Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
74 C 219/2021-93
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Kaplanovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 8 540,44 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 8 540,44 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 371,67 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 8 540,44 Kč od 2. 3. 2019 do zaplacení, s úrokem ve výši 15,9 % ročně z částky 5 525,34 Kč od 2. 3. 2019 do zaplacení, s úrokem ve výši 15,9 % ročně z částky 595,10 Kč od 2. 3. 2019 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 8 540,44 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 371,67 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 8 540,44 Kč od 2. 3. 2019 do zaplacení, s úrokem ve výši 15,9 % ročně z částky 5 525,34 Kč od 2. 3. 2019 do zaplacení, s úrokem ve výši 15,9 % ročně z částky 595,10 Kč od 2. 3. 2019 do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. ”).
2. Předmětem řízení, které byla zahájeno žalobou (návrhem na vydání platebního rozkazu) doručenou Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne datum, je zaplacení částky ve výši 8 540,44 Kč s příslušenstvím. Nárok vznikl z titulu nevrácených peněžních prostředků, které žalovanému poskytla právnická osoba, IČO, sídlem adresa (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) na základě smlouvy o úvěru ze dne 24. 8. 2016 Smlouvou se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný úvěr ve výši 20 000 Kč čerpal, čímž žalovanému v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost tuto částku, včetně sjednaných úroků ve výši 15,9 % ročně, splatit pravidelnými měsíčními splátkami stanovenými smlouvou. Žalovaný se dále zavázal uhradit sjednané poplatky. Jelikož žalovaný nehradil splátky řádně a včas, právní předchůdce žalobkyně v souladu se smlouvou úvěr ke dni 30. 6. 2018 zesplatnil. Právní předchůdce žalobkyně následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností ke dni 1. 3. 2019 postoupil pohledávky vyplývající z uvedené smlouvy o úvěru v celé výši včetně veškerého příslušenství na žalobkyni. Dlužná částka ve výši 8 540,44 Kč se skládá z neuhrazené jistiny ve výši 5 525,34 Kč, z poplatků ve výši 2 420 Kč a z kapitalizovaného úroku ve výši 595,10 Kč. Žalobkyně dále požadovala úrok z prodlení v zákonné výši kapitalizovaný ke dni postoupení pohledávky v částce 371,67 Kč, úrok ve výši 15,9 % ročně z částky ve výši 5 525,34 Kč od 2. 3. 2019 do zaplacení, úrok ve výši 15,9 % ročně z částky ve výši 595,10 Kč od 2. 3. 2019 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky ve výši 8 540,44 Kč od 2. 3. 2019 do zaplacení. Žalobkyně dále uvedla, že právní předchůdce žalobkyně zkoumal schopnost žalovaného splácet úvěr s odbornou péčí, když s ohledem na výši příjmu žalovaného dospěl právní předchůdce žalobkyně k závěru, že žalovaný bude schopen úvěr splácet. Dále žalobkyně uvedla, že žalovaný měl u právního předchůdce žalobkyně veden účet, tedy právní předchůdce žalobkyně znal výši jeho příjmů a výdajů a jeho platební morálku. Závěrem žalobkyně navrhla vyhovět žalobě v plném rozsahu a přiznat jí plnou náhradu nákladů řízení.
3. Vzhledem k tomu, že se žalovaný k žalobě nevyjádřil, provedl soud dokazování jen listinami předloženými žalobkyní.
4. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný podepsali dne 24. 8. 2016 smlouvu o úvěru, kterou se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 1 000 Kč, a to včetně smluveného úroku ve výši 15,9 % ročně a poplatků (smlouva o úvěru ze dne 24. 8. 2016, standartní informace o spotřebitelském úvěru). Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný podepsali dne 6. 3. 2017 dodatek ke smlouvě o úvěru ze dne 6. 3. 2017, kterým byla měněna splatnost splátek úvěru (dodatek ke smlouvě o úvěru ze dne 6. 3. 2017). Nedílnou součást smlouvy tvoří všeobecné obchodní podmínky a ceníky právního předchůdce žalobkyně, jimiž jsou smluvní strany vázány (smlouva o úvěru ze dne 24. 8. 2016, všeobecné obchodní podmínky právnická osoba, ceník právnická osoba účinný od 1. 8. 2016, ceník právnická osoba účinný od 23. 4. 2018). Ze všeobecných obchodních podmínek právního předchůdce žalobkyně plyne bližší úprava práv a povinností smluvních stran (všeobecné obchodní podmínky právnická osoba). Z ceníků právního předchůdce žalobkyně vyplývá výše poplatků účtovaných žalovanému (ceník právnická osoba účinný od 1. 8. 2016, ceník právnická osoba účinný od 23. 4. 2018). Žalovaný úvěr ve výši 20 000 Kč čerpal dne 24. 8. 2016 (platební historie, výpis z účtu žalovaného za období 8/ 2016). Žalovaný uhradil celkem částku ve výši 21 238,38 Kč, když poslední platba byla uhrazena dne 21. 3. 2018 (platební historie). Právní předchůdce žalobkyně vyhotovil dne 29. 5. 2018 dopis adresovaný žalovanému, kterým ho vyzval k úhradě částky ve výši 5 216 Kč, a to do 30. 6. 2018 (poslední výzva k úhradě dlužné částky ze dne 29. 5. 2018). Doklad o odeslání, resp. doručení dopisu nebyl soudu předložen. Právní předchůdce žalobkyně vyhotovil dne 30. 6. 2018 dopis adresovaný žalovanému, kterým ho vyzval k úhradě částky ve výši 7 999 Kč (rozhodnutí o okamžité splatnosti dluhu ze dne 30. 6. 2018). Doklad o odeslání, resp. doručení dopisu nebyl soudu předložen. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 2. 2019 došlo k postoupení pohledávek právního předchůdce žalobkyně včetně pohledávky uplatňované žalobou na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 28. 2. 2019 včetně dohody o úplatě, potvrzení o zaplacení kupní ceny, seznam postoupených pohledávek, výpis z obchodního rejstříku žalobkyně). Právní předchůdce žalobkyně vyhotovil dne 22. 3. 2017 dopis adresovaný žalovanému, kterým mu oznámil, že s účinností ke dni 1. 3. 2019 byla žalobou uplatňovaná pohledávka převedena na žalobkyni (oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum včetně informace o zpracování osobních údajů, kopie podacího lístku). Doklad o odeslání, resp. doručení oznámení nebyl soudu předložen. Žalovaný byl zástupcem žalobkyně dne 9. 5. 2019 vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 9 237,77 Kč ze smlouvy o úvěru, a to do 19. 5. 2019 (výzva k plnění předcházející žalobě ze dne 9. 5. 2019, kopie podacího lístku). Žalovaný v žádosti o poskytnutí úvěrového produktu ze dne 23. 8. 2016 uvedl, že jeho příjem činí 10 440 Kč, když je v něm uvedeno, že příjem nebyl doložen, a jako výdaje uvedl částku ve výši 2 000 Kč (žádost o poskytnutí úvěrového produktu ze dne 23. 8. 2016). Na účet žalovaného byla dne 11. 3. 2016 zaslána mzda ve výši 5 404 Kč, dne 13. 4. 2016 mzda ve výši 11 203 Kč, dne 14. 6. 2016 mzda ve výši 12 4943 Kč, dne 15. 7. 2016 mzda ve výši 13 188 Kč, dne 16. 8. 2016 mzda ve výši 9 913 Kč (výpis úhrad). Příjmy a výdaje žalovaného v měsíci březnu, dubnu, květnu a červenci 2016 byly v téměř shodné výši, popř. výdaje převyšovaly příjmy (výpis z účtu žalovaného za období 1. 3. 2016 do 31. 8. 2016). Pouze v červnu 2016 přesahovaly příjmy žalovaného jeho výdaje, ale to jen proto, že mu v červnu byla poskytnuta zápůjčka či úvěr ve výši 10 000 Kč (výpis z účtu žalovaného za období 1. 3. 2016 do 31. 8. 2016).
5. Z výpisu z interní databáze právnická osoba soud pro toto řízení ničeho nezjistil.
6. Podle ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník občanský zákoník “), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.
7. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle ustanovení § 2399 občanského zákoníku , úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
9. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 občanského zákoníku , část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.
10. Podle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku , neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
11. Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku , soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
12. Podle ustanovení § 2991 občanského zákoníku , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
13. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
14. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku , věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
15. Podle § 9 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
16. Dle názoru soudu v daném případě právní předchůdce žalobkyně nedostál povinnosti mu zákonem stanovené v ustanovení § 9 zákona o spotřebitelském úvěru, když před poskytnutím úvěru s odbornou péčí neposoudil schopnost žalovaného splatit úvěr, když právní předchůdce žalobkyně při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného vycházel pouze z informací uvedených ve výpisu z běžného účtu (za období před poskytnutím úvěru), když však z tohoto výpisu mohl právní předchůdce žalobkyně zjistit, že výdaje žalovaného odpovídají jeho příjmům či v některých případech výdaje dokonce příjmy převyšují. Příjmy žalovaného převyšovaly jeho výdaje pouze v jednom případě, když v tento měsíc byla žalovanému poskytnuta zápůjčka či úvěr. Z výpisu z účtu tak plyne, že by žalovaný nemusel být schopen hradit splátky úvěru. Rovněž z něj plyne, že žalovanému již byla jedna zápůjčka či úvěr poskytnuta. Právní předchůdce žalobkyně tak měl zkoumání úvěruschopnosti žalovaného věnovat větší pozornost a řádně si ověřit majetkovou situaci žalovaného, když v daném případě neměl právní předchůdce žalobkyně vycházet pouze z výpisu z účtu žalovaného, ale měl si od žalovaného vyžádat další podklady o jeho majetkové situaci. Soud tak dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně nepostupoval při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného s odbornou péčí. Nedodržení této povinnosti má dle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru za následek neplatnost smlouvy. Pokud jde o charakter neplatnosti smlouvy o úvěru uzavřené po nedostatečném posouzení úvěruschopnosti žalovaného právním předchůdcem žalobkyně, je třeba, aby k takové neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez návrhu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 201/2018 , ze dne 20. 3. 2019). Soud dodává, že porušením svých povinností zakotvených v § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru právní předchůdce žalobkyně nezasáhl pouze do zájmů žalovaného jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušil veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání nejen žalovaného, ale také celou společnost (srov. rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18 ). Soud dodává, že zákonnou povinnost řádně zkoumat schopnost žalovaného splácet úvěr nelze přenášet na žalovaného, neboť splnění této povinnosti má chránit celou společnost i žalovaného samotného, který nemusí svou finanční situaci vidět objektivně a nemusí být schopen dohlédnout všechna rizika spojená s poskytnutím úvěru.
17. Soud uzavírá, že právní předchůdce žalobkyně jako poskytovatel úvěru nepostupoval s odbornou péčí a náležitě tak nezjistil schopnost žalovaného splatit poskytnutý úvěr, a proto je smlouva o úvěru neplatná, neboť se jedná o spotřebitelskou smlouvu, která odporuje § 580 odst. 1 občanského zákoníku a k této neplatnosti tak soud přihlédl bez návrhu žalovaného (§ 588 občanského zákoníku ).
18. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouvu o úvěru je ze shora uvedených důvodů absolutně neplatná, nevznikl právnímu předchůdci žalobkyně nárok na úhradu úroků (běžících ve výši 15,9 %, kapitalizovaného 595,10 Kč), ani na úhradu poplatků (2 420 Kč), neboť tyto byly sjednány v absolutně neplatné smlouvě. V řízení však bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se tak o tuto částku bezdůvodně obohatil na úkor právního předchůdce žalobkyně a je tak podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku povinen tuto částku žalobkyni vrátit. Žalovaný již uhradil částku ve výši 21 238,38 Kč, když poslední platba byla uhrazena dne 21. 3. 2018. Jelikož smlouva je neplatná, nemohla být ani stanovena splatnost nároku na vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaný tak byl dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění žalobkyní požádán. Žalovaný byl poprvé vyzván k úhradě dlužné částky výzvou ze dne 29. 5. 2018, tedy v době, když byla právnímu předchůdci žalobkyně vrácena celá dlužná částka a žalovaný se tak nemohl dostat do prodlení s její úhradou. Jelikož před uzavřením smlouvy o postoupení pohledávky, již tato pohledávka zanikla slněním, nemohla být v souladu s § 1879 občanského zákoníku právním předchůdcem žalobkyně postoupena na žalobkyni.
19. S ohledem na shora uvedené soud žalobu v celém rozsahu zamítl.
20. Na rozhodnutí o náhradě nákladů řízení soud aplikoval § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , když v řízení byl zcela úspěšný žalovaný a měl by právo na náhradu nákladů řízení. Dle obsahu spisu však žalovanému žádné náklady nevznikly, proto mu soud žádné nepřiznal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, bude možné se domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.