvislosti s rozsudkem, který byl doručen do datové schránky dne datum, učinila žalovaná dne datum procesní úkon, který lze podle obsahu posoudit jako odvolání. Uvedla, že původní závazek u anonymizována dvě slova uhradila. O tom měl svědčit přiložený dokument, kterým je oznámení soudního exekutora JUDr. jméno příjmení ze dne 6. 1. 2021, č. j. 203 EX 27608/20-37, podle něhož exekutor zcela vymohl pohledávku oprávněného (žalobce v této věci) v částce 6 847 Kč s příslušenstvím a exekuce je tedy skončena. Soud prvního stupně vyzval žalovanou usnesením ze dne 31. 5. 2021, č. j. 41 C 178/2020-50, k odstranění vad odvolání tak, že žalovaná konkrétně uvede, v čem spatřuje nesprávnost napadeného rozhodnutí nebo postupu soudu, v jakém rozsahu rozhodnutí soudu prvního stupně napadá a čeho se odvoláním domáhá. Na toto usnesení reagovala žalovaná podáním ze dne datum. Označila je jako odvolání a v záhlaví uvedla č. j. 41 C 178/2020-50. Uvedla, že se odvolává proti usnesení. Důvodem odvolání je opětovné požadování úhrady dlužné částky. Tento dluh již zaplatila na základě exekuce a doklad o tom zaslala soudu. Žádný jiný dluh u právnická osoba Finance nemá. Navrhla zrušení rozsudku v plném rozsahu. Soud prvního stupně nevyměřil žalované soudní poplatek za odvolání a spis předložil odvolacímu soudu s tím, že podle jeho názoru nejsou vady odvolání odstraněny.
3. Žalobce se k odvolání vyjádřil podáním ze dne datum. Uvedl, že v prvním odstavci odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně je jako původní věřitel žalované pohledávky nesprávně uvedena společnost právnická osoba Žalobce již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu uváděl a dokládal, že finanční prostředky byly žalované poskytnuty společností právnická osoba Ke svému podání žalobce přiložil e-mailovou korespondenci se žalovanou.
4. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že řízení bylo zahájeno dne datum. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobce domáhal zaplacení částky 8 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně od datum zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 998,58 Kč, poplatku ve výši 1 920 Kč, smluvní pokuty 1 047 Kč a náhrady nákladů řízení. Popsal, že mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, IČO, byla uzavřena Rámcová smlouva o úvěru číslo úvěrová smlouva číslo Smlouva mohla být uzavřena buď pomocí prostředků komunikace na dálku, nebo v písemné formě. Finanční prostředky ve výši 8 000 Kč byly žalované poskytnuty na její bankovní účet dne datum. Poskytnuté finanční prostředky byla žalovaná povinna vrátit v jediné splátce spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 920 Kč. Zavázala se částku 9 920 Kč vrátit do datum, svůj závazek však nesplnila. Vznikla jí proto povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 1 047 Kč a úrok z prodlení. Pohledávka za žalovanou byla následně dne datum smluvně postoupena žalobci, žalovaná o tom byla zpravena přípisem ze dne datum. Žalovaná dluh neuhradila ani po písemných upomínkách. Soud vydal dne datum elektronický platební rozkaz, který byl zrušen odporem žalované ze dne datum, v němž uvedla, že se žalobcem nemá nic společného a žádnou půjčku si od něj nevzala. Na usnesení ze dne datum, kterým byl žalobce vyzván k doplnění žaloby, reagoval podáním ze dne datum, kterým vzal žalobu zpět co do smluvní pokuty ve výši 1 047 Kč a poplatku ve výši 1 920 Kč. Nadále požadoval pouze jistinu ve výši 8 000 Kč s kapitalizovaným a běžícím úrokem z prodlení. K jednání nařízenému na den datum se žádný z účastníků nedostavil, soud po provedení dokazování listinami vyhlásil odvoláním napadaný rozsudek.
5. Krajský soud v obec jako soud odvolací (§ 10 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněnou osobou (§ 201 o. s. ř.), směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř.) a bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), v souladu s ustanovením § 212 a § 212a odst. 1 o. s. ř. přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně a řízení mu předcházející v mezích, ve kterých se odvolatel přezkoumání rozhodnutí domáhal i z důvodů, které nebyly v odvolání uplatněny, a po nařízeném jednání (§ 214 odst. 1 o. s. ř.) dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.
6. K jednání odvolacího soudu nařízenému na den datum se žádný z účastníků nedostavil.
7. Odvolací soud předesílá, že považuje odvolání žalované za přípustné. V rozsudku soudu prvního stupně bylo rozhodováno nejen o částce 8 000 Kč, ale i o poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 920 Kč a o smluvní pokutě ve výši 1 047 Kč, byť bylo řízení o posledně uvedených nárocích zastaveno. Součet částek číslo + 1920 + číslo je vyšší než 10 000. Platí tedy, že předmětem řízení v době vydání rozsudku odvoláním napadeného bylo peněžité plnění převyšující 10 000 Kč.
8. Odvolací soud zopakoval dokazování výpisem z účtu žalované a provedl důkaz korespondencí, kterou přiložil žalobce k vyjádření k odvolání.
9. Z výpisu z účtu žalované za měsíc březen 2017 bylo znovu zjištěno, že ve prospěch účtu byla dne datum připsána částka 8000 Kč zaslaná plátcem právnická osoba
10. Podle obsahu e-mailové korespondence dne datum žalobce žalované na její dotaz sdělil, že v označení původního věřitele v odůvodnění rozsudku došlo k nesprávnosti. Žalovaná v odpovědi uvedla, že za této situace úhradu dluhu v plné výši poukáže ke dni datum.
11. Rozhodná skutková zjištění se po opakovaném a doplněném dokazování nezměnila. Soud prvního stupně založil své rozhodnutí na tom, že žalovaná získala bezdůvodné obohacení platbou připsanou na účet dne datum ve výši 8 000 Kč Odvolací soud k tomu dodává, že nemá pochyb o tom, že platba byla poskytnuta společností právnická osoba, kterou žalobce v žalobě označil jako původního věřitele, od něhož postoupením nabyl svou pohledávku.
12. Ve smyslu přechodného ustanovení § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, odvolací soud posuzoval práva a povinnosti vzniklé ode dne datum podle právních předpisů účinných od tohoto data, tj. zejména podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ občanský zákoník“).
13. Odvolací soud považuje za přiléhavé i právní hodnocení věci soudem prvního stupně. Ten uzavřel, že žalovaná převzala částku 8 000 Kč bez platného smluvního ujednání a tedy bez právního důvodu a podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. je povinna takto vzniklé obohacení vrátit.
14. Jediná odvolací námitka, že žalovaná uhradila své závazky ke společnosti právnická osoba, se ukázala být nedůvodnou. Podle obsahu spisu se žalobce od počátku řízení domáhal úhrady dluhu, který vznikl žalované ke společnosti právnická osoba Na tom nemohla nic změnit chyba v nesprávném označení původního věřitele v odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně. Ostatně žalobce v korespondenci ze dne datum žalované vysvětlil, že v odůvodnění rozsudku došlo k omylu a žalovaná toto vysvětlení akceptovala a přislíbila úhradu dluhu.
15. Přesto žalovaná setrvala na svém odvolání. V něm navíc ani srozumitelně nevyjádřila, zda nesměřuje i proti prvnímu a druhému výroku rozsudku okresního soudu, kterými bylo řízení částečně zastaveno a žaloba zčásti zamítnuta. Těmito výroky však žalované nemohla být způsobena újma na jejich právech. Proto bylo odvolání žalované proti prvnímu a druhému výroku rozsudku soudu prvního stupně odmítnuto pro nedostatek subjektivní přípustnosti odvolání (I. výrok tohoto rozsudku).
16. Rozhodnutí soudu prvního stupně o povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 8 000 Kč s příslušenstvím je věcně správné, a proto bylo odvolacím soudem podle § 219 o. s. ř. potvrzeno včetně věcně správného výroku o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně (II. výrok tohoto rozsudku).
17. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 a ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. Hlavně úspěšnému žalobci byla přiznána náhrada odměny advokáta za jeden úkon právní služby (vyjádření k odvolání) ve výši 1 500 Kč, náhrada administrativních výdajů spojených s tímto úkonem a v paušální výši 300 Kč a DPH v sazbě 21% a výši 378 Kč (III. výrok tohoto rozsudku).
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže Nejvyšší soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání se podává k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu, který rozhodoval ve věci v prvním stupni, ve lhůtě do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu.
Proti výroku o náhradě nákladů řízení není dovolání samostatně přípustné (§ 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř.).