Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
75 C 254/2021-46
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Rozsypalem v právní věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 58 464,03 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku částku 31 999 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 31 999 Kč od datum do zaplacení.
II. Žaloba o zaplacení částky 26 465,03 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 3 608,29 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 8 992,35 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z částky 29 299 Kč od datum do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 29 299 Kč od datum do datum, zákonného úroku z prodlení z částky 899 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 800,09 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 199,13 Kč, úroku ve výši 28 % ročně z částky 5 977,70 Kč od datum do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 5 977,70 Kč od datum do datum a zákonného úroku z prodlení z částky 2 378,70 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku částku 31 999 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 31 999 Kč od [datum] do zaplacení.</b> <b>II. Žaloba o zaplacení částky 26 465,03 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 3 608,29 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 8 992,35 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z částky 29 299 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 29 299 Kč od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení z částky 899 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 800,09 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 199,13 Kč, úroku ve výši 28 % ročně z částky 5 977,70 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 5 977,70 Kč od [datum] do [datum] a zákonného úroku z prodlení z částky 2 378,70 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne datum a doplněnou dne datum domáhala vůči žalovanému zaplacení částky v celkové výši 58 464,03 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 4 998,86 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 8 992,35 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 29 299 Kč od datum do zaplacení, úrokem ve výši 29 % ročně z částky 29 299 Kč od datum do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 926,32 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 2 199,13 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 977,70 Kč od datum do zaplacení a úrokem ve výši 28 % ročně z částky 5 977,70 Kč od datum do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení.
2. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně - společnost právnická osoba, IČO, sídlem adresa (dále jen„ anonymizováno“) a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o zápůjčce číslo (dále jen„ smlouva o zápůjčce 1“), jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně smlouvy o zápůjčce (dále jen„ smluvní podmínky 1“). anonymizováno splnila zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnutou zápůjčku, když byl žalovaný dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřeny oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. anonymizováno pak neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného, které uvedl v zákaznické kartě. anonymizováno tak na základě uzavřené smlouvy o zápůjčce v den jejího uzavření poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 32 000 Kč (dále jen„ zápůjčka 1“) v hotovosti, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy o zápůjčce 1. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se pak žalovaný zavázal zaplatit anonymizováno částku ve výši 21 878 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků (s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně sjednanou na straně 2 smlouvy o zápůjčce) za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy o zápůjčce ve výši 5 724 Kč, odměnu za zpracování a doručení ve výši 7 604 Kč a částku za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 8 550 Kč (dále jen„ poplatek 1“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky 1 a poplatku 1 se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 898 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den datum. Žalovaný sjednané splátky nehradil řádně a včas, když z jeho strany poslední splátku uhradil dne datum. Žalovaný uhradil celkem částku 3 600 Kč, pročež ke dni datum činila dlužná jistina 29 299 Kč a dlužný poplatek činil 19 432,10 Kč. V souladu s článkem 16 smluvních podmínek 1 pak měla PF rovněž právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celkové dlužné jistiny. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla žalovaným řádně a v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 29 299 Kč dále úrokem ve výši 29 % ročně sjednaným na straně 2 smlouvy o zápůjčce 1, a to od datum, a tedy od uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru. Po tomto datu nebylo žalovaným na spornou pohledávku ničeho uhrazeno. anonymizováno a žalovaný dále uzavřeli dne datum smlouvu o zápůjčce číslo (dále jen„ smlouva o zápůjčce 2“), jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně smlouvy o zápůjčce (dále jen„ smluvní podmínky 2“). anonymizováno i v tomto případě splnila zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnutou zápůjčku, když byl žalovaný dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřeny oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. anonymizováno pak neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného, které uvedl v zákaznické kartě. anonymizováno tak na základě uzavřené smlouvy o zápůjčce v den jejího uzavření poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč (dále jen„ zápůjčka 2“) v hotovosti, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy o zápůjčce 2. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se pak žalovaný zavázal zaplatit PF částku ve výši 7 145 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků (s úrokovou sazbou ve výši 28 % ročně sjednanou na straně 2 smlouvy o zápůjčce) za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy o zápůjčce ve výši 1 379 Kč, odměnu za zpracování a doručení ve výši 2 196 Kč a částku za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 3 570 Kč (dále jen„ poplatek 2“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky 2 a poplatku 2 se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 253 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den datum. Žalovaný sjednané splátky nehradil řádně a včas, když z jeho strany poslední splátku uhradil dne datum. Žalovaný uhradil celkem částku 4 401 Kč, pročež ke dni datum činila dlužná jistina 5 977,70 Kč a dlužný poplatek činil 3 755,23 Kč. V souladu s článkem 16 smluvních podmínek 2 pak měla anonymizováno rovněž právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celkové dlužné jistiny. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla žalovaným řádně a v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 5 977,70 Kč dále úrokem ve výši 28 % ročně sjednaným na straně 2 smlouvy o zápůjčce 2, a to od datum, a tedy od uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru. Po tomto datu nebylo žalovaným na spornou pohledávku ničeho uhrazeno.
3. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum anonymizováno postoupila pohledávky ze smlouvy o zápůjčce 1 a ze smlouvy o zápůjčce 2 se všemi právy s nimi spojenými žalobkyni, a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávek bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne datum. Ke dni postoupení sporných pohledávek činila výše pohledávky ze smlouvy o zápůjčce 1 částku 65 031,10 Kč obsahující i anonymizováno účtované navýšení, které však žalobkyně neuplatňuje, když požaduje toliko částku 48 731,10 Kč sestávající z dlužné zápůjčky 1 ve výši 29 299 Kč a dlužného poplatku 1 ve výši 19 432,10 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 8 992,35 Kč (úrok ve výši 29 % ročně z dlužné zápůjčky ve výši 29 299 Kč od datum do datum), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 4 998,86 Kč (zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 29 299 Kč od datum do datum), úroků ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 29 299 Kč od datum do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 29 299 Kč od datum do zaplacení. Ke dni postoupení sporných pohledávek činila výše pohledávky ze smlouvy o zápůjčce 2 částku 16 732,93 Kč obsahující i anonymizováno účtované navýšení, které však žalobkyně neuplatňuje, když požaduje toliko částku 9 732,93 Kč sestávající z dlužné zápůjčky 2 ve výši 5 977,70 Kč a dlužného poplatku 2 ve výši 3 755,23 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 2 199,13 Kč (úrok ve výši 28 % ročně z dlužné zápůjčky ve výši 5 977,70 Kč od datum do datum), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 926,32 Kč (zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 5 977,70 Kč od datum do datum), úroků ve výši 28 % ročně z dlužné jistiny ve výši 5 977,70 Kč od datum do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 5 977,70 Kč od datum do zaplacení. Ani po postoupení sporných pohledávek žalovaný neuhradil ničeho.
4. Konečně žalobkyně uvedla, že žalovaný byl v souladu s § 142a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “) vyzván k úhradě celkové dlužné částky, avšak ani přesto nebyly sporné pohledávky uhrazeny a žalobkyně je tak nucena domáhat se jejich splnění u soudu.
5. Podáním ze dne datum vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky 1 516,80 Kč (1 390,57 Kč + 126,23 Kč) na kapitalizovaném úroku z prodlení k datu datum, pročež soud usnesením ze dne 13. 8. 2021, č.j. 75 C 254/2021 -32, řízení co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 516,80 Kč zastavil.
6. Předmětem dalšího řízení tak byl požadavek na zaplacení částky 58 464,03 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 608,29 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 8 992,35 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 29 299 Kč od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 29 299 Kč od datum do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 800,09 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 2 199,13 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 977,70 Kč od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 28 % ročně z částky 5 977,70 Kč od datum do zaplacení.
7. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal pasivní.
8. Soud věc projednal na jednání konaném dne datum.
9. Ze smlouvy o zápůjčce soud zjistil, že anonymizováno poskytla žalovanému dne datum zápůjčku ve výši 8 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit PF v 60 týdenních splátkách po 253 Kč s tím, že poslední splátka byla sjednána ve výši 218 Kč. Celková dlužná částka, kterou se žalovaný zavázal anonymizováno zaplatit činila 15 145 Kč a byla tvořená zápůjčkou ve výši 8 000 Kč a poplatkem ve výši 7 145 Kč složeným z úroku ve výši 1 379 Kč, úhrady za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 2 196 Kč a úhrady za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 3 570 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že při uzavření smlouvy v hotovosti převzal zápůjčku. Zápůjční úroková sazba byla stanovena jako pevná pro celou dobu trvání smlouvy o zápůjčce a v případě 60 týdenních splátek činila 28 % ročně.
10. Ze smluvních podmínek, které nejsou smluvními stranami podepsány, soud zjistil bližší úpravu práv mezi anonymizováno a žalovaným, přičemž podle článku 6 smluvních podmínek budou jednotlivé splátky započteny nejprve na náklady spojené s vymáháním pohledávek, pak na splatné splátky celkové dlužné částky, následně na splatné sankční poplatky, poté na nesplatnou část jistiny zápůjčky a konečně na nesplatnou část poplatku. Podle článku 10 smluvních podmínek má anonymizováno v případě, že zákazník nesplní řádně a včas povinnost uhradit příslušnou splátku celkové dlužné částky, právo na vyrovnání celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Podle článku 18 smluvních podmínek byla smlouva o zápůjčce uzavřena jako smlouva na dobu určitou, přičemž její účinnost trvá ode dne podpisu smlouvy o zápůjčce do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky. Bude-li však zákazník v okamžiku splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky řádně a včas, prodlužuje se účinnost smlouvy o zápůjčce do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky.
11. Z tabulky umoření ke smlouvě o zápůjčce ze dne datum soud zjistil průběh splácení poskytnuté zápůjčky, když žalovaný uhradil celkem částku 4 401 Kč.
12. Ze smlouvy o zápůjčce soud zjistil, že anonymizováno poskytla žalovanému dne datum zápůjčku ve výši 32 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit anonymizováno v 60 týdenních splátkách po 898 Kč s tím, že poslední splátka byla sjednána ve výši 896 Kč. Celková dlužná částka, kterou se žalovaný zavázal anonymizováno zaplatit činila 53 878 Kč a byla tvořená zápůjčkou ve výši 32 000 Kč a poplatkem ve výši 21 878 Kč složeným z úroku ve výši 5 724 Kč, úhrady za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 7 604 Kč a úhrady za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 8 550 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že částka 8 346 Kč bude použita na vyplacení předchozí zápůjčky ze smlouvy číslo žalovaný při uzavření smlouvy v hotovosti převzal částku 23 654 Kč. Zápůjční úroková sazba byla stanovena jako pevná pro celou dobu trvání smlouvy o zápůjčce a v případě 60 týdenních splátek činila 29 % ročně.
13. Ze smluvních podmínek, které nejsou smluvními stranami podepsány, soud zjistil bližší úpravu práv mezi anonymizováno a žalovaným, přičemž podle článku 6 smluvních podmínek budou jednotlivé splátky započteny nejprve na náklady spojené s vymáháním pohledávek, pak na splatné splátky celkové dlužné částky, následně na splatné sankční poplatky, poté na nesplatnou část jistiny zápůjčky a konečně na nesplatnou část poplatku. Podle článku 10 smluvních podmínek má anonymizováno v případě, že zákazník nesplní řádně a včas povinnost uhradit příslušnou splátku celkové dlužné částky, právo na vyrovnání celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Podle článku 18 smluvních podmínek byla smlouva o zápůjčce uzavřena jako smlouva na dobu určitou, přičemž její účinnost trvá ode dne podpisu smlouvy o zápůjčce do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky. Bude-li však zákazník v okamžiku splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky řádně a včas, prodlužuje se účinnost smlouvy o zápůjčce do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky.
14. Ze zákaznické karty ze dne datum soud zjistil, že v ní jsou uvedeny identifikační údaje žalovaného, jenž bydlel jako nájemník, důvodem zápůjčky byly opravy, žalovaný byl svobodný, dosažené vzdělání měl základní, nebyl majitelem vozu, neměl žádné nezaopatřené dítě, byl zaměstnán jako stavební dělník, jeho příjem byl ve výši 9 440 Kč, ostatní příjmy byly ve výši 8 000 Kč a další čisté příjmy domácnosti činily 12 300 Kč a odhadované výdaje byly ve výši 4 500 Kč a na interní splátky vůči anonymizováno platil měsíčně 2 853 Kč a na externí splátky zápůjček 3 600 Kč. Žalovaný neměl kreditní kartu, měl zápůjčku u jiné společnosti a neměl bankovní účet. Údaje byly ověřeny podle pracovní smlouvy na neurčito a výplatních pásek (za 1, 2 a 3). Zákaznickou kartu žalovaný podepsal.
15. Z tabulky umoření ke smlouvě o zápůjčce ze dne datum soud zjistil průběh splácení poskytnuté zápůjčky, když žalovaný uhradil celkem částku 3 600 Kč.
16. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a z její přílohy číslo soud zjistil, že došlo k postoupení sporných pohledávek anonymizováno za žalovaným na žalobkyni. Žalovanému bylo anonymizováno oznámeno postoupení sporných pohledávek v celkové výši 81 764,03 Kč bez příslušenství na žalobkyni, když mu bylo dne datum odesláno oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, což se podává z oznámení o postoupení pohledávky a poštovního podacího lístku.
17. Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne datum zástupce žalobkyně urgoval žalovaného k úhradě sporných pohledávek.
18. Z předložených listinných důkazů tak byl soudem zjištěn následující skutkový stav:
Na žalobkyni byly postoupeny pohledávky za žalovaným z titulu smlouvy o zápůjčce 1 a smlouvy o zápůjčce 2 uzavřených mezi anonymizováno a žalovaným. Žalovaný při uzavření smlouvy o zápůjčce ze dne datum převzal od anonymizováno v hotovosti částku 8 000 Kč, za což se zavázal vrátit anonymizováno částku 15 145 Kč tvořenou zápůjčkou ve výši 8 000 Kč a poplatkem ve výši 7 145 Kč složeným z úroku ve výši 1 379 Kč, úhrady za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 2 196 Kč a úhrady za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 3 570 Kč Částku ve výši 15 145 Kč se pak zavázal vrátit v 60 týdenních splátkách po 253 Kč s tím, že poslední splátka činila 218 Kč. Žalovaný na poskytnutou zápůjčku uhradil částku 4 401 Kč. Žalovaný dále při uzavření smlouvy o zápůjčce ze dne datum převzal od anonymizováno částku 32 000 Kč (v hotovosti částku 23 654 Kč a částka 8 346 Kč byla použita na úhradu zápůjčky žalovaného ze smlouvy číslo), za což se zavázal vrátit anonymizováno částku 53 878 Kč tvořenou zápůjčkou ve výši 32 000 Kč a poplatkem ve výši 21 878 Kč složeným z úroku ve výši 5 724 Kč, úhrady za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 7 604 Kč a úhrady za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 8 550 Kč Částku ve výši 53 878 Kč se pak zavázal vrátit v 60 týdenních splátkách po 898 Kč s tím, že poslední splátka činila 896 Kč anonymizováno před poskytnutím zápůjčky při vyplnění zákaznické karty zjistila, že žalovaný je zaměstnán, pobírá mzdu ve výši 9 440 Kč, ostatní příjmy má ve výši 8 000 Kč a další čisté příjmy domácnosti jsou ve výši 12 300 Kč a jeho odhadované výdaje činí 4 500 Kč, interní měsíční splátky vůči anonymizováno činí 2 853 Kč a externí splátky zápůjček činí 3 600 Kč, což anonymizováno ověřila z pracovní smlouvy a výplatních pásek. Žalovaný v době poskytnutí zápůjčky neměl kreditní kartu, ale měl zápůjčky u jiné společnosti. Žalovaný na poskytnutou zápůjčku uhradil částku 3 600 Kč. Dlužné částky žalovaný neuhradil ani přes předžalobní výzvu zástupce žalobkyně.
19. Soud se v prvé řadě zabýval aktivní legitimací žalobkyně k podání projednávané žaloby.
20. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o.z. “) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
21. Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
22. Protože anonymizováno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila sporné pohledávky za žalovaným na žalobkyni, nezbývá než uzavřít, že žalobkyni svědčí aktivní legitimace k podání projednávané žaloby, jež tak byla podána osobou oprávněnou.
23. Poté soud přistoupil ke zkoumání merita věci.
24. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
25. Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.
26. Podle § 1751 o.z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.
27. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).
28. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
29. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
30. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
31. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že mezi anonymizováno, jakožto věřitelem, a žalovaným, jako dlužníkem, byly ve dnech datum a datum uzavřeny smlouvy o zápůjčce podle § 2390 a násl. o.z. , neboť anonymizováno (zapůjčitel) byla povinna přenechat žalovanému (vydlužitel) věci určené podle druhu, konkrétně peníze (částku 8 000 Kč a 32 000 Kč), a žalovaný se zavázal po uplynutí dohodnuté doby vrátit anonymizováno věci stejného druhu (peníze), a to včetně poplatků. Žalovaný pak vystupoval v pozici spotřebitele ve smyslu § 419 o.z. , neboť sjednával zápůjčky mimo rámec svého samostatného výkonu povolání či podnikání (taková skutečnost neplyne ze smlouvy o zápůjčce a ani nebyla v řízení tvrzena, natožpak prokazována), pročež je nutné uzavřít, že se jedná o smlouvy spotřebitelské. S ohledem na spotřebitelský charakter smluv o zápůjčce se na dané závazkové právní vztahy aplikuje rovněž ZSÚ.
32. anonymizováno tedy byla povinna posoudit s odbornou péčí schopnost žalovaného - spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, který představuje sporná zápůjčka ve výši 8 000 Kč i sporná zápůjčka ve výši 32 000 Kč. Posouzení schopnosti splácet úvěr je přitom závislé na disponibilních příjmech žalovaného, tedy příjmech po zohlednění pravidelných měsíčních výdajů. Soud je toho názoru, že posouzení úvěruschopnosti musí vycházet z doložených údajů o skutečném poměru mezi příjmy a výdaji žadatele o úvěr. Smyslem této povinnosti věřitele je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a dále řešení problému rostoucího zadlužeností domácností. Povinnost věřitele posoudit před uzavřením smlouvy bonitu spotřebitele představuje pro spotřebitele i určitou záruku, že věřitel bude při poskytování úvěru postupovat tak, aby jej do určité míry chránil před neschopností splácet. Primárním chráněným zájmem je zde ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho insolvenci se všemi negativními následky, a to jak ekonomickými v podobě ztráty majetku, tak společenskými v podobě společenské stigmatizace (viz Wachtlová, L.; Slanina, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 99, citováno z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. číslo jednací).
33. Soud v této souvislosti odkazuje rovněž na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. spisová značka, podle nějž věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků.
34. Soud dospěl k závěru, že v projednávané věci anonymizováno nedostála povinnosti stanovené jí v § 86 ZSÚ, jelikož před poskytnutím zápůjček s odbornou péčí neposoudila schopnost žalovaného splatit poskytnuté zápůjčky. Žalobkyně sice uvedla, že anonymizováno zkoumala příjmy a výdaje žalovaného, a to na základě informací poskytnutých žalovaným, jehož tvrzení si následně ověřila, což se mělo promítnout v zákaznických kartách. V případě smlouvy ze dne datum však žalobkyně nijak nedoplnila svá tvrzení o tom, jaká konkrétní zjištění anonymizováno stran schopnosti žalovaného poskytnutou zápůjčku před uzavřením smlouvy o zápůjčce získala, a ani nepředložila ničeho, z čeho by bylo lze uvedená tvrzení ověřit. Žalobkyně tak soudu nepředložila ani zákaznickou kartu, v níž měly být zaznamenány údaje získané od žalovaného a uvedeny listin y, jimiž měly být žalovaným poskytnuté údaje ověřeny. V případě smlouvy ze dne datum pak soud musí konstatovat, že ze zákaznické karty ze dne datum se podává, že anonymizováno ověřila tvrzení žalovaného pouze částečně ve vztahu k jeho příjmům (ověření dle pracovní smlouvy a výplatních pásek), přičemž se již nijak nezajímala o další příjmy žalovaného a o tvrzené výdaje žalovaného. Bylo přitom na anonymizováno, aby se doložením výdajů žalovaného skutečně zabývala a náležitě tak mohla posoudit schopnost žalovaného poskytnutou zápůjčku splatit. To však anonymizováno neučinila a plně se spolehla na tvrzení žalovaného, která si pouze částečně (co do některých příjmů) ověřila. Soud konstatuje, že náležité ověření skutečností tvrzených žalovaným bylo na místě tím spíše, když žalovaný v době poskytnutí sporných zápůjček již měl vůči anonymizováno minimálně jeden dluh, jelikož jako své výdaje uváděl interní splátky vůči anonymizováno, a dále měl dluhy vůči dalším poskytovatelům půjček. anonymizováno však zcela rezignovala na ověření výdajové stránky žalovaného a částečně na ověření příjmové stránky (ostatní příjmy a další příjmy domácnosti). Soud přitom podotýká, že nijak nezpochybňuje skutečnost, že pro splnění povinnosti dle § 86 ZSÚ postačuje uvedení podkladů, z nichž byla schopnost dlužníka poskytovaný úvěr splatit ověřena, aniž by věřitel musel současně pořizovat fotokopie dlužníkem předložených podkladů. V daném případě se však ze zákaznické karty, kterou žalobkyně soudu předložila jako jediný doklad prokazující řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného, podává, že anonymizováno sice získala nějaké dílčí informace o žalovaném, ale tyto již řádně neprověřila a nehodnotila a spolehla se pouze na nepodložená tvrzení žalovaného. Žalobkyně pak uvedené skutečnosti nedoplnila a důkazy k jejich prokázání neoznačila ani přes výzvu a poučení soudu podle § 118a o.s.ř. o.s.ř.
35. Soud tedy uzavírá, že anonymizováno před uzavřením smluv o zápůjčkách nepostupovala s odbornou péčí, jelikož řádně nezkoumala schopnost žalovaného splácet poskytované zápůjčky podle § 86 ZSÚ. Jelikož tedy soud dospěl k závěru, že anonymizováno jako poskytovatel úvěru neposoudila schopnost žalovaného splácet úvěr s odbornou péčí, posoudil smlouvy o zápůjčkách jako absolutně neplatné. V případě porušení povinnosti ke kontrole úvěruschopnosti se totiž nejedná pouze o relativní neplatnost, které se musí žalovaný dovolat. Naopak soud dospěl k závěru, že se jedná o neplatnost absolutní, když smysl a účel zákona a zájem na ochraně spotřebitele jako slabší smluvní strany vyžaduje, aby se jednalo o neplatnost absolutní (§ 580 odst. 1 a 588 o.z. ). Jinak by se nejednalo o skutečně účinnou a odrazující sankci. Ustanovení na ochranu spotřebitele jsou součástí veřejného pořádku. Porušení povinnosti provést kontrolu úvěruschopnosti v souladu s požadavkem náležité péče je tak ve zjevném rozporu s veřejným pořádkem (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. spisová značka). Smyslem a účelem této normy je ochrana spotřebitele před nezodpovědným úvěrováním. Soud k této vadě právního jednání přihlíží z úřední povinnosti tak, aby ochrana poskytnutá slabší straně byla skutečně účinná a dostatečně odrazující od poskytování úvěrů bez náležitého zkoumání úvěruschopnosti žadatele o úvěr. Závěrem soud dodává, že splnění povinnosti posoudit úvěruschopnost nelze přenášet na žalovaného, poněvadž tato povinnost byla uložena PF jednak z toho důvodu, že jako osoba podnikající v daném oboru je schopna vyhodnotit potenciální rizika a možnou neschopnost žalovaného splácet zápůjčku, jednak i na ochranu samotného žalovaného, jenž svoji finanční situaci nemusí vidět zcela realisticky a nemusí dohlédnout na rizika spojená s uzavřením smlouvy o zápůjčce.
36. Ačkoli by pouhý jazykový výklad § 87 ZSÚ nasvědčoval pouhé relativní neplatnosti úvěrové smlouvy coby důsledku porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele dle § 86 ZSÚ (k námitce spotřebitele v promlčecí lhůtě tří let od uzavření smlouvy), má soud za to, že takový výklad je v rozporu se základními zásadami, z nichž ZSÚ vychází (zásada rovnosti a ochrany slabší strany – spotřebitele, jehož nerovné postavení ve vztahu k podnikateli dorovnává uvedená právní úprava), neboť nepředstavuje dostatečný nástroj ochrany spotřebitele a vedl by k významnému snížení ochrany spotřebitele jako slabší strany, a znamenal by také popření smyslu a účelu zákonné povinnosti zkoumání úvěruschopnosti. Jak bylo nastíněno výše, účelem této povinnosti je předejít nezvladatelnému zadlužování těch spotřebitelů, kteří by mohli skončit ve spirále dluhů, předlužení a insolvence se všemi negativními důsledky s tím spojenými, které mají dopad na další věřitele, osoby dlužníkovi blízké i na celou společnost. Celospolečenské souvislosti negativních sociálních důsledků předlužení spotřebitele s (prevenční) povinností posouzení úvěruschopnosti zmínil také Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. spisová značka. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele má tedy celospolečenský význam, a porušení této povinnosti před uzavřením úvěrové smlouvy proto zjevně narušuje veřejný pořádek, což má za následek absolutní neplatnost takové smlouvy, k níž soud přihlíží i bez námitky. K závěru o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy v režimu nového ZSÚ dospěl rovněž Krajský soud v Praze v rozsudku ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. spisová značka.
37. Vzhledem k vývoji právní úpravy spotřebitelských úvěrů, jakož i judikatury Nejvyššího a Ústavního soudu směrem k vyšší ochraně spotřebitele, není logické, aby se s novým ZSÚ stala z neplatnosti absolutní neplatnost relativní, tedy aby ochrana spotřebitele byla oslabena podmínkou vznesení námitky neplatnosti ze strany spotřebitele, a to jen ve tříleté lhůtě od uzavření smlouvy (zvláště pokud k uplatnění práva věřitele na zaplacení splatné pohledávky z úvěrové smlouvy může dojit s ohledem na sjednanou délku doby splácení i později). Rovněž dle důvodové zprávy k § 86 ZSÚ byla záměrem zákonodárce mj. snaha o posílení principu zodpovědného úvěrování, čemuž následek v podobě relativní neplatnosti neodpovídá. Naopak smysl a účel právní úpravy povinnosti zkoumání úvěruschopnosti a její historický vývoj (i v rámci judikatury) vedou k jednoznačnému závěru o následku jejího porušení v podobě absolutní neplatnosti. Jedině takový výklad je rovněž eurokonformní, neboť zmíněná právní úprava je transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES. Soud v tomto ohledu poukazuje také na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo, podle nějž„ Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“
38. K možnosti a dokonce povinnosti soudu odchýlit se od doslovného znění zákona pak srov. usnesení Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. Pl. ÚS 92/06 , či nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. Pl. ÚS 21/96 .
39. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).
40. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
41. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
42. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
43. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále jen„ nařízení“) výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
44. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvy o zápůjčkách neplatné, avšak bylo prokázáno, že PF žalovanému poskytla částku 40 000 Kč (částku 8 000 Kč dne datum a částku 32 000 Kč dne datum), posoudil soud právní vztah mezi PF, resp. žalobkyní a žalovaným jako bezdůvodné obohacení podle § 2991 a násl. o.z. , jelikož ochuzená (PF, resp. žalobkyně) přenechala obohacenému (žalovaný) bez právního důvodu uvedenou částku. V řízení pak bylo prokázáno, že žalovaný uhradil PF částku 8 001 Kč (4 401 Kč na smlouvu ze dne datum a částku 3 600 Kč na smlouvu ze dne datum), když v řízení nevyšlo najevo, že by snad uhradil něčeho více, než vyplynulo z žalobních tvrzení a z žalobkyní předložených důkazů. K vrácení tak stále zbývá částka 31 999 Kč (3 599 Kč na smlouvu ze dne datum a částka 28 400 Kč na smlouvu ze dne datum), jež představuje bezdůvodné obohacení žalovaného. Poněvadž splatnost bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena, uplatní se pravidlo podle § 1958 odst. 2 o.z. , podle něhož může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu. Splatnost povinnosti vydat bezdůvodné obohacení tak nastane na výzvu věřitele. Z provedeného dokazování vyplynulo, že PF žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky v oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum, a to ve lhůtě 10 dnů od jeho doručení. K odeslání oznámení došlo dne datum, přičemž bylo žalovanému doručeno okamžikem, kdy se dostalo do sféry jeho dispozice, a tedy v okamžiku, kdy mu bylo doručeno. Za den doručení pak lze požadovat 3. pracovní den po odeslání zásilky (srov. § 573 o.z. ). Lze tedy mít za to, že výzva k plnění byla žalovanému doručena dne datum, pročež s ohledem na poskytnutou desetidenní lhůtu k plnění se žalovaný ocitl v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení až dne datum a od tohoto dne je žalobkyně oprávněna požadovat po žalovaném zaplacení úroků z prodlení podle § 1970 o.z. ve výši stanovené v § 2 nařízení ve znění účinném k prvnímu dni prodlení.
45. S ohledem na shora uvedené tak soud shledal žalobu důvodnou toliko co do zaplacení částky 31 999 Kč představující bezdůvodné obohacení žalovaného a dále co do zákonného úroku z prodlení z této částky od datum do zaplacení. Proto v bodě I. výroku žalobě v tomto rozsahu vyhověl.
46. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř. , když neshledal žádný důvod, proč ji stanovit v jiné, než zákonné délce.
47. Poněvadž soud shledal smlouvy o zápůjčce neplatnými, nebyl žalovaný mimo poskytnuté částky povinen platit nic jiného, tedy ani úroky, úhradu za administrativní činnost a ani poplatek za zpracování. Soud proto shledal žalobu v uvedeném rozsahu nedůvodnou, pročež ji v bodě II. výroku zamítl co do částky 26 465,03 Kč spolu s kapitalizovanými úroky z prodlení ve výši 3 608,29 Kč, kapitalizovanými úroky ve výši 8 992,35 Kč, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 29 299 Kč od datum do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky 29 299 Kč od datum do datum, se zákonným úrokem z prodlení z částky 899 Kč od datum do zaplacení, s kapitalizovanými úroky z prodlení ve výši 800,09 Kč, kapitalizovanými úroky ve výši 2 199,13 Kč, s úrokem ve výši 28 % ročně z částky 5 977,70 Kč od datum do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 977,70 Kč od datum do datum a se zákonným úrokem z prodlení z částky 2 378,70 Kč od datum do zaplacení.
48. Konečně soud v bodě III. výroku rozhodl o právu na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o.s.ř. o.s.ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému, jenž byl v řízení převážně úspěšný, dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Odvolání se podává ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem.
Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, lze se po právní moci rozsudku domáhat výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.