Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

47 C 214/2021-29

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Radkem Malenovským jako samosoudcem ve věci

žalobce: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobkyně

zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení

sídlem adresa, obec

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 10 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Zamítá se žaloba požadující zaplacení částky ve výši 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 000 Kč za dobu od 27. 4. 2021 do zaplacení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Zamítá se žaloba požadující zaplacení částky ve výši 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 000 Kč za dobu od 27. 4. 2021 do zaplacení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhá po žalovaném zaplacení částky 10 000 Kč z titulu smluvní pokuty (2 x 5 000 Kč) za nevrácení technických zařízení z titulu smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací číslo uzavřené mezi účastníky 23. 2. 2018 a smlouvy o poskytování služby internet číslo z 8. 3. 2018. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

2. Soud rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) rozhodnout bez jednání ve smyslu , , v platném znění (dále jen„ “); žalobce s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasil, souhlas žalovaného předpokládá ( ).

3. Žalobce dne 23. 2. 2018 uzavřel s žalovaným smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací číslo (dále jen„ smlouva“). Na základě této smlouvy zajišťoval žalobce žalovanému služby spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím internetu. Ve smlouvě bylo uvedeno malým písmem, že účastník bere na vědomí a souhlasí se smluvní pokutou mimo jiné ve výši 5 000 Kč za nevrácení zapůjčeného STB. Žalobce 24. 5. 2018 předal žalovanému pronajaté technické zařízení: anonymizována tři slova sériové číslo anonymizováno.

4. Žalobce s žalovaným dále dne 8. 3. 2018 uzavřel smlouvu o poskytování služby Internet číslo. Na základě této smlouvy zajišťoval žalobce žalovanému služby přístupu k Internetu, s tím, že žalovaný si od žalobce pronajal zařízení, a to anonymizováno. Ve smlouvě bylo uvedeno malým písmem, že účastník bere na vědomí a souhlasí se smluvní pokutou mimo jiné ve výši 5 000 Kč.

5. Podle čl. 4 Zvláštních podmínek pro službu Kombinované televize anonymizováno TV:„ V případě ukončení Smlouvy je Účastník povinen Technické zařízení vrátit DCZ ve stavu, který odpovídá běžnému opotřebení, a to nejpozději do 10 dnů od ukončení Smlouvy (Ukončí-li Účastník Smlouvu částečně, platí tato povinnost ve vztahu k dotčenému Technickému zařízení).“.

6. Podle mohou strany uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

7. Podle ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

8. Mezi účastníky byla v souladu s  uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací a také smlouva o poskytování služby internet, na základě kterých byla žalovanému poskytnuta 2 technická zařízení. Smlouva uzavřená mezi účastníky je svým charakterem smlouvou spotřebitelskou podle a násl. .

9. Soud vycházel i ze závěrů přijatých Ústavním soudem v nálezu ze dne 11.11.2013, sp. zn. , v němž Ústavní soud vyslovil závěr, že text spotřebitelské smlouvy, obzvláště jedná-li se o smlouvu formulářovou, má být pro průměrného spotřebitele dostatečně čitelný, přehledný a logicky uspořádaný. Například smluvní ujednání musí mít dostatečnou velikost písma, nesmějí být ve výrazně menší velikosti, než okolní text, nesmějí být umístěna v oddílech, které vzbuzují dojem nepodstatného charakteru. Uvedená zásada poctivosti dopadá i na aplikaci všeobecných obchodních podmínek. I ve spotřebitelských smlouvách je možno všeobecné obchodní podmínky uplatnit, nicméně taková aplikace má nejen uvedená formální omezení, nýbrž i omezení obsahová. Obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách na rozdíl od obchodních smluv mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmí sloužit k tomu, aby do nich často v nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíš uniknou, např. ujednání o smluvní pokutě. Pokud tak i přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu.

10. Při aplikaci citovaného nálezu Ústavního soudu na souzenou věc, soud uvádí, že ustanovení o povinnosti vrátit to které zařízení v konkrétní lhůtě není ustanovením technického a vysvětlujícího charakteru, a proto mělo být obsaženo ve smlouvě a nikoli jen ve zvláštních obchodních podmínkách.

11. Z formulace obsažené v obou smlouvách podepsaných žalovaným navíc jednoznačně neplyne povinnost žalovaného k úhradě žalobcem požadovaných dvou smluvních pokut po 5 000 Kč za nevrácení shora specifikovaných dvou zařízení. Účastníci ve smlouvě o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací ani ve smlouvě o poskytování služby internet nesjednali povinnost žalovaného vrátit technická zařízení v konkrétní lhůtě a neurčili ani způsob, od kterého by se počátek běhu lhůty pro vrácení technických zařízení měl odvíjet. Povinnost žalovaného vrátit technická zařízení do 10 dnů od skončení smlouvy není uvedena v textu ani jedné smlouvy. V čl. 8 všeobecných obchodním podmínek nebyla stanovena povinnost žalovaného vrátit technické zařízení v žalobcem tvrzené době do 10 dnů od ukončení smlouvy, což žalobce nepřípadně uváděl v žalobě. Jen Zvláštní podmínky pro službu Kombinované televize anonymizováno TV uvádějí povinnost„ Technické zařízení vrátit anonymizováno ve stavu, který odpovídá běžnému opotřebení, a to nejpozději do 10 dnů od ukončení Smlouvy“. Jde však o skryté – a tudíž nepoctivé – ujednání ve smyslu shora citovaného nálezu Ústavního soudu, ke kterému není možné přihlížet, a to pro zjevný rozpor s dobrými mravy podle § 588 o. z., tj. pro absolutní neplatnost.

12. Ujednání o smluvní pokutě je rovněž neurčité podle § 553 odst. 1 o. z., a tudíž i zdánlivé ve smyslu § § 554 o. z., k němuž nelze přihlížet. Neplyne z něj totiž dostatečně konkrétně a jasně, jaké konkrétní zařízení má být vráceno. V části obou smluv, v nichž jsou uvedeny poskytované služby, jsou zařízení označována jako„ Technické zařízení“ či„ Zařízení“, kdežto u smluvní pokuty je uveden text jiný –„ anonymizováno spisová značka spisová značka anonymizováno“ a„ anonymizováno nebo příjmení“. Pro žalovaného jako spotřebitele může být proto matoucí, co má být předmětem vrácení. I kdyby tedy šlo o ustanovení nikoli neurčité, a proto nikoli zdánlivé, pak by k němu nebylo možné přihlížet z jiného důvodu, a to pro rozpor s § 1811 odst. 1 o. z.:„ Veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva.“.

13. Shora uvedené platí o to více, když smluvní pokuta je sice umístěna v textu smlouvy, ale celá smlouva je sepsána velmi drobným písmem. Povinnost vrátit technické zařízení do 10 dnů od skončení smlouvy není uvedena v textu samotné smlouvy, ale v obchodních podmínkách. Z textu samotné smlouvy si tak účastník nemůže učinit jasnou představu o tom, kdy mu smluvní pokuta hrozí. Samotná formulářová smlouva je přitom pouze v rozsahu jedné strany formátu A4, za její součást jsou však prohlášeny hned dvoje obchodní podmínky, které jsou značně obsáhlé. Všeobecné obchodní podmínky mají (bez přílohy) 14 stran formátu A4 a zvláštní podmínky 4 strany formátu A4. Povinnost vrátit technické zařízení poskytovateli do 10 dnů od skončení smlouvy, uvedené v článku 4.4 zvláštních podmínek, tak pozornosti spotřebitele snadno unikne. Ostatně o nepřehlednosti povinností účastníka vyplývajících z podmínek svědčí i to, že sám žalobce v žalobě uvedl, že jde o povinnost dle článku 8.2 všeobecných podmínek, kde však uvedená povinnost formulována není.

14. Soud proto dospěl k závěru, že žalobce si v právním vztahu nepočínal poctivě, a že uplatněné právo na zaplacení smluvní pokuty tak nepožívá právní ochrany, je absolutně neplatné (§ 588 o. z.) a žalobu zamítl v plném rozsahu.

15. Protože se jednalo o řízení v tzv. bagatelní věci ve smyslu (tzn., bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10.000 Kč bez ohledu na příslušenství), postupoval soud při odůvodnění rozsudku podle

16. O nákladech řízení soud rozhodl podle tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť z procesního hlediska úspěšnému žalovanému v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.