Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
35 C 332/2021-24
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Viktorem Smolíkem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 5 020 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 5 020 Kč spolu s úrokem z prodlení 8,05 % ročně z této částky od 28. 7. 2016 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 5 020 Kč spolu s úrokem z prodlení 8,05 % ročně z této částky od 28. 7. 2016 do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Soud posuzoval žalobu, kterou se žalobce domáhal předmětných prostředků s tím, že jeho předchůdce společnost právnická osoba, uzavřel s žalovanou smlouvu ze dne 27. 6. 2016, na základě které poskytl žalované částku 4 000 Kč, kterou se zavázala vrátit spolu s poplatkem 1 020 Kč dne 27. 7. 2016. Žalobce dovozoval svoji aktivní legitimaci ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021.
Po provedeném dokazování soud konstatuje, že původní věřitel zaslal na účet číslo dne 27. 6. 2016 částku 4 000 Kč, a to na základě smlouvy ze stejného dne. Nároky z tohoto závazku postoupil na žalobce na základě smlouvy ze dne 1. 1. 2021. Z provedeného dokazování se však nepodává, že by původní věřitel jakkoliv zkoumal schopnost žalované dluh splatit. Dále má soud za prokázané, že předmětný účet, kam byly prostředky zaslány, nepatří žalované, tedy soud nemá za prokázané, že by se prostředky dostaly do dispoziční sféry žalované. Žalobce se k jednání nedostavil, takže nemohl být řádně poučen dle § 118a o. s. ř., aby prokázal, zda a jak zkoumal schopnost žalované dluh splnit a kdy a jak se dostaly prostředky do její majetkové sféry. Žalobce tak dle § 120 neunesl svá břemen tvrzení a důkazní. Soud s ohledem na svůj právní názor se již nezabýval dalšími skutkovými otázkami.
Po právní stránce žalobce svůj nárok dovozoval od smlouvy o zápůjčce dle § 2390 a násl. o. z., přičemž však nezkoumal schopnost žalované dluh splnit, čímž učinil smlouvu absolutně neplatnou pro rozpor se zákonem a veřejným pořádkem (viz § 588 o. z. a § 9 zákona 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů). Žalobci ani jeho předchůdci tak nevznikly jakékoliv nároky z případné smlouvy mezi účastníky.
Vzhledem k tomu, že se v řízení ani neprokázalo, že by se žalovaná na žalobcův úkor jakkoliv obohatila dle § 2991 a násl. o. z., zamítl soud žalobu v celém rozsahu, když nezjistil žádný právní titul, na základě kterého by bylo možné žalobci vyhovět.
O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy zcela úspěšné žalované žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho výkonu návrhem na nařízení exekuce.