Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 264/2021-28

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Treglerovou ve věci

žalobkyně: ; Česká televize, IČO

sídlem adresa, obec a číslo - obec

zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení

sídlem adresa, obec

proti

žalovanému: žalované:; celé jméno žalované, narozený dne datum

bytem adresa, obec

o zaplacení 1 484,15 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 1 484,15 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 167,96 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 500 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta JUDr. jméno příjmení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 1 484,15 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 167,96 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 500 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta JUDr. [jméno] [příjmení].</b>

Žalobou podanou dne 27. 10. 2021 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení 1 484,15 Kč se zákonným úrokem z prodlení, kapitalizovaným ke dni podání žaloby ve výši 167,96 Kč, to vše z titulu nezaplacených koncesionářských televizních poplatků. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná se stala držitelkou televizního přijímače, čímž jí ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence, což neučinila a na výzvu žalobkyně z 21. 5. 2019 k přihlášení poplatníka TV poplatků ve lhůtě 30 dnů nebo doložení čestného prohlášení o tom, že televizní přijímač nevlastní nebo neužívá nebo poplatek platí jiná osoba, nereagovala. Ve výzvě byla řádně poučena, že v případě, že nebude na výzvu reagovat, bude ze zákona za poplatníka považována. Proto byla zařazena mezi poplatníky TV poplatků, což jí bylo oznámeno dopisem z 28. 8. 2019 a první poplatek jí byl předepsán za září 2019. Žalované tak vznikla povinnost podle z. č. v platném znění (o rozhlasových a televizních poplatcích), platit televizní poplatek v zákonem stanovené výši 135 Kč měsíčně. Žalovaná nezaplatila televizní poplatek za únor 2020 ve výši 134,15 Kč a dále za měsíce březen 2020 až prosinec 2020 po 135 Kč, celkem tedy 1 484,15 Kč. Žalobkyně písemně žalovanou vyzvala k úhradě dluhu, což však žalovaná ke dni podání žaloby neučinila.

Zástupce žalobkyně se z jednání před soudem omluvil, souhlasil s projednáním věci ve své nepřítomnosti.

Žalovaná před soudem potvrdila, že TV poplatky nehradila, pouze uvedla, že vše co nejdříve najednou zaplatí včetně nákladů soudního řízení.

Podle z. č. je poplatníkem fyzická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. Podle z. č. činí výše televizních poplatků od 1. 1. 2008 135 Kč měsíčně. Podle z. č. je televizní poplatek splatný do 15 dne každého kalendářního měsíce. První platba televizního poplatku je splatná nejpozději do 15 dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. Podle z. č. je provozovatel oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského.

V daném případě soud neměl důvod pochybovat o tom, že žalovaná televizní poplatky, tak, jak je uvedeno v žalobě, nezaplatila, což sama připustila, ačkoliv k tomu byla ze zákona povinna, televizi neodhlásila, proto žalobě jako důvodné vyhověl do částky 1 484,15 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 167,96 Kč podle § a 1970 o. z. ve spojení s vládním nař. č.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 24. 7. 2013, sp. zn. , potvrzeného nálezem z 6. 2. 2015 sp. zn. lze dospět k závěru, že existence České televize je konkrétním beneficiem společnosti uspořádané ve stát. Česká televize není sice z důvodu své nezávislosti součástí státní moci, ale stát pro její fungování vytváří podmínky. Není proto přiléhavé zdůrazňovat skutečnost, že Česká televize je nezávislá na státním rozpočtu, že hospodaří s vlastním majetkem a že stát neodpovídá za její závazky. Naopak je potřeba upřednostnit fakt, že se Česká televize na poli svého působení těší výsadnímu postavení a lze tak na ni v určitých ohledech klást srovnatelné nároky jako na orgány státní moci. Přihlédnout je nutno rovněž k tomu, že organizační schéma České televize zahrnuje i Útvar správy a vymáhání televizních poplatků, který se zabývá správou a vymáháním televizních poplatků. Vzhledem k tomu, že agendu televizních poplatků Česká televize spravuje sama a teprve následně předává tuto agendu příslušné advokátní kanceláři, tak se racionální smysl právního zastoupení advokátem do značné míry vytrácí. Ve sporech odvíjejících se od neuhrazených televizních poplatků nelze totiž paušálně (výjimka je samozřejmě možná) očekávat uplatnění do té míry specializovaných znalostí, jimiž by nedisponovali pracovníci výše zmíněného útvaru České televize. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že v řízení, v němž se Česká televize domáhá zaplacení televizního poplatku bez toho, aniž by se v průběhu řízení neobjevila nějaká nestandardní právní nebo skutková komplikace sporu, nemá Česká televize jako žalobce nárok na náhradu nákladů řízení za zastoupení advokátem.

Soud tak shledává důvodný nárok žalobkyně pouze na náhradu hotových výdajů spojených s podáním žaloby 100 Kč podle vyhl. č. a soudní poplatek ve výši 400 Kč, tj. celkem 500 Kč, tak jako kdyby nebyl zastoupen. Soud nepřiznal žalobci náklady přípravy a převzetí zastoupení, neboť tyto lze přiznat jen zastoupenému účastníku, rovněž tak náhradu 21% DPH, kterou lze přiznat podle jen advokátu nebo patentovému zástupci.

Lhůta splatnosti je dána věta prvá

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné podle § 202 odst. 2 o. s. ř, neboť bylo rozhodováno o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč. K příslušenství pohledávky se nepřihlíží.