Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 280/2021-33

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Herčíkovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z této částky od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Co do zbytku do částky částka se zákonným úrokem ve výši 8,25% ročně od datum do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Zamítá se částka částka s úrokem z prodlení, částka částka, částka, částka, částka, částka a částka.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.</b> <b>II. Co do zbytku do částky [částka] se zákonným úrokem ve výši 8,25% ročně od [datum] do zaplacení se žaloba zamítá.</b> <b>III. Zamítá se částka [částka] s úrokem z prodlení, částka [částka], [částka], [částka], [částka], [částka] a [částka].</b> <b>IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobce se ve své žalobě domáhal vydání rozsudku, kterým by mu soud přiznal proti žalovanému a) částku ve výši částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky částka od datum do zaplacení, b) částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky částka od datum do zaplacení, c) částku ve výši částka, d) částku ve výši částka, e) částku ve výši částka, f) částku ve výši částka, g) částku ve výši částka, h) částku ve výši částka a náklady řízení s tím, že žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru a vydání a užívání kreditní karty a byl sjednán specifikovaný úvěrový rámec. Byla zde také specifikována výše obchodního úroku pro hotovostní čerpání a pro bezhotovostní čerpání. Žalovaný poskytnutý úvěr čerpal průběžně v průběhu smluvního vztahu, a to postupnými výběry z bankovního účtu prostřednictvím bankomatů, či formou platby u jednotlivých obchodníků. Úvěr se žalovaný zavázal splácet formou minimální měsíční splátky stanovené jako procento z částky vyčerpaného úvěrového rámce. Před uzavřením smlouvy v souladu s požadavky zákona, provedl žalobce s odbornou péčí posouzení úvěruschopnosti žalovaného, a to i na základě informací získaných od žalovaného při osobním pohovoru s tím, že si získané informace dále ověřil nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Žalobce posuzoval úvěruschopnost žalovaného ke dni datum, kdy žádal o kreditní kartu s úvěrovým rámcem částka. Vycházel jednak z tvrzení žalovaného a dále z potvrzení o příjmu ve výši částka, z tvrzení žalovaného a ověření údajů z databází umožňující posouzení, a to zejména BRKI, NRKI, příjmení a insolvenčního rejstříku ISIR, databáze Ministerstva vnitra ČR, apod., jakož i zohlednil státem publikované údaje o životním a existenčním minimu dle zákona číslo a o průměrných výdajích obyvatelstva dostupných z databáze Českého statistického úřadu. V případě žalovaného přitom shledal, že je schopen splácet požadovaný úvěr. Protože ze strany žalovaného docházelo k opakovanému porušování smluvních ujednání, a to k prodlení s úhradou měsíčních splátek, a to přes upomínky, zaslal mu žalobce oznámení o prohlášení úvěru za splatný, a to ke dni datum, a povinnosti úhrady splatné částky ve výši částka. Dále požadoval žalobce obchodní úrok, kapitalizovaný k zesplatnění pohledávky ve výši částka podle článku 4 všeobecných obchodních podmínek, dále částky částka, což je kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení, a to ke dni datum, částku částka jako úrok z prodlení počítaný z částky dlužného obchodního úroku a kapitalizovaným ke dni datum, z částky částka jako poplatku za vedení karty, částky částka jako poplatku za odeslání 2 upomínek á částka dle všeobecných podmínek, částky částka jako poplatku za přečerpání úvěrového rámce á částka, částky částka jako poplatek za 2 upomínky á částka. Vzhledem k tomu, že přes předžalobní upomínku žalovaný dluh nezaplatil, nezbylo žalobci, než podat tuto žalobu.

2. Soud ve věci pod č.j.  -5 dne 13.05.2021 vydal elektronický platební rozkaz. Tento se však nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, a proto byl usnesením zrušen a ve věci bylo nařízeno jednání. K jednání se žalovaný, ač mu bylo řádně doručeno, nedostavil, a proto bylo jednáno v jeho nepřítomnosti podle , odstavec 3

3. Soud ve věci provedl řadu listinných důkazů.

4. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru číslo vydání a užívání kreditní karty bylo zjištěno, že tato smlouva byla uzavřena dne datum, když je řádně podepsána. Obsahem této smlouvy byly zejména podmínky k čerpání revolvingového úvěru.

5. Z dispozice k předmětné smlouvě bylo zjištěno, že úvěrový rámec byl částka, hotovostní rámec částka, denní limit pro hotovostní čerpání částka a pro bezhotovostní čerpání částka. Procentuální sazby použitá k výpočtu minimální splátky byly 2% z čerpaného úvěru, roční úroková sazba 22,99% pro oba typy čerpání, RPSN pak 34,71%. Dále z dispozic bylo zjištěno, že od datum byl zvýšen limit jak na nákupy, tak pro čerpání hotovosti na částka.

6. Z přehledu splácení úvěru pak bylo zjištěno, že za dobu od datum do datum žalovaný čerpal celkem částku částka a zaplatil částka, rozdíl je pak částka.

7. Z všeobecných obchodních podmínek žalobce pak bylo zjištěno, že jsou zde upraveny otázky smluvních pokut, poplatků, apod.

8. Z výpisů ke kreditní kartě bylo zjištěno, že žalovaný byl každý měsíc informován o výši čerpané částky, respektive dluhu.

9. Z upomínky ze dne datum, kterou žalobce zaslal žalovanému bylo zjištěno, že byl informován o zesplatnění a celkové výši dluhu k zaplacení v částce částka, splatný do datum.

10. Podle zákona číslo (dále jen ) účinný od 01.01.2014 se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

11. Podle a následujících číslo účinného od 01.01.2014 (dále jen příjmení) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle zákona číslo o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných spolehlivých, dostatečných a přiměřených informacích získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

13. Podle § 87 odstavec 1téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odstavec 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Podle právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

15. Podle věta první soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

16. Podle kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

17. Podle bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Nejprve se soud zabýval předloženou úvěrovou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (článek 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne datum ve věci C číslo Consumer Finance proti jméno příjmení a další a jeho transpozicí ve výši uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.

19. V projednávané věci žalobce tvrdí, že řádně s odbornou péčí posuzoval schopnost spotřebitele, tj. žalovaného, splácet revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem částka + poplatky. Z dokumentů, které žalobce soudu předložil, vyplývá měsíční důchod žalovaného ve výši částka a čistý měsíční příjem částka od zaměstnavatele. Dále ze žádosti o smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání karty bylo uveden celkový čistý příjem žalovaného částka měsíčně čistých a dále, že si zjišťoval, zda žalovaný nemá dluhy, nejsou na něj vedeny exekuce, z dostupných rejstříků. Zjevně nebyly zjišťovány celkové majetkové poměry žalovaného, jeho příjmy za delší období, ale zejména výdaje, závazky, apod. Žalobce dle shora citovaného zákonného ustanovení je povinen náležitým způsobem prověřovat tvrzení žadatele o úvěr. Pokud totiž doložení tvrzení žadatelů o své bonitě nevyžaduje, nepostupuje v souladu s citovaným ustanovením a nelze než uzavřít, že neplní řádně povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Z posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K zjištění úvěruschopnosti klienta je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, respektive domácí rozpočet spotřebitele, žadatele o spotřebitelský úvěr, a to na obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje, přičemž věřitel musí vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy, zda vyživuje další osoby, nebo naopak, zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru. Přes poučení právního zástupce žalobce při jednání podle nebyla žádná jiná tvrzení žalobce uvedena a nebyly navrhnuty ani žádné další důkazy na prokázání řádného zkoumání úvěruschopnosti.

20. Zákon o spotřebitelském úvěru sice ukládá dlužníkovi povinnost poskytnout věřiteli údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr ( zákona číslo ), avšak tato povinnost nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutí údajů na spotřebitele ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Věřitel se tedy nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti (například pokud výdaje na bydlení či stravování nebo jiné náklady neodpovídají cenám v místě a čase obvyklých) je věřitel povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, popř. v rámci svých možnosti jiným způsobem ověřit. Údaje pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele musí být aktuální a musí vypovídat o finanční situaci spotřebitele v okamžiku, kdy žádá o spotřebitelský úvěr.

21. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí z 01.04.2015 sp. zn. uzavřel, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověřování (požadavku na doložení) těchto tvrzení (například potvrzením o zaměstnání a příjmů, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele, apod.). Nejvyšší soud v uvedeném rozhodnutí dále mimo jiné uvedl, že předobrazem shora citovaného ustanovení k posouzení úvěruschopnosti dle zákona o spotřebitelském úvěru je článek 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum Soudní dvůr, který se zabýval výkladem tohoto článku, konstatoval, že„ …poskytovatel úvěru musí v každém jednotlivém případě s přihlédnutím k jeho konkrétním okolnostem zvážit, zda se jedná o příslušné informace a zda jsou tyto informace dostatečné pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V tomto ohledu se dostatečnost uvedených informací může lišit podle okolností, za nichž dojde k uzavření úvěrové smlouvy podle osobní situace spotřebitele nebo podle částky úvěru uvedené v této smlouvě. Toto posouzení lze provést pomocí podkladu o finanční situaci spotřebitele, ale nelze vyloučit možnost, aby poskytovatel úvěru zohlednil případné dříve získané znalosti o finanční situaci zájemce o úvěr. Avšak pouhá, ničím nepodložená, či nedostatečně podložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady.“

22. Soud pak tedy v projednávaném případě dospěl k závěru, že žalobce v řízení před soudem I. stupně neprokázal, že by kvalifikovaně a s odbornou péčí jako poskytovatel úvěru zjišťoval a především ověřoval bonitu žalovaného, zda by byla schopen měsíčně splácet až částka vyčerpané částky, když vycházel pouze z výplatní pásky a zprávy o důchodu žalovaného, výdaji se pak nezabýval vůbec.

23. Soud pro úplnost dodává, že pokud dle ustanovení zákona číslo spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti (smlouvy z důvodu uzavření smlouvy v rozporu s ustanovením zákona o spotřebitelském úvěru) v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy, nelze toto ustanovení vykládat tak, že pokud dlužník námitku neplatnosti sám aktivně neuplatní (například podáním žaloby na neplatnost sjednané smlouvy o úvěru) nemůže se soud z moci úřední zabývat úvěrovou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem dle článku 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum. Tento závěr je plně v souladu jak s názorem Nejvyššího soudu k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích prezentovaném v rozsudku ze dne 25.07.2018 sp. zn. , kde mj. uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka, tedy spotřebitele, ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli, aby dlužníka – spotřebitele náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná, a to shodně s nálezem Ústavního soudu ze dne datum IIIÚS číslo, který na citované rozhodnutí Nejvyššího soudu odkazuje s tím, že výslovně uvádí, že nezkoumá-li obecný soud zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v článku 36 odstavec 1 d.

24. Z uvedeného byl učiněn závěr, že žalobce řádně nesplnil svou povinnost, a to řádně zkoumat úvěruschopnost žalovaného při uzavírání smlouvy. Jak již bylo řečeno, prakticky úplně absentovaly informace o měsíčních výdajích žalovaného a tak řádné subjektivní posouzení poměrů žalovaného během měsíce. Soud tak dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná a proto z této smlouvy nemohl žalovanému uložit plnění. Dospěl však k závěru, že žalovaný se na úkor žalobce bezdůvodně obohatil, když vyčerpal v rámci účtu, který vede žalobce, částku částka a žalobci pak zaplatil pouze částka. Je tedy zřejmé, že o částku částka se na úkor žalobce obohatil a tuto částku také soud žalovanému uložil žalobci zaplatit, a to včetně zákonného úroku z prodlení od datum do zaplacení. Co do zbytku pak žalobu zamítl, neboť se jedná o nároky pocházející z úvěrové smlouvy, která však soudem byla posouzena jako absolutně neplatná a není tedy možné z jejího titulu požadovat po žalovaném plnění.

25. Vzhledem k tomu, že úspěšnějšímu žalovanému ve věci žádné náklady nevznikly, soud rozhodl podle , že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15ti dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Litoměřicích.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.