Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
75 C 455/2021-34
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Rozsypalem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 2 470 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku částku 2 470 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 464 Kč od datum do datum a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 170 Kč od datum do zaplacení.
II. Žaloba o zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 706 Kč od datum do datum, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč k rukám advokáta Mgr. jméno příjmení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku částku 2 470 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 464 Kč od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 170 Kč od [datum] do zaplacení.</b> <b>II. Žaloba o zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 706 Kč od [datum] do [datum], se zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč k rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení].</b>
1. Žalobkyně se žalobou (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou soudu dne datum ve znění jejího doplnění ze dne datum domáhala proti žalovanému zaplacení částky 2 470 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 2 170 Kč od datum do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že se jedná o neuhrazené pojistné za pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla zn. Renault, registrační značka od datum do datum a nákladů na odeslání upomínky na dlužné pojistné ve výši 300 Kč, které byl žalovaný žalobkyni povinen platit podle pojistné smlouvy číslo uzavřené mezi účastníky. Pojistné bylo sjednáno ve výši 5 856 Kč se čtvrtletní splatností. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne datum. Pojistná smlouva zanikla ke dni datum z důvodu neplacení pojistného.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal pasivní.
3. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím soudu ve věci bez nařízení jednání, když žalobkyně svůj souhlas výslovně uvedla již v žalobě a žalovaný souhlas s rozhodnutím soudu bez jednání dal najevo svým postojem, jelikož nijak nereagoval na výzvu k vyjádření, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání, s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud (podle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád /dále jen „o.s.ř. “ /) předpokládat, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud má tedy za to, že též žalovaný souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, pročež postupoval podle § 115a o.s.ř. a aniž nařizoval jednání ve věci rozhodl.
4. Z předložených listinných důkazů byl soudem zjištěn následující skutkový stav:
Dne datum byla žalobkyní vystavena listin listina označená jako„ návrh pojistné smlouvy číslo“, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla značka automobilu anonymizováno, registrační značka. Roční pojistné bylo sjednáno ve výši 5 856 Kč a bylo splatné čtvrtletně v částce 1 464 Kč Počátek pojištění byl smlouvou sjednán na den datum Lhůta pro přijetí návrhu byla stanovena v délce 15 kalendářních dnů od jeho vyhotovení, a to zaplacením prvního pojistného. Dne datum žalovaný uhradil první splátku pojistného ve výši 1 464 Kč v hotovosti. Uhradil také splátku ve výši 1 464 Kč dne datum, později již ničeho neuhradil. Účastníci si dále sjednali, že se jejich vzájemná práva a povinnosti řídí mimo jiné všeobecnými pojistnými podmínkami vydanými žalobkyní. Dopisem ze dne datum žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve výši 1 864 Kč tvořeného dlužným pojistným ve výši 1 464 Kč a poplatkem ve výši 400 Kč nejpozději do 1 měsíce od doručení upomínky, zároveň jej upozornila, že v případě, že tak neučiní, smlouva následujícím dnem zanikne. Dopis byl žalovanému doručen dne datum. Žalovaný pojistné neuhradil, pročež jej žalobkyně dne datum informovala o zániku pojištění ke dni datum (poslední den pojištění) a vyzvala jej k zaplacení nedoplatku ve výši 3 070 Kč do 15 dnů od doručení upomínky. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky ještě předžalobní výzvou ze dne datum. Podle sazebníku poplatků s účinností od datum činí administrativní náklady na upomínku k úhradě dlužného pojistného do 2 000 Kč částku 400 Kč.
5. Podle § 3 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ ZOPO“) pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojistitel je vždy povinen uzavřít pojistnou smlouvu, jestliže návrh na její uzavření neodporuje tomuto zákonu, zákonu upravujícímu pojistnou smlouvu nebo pojistným podmínkám pojistitele. V pojistné smlouvě se mohou smluvní strany od tohoto zákona odchýlit jen tehdy, pokud tím nedochází ke snížení nebo omezení nároků poškozeného, vyplývajících z práva na náhradu újmy z pojištění odpovědnosti, způsobené provozem vozidla. Pojištění odpovědnosti nelze přerušit, pokud nebylo v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. Bylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto přerušení pojištění odpovědnosti, je pojistník povinen před počátkem přerušení pojištění prokázat pojistiteli, že vozidlo bylo vyřazeno z provozu podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, jedná-li se o vozidlo, které podléhá registraci vozidel. V době přerušení pojištění odpovědnosti není plněna povinnost pojištění odpovědnosti.
6. Podle § 12 odst. 1 ZOPO pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká a) dnem, kdy pojistník, jeho dědic, právní nástupce nebo vlastník vozidla, je-li osobou odlišnou od pojistníka, oznámil pojistiteli změnu vlastníka tuzemského vozidla, b) dnem, kdy vozidlo, které nepodléhá registraci vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích, zaniklo, c) dnem vyřazení tuzemského vozidla z provozu podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, pokud se pojistitel a pojistník nedohodli na jeho přerušení, d) odcizením vozidla; nelze-li dobu odcizení vozidla přesně určit, považuje se vozidlo za odcizené, jakmile Policie České republiky přijala oznámení o odcizení vozidla, e) dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit, f) výpovědí podle zvláštního právního předpisu, g) dohodou, h) uplynutím doby, na kterou bylo pojištění odpovědnosti sjednáno.
7. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o.z. “) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.
8. Podle § 2779 o.z. ukládá-li jiný zákon určité osobě povinnost uzavřít pojistnou smlouvu, lze se ve smlouvě odchýlit od ustanovení tohoto oddílu jen tehdy, připouští-li to zákon a nedojde-li tím ke snížení rozsahu pojištění stanoveného jiným zákonem (odst. 1). Stanoví-li tak jiný zákon, vzniká pojistiteli povinnost uzavřít pojistnou smlouvu tak, aby mu povinnost poskytnout pojistné plnění vznikla i tehdy, byla-li škoda způsobena úmyslným jednáním pojistníka, pojištěného nebo jiné osoby (odst. 2).
9. Podle § 2782 odst. 1 o.z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění.
10. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
11. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále jen„ nařízení“) výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
13. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že dne datum byla mezi žalobkyní a žalovaným platně uzavřena pojistná smlouva (§ 3 ZOPO a § 2758 a násl. o.z. ), jelikož žalobkyně předložením návrhu pojistné smlouvy učinila žalovanému nabídku k jejímu přijetí, kterou žalovaný přijal zaplacením pojistného v souladu s § 2758 odst. 2 o.z. K návrhu pojistné smlouvy byla dne datum přijata platba ve výši 1 464 Kč v hotovosti, jež odpovídala stanovené výši prvního pojistného. Na pojistném vznikl dluh, a proto žalobkyně žalovaného dopisem ze dne datum upomenula k zaplacení dlužného pojistného a stanovila mu lhůtu k jeho úhradě do dne 1 měsíce od doručení upomínky, jež byla žalovanému doručena dne datum. Poněvadž žalovaný ani v dodatečně poskytnuté lhůtě - delší než jeden měsíc - přes upomínku dlužné pojistné neuhradil, pojistná smlouva v souladu s § 12 odst. 1 písm. e) ZOPO zanikla dne datum. Za dobu pojištění (od datum do datum) pak vznikl na pojistném nedoplatek ve výši 2 170 Kč.
14. Soud konstatuje, že pojistná smlouva zanikla v souladu se skutečnostmi presumovanými zákonem (z důvodu neplacení pojistného), přičemž na základě zjištěných skutečností posouzených ve světle výše citovaných právních norem, nezbývá než uzavřít, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni nedoplatek na pojistném ve výši 2 170 Kč za uvedené období, neboť do této doby žalobkyně poskytovala žalovanému pojistné krytí.
15. Administrativní náklady za upomínku k zaplacení dlužného pojistného po zániku pojištění ve výši 300 Kč (srov. sazebník poplatků u produktů s účinností od datum) je pak žalovaný povinen žalobkyni uhradit, neboť ho upomínala na vzniklý dluh a vyzývala ho k jeho úhradě (upomínka ze dne datum). Soud toliko konstatuje, že dle citovaného sazebníku by žalobkyně měla nárok na částku 400 Kč, soud však nesmí přiznat více, než kolik žalobkyně požaduje.
16. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil pojistné za období, kdy pojištění trvalo, včas, ocitl se s jeho úhradou v prodlení (dne datum co do částky 1 464 Kč, dne datum co do částky 706 Kč) ještě před zánikem pojistné smlouvy. S ohledem na to náleží žalobkyni úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 464 Kč od datum do datum a ve výši 8,25 % ročně z částky 2 170 Kč od datum do zaplacení.
17. Soud proto žalobě v (téměř) plném rozsahu vyhověl, přičemž žalobkyni vedle dlužného pojistného ve výši 2 170 Kč a administrativních nákladů za upomínání ve výši 300 Kč přiznal rovněž úroky z prodlení v souladu s § 1970 o.z. a s § 2 nařízení, a to ve shora uvedené výši.
18. Ke splnění rozsudkem uložené povinnosti pak soud určil třídenní lhůtu podle § 160 odst. 1 o.s.ř. , neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.
19. Naopak co do úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 706 Kč od datum do datum musel soud žalobu jako nedůvodnou zamítnout, jelikož v tomto období nebyl žalovaný v prodlení s úhradou této částky.
20. Současně soud rozhodl o právu na náhradu nákladů řízení tak, že podle § 142 odst. 3 v souladu s § 142a odst. 1 o.s.ř. přiznal v řízení žalobkyni proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, když žalobkyně byla neúspěšná toliko v zanedbatelné části (14,51 Kč na úroku z prodlení). Náhrada nákladů řízení žalobkyně v celkové výši 1 489 Kč pak sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a odměny za zastupování advokátem ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem a podání žaloby podle § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ vyhlášky č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“)) při sazbě jednoho úkonu ve výši 200 Kč (§ 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 advokátního tarifu), z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za tyto úkony ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč) podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a z daně z přidané hodnoty o sazbě 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč podle § 137 odst. 3 o.s.ř. O plnění k rukám advokáta žalobkyně a o lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.
21. Soud nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení za odměnu advokáta a za paušální náhradu hotových výdajů advokáta za jeden úkon právní služby představující doplnění žaloby, když tvrzení v tomto doplnění obsažená měla být již součástí žaloby, pročež se nejedná o účelně vynaložený úkon právní služby.
22. Konečně soud podotýká, že výši náhrady nákladů řízení určil podle § 14b advokátního tarifu, neboť se jedná o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, a v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, jak ostatně požadovala sama žalobkyně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ).
Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, lze se po právní moci rozsudku domáhat výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.