Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
7 C 446/2021-19
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Filipem Jankem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 1 477 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 477 Kč, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení v částce 83 Kč za období od 12. 12. 2020 do 16. 8. 2021, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 477 Kč, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení v částce 83 Kč za období od 12. 12. 2020 do 16. 8. 2021, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
Toto rozhodnutí obsahuje zkrácené odůvodnění podle ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř. “). V předmětné věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a o.s.ř.
Předmětem řízení bylo zaplacení dlužného pojistného za poskytnuté pojištění s názvem Pojištění rekreační budovy a rekreační domácnosti podle pojistné smlouvy č. 3951129448 uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným s počátkem pojištění k 1. 9. 2017.
Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu k pojištění rekreační budovy a rekreační domácnosti, kterou se žalovaný jakožto pojistník zavázal hradit žalobkyni jakožto pojistiteli roční pojistné ve výši 3 171 Kč. Za období od 1. 9. 2020 do 11. 12. 2020 žalovaný pojistné neplatil a pojištění pro neplacení pojistného zaniklo ke dni 11. 12. 2020. Žalovanému tak vznikl vůči žalobkyni dluh odpovídající poměrné části pojistného ve výši 877 Kč. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván upomínkou ze dne 15. 10. 2020 a 20. 10. 2020 Náklady za vymáhání činí 300 Kč za jednu zaslanou upomínku.
Po právní stránce byla tedy věc posouzena tak, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli pojistnou smlouvu ve smyslu ustanovení § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalovaný tak byl povinen žalobkyni platit smluvené pojistné. Žalovaný tuto svou povinnost neplnil včas a řádně. Žalobkyni tak vznikl nárok za zaplacení pojistného v částce 877 Kč za výše uvedeného období a dále náklady za vymáhání ve výši 600 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku neuhradil, dostal se tím s plněním svého závazku do prodlení (§ 1968 o. z.), čímž žalobkyni vznikl i nárok na zaplacení úroku z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , který žalobkyně za období od 12. 12. 2020 do 16. 8. 2021, tj. ke dni podání žaloby, kapitalizovala na částku 83 Kč. Soud tak shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal plně úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 489 Kč, která sestává ze soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny za zastupování účastníka advokátem podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 citované vyhlášky po 200 Kč (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, výzva k plnění), z částky 300 Kč představují paušální náhradu hotových výdajů za 3 úkony právní služby podle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , a z náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o.s.ř.
Aplikaci ustanovení § 14b a. t. soud zvolil po zohlednění formulářového typu návrhu, který je nadto opakovaně soudně uplatňován (viz např. sp. zn. 7C 151/2019 , 7 C 101/2018 , 7 C 292/2019 ), a jehož předmětem je vymáhání pojistných pohledávek vyplývajících z podnikatelské činnosti žalobkyně. Jsou tak splněny veškeré podmínky obsažené v § 14b odst. 1 a.t. Soud pro úplnost dodává, že si je vědom toho, že žalobkyně je subjektem s větším množstvím pojistných produktů, při kterých dochází k většímu množství variant a postupů, jak žalobkyně uvádí v žalobě. Avšak soudu je i z jeho úřední činnosti známo, že obsahově se fakticky návrhy na vydání elektronického platebního rozkazu nijak výrazně neliší, přičemž v zásadě ve větší míře se jedná o žaloby se shodným skutkovým základem, kdy pojištěný nehradí smlouvou sjednané pojistné ve stanovené výši a následně nereaguje na upomínky dlužného pojistného ze strany pojistitele. Z tohoto lze dovodit, že dochází u žalobkyně pouze k drobným úpravám žaloby ve vztahu k okolnostem, resp. důvodům neplacení či zániku pojistné smlouvy. Podle názoru soudu pak takový stav odpovídá právě § 14b a. t.
Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř. ); náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř. ).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.