Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 C 149/2021-48

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Ivanou Chlupovou jako samosoudkyní ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

sídlem ulice a číslo, PSČ obec a číslo

zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa žalovaného

o zaplacení částky 17 481,22 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá zaplacení částky 17 481,22 Kč s 9,75 % úrokem z prodlení z částky 16 878,43 Kč od 3. 5. 2019 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá zaplacení částky 17 481,22 Kč s 9,75 % úrokem z prodlení z částky 16 878,43 Kč od 3. 5. 2019 do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se svojí žalobou domáhal vydání rozhodnutí, dle kterého by žalovaný byl zavázán k zaplacení celkem částky 17 481,22 Kč z titulu nesplacené půjčky poskytnuté společností právnická osoba na základě smlouvy číslo kdy žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč, který se zavázal žalovaný splatit v měsíčních splátkách po 1 004 Kč. Žalobce dále v žalobce uvedl, že posoudil úvěruschopnost žalovaného před sjednáním úvěru, kdy byl úvěrovaný dotazován na veškeré možné relevantní údaje pro posouzení příjmové a výdajové stránky, předchůdce žalobce, společnost právnická osoba si získané informace ověřila a porovnáním příjmové a výdajové stránky úvěrovaného stanovil výši disponibilních příjmů klienta, kterou poměřil s výdajovou stránkou úvěrovaného a na základě toho shledal, že žalovaný je schopen poskytnutý úvěr splácet. Žalovaný porušil smluvní podmínky, předchůdcem žalobce byl úvěr prohlášen za splatný ke dni 2. 5. 2019. K výzvě soudu pak žalobce doplnil, že mezi předchůdcem žalobce a žalovaným byla dne 21. 7. 2018 uzavřena smlouva o úvěru, kdy žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč, který se zavázal žalovaný uhradit ve 36 měsíčních splátkách po 962 Kč. Dále bylo sjednáno pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši 42 Kč měsíčně. Úroková sazba byla sjednána ve výši 39,90 %. K výzvě soudu pak žalobce dále doplnil, že žalovaný čerpal finanční prostředky v souladu se smluvním ujednáním dle článku 3 smlouvy o úvěru. Dále odkázal na transakční historii, ze které vyplývají čitelné průběžné úhrady ze strany žalovaného a to ve sloupcích O, PaQa současně jak se jednotlivé úhrady rozpadají na jistiny a příslušenství. Žalovaná částka sestává dle žalobce z jistiny ve výši 16 878,43 Kč, dále z částky 50 Kč jako nákladů vzniklých žalobci v souvislosti s uplatněním pohledávky a v částce 552,39 Kč označené jako odkoupené dlužné poplatky, se pohledávka skládá z poplatku za pojištění schopnosti splácet úvěr 5x 42 Kč a dále v částce 552,39 Kč z částky smluvní pokutou ve výši 0,1 % z částky splatné jistiny denně a to za období od 2. 5. 2019 do 31. 5. 2019. Dále sestává z částky 0,40 Kč jako pohledávky tvořené kapitalizovaným úrokem.

2. Žalovaný se k žalobě písemně nevyjádřil.

3. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému se účastníci nedostavili, žalobce se z jednání omluvil a souhlasil, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti.

4. Soud provedl dokazování a dospěl k následujícím dílčím skutkovým závěrům. Z rámcové smlouvy o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb ze dne 24. 7. 2018, návrhu na uzavření smlouvy o půjčce číslo ze dne 24. 7. 2018 a akceptace návrhu na uzavření smlouvy o půjčce číslo ze dne 25. 7. 2018 soud zjistil, že předchůdce žalobce, společnost právnická osoba uzavřela s žalovaným smlouvu o půjčce, na základě které se zavázala poskytnout žalovanému půjčku ve výši 20 000 Kč. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 39,90 %, žalovaný se zavázal zaplatit poskytnutou půjčku ve 36 měsíčních splátkách po 960 Kč. Současně byl sjednán poplatek za pojištění ve výši 42 Kč měsíčně, čímž měsíční splátka činila 1 004 Kč. První splátka měla být uhrazena dne 25. 8. 2018 a poslední splátka dne 25. 7. 2021. Žalobce k důkazu nedoložil u, kterou by prokázal, že akceptace návrhu na uzavření smlouvy o půjčce byla doručena žalovanému. Z výpisu z účtu žalovaného za měsíc červenec 2018 soud zjistil, že tomuto na účet dne 25. 7. 2018 byla připsána částka 20 000 Kč s označením variabilní symbol (číslo smlouvy o půjčce).

5. Žalobce dále k důkazu založil přípis ze dne 2. 5. 2019, kterým přistoupil předchůdce žalobce k zesplatnění předmětné pohledávky, k důkazu však nedoložil žádnou u, kterou by prokázal, že předmětný přípis byl žalovanému odeslán a doručen.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právnická osoba a žalobcem ze dne

19. 3. 2020 soud zjistil, že předmětná pohledávka byla postoupena na žalobce.

7. Z přípisu zástupce žalobce ze dne 23. 4. 2020 a poštovního podacího archu z téhož data soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky 17 481,22 Kč z titulu smlouvy

číslo. Z doručenky na jméno žalovaného soud zjistil, že žalovaný si předmětnou zásilku nevyzvedl.

8. Další důkazy označené žalobcem soud již neprováděl, a to zejména transakční historii, neboť žalobce přes výzvu soudu danou mu před jednáním tak, aby konkretizoval, jaké konkrétní splátky uhradil, v jaké výši, na co konkrétně tyto splátky byly započteny, jaké konkrétní splátky žalovaný nezaplatil, kdy současně byl vyzván k tomu, aby přesně specifikoval, jak k žalované částce dospěl, žalobce tak skutková tvrzení dle výzvy nedoplnil, kdy neuvedl v žalobě ani v doplnění, jaké konkrétní splátky, v jaké výši žalovaný zaplatil a na co konkrétně tyto byly započteny. Pokud dále uvedl, že žalovaná částka sestává z 50 Kč jako nákladů vzniklých v souvislosti s uplatněním pohledávky, neuvedl, z čeho tento nárok dovozuje, dále pokud uvedl, že částka 552,39 Kč má představovat poplatek za pojištění a to 5x 42 Kč, nespecifikoval, za jaké konkrétní měsíce požaduje tento poplatek za pojištění, dále uvedl, že částka 552,39 Kč má představovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % z částky splatné jistiny denně za období od 2. 5. 2019 do 31. 5. 2019, aniž by uvedl, z čeho dovozuje nárok na úhradu smluvní pokuty a jak k této výši konkrétně dospěl. Rovněž tak nedoplnil skutková tvrzení, pokud jde o kapitalizovaný úrok ve výši 0,40 Kč, za jaké období uplatňuje kapitalizovaný úrok a z jaké částky.

9. Žalobce k důkazu neoznačil a nedoložil žádný důkaz, kterým by prokázal svá tvrzení ohledně prověření úvěruschopnosti žalovaného.

10. Dle ustanovení , přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

11. Dle ustanovení o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

12. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před poskytnutím spotřebitelského úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

13. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti ve tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Dle ustanovení , neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

15. Dle ustanovení , soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

16. Podle ustanovení , má se za to, že zakázaná jsou ujednání, které zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu nebo povinnosti stran v neprospěch spotřebitele.

17. Na základě výše zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že nejsou dány podmínky pro vyhovění žaloby a to ani částečně. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce dne 25. 7. 2018, byť žalobce k důkazu nedoložil u, kterou by prokázal, že akceptaci návrhu na uzavření smlouvy o zápůjčce doručil žalovanému. Nicméně bylo prokázáno, že na účet žalovaného byla poskytnuta zápůjčka ve výši 20 000 Kč pod variabilním symbolem, který odpovídá číslu smlouvy o zápůjčce. V daném závazkovém vztahu vystupoval předchůdce žalobce jako podnikatel, žalovaný jako spotřebitel. Soud se tedy nejdříve z úřední povinnosti (SDEÚ C -679/) zabýval tím, zda předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy posoudil úvěruschopnost žalovaného úvěr splácet s odbornou péčí tak, jak mu ukládá ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru (k tomu srovnej nález Ústavního soudu sp. zn. ze dne 26. 2. 2019), přičemž součástí odborné péče věřitele je taková obezřetnost, že poskytovatel úvěru nespoléhá na údaje o schopnosti splácet tvrzené samotným dlužníkem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od dlužníka doložit (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. ze dne 1. 4. 2015). Žalobce, jak výše uvedeno k důkazu neoznačil žádný důkaz, kterým by prokázal svá tvrzení ohledně prověření úvěruschopnosti žalovaného, stran tohoto tvrzení neunesl důkazní břemeno, soud tak vycházel z toho, že tato tvrzení nebyla prokázána, a pokud předchůdce žalobce jako poskytovatel úvěru, nedostál své povinnosti posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr s odbornou péčí, je smlouva s odkazem na ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru a na ustanovení pro rozpor se zákonem, absolutně neplatná, neboť jde o smlouvu, která svým účelem odporuje zákonu (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018).

18. Absolutní neplatnost právního jednání přitom působí přímo (automaticky) ze zákona (ex lege), a to od počátku, proto subjektivní práva a povinnosti z absolutně neplatného právního jednání nevzniknou a absolutně neplatné právní jednání nemůže vyvolat smluvními stranami předvídané důsledky. Žalobci tak na zaplacení požadovaného smluvního úroku, případných smluvních pokut právo nevzniklo a nelze jej proto žalobci přiznat.

19. V daném případě nebylo možno posoudit nárok žalobce ani v souladu s ustanovením z titulu bezdůvodného obohacení a to z důvodu, jak soud již vyložil výše, žalobce nedotvrdil, jaké konkrétní splátky žalovaný uhradil a v jaké výši. V řízení bylo prokázáno, že předchůdce žalobce žalovanému poskytl peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, ovšem s ohledem na nedostatek skutkových tvrzení, která ani před zahájením jednání přes výzvu soudu, žalobce nedoplnil, nebylo možno posoudit, v jaké výši mu náleží případný nárok na vrácení bezdůvodného obohacení.

20. Každý z účastníků má dle ustanovení , povinnost tvrdit všechny skutečnosti významné pro rozhodnutí věci, dle ustanovení , jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Tyto důkazy jsou účastníci povinni doložit ve formě, kterou svá tvrzení prokážou. Skutková tvrzení uvedená v žalobě i po výzvě soudu před jednáním jsou kusá, listinné důkazy založené žalobcem, jsou nedostačující k prokázání jeho kusých tvrzení. Soud proto žalobu z výše uvedených důvodů zamítl. Žalobce se k jednání nedostavil, z jednání se omluvil a souhlasil, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti, nemohlo mu tak být dáno poučení v souladu s ustanovením a 3 , neboť tato poučení se poskytují účastníkům, kteří se k jednání dostaví. Žalobce tím, že se nedostavil k jednání soudu, rezignoval na svá procesní práva a tato skutečnost musí jít výlučně k tíži žalobce. Navíc je třeba připomenout, že řízení bylo skončením prvního jednání ve věci koncentrováno dle ustanovení , a z toho důvodu nebylo na místě jednání odročovat, neboť žalobce by v případě odročení jednání, už poté nemohl uvádět další rozhodné skutečnosti ani označovat další důkazy k jejich prokázání (s nepatrnými výjimkami uvedenými v  věta třetí ).

21. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením , kdy úspěšnému žalovanému náleží náhrada nákladů řízení, tomuto však dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, soud proto rozhodl tak, jak ve výroku II. uvedeno.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě do 15-ti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.