Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
15 C 84/2021-75
Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem JUDr. Ondřejem Růžičkou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zadostiučinění
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od datum do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobkyni částku ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka k rukám právní zástupkyně žalobce, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobkyni částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, se zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám právní zástupkyně žalobce, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum domáhal po žalované náhrady nemajetkové újmy s odůvodněním, že dne datum žalobce požádal Okresní soud v Teplicích o vydání motorového vozidla Volkswagen Crafter registrační značka, které bylo v úschově soudu. Žalobce uvedl, že je vlastníkem vozidla na základě uzavřené kupní smlouvy. Řízení proběhlo pod sp. zn. 36 Sd 2/2015. Nárok na vydání věci uplatnila také právnická osoba s.r.o. a následně v důsledku poskytnutí pojistného plnění práva k vozidlu uplatňovala i pojišťovna Generali. Soudní řízení o vydání předmětu z úschovy bylo zahájeno dne datum. Žalobce byl účastníkem na straně žalované. Věc o uložení povinnosti souhlasit s vydáním předmětu z úschovy byla vedena u Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn. 25 C 306/2016. Po dobu trvání tohoto řízení nebylo možné ukončit řízení pod sp. zn. 36 Sd 2/2015. Po uvedenou dobu, než bylo ve věci rozhodnuto, byl žalobce jako vlastník vyloučen z možnosti dispozice s předmětným vozidlem. V uvedený čas ztratil předmětný vůz výrazně na hodnotě, kdy je obecně známou skutečností, že hodnota motorových vozidel s každým uplynulým rokem výrazně klesá. Žalobce měl zvýšený význam na projednání věci v přiměřené lhůtě, na to s ohledem na okolnosti spočívající nakládat s předmětem řízení a rostoucí ztrátou hodnoty vozidla přímo úměrné délce soudního trvání. Celková délka řízení vedeného pod sp. zn. 36 Sd 2/2015 trvala 5 let, 4 měsíce a 10 dní, a to od datum do datum, kdy bylo vydáno usnesení soudu o vydání věci z úschovy. Žalobce požaduje náhradu nemajetkové újmy za celkovou délku tohoto řízení ve výši částka, a to částka za první dva roky řízení, částka za další tři roky a částka za 4 měsíce a částka za 10 dní, to vše navýšené o 30 % s ohledem na zvýšený význam žadatele.
2. Žalovaná učinila nesporným uplatnění nároku ke dni datum. Žalovaná nárok projednala, dospěla k závěru, že v řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona 82/98 Sb. Popsala průběh řízení vedeného u Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn. 25 C 306/2016. Dále uvedla, že celková délka řízení nepředstavuje porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě. Počátek posuzovaného řízení je den datum, kdy byla podána žaloba na uložení povinnosti souhlasit s vydáním předmětu úschovy. Dle posuzovaného řízení nelze směšovat předchozí žádost žadatele na vydání věci soudní úschovy, jelikož se jedná o separátní návrh. Řízení se vyznačovalo určitým stupněm skutkové i právní složitosti, bylo třeba širšího dokazování, včetně řady listinných důkazů a výslechů svědků. Ve věci bylo opakovaně rozhodováno soudy na dvou úrovních soudní soustavy. Soud I. stupně rozhodoval ve věci samé 2x, soud II. stupně také 2x. Bylo vydáno několik procesních rozhodnutí. Délka řízení je z určité části způsobena procesní aktivitou účastníků, kdy k nápravě věcně, či právně, nesprávných rozhodnutí soudu jsou účastníkovi řízení zákonem poskytnuty prostředky k ochraně jeho práv. Význam řízení byl shledán jako běžný. K namítanému snížení hodnoty vozidla odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 14.1.2016 sp. zn. 30 Cdo 4973/2014 o neexistenci příčinné souvislosti mezi odpovědnostním titulem a snížením obvyklé ceny vozidla v důsledku plynutí času.
3. Soud má za prokázaný průběh řízení ze spisu Okresního soudu v Teplicích sp. zn. 36 Sd 2/2015 a to tak, že dne datum došlo ze strany Policie České republiky KRPÚ číslo k uložení do úschovy soudu vozidla Volkswagen Crafter 2EKE2 na základě usnesení Policie České republiky KŘP Ústeckého kraje KRPÚ číslo ze dne datum. Dne datum společnost právnická osoba žádá o vydání věcí. Dne datum soud zasílá jméno příjmení, který vozidlo vydal přípis, zda souhlasí s vydáním vozidla právnická osoba. Dne datum právnická osoba oznamuje policii, že na vozidlo existuje zástavní právo věřitele právnická osoba Dne datum dává ŠkoFIN nesouhlas s vydáním vozidla právnická osoba s.r.o. Bc. jméno příjmení dne datum sděluje, že právnická osoba s.r.o. zaplatila shora uvedené vozidlo a nesouhlasí, aby toto bylo vydáno právnická osoba. Dne datum soud sděluje všem zúčastněným, že jsou zde rozdílné požadavky a vozidlo nelze vydat. Uvádí, že je nutné, aby si účastníci uplatnili svá práva v civilním řízení. Dne datum ulice pojišťovna žádá Okresní soud v Teplicích o vydání uvedeného vozidla. ulice pojišťovna se právnická osoba uzavřela dohodu dne datum o tom, že to bude právnická osoba, která uplatňuje právo k vozidlu. Dne datum právnická osoba žádá soud o vydání vozidla z úschovy, dále ze zde založen rozsudek Okresního soudu v Teplicích č. j. 25 C 306/2016, ve kterém ulice pojišťovna žaluje název žalobkyně o uložení povinnosti souhlasit s vydáním předmětu z úschovy s tím, že žaloba byla zamítnuta ze dne datum a rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. 17 Co 220/2019 – 191 ze dne 11.6.2020, kterým byl rozsudek soudu I. stupně co do věcné správnosti potvrzen. Rozsudek nabyl právní moci dne datum. Dne 2.10.2020 Okresní soud v Teplicích pod č. j. 36 Sd 2/2015 – 107 vydal usnesení, kterým vydal ze soudní úschovy příjemci právnická osoba uvedené vozidlo. Rozhodnutí nabylo právní moci dne datum. Dne datum bylo vozidlo vydáno z úschovy.
4. Dále má soud za prokázaný ze spisu Okresního soudu v Teplicích sp. zn. 25 C 306/2016 průběh řízení, když dne datum právnická osoba proti žalovanému právnická osoba podala žalobu o uložení povinnosti souhlasit s vydáním předmětu úschovy, což bylo shora uvedené vozidlo Volkswagen Crafter 2EKE2. Dne datum byl žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku, ten byl zaplacen datum. Dne datum byla žalovaná, tj. právnická osoba vyzvána k vyjádření. Dne datum bylo poskytnuto vyjádření ze strany žalované. Dne datum žádá soud o připojení spisu sp. zn. 36 Sd 2/2015 a dne 1.3.2017 soud žádá právnická osoba, aby písemně doplnila svá tvrzení obsažená v žalobě. Na den datum bylo nařízeno jednání. Dne datum píše právnická osoba: Tímto žádám soud o informaci ke konkrétní okolnosti, není zřejmé, jaké okolnosti má uvést. Jednalo se o běžný prodej automobilu, běžnou kupní smlouvu. Žalobce se omlouvá za neúčast při jednání. Dne datum následuje přípis žalobkyni. Následuje odpověď žalobkyně ze dne datum a dne datum je soudu doručeno vyjádření k žalobě ze strany již právně zastoupené žalované. Dne datum ve věci proběhlo jednání. Byly přečteny listinné důkazy a právní zástupkyně žalované byla poučena dle ustanovení § 118b osř o koncentraci řízení. Dne datum žalovaná, tj. právnická osoba ještě zasílá přípis. Další jednání proběhlo dne datum. Došlo k výslechu svědka jméno příjmení. Bylo odročeno za účelem předvolání jméno příjmení. Další jednání proběhlo dne datum. Byla vyslechnuta jméno příjmení a byl vyhlášený rozsudek, kterým byla žaloba zamítnuta. Rozsudek byl doručen dne datum. Žalobce podal odvolání proti uvedenému rozsudku. Dne datum byl vyzván k zaplacení soudního poplatku. Ten byl zaplacený dne datum. Dne datum se právnická osoba vyjádřila k odvolání. Dne datum byla věc předložena odvolacímu soudu. Na den datum bylo ve věci nařízeno jednání ze strany odvolacího soudu Krajský soud v Ústí nad Labem pod č.j. 17 Co 425/2017 – 137 rozsudek soudu I. stupně zrušil, věc vrátil k dalšímu řízení, kdy uložil soudu I. stupně, jakým způsobem dále postupovat, a které konkrétní skutečnosti má zkoumat. Další jednání proběhlo dne datum. Za účelem vyhlášení rozsudku bylo jednání odročeno na den datum. Následně byl vyhlášen další rozsudek jménem republiky č. j. 25 C 306/2016 – 159 a žaloba byla opět zamítnuta. Dne datum žalobce opět podal odvolání proti rozsudku. Dne datum byl zaplacen další soudní poplatek z odvolání. Dne datum byl spis předložen odvolacímu soudu. Na den datum bylo nařízeno jednání, které také fakticky proběhlo a na ně byl rozsudek I. stupně co do základu potvrzen. Rozsudek nabyl právní moci datum.
5. Podle ust. § 1 zákona 82/1998 Sb. (zákona), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 13 odst. 1 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného. Možnost odškodnění za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem byl do právního řádu České republiky zakotven novelou zákona č. 82/1998 Sb., s účinností od datum (§ 31a zákona). Byl tak naplněn závazek vyplývající z číslo Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Podle čl. 6 odst. 1 věta první Úmluvy má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Podle čl. 41 Úmluvy, jestliže Soud zjistí, že došlo k porušení Úmluvy nebo Protokolů k ní, a jestliže vnitrostátní právo dotčené obec smluvní strany umožňuje pouze částečnou nápravu, přizná Soud v případě potřeby poškozené straně spravedlivé zadostiučinění. Smyslem novely bylo přesunout rozhodování o náhradě nemajetkové újmy vzniklé porušením práva garantovaného čl. 6 odst. 1 Úmluvy z Evropského soudu pro lidská práva na vnitrostátní úroveň. Toto je obsaženo i v důvodové zprávě k čl. II zákona č. 160/2006 Sb. Z uvedených důvodů, má-li soud odškodňovat na vnitrostátní úrovni nemajetkovou újmu vzniklou porušením práva zakotveného již Úmluvou, jeho rozhodování vychází z kritérií ustavených judikaturou Evropského soudu pro lidská práva to tak aby výklad pojmu přiměřenosti lhůty k projednání a rozhodnutí věci odpovídal výkladu podávanému ESLP. Soud se tak zabýval délkou řízení ve smyslu judikatury ESLP s tím, že tato je nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud posuzoval řízení s přihlédnutím ke všem okolnostem jako celek (rozsudek Soudu ve věci příjmení a ostatní proti České republice ze dne datum, § 36). I v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení přesto jeví nepřiměřeně dlouhou (viz rozsudek ESLP ve věci příjmení proti České republice ze dne datum, z nějž plyne, že celkovou délku doby řízení nelze zdůvodňovat mj. opakovaným meritorním rozhodováním soudů, pokud byla rozhodnutí soudu nižší instance rušena soudy vyšších instancí pro pochybení, jež jim byla vytýkána).
6. Žalobce se domáhal náhrady nemajetkové újmy z titulu nepřiměřeně dlouhého vedení řízení vedeného u Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn. 36 Sd 2/2015. Soud má za prokázaný skutkový stav shodně s popisem průběhu řízení vedeného u Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn. 36 Sd 2/2015 i sp. zn. 25 C 306/2016.
7. Soud se zabýval po právní stránce otázkou zdali v řízení vedeném u Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn. 36 Sd 2/2015 došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícím v nepřiměřené délce řízení o vydání vozidla žalobci, kdy žalobce sice dne datum požádal v řízení vedeném u Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn. 36 Sd 2/2015 o vydání vozidla, které bylo do úschovy uloženo ze strany Policie České republiky, avšak vzhledem k tomu, že v uvedeném řízení své vlastnické právo k uvedenému vozidlu uplatnila ještě ulice pojišťovna a právnická osoba a dne datum byli účastníci ze strany Okresního soudu v Teplicích vyzváni, aby uplatnili svá práva v civilně právních řízeních a zároveň byli poučeni také o skutečnosti, že nebude-li požádáno o vydání vozidla ze strany vlastníka, potom může vozidlo také propadnout státu. Teprve dne datum to byla ulice pojišťovna, nikoliv společnost žalobce, která uplatnila v civilním řízení své vlastnické právo, a to u Okresního soudu v Teplicích. Řízení bylo vedeno u tohoto soudu pod sp. zn. 25 C 306/2016. Toto řízení bylo pravomocně ukončeno rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 17 Co 220/2019 – 191, které nabylo právní moci dne datum. Fakticky k vydání vozidla došlo v řízení sp. zn. 36 Sd 2/2015 dne 27.10.2020.
8. Dle názoru soudu je nutné posuzovat obě shora uvedená řízení jako jeden funkční celek, kdy obě dvě tyto řízení potom nemohla existovat jedno bez druhého, obě dvě tato řízení směřovala pouze k jednomu cíli a to k vydání předmětného vozidla ze soudní úschovy. Soud však uvádí, že se domnívá, že období od datum do dne datum nelze započítávat do celkového období prodlení soudu s rozhodnutím o vydání vozidla ze soudní úschovy, když po uvedené období, neboť, byť byli všichni účastníci poučeni o nutnosti domáhat se vydání vozidla v civilně právním řízení, toto neučinili a učinila tak až ulice pojišťovna podáním ze dne datum. Co se týká samostatného posouzení uvedených řízení, v řízení sp. zn. 36 Sd 2/2015 soud neshledal žádná prodlení nebo průtahy, toto řízení bylo pouze navázáno na pravomocné rozhodnutí civilně právního soudu v rozhodnutí o uložení povinnosti souhlasit s vydáním předmětu úschovy, kdy soud v řízení sp. zn. 36 Sd 2/2015 bez tohoto právního titulu potom nemohl vykonávat žádné úkony, ani žádné povinnosti. Pouze na počátku řízení o vydání úschovy, tento soud byl aktivní. Během několika dnů rozesílal výzvy s tím, že také vzápětí reagoval. Stejně tak i na konci řízení potom reagoval poměrně rychle a uvedené vozidlo na základě pravomocného rozsudku také fakticky vydal. Co se týká řízení sp. zn. 25 C 306/2016 vedeného u Okresního soudu v Teplicích. Řízení bylo zahájeno dne datum a bylo ukončeno dne datum. Řízení trvalo cca 4 roky. Řízení proběhlo na dvou stupních soudní soustavy. V řízení soud neshledal delší období nečinnosti. Ve věci probíhala komunikace mezi účastníky s tím, že zejména na počátku řízení to byl současný žalobce jako původně žalovaný, kdo byl soudem opakovaně vyzýván k nutnosti doplnění konkrétních okolností ke vzniku kupní smlouvy k vozidlu, na což nebylo adekvátně reagováno, teprve v situaci, kdy se strany žalovaného, tj. současného žalobce došlo k převzetí právního zastoupení a následně komunikace se soudem se zpřesnila a urychlila. V řízení probíhala jednání s tím, že jednání muselo být taktéž odročeno za účelem opětovného obeslání svědkyně příjmení. Ve věci nebyl vyhlášen rozsudek soudu I. stupně, kterým byla žaloba zamítnuta. K podanému odvolání odvolací soud rozsudek soudu I. stupně zrušil. Tomuto nařídil, aby ve věci znovu jednal, což se stalo poměrně záhy. Potom soud na dalším jednání opětovně ve věci rozhodl a žalobu opět zamítl. Odvolací soud na následně potom již jako věcně správný rozsudek potvrdil. Soud zde neshledal delší období nečinnosti, snad pouze řízení u odvolacího soudu k přezkoumání rozsudku soudu I. stupně bylo delší, toto však je běžné, neboť ze strany odvolacího soudu je nutné spis nejprve nastudovat, nařídit ve věci jednání, a toto má také fakticky rozhodnout. Mezitím soudy odvolací nedělají žádné úkony, neboť žádných úkonů není třeba. Jediným pochybením, které soud ve věci shledal, byla skutečnost, že soud I. stupně ve věci sp. zn. 25 C 306/2016 nerozhodl věcně správně již ve svém prvním rozsudku ze dne datum. Z tohoto důvodu došlo k nutnosti dalšího řízení a řízení se tak prodloužilo, neboť ve věci bylo rozhodnuto až datum cca po 2 letech trvání řízení. Soud shledal další období nečinnosti od vrácení soudu II. stupně, a to dne datum, kdy soud pouze rozeslal rozhodnutí soudu I. stupně a následně to byl až žalobce, který žádal o nařízení jednání s tím, že ve věci se nic nedělo a teprve na den datum ve věci bylo nařízeno jednání. Jedná se o období cca 8 měsíců, ve kterých soud neučinil žádný úkon. Vzhledem k tomu, že i předchozí období u odvolacího soudu trvalo cca 9 měsíců. Toto lze označit jako ojedinělý průtah v řízení. Soud dospěl k závěru, že vzhledem ke všem okolnostem případu, je celková délka řízení již nepřiměřená. Soud dospěl k závěru, že je na místě postupovat podle stanoviska Nejvyššího soudu Cpjn 206/2009 a zabývat se tím, zda – li žalobci dle ustanovení § 31a odst. 3 zákona č. 82/98 Sb. fakticky v souvislosti s nepřiměřeně dlouhým řízením vznikla nemajetková újma. Jak bylo shora uvedeno, soud posuzoval obě řízení jako jeden funkční celek, avšak bylo nutné postupovat i dle možností soudu v řízení sp. zn. 36 Sd 2/2015. Soud má za to, že řízení sice započalo dne datum, nicméně u soudu fakticky trvalo pouze do datum a nově lze počítat s dalším průběhem řízení až od datum, kdy podala ulice pojišťovna žalobu v řízení sp. zn. 25 C 306/2016 a to do celkového ukončení řízení rozhodnutím o faktickém vydání vozidla ke dni datum. Celková délka řízení je 4 roky. Soud tuto délku řízení posuzoval podle parametrů § 31a odst. 3 zákona 82/98 Sb. Dospěl k závěru, že je na místě celkovou délku řízení odškodnit v penězích, a to částkou částka za 1 rok trvání řízení, za první dva roky částkou poloviční, neboť objektivně řízení musí nějakou dobu trvat. Částku částka soud zvolil jako částku dostatečnou vzhledem k byť již nepřiměřené, ale nijak zásadně dlouhé délce trvání řízení. Soud tak dospěl k celkové částce částka. Dále soud poměřoval tuto částku parametry §31a odst. 3 zákona 82/98 Sb. s tím, že co se týká počtu soudních soustav. Zde soud nemoderoval, neboť řízení probíhalo na dvou stupních soudní soustavy, a to opakovaně. Co se týká skutečnosti, že účastníci se na celkové délce řízení podíleli, zde má soud za to, že ano, že to byl zejména současný žalobce, který na počátku řízení, když nebyl právně zastoupen, ne zcela svižně reagoval na výzvy soudu. Nesdělil jasné a konkrétní informace k možnému dalšímu řízení. Soud z tohoto důvodu snížil celkovou částku o 5 %. Dále soud navýšil o 5 % tuto částku z důvodu významu pro žalobce. Jednalo se o vozidlo, které v dobré víře zakoupil, které chtěl také fakticky používat a provozovat, toto mu v důsledku nepřiměřené délky řízení bylo po dobu 4 let fakticky znemožněno. Zároveň však soud přihlédl ke skutečnosti, že žalobce evidentně na počátku řízení tak velký zájem o vydání vozidla neměl, když po dobu cca více než 1 roku nereagoval na výzvu Okresního soudu v Teplicích a sám se uložení povinnosti souhlasit s vydáním předmětu úschovy u soudu nedomáhal a dále soud snížil uvedenou částku o 20 % z důvodu složitosti řízení, a to jak procesní, tak zejména právní, kdy zde bylo značné množství otázek, které bylo nutné zodpovědět, jasně určit skutkový stav a tento potom právně posoudit. Právě tato složitost vyplývá i z prvního rozhodnutí odvolacího soudu, kdy je soudu I. stupně vyčten nesprávný postup a dále je právě uloženo značné množství věcí, které je třeba ujasnit, ve věci dále dořešit a věc právně posoudit. Stejně tak bylo řízení složité i procesně, byli vyslýcháni svědci, načež se svědkyně příjmení k jednání nedostavila, bylo čteno značné množství listinných důkazů. Byly vyžádávány spisy od ostatních soudů, zejména spis trestní apod. Soud tak dospěl k závěru, že je na místě přiznat částku částka jako náhradu nemajetkové újmy. Ve zbytku soud žalobu zamítl.
9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 3 osř. Žalobce byl co do základů úspěšný. Soud mu přiznal právo na náhradu nákladů řízení dle ust. § 9 odst. 4 písm. a/ AT za 3 úkony právní služby (převzetí zastoupení, podání žaloby, účast na jednání) á částka, 3x300 Kč režijní paušál dle AT a DPH a zaplacený soudní poplatek ve výši částka a cestovné a ztrátu za promeškaný čas na cestě trasa obec, ulice a číslo – Obvodní soud pro Prahu 2. Z toho částka částka je náhrada 6x částka za promeškaný čas na cestě tam a zpět, částka částka činí cestovné při 188 km cesty celkem (tam 94 a zpět 94) a částka je cena za 1 litr paliva dle vyhlášky platné pro rok 2021, + 21 % z uvedených částek DPH.
10. Soud neuznal úkon, kterým by měla být žádost k před soudní fázi tj. výzva proti straně k plnění. Soud si je vědom, že takovou výzvu je možno požadovat právě plnění jako úkon právní služby, je nutné vyjít ze zákona č. 82/98 Sb., který zákonem naprosto speciálním, nejedná se tam v žádném případě o před žalobní výzvu žalované k plnění, ale o před žalobní uplatnění nároku podle požadavku zákona ust. §14 odst. 3 zákon č. 82/1998 Sb. a §15 odst. 2 zákon č. 820/1998 Sb., ve spojení s ust. § 31 odst. 4 uvedeného zákona, kdy poškozený nemá právo na náhradu nákladu zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu. Před žalobní uplatnění daného nároku tak není před žalobní výzvu, za kterou by příslušely náklady řízení, neboť toto jej ze samotného znění §31 odst. 4 zákon č. 82/98 Sb. vyloučeno.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení opisu jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložena tímto rozhodnutím, může se oprávněný obrátit na obecný soud povinného s návrhem na soudní výkon rozhodnutí.