Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
18 C 411/2021-14
Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudcem JUDr. Ivanou Holubovskou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro 4 009 Kč / debet účtu
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 4.009 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1.489 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 4.009 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1.489 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”).
2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující vnikl tento nárok z titulu porušení smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu č. bankovní účet, kterou žalovaný uzavřel dne 26. 4. 2019 s obchodní společností (dále jen původní věřitel) právnická osoba
3. Protože byly splněny všechny zákonné podmínky ust. § 115a o.s.ř. vyhlásil soud rozhodnutí bez nařízení jednání.
4. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaný uzavřel dne 26. 4. 2019 s původním věřitelem smlouvu označenou jako smlouva o zřízení a vedení běžného účtu č. bankovní účet. Součástí uvedené smlouvy byly rovněž obchodní podmínky původního věřitele a sazebník poplatků, na něž smlouva přímo odkazovala. Z obchodních podmínek původního věřitele vyplývá, že pokud není účastníky smlouvy sjednán povolený debet, je záporný zůstatek na běžném účtu považován za debet nepovolený a je okamžitě splatný původnímu věřiteli. Dle sazebníku poplatků je dlužník povinen z nepovoleného debetu platit původnímu věřiteli smluvní úrok z nepovoleného debetu. Na základě této smlouvy byl původním věřitelem žalovanému zřízen a veden běžný účet. Žalovaný čerpal prostřednictvím debetní karty z účtu finanční prostředky tak, že na tomto účtu došlo ke vzniku debetu ve výši 4 009 Kč.
6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto:
7. Podle § 2395 občanského zákoníku , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku , úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
9. Podle § 1970 občanského zákoníku , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
10. Po právní stránce hodnotí soud nárok žalobkyně jako důvodný. Právní vztah mezi účastníky se řídí právní úpravou smlouvy o úvěru dle ustanovení § 2395 a následující občanského zákoníku . Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě níž vznikla žalovanému povinnost splácet poskytnutý úvěr v dohodnutých splátkách. Povinnost žalovaného vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané či zákonné lhůtě vyplývá z ustanovení § 2399 odst. 1 občanského zákoníku . Jelikož žalovaný této povinnosti nedostál, byla mu uložena rozhodnutím soudu. V důsledku prodlení žalovaného vznikl žalobci nárok na zaplacení smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení, přičemž tento nárok vychází z ustanovení § 1970 občanského zákoníku a z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , v platném znění. Protože je nárok žalobce důvodný, bylo žalobě v celém rozsahu vyhověno. K plnění soud určil běžnou třídenní lhůtu dle ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 5. 6. 2021.
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 009 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o.s.ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti stanovené mu tímto rozhodnutím, může se žalobkyně domáhat výkonu rozhodnutí.