Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
40 C 434/2021-17
Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Berglovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 78 400 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 78 400 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 78 400 Kč od 28. 2. 2021 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 3 736 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 78 400 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 78 400 Kč od 28. 2. 2021 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 3 736 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky za odtah a parkování vozidla registrační značka, k odtahu vozidla došlo dne 11. 11. 2020. Vozidlo bylo umístěno žalobkyní na jí provozovaném parkovišti. Náhrada nákladů za odtah vozidla činí 1 900 Kč a náhrada za parkovné v období od 11. 1. 2020 do 9. 8. 2021 činí 76 500 Kč. Žalobkyně žalovaného k vyzvednutí vozidla a zaplacení dlužné částky opakovaně vyzývala, žalovaný však neučinil ani jedno.
Žalovaný se k podané žalobě a k tvrzením v ní uvedeným nevyjádřil.
Usnesením zdejšího soudu ze dne 24. 9. 2021, č. j. 40 C 434/2021-11 vyzval soud žalovaného, aby se ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. V usnesení soud žalovaného současně poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Žalobkyně souhlasila v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, aby bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání.
Soud proto postupoval dle § 115a o. s. ř. a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.
Na základě účastníky předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu.
Žalobkyně provedla dne 11. 11. 2020 odtah motorového vozidla žalovaného, které bylo následně umístěno na parkovišti provozovaném žalobkyní. K odtahu došlo na pokyn strážníka městské policie z důvodu neoprávněného parkování na vyhrazeném parkovišti. (zjištěno z protokolu o odtahu číslo ze dne 11. 11. 2020 a z výpisu z karty vozidla).
Žalovaný byl dne 29. 12. 2020 informován o odtahu vozidla a o cenách odtahu a střežení vozidla na parkovišti žalobkyně. (zjištěno z oznámení o odtahu vozidla ze dne 29. 12. 2020 včetně dodejky)
Dne 23. 2. 2021 byl žalovaný znovu vyzván k úhradě dlužné částky za odtah a parkovné. (zjištěno z výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 23. 2. 2021 včetně dodejky)
Dle sazebníku poplatků má žalobkyně nárok na částku 1 900 Kč za odtah vozidla a dále za střežení vozidla částku 250 Kč za první tři dny, 400 Kč za 4. až 180. den a 50 Kč za každý následující den. (zjištěno z nařízení č. 2/2013 Sb. hlavního města Prahy, o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti).
Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokazoval, že by dlužnou částku za parkování vozidla uhradil.
Soud hodnotil důkazy dle § 132 o. s. ř. a po právní stránce posoudil věc následovně.
Žalobkyně dne 11. 11. 2020 v souladu se svým předmětem činnosti na území hl. m. Prahy odstranila na základě § 27 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, silniční motorové vozidlo provozované žalovaným, které bylo neoprávněně zaparkované na vyhrazeném parkovišti, a umístila jej na odtahové parkoviště.
Žalobkyně tak má dle nařízení č. 2/2013 Sb. hlavního města Prahy, o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti, nárok na zaplacení náhrady za odtah vozidla ve výši 1 900 Kč a za střežení vozidla v období od 11. 11. 2020 do 9. 8. 2021 ve výši 76 500 Kč. Žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni řádně a včas nesplnil ani v dodatečné lhůtě stanovené ve výzvě k úhradě dlužné částky ze dne 23. 2. 2021 a dnem následujícím po jejím uplynutí se dostal do prodlení. Žalobkyně má tak dle § 1970 občanského zákoníku nárok na úrok z prodlení v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od 28. 2. 2021 do zaplacení.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 736 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 136 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.
Lhůty k plnění soud určil žalovanému jako třídenní od právní moci rozsudku ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.