Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

75 C 23/2021-143

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Brachovou, LL.M. ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 65 483,01 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 215 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 215 Kč od 4. 1. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v se v části, ve které se žalobkyně domáhala:

-) zaplacení částky 57 268,01 Kč;

-) úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 21 472,80 Kč od 4. 1. 2021 do zaplacení;

-) smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 22 113 Kč od 4. 1. 2021 do zaplacení;

zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 215 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 215 Kč od 4. 1. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v se v části, ve které se žalobkyně domáhala: -) zaplacení částky 57 268,01 Kč; -) úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 21 472,80 Kč od 4. 1. 2021 do zaplacení; -) smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 22 113 Kč od 4. 1. 2021 do zaplacení; zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou nadepsanému soudu dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky 65 483,01 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo uzavřené dne datum mezi žalobkyní a žalovaným, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč Tyto peněžní prostředky spolu s úrokem ve výši 17 041 Kč se žalovaný zavázal vrátit v 72 pravidelných měsíčních splátkách po 514 Kč, splatných vždy do 15. dne kalendářního měsíce. Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti, žalobkyně uvedla, že postupovala v souladu se zákonnými i smluvními ustanoveními. Konkrétně posoudila úvěruschopnost žalovaného podle Dotazníku o posouzení bonity žalovaného, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a způsobu plnění dosavadních dluhů. Žalobkyně si v této souvislosti od žalovaného vyžádala kopii občanského průkazu, doklad o příjmech a výpis z bankovního účtu žalovaného. Dále posoudila úvěruschopnost žalovaného podle výpisu z insolvenčního rejstříku, výpisu z centrální evidence exekucí a výpisu z databáze neplatných dokladů.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo včetně příloh soud zjistil, že tato byla dne datum prostředky dálkové komunikace uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 20 000 Kč, a to tak, že částka 10 348 Kč bude vyplacena na předchozí závazek žalovaného u žalobkyně ze smlouvy číslo ze dne datum, částka ve výši 5 652 Kč bude vyplacena na účet žalovaného č. bankovní účet a částku ve výši 4 000 Kč si věřitel započte na náklady s poskytnutím úvěru. Žalovaný se částku 20 000 Kč spolu s úrokem v celkové výši 17 041 Kč, celkem tedy 37 041 Kč zavázal žalobkyni vrátit v pravidelných 72 měsíčních splátkách po 514 Kč, nejpozději do 15. 11. 2025. Přílohu č. 1 tvořila roční procentní sazba nákladů, přílohu

č. formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, přílohu č. 3 tabulka umoření, přílohu č. 4 smlouva o inkasní službě, přílohu č. 5 dotazník k posouzení bonity žadatele, přílohu č. 6 smlouva o zřízení Doplňkové služby anonymizováno. Z přílohy č. 5 (dotazník k posouzení bonity žadatele) soud zjistil, že žalovaný je svobodný, má jedno dítě, byl zaměstnán u právnická osoba anonymizována čtyři slova na dělnické pozici, nevlastnil nemovitost, příjem ze závislé činnosti byl uveden 30 08 Kč, náklady na spotřebitele 6 800 Kč a náklady na bydlení ve výši 8 050 Kč. Žalovaný uvedl závazek u anonymizována dvě slova ve výši 2 666 Kč. V příloze je dále uvedeno, že žalobkyně ověřila občanský průkaz žalovaného v seznamu ztracených a odcizených dokladů, prověřila žalovaného v centrální evidenci exekucí (bez záznamu), zjistila, že žalovaný byl v minulosti v insolvenci.

4. Z potvrzení o vyplacení úvěru ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně potvrdila žalovanému vyplacení úvěru tak, že částka 10 348 Kč byla vyplacena na předchozí závazek žalovaného u žalobkyně ze smlouvy číslo ze dne datum, částka ve výši 5 652 Kč byla vyplacena na účet žalovaného č. bankovní účet a částku ve výši 4 000 Kč si věřitel (žalobkyně) započetl na náklady s poskytnutím úvěru.

5. Z potvrzení o bezhotovostní platbě na částku 5 652 Kč ze dne datum soud zjistil, žalobkyně dne datum odeslala na účet č. bankovní účet částku ve

výši 5 652 Kč.

6. Z potvrzení o úhradě dluhu ze dne datum soud zjistil, že jím žalobkyně potvrdila doplacení úvěru číslo.

7. Z potvrzení o bezhotovostní platbě na částku 10 348 Kč ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně dne datum odeslala na účet č. bankovní účet částku ve

výši 10 348 Kč s variabilním symbolem číslo.

8. Ze zesplatnění úvěru, poslední předžalobní upomínky s oznámením o převzetí právního zastoupení ze dne datum, vč. podací lístek z datum soud zjistil, že jím žalobkyně zesplatnila celou jistinu úvěru a vyzvala žalovaného k úhradě celé částky 65 627,09 Kč ve lhůtě do datum. Z výzvy dále vyplývá, že žalovaný na svůj dluh uhradil celkem částku ve výši 7 785 Kč.

9. Z plné moci ze dne datum soud zjistil, že jím žalobkyně zmocnila svého zaměstnance, jméno příjmení k podpisu úvěrových smluv s klienty žalobkyně.

10. Z lustrace v insolvenčním rejstříku pro žalovaného (č.l. 31) soud zjistil, že s žalovaným bylo u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. insolvenční spisová značka vedeno insolvenční řízení; věc byla vedena jako skončená a odškrtnutá.

11. Z lustrace v Centrální evidenci exekucí z datum (č.l. 32) soud zjistil, že žalovaný nebyl v tomto registru evidován.

12. Z výpis z obchodního rejstříku právnická osoba anonymizována čtyři slova (č.l. 33) soud zjistil, že výpis byl pořízen dne datum a jedná se o výpis z obchodního rejstříku zaměstnavatele žalovaného.

13. Z výpisu z účtu žalovaného č. bankovní účet za období 11/2019 (č.l. 34) soud zjistil, že počáteční zůstatek na účtu byl 0 Kč a konečný zůstatek byl 2 Kč. Z výpisu je dále zřejmé, že účet byl zřízen dne datum a byl aktivován platbou ve výši 1 Kč z jiné banky, konkrétně z účtu č. bankovní účet.

14. Z e-mailu ze dne datum (č.l. 65) soud zjistil, žalobkyně zaslala žalovanému přístupové údaje do jeho klientského účtu se smluvní dokumentací k spotřebitelskému úvěru číslo.

15. Z potvrzení o vyplacení úvěru ze dne datum (č.l. 88) soud zjistil, že žalobkyně potvrdila žalovanému vyplacení úvěru číslo tak, že v částce 8 000 Kč byla částka zaslána na účet žalovaného č. bankovní účet a částku 2 000 Kč si věřitel (žalobkyně) započetl na náklady s poskytnutím úvěru.

16. Z potvrzení o bezhotovostní platbě na částku 8 000 Kč ze dne datum (č.l. 89) soud zjistit, že žalobkyně dne 17. 5. 2019 odeslala na účet č. bankovní účet částku ve

výši 8 000 Kč.

17. Z informací k úvěru číslo (č.l. 91-92) soud zjistil, že žalovanému byly žalobkyní na základě smlouvy číslo poskytnuty finanční prostředky ve výši 10 000 Kč coby úvěru. Z tohoto výpisu dále vyplývá, že žalovaný byl v prodlení i se splácením tohoto úvěru (viz záznam ze dne datum, datum, datum - 1. písemná upomínka, datum,

datum - 2. písemná upomínka, datum a záznamy o dalších písemných upomínkách v období datum až datum).

18. Z výpisu z insolvenčního rejstříku žalovaného v řízení vedeném u Krajského soudu v Ústí nad Labem vedeno pod sp. zn. insolvenční spisová značka (č.l. 111) soud zjistil, soud vzal na vědomí splnění oddlužení žalovaným usnesením č.j. insolvenční spisová značka, které bylo zveřejněno dne datum a právní moci nabylo dne datum.

19. Z výpisu z Nebankovního registru (č.l. 112) soud zjistil, že výsledný scoring byl„ C“, samotné hodnocení osoby bylo„ D“.

20. Z kopie občanského průkazu žalovaného číslo (č.l. 113-114) soud zjistil, že žalobkyně ověřila totožnost žalovaného.

21. Z lustrace neplatných dokladů (č.l. 115) soud zjistil, že žalobkyně ověřila platnost občanského průkazu žalovaného číslo.

22. Z rodného listu žalovaného (č.l. 118) soud zjistil, že žalobkyně ověřila totožnost žalovaného.

23. Z výplatní pásky žalovaného za 10/2019 (č.l. 116) soud zjistil, že žalovanému zaměstnavatel na účet vyplatil částku ve výši 28 813 Kč, když tato částka je tvořena základním mzdovým tarifem ve výši 23 600 Kč a ve zbytku pak odměnou za práci přes čas, kolektivními a individuálními prémiemi.

24. Z výplatní pásky žalovaného za za 11/2019 (č.l. 117) soud zjistil,, že žalovanému zaměstnavatel na účet vyplatil částku ve výši 29 353 Kč, když tato částka je tvořena základním mzdovým tarifem ve výši 23 600 Kč a ve zbytku pak odměnou za práci přes čas, kolektivními a individuálními prémiemi a v tomto období dokonce roční odměnou.

25. Z printscreenu mobilního bankovnictví ze dne datum (č.l. 119) soud zjistil, že na účet

č. bankovní účet byla připsána částka 29 353 Kč od odesílatele platby„ anonymizována tři slova“.

26. Z e-mailu z datum (č.l. 120) soud zjistil, že jím anonymizováno zaslala na e-mail email žádost o zaslání kopie dvou dokladů totožnosti k žádosti o založení účtu č. anonymizováno.

27. Z e-mailu z datum (č.l. 121) soud zjistil, že jím anonymizováno zaslala na e-mail email žádost zaslání 1 Kč na účet č. bankovní účet k žádosti o založení účtu č. anonymizováno.

28. Z printscreenu mobilního bankovnictví (č.l. 122) soud zjistil, že obsahuje údaje o příchozích a odchozích transakcích, avšak bez bližší specifikace účtu a jeho majitele a období, kdy byl tento printscreen pořízen.

29. Z printscreenu mobilního bankovnictví (č.l. 123), že dne datum byla z účtu č. bankovní účet zaslána částka 10 Kč na účet žalobkyně č. bankovní účet. Zůstatek na účtu po této operaci byl 15 Kč.

30. Z potvrzení o bezhotovostní platbě na částku 10 Kč ze dne datum soud zjistil, že

dne datum byla na účet žalobkyně č. bankovní účet připsána částka 10 Kč z účtu odesílatele č. bankovní účet se zprávou pro příjemce„ tímto souhlasím s návrhem smlouvy číslo“.

31. Z provedených důkazů má soud po skutkové stránce za prokázané tyto skutečnosti: Žalobkyně a žalovaný spolu uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně měla žalovanému poskytnout finanční prostředky ve výši 20 000 Kč; fakticky žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky v celkové výši 16 000 Kč; pokud jde o částku 4 000 Kč, tato byla žalobkyní přímo započítána na náklady spojené s poskytnutím úvěru. Žalovaný se zavázal splatit úvěr ve výši 20 000 Kč spolu s úrokem v celkové výši 17 041 Kč, celkem tedy 37 041 Kč v pravidelných 72 měsíčních splátkách po 514 Kč, nejpozději do 15. 11. 2025. Žalovaný však svůj dluh nehradil řádně a včas (na svůj dluh uhradil toliko částku v celkové výši 7 785 Kč) a dostal se tak s placením splátek do prodlení. Žalobkyně proto celý zbytek úvěru zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě dluhu nejpozději do 3. 1. 2021.

32. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval ustanovení ( , , dále jen „o. z.“) a zákona číslo Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“).

33. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

34. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

35. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

36. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

37. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

38. Podle § 2 odst. 1 z. s. ú. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

39. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

40. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

41. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

42. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že by provedla kontrolu úvěruschopnosti žalovaného v souladu s požadavkem náležité péče dle ust. § 86 a 87 z. s. ú. Ust. § 86 a 87 z. s. ú. jsou transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS. Soud proto musí tato ustanovení vykládat v souladu s právem Evropské unie a judikaturou Soudního dvora Evropské unie (tzv. eurokonformní výklad). Soud v tomto směru odkazuje na rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 18. 12. 2014 ve věci C -449/13, ze kterého se podává, že pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady. Článek 8 odst. 1 směrnice 2008/48 musí být vykládán zaprvé v tom smyslu, že nebrání tomu, aby bylo posouzení úvěruschopnosti spotřebitele provedeno jen na základě informací uvedených spotřebitelem, za podmínky, že tyto informace budou dostatečné a jeho pouhá prohlášení budou podepřena doklady, a zadruhé, že neukládá poskytovateli úvěru povinnost provádět systematicky kontrolu informací poskytnutých spotřebitelem. Soud se ztotožňuje se závěry Soudního dvora Evropské unie a ve shodě s ním dospěl k závěru, že se nelze při posuzování úvěruschopnosti omezit pouze na ničím nepodložená tvrzení žadatele o úvěr, ale je nutné trvat na předložení listin, které tvrzení žadatele o úvěr osvědčují. Jiný výklad by byl v rozporu se smyslem a účelem zákona, který má zabránit úvěrování bez dostatečného posouzení schopnosti žadatele o úvěr poskytnutý úvěr splácet.

43. Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době (srovnej rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020, ve věci C -679/18, anonymizováno právnická osoba, dostupný na: http://curia.europa.eu/juris/recherche.jsf?language=cs).

44. Soud dospěl k závěru, že v případě porušení povinnosti ke kontrole úvěruschopnosti se nejedná pouze o relativní neplatnost, které se musí žalovaný dovolat. Naopak dospěl k závěru, že smysl a účel zákona a zájem na ochraně spotřebitele jako slabší smluvní strany vyžaduje, aby se jednalo o neplatnost absolutní (§ 580 odst. 1 a 588 o. z.). Jinak by se nejednalo o skutečně účinnou a odrazující sankci. Ustanovení na ochranu spotřebitele jsou součástí veřejného pořádku. Porušení povinnosti provést kontrolu úvěruschopnosti v souladu s požadavkem náležité péče je tak ve zjevném rozporu s veřejným pořádkem (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. ).

45. V daném případě žalobkyně při posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr vycházela z provedených lustrací, doložené výše příjmů žalovaného za měsíce 10/2019 a 11/2019 a dalších podkladů dodaných žalovaným. Z výplatních pásek žalovaného za předmětné období jasně vyplývá, že čistý příjem žalovaného sice byl 28 813 Kč a 29 353 Kč, obě částky jsou však tvořeny základním mzdovým tarifem ve výši 23 600 Kč a ve zbytku pak odměnou za práci přes čas, kolektivními a individuálními prémiemi a dokonce roční odměnou. Je tedy zjevné, že takto zjištěná výše čistého příjmu dlužníka byla ovlivněna prémiemi a mimořádnými odměnami, což v kombinaci s velmi krátkým posuzovaným časovým obdobím (žalobkyně příjem zkoumala pouze v období dvou měsíců) však ve svém důsledku nevypovídá ničeho o skutečné ekonomické situaci žalovaného. V této souvislosti nelze odhlédnout ani od skutečnosti, že žalobkyně věděla (sama lustrací zjistila), že žalovaný byl v minulosti v insolvenci - s žalovaným bylo u název soudu pod sp. zn. insolvenční spisová značka vedeno insolvenční řízení, kdy soud vzal na vědomí splnění oddlužení žalovaným usnesením č.j. insolvenční spisová značka, které bylo zveřejněno dne datum a právní moci nabylo dne datum, tj. necelé dva roky před poskytnutí úvěru žalovanému žalobkyní. Obdobně zohlednit je třeba skutečnost, že se nejednalo o první úvěr žalovaného u žalobkyně, když část úvěru byla čerpána na úhradu předchozího úvěru žalovaného u žalobkyně, přičemž z provedeného dokazování vyplývá, že ani svůj předchozí závazek u žalobkyně žalovaný nesplácel řádně a včas (viz zejména informace k úvěru číslo na č.l. 91-92). V neposlední řadě je pak nutno zohlednit i skutečnost, že z provedeného dokazování má soud za prokázané, že žalovaný si účet č. bankovní účet, na který mu byl úvěr vyplacen, zřídil pouze několik dnů před uzavřením úvěrové smlouvy číslo; dřívější úvěr mu byl žalobkyní poskytnut na účet č. bankovní účet. Počáteční zůstatek na účtu č. bankovní účet přitom byl 0 Kč a konečný zůstatek byl 2 Kč. Ze shora uvedeného vyplývá, že za těchto okolností se žalobkyně jednak měla podrobněji zabývat výší příjmů žalovaného, a to v delším časovém období, jednak se měla podrobněji zabývat skutečnými výdaji žalovaného, a to zejména za situace, když žalovaný v nedávné minulosti prošel insolvenčním řízením a v době žádosti o úvěr číslo již řádně a včas nesplácel dříve poskytnutý úvěr žalobkyní číslo. Žalobkyně takto nepostupovala a zkoumání úvěruschopnosti žalovaného bylo ze strany žalobkyně nedostatečné, neboť jeho cílem zjevně bylo pouze formálně dostát liteře zákona ukládající žalobkyni povinnost úvěruschopnost dlužníka zkoumat. Protože žalobkyně nedostála požadavku odborné péče při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, je úvěrová smlouva neplatná (§ 87 odst. 1 z. s. ú., § 580 a § 588 o. z.).

46. Z důvodu neplatnosti úvěrové smlouvy posoudil soud právní vztah mezi účastníky jako vztah z bezdůvodného obohacení (§ 2991 o. z.). Žalovaný je povinen bezdůvodné obohacení odpovídající dočasně poskytnutým prostředkům vydat žalobkyni (§ 2991 odst. 1 o. z.), soud mu tak uložil, aby zaplatil žalobkyni částku 8 215 Kč (tj. skutečně čerpaná částka úvěru ve výši 16 000 Kč mínus celkové úhrady žalovaným ve výši 7 785 Kč) s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 215 Kč od datum do zaplacení (výrok I.). Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil dlužnou částku ve lhůtě splatnosti, ocitl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení ( o. z.) ve výši stanovené

47. Ve zbytku soud žalobu zamítl, když v tomto rozsahu převyšuje bezdůvodné obohacení žalovaného (výrok II.).

48. Pro úplnost soud uvádí, že následující důkazní návrhy žalobkyně: souhlas k inkasu ze dne datum, upomínka z datum, zesplatnění úvěru - alternativní řešení ze dne datum, upomínka z datum, znalecký posudek číslo podací lístek z datum, upomínka z datum, podací lístek z datum, upomínka z datum, podací lístek z datum, podací lístek z datum, upomínka z datum, internetový článek Člověk v tísni (č.l. 25-28), právní rozvor Institutu aplikovaného práva (č.l. 29-30), metodika žalobkyně (č.l. 35-37), licence ČNB (38), certifikáty webová adresa (č.l. 39-40), přípis z datum (č.l. 41-42), printscreen potvrzení o inkasu (č.l. 43), e-mail z datum (č.l. 59), e-mail z datum (č.l. 60), plná moc z datum (č.l. 75), návrh smlouvy o spotřebitelském úvěru (č.l. 79-87), y na č.l. 97-109 pro nadbytečnost neprováděl.

49. Žalobkyně byla ohledně jistiny úspěšná ohledně částky 8 215 Kč, tedy z 12,6 %, žalovaný byl úspěšný co do částky 57 268,01 Kč, tedy ze 87,4 %. Ve věci byl tedy převážně úspěšný žalovaný, měl by proto vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému však dle obsahu spisu náklady nevznikly, proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté , či exekucí dle příslušných ustanovení exekučního řádu ( ).