Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
No categories available
4 C 181/2021-53
Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Doleželem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem titul jméno příjmení titul.
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa
o zaplacení částky 19 380 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nároku č. 1 částku ve výši 13 104 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 741,22 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 926,22 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a na nároku č. 2 částku ve výši 6 276 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 549,52 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 759,29 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se v nároku č. 1 co do kapitalizovaného úroku ve výši 8 077,24 Kč, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 9 926,22 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a v nároku č. 2 co do kapitalizovaného úroku ve výši 4 565,29 Kč a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 4 759,29 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 2 452 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.
IV. Soud ukládá žalobkyni, aby zaplatila České republice - Okresnímu soudu ve Vyškově do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku doplatek soudního poplatku ve výši 385 Kč na účet číslo variabilní symbol.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nároku č. 1 částku ve výši 13 104 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 741,22 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 926,22 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a na nároku č. 2 částku ve výši 6 276 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 549,52 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 759,29 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v nároku č. 1 co do kapitalizovaného úroku ve výši 8 077,24 Kč, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 9 926,22 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a v nároku č. 2 co do kapitalizovaného úroku ve výši 4 565,29 Kč a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 4 759,29 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 2 452 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>IV. Soud ukládá žalobkyni, aby zaplatila České republice - Okresnímu soudu ve Vyškově do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku doplatek soudního poplatku ve výši 385 Kč na účet [číslo] [variabilní symbol].</b>
1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil zaplacení částky 19 380 Kč s příslušenstvím z titulu dluhu žalovaného ze dvou smluv o zápůjčce. Žalobkyně svůj nárok č. 1 odůvodnila tím, že společnost právnická osoba (dále jen„ právnická osoba“) posoudila úvěruschopnost žalovaného a následně s ním uzavřela dne 19. 7. 2016 smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo. Na základě této smlouvy poskytl právnická osoba žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný zavázal zaplatit právnická osoba zpět úrok ve výši 1 400 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Dále bylo mezi smluvními stranami sjednáno životní pojištění, na které se žalovaný zavázal zaplatit 290 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal zaplatit v 58 týdenních splátkách po 305 Kč, poslední splátka tak byla stanovena na 29. 8. 2017. Žalovaný na pohledávku za celou dobu splácení uhradil pouze částku 4 586 Kč (poslední platba uhrazena dne 20. 2. 2018), která byla započtena v částce 73,78 Kč na jistinu, v částce 1 400 Kč na úrok, v částce 2 000 Kč na poplatek za administrativní činnost, v částce 1 037,04 Kč na hotovostní inkaso splátek a v částce 75,18 Kč na poplatek za životní pojištění. Vzhledem k tomu, že celková dlužná částka nebyla zaplacena do 29. 8. 2017, žalobkyně úročí nezaplacenou jistinu úrokem ve výši 23,72 % ročně od 30. 8. 2017 do zaplacení. Pohledávka za žalovaným byla dne 15. 1. 2021 postoupena na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje po žalovaném na nároku č. 1 uhradit částku 13 104 Kč, která se skládá z jistiny ve výši 9 926,22 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 962,96 Kč a dlužného poplatku za životní pojištění ve výši 214,82 Kč. Dále žalobkyně požaduje uhradit kapitalizovaný úrok ve výši 8 077,24 Kč (úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 9 926,22 Kč od 30. 8. 2017 do 15. 1. 2021), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2 741,22 Kč (zákonný úrok z prodlení z částky 9 926,22 Kč od 30. 8. 2017 do 15. 1. 2021), úroků ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši 9 926,22 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné částky ve výši 9 926,22 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení.
2. Nárok č. 2 žalobkyně odůvodnila tím, že společnost právnická osoba (dále jen„ právnická osoba“) posoudila úvěruschopnost žalovaného a následně s ním uzavřela dne 11. 12. 2015 smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo. Na základě této smlouvy poskytl právnická osoba žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč v hotovosti. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný zavázal zaplatit právnická osoba zpět úrok ve výši 2 100 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 000 Kč. Dále bylo mezi smluvními stranami sjednáno životní pojištění, na které se žalovaný zavázal zaplatit 406 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal zaplatit v 58 týdenních splátkách po 457 Kč, poslední splátka tak byla stanovena na 20. 1. 2017. Žalovaný na pohledávku za celou dobu splácení uhradil pouze částku 20 230 Kč (poslední platba uhrazena dne 20. 2. 2018), která byla započtena v částce 10 240,71 Kč na jistinu, částce 2 100 Kč na úrok, v částce 3 000 Kč na poplatek za administrativní činnost, v částce 4 579,42 Kč na hotovostní inkaso splátek a v částce 309,87 Kč na životní pojištění. Vzhledem k tomu, že celková dlužná částka nebyla zaplacena do 20. 1. 2017, žalobkyně úročí nezaplacenou jistinu úrokem ve výši 23,72 % ročně od 21. 1. 2017 do zaplacení. Pohledávka za žalovaným byla dne 15. 1. 2021 postoupena na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje po žalovaném na nároku č. 2 uhradit částku 6 276 Kč, která se skládá z jistiny ve výši 4 759,29 Kč a dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 516,71 Kč. Dále žalobkyně požaduje uhradit kapitalizovaný úrok ve výši 4 565,79 Kč (úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 4 759,29 Kč od 21. 1. 2017 do 15. 1. 2021), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 549,52 Kč (zákonný úrok z prodlení z částky 4 759,29 Kč od 21. 1. 2017 do 15. 1. 2021), úroků ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši 4 759,29 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné částky ve výši 4 759,29 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení.
3. Žalobkyně na výzvu soudu k doložení listin k prokázání posouzení úvěruschopnosti dne 2. 9. 2021 uvedla, že splnila povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Majetková situaci žalovaného byla ověřena před uzavřením jednotlivých smluv z pracovních smluv, výplatních pásek, z předložených dokladů SIPO o výdajích žalovaného. Žalobkyně kopii těchto dokladů nemá k dispozici. právnická osoba neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného a jeho příjem považoval za dostatečný a proto úvěr poskytl.
4. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.
5. Dle ustanovení § 419 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle § 420 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.
6. Dle ustanovení § 2390 občanského zákoníku , přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
7. Dle ustanovení § 2392 odst. 1 občanského zákoníku , při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.
8. Dle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
9. Dle ustanovení § 2758 odst. 1 občanského zákoníku , pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.
10. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
11. Nejprve se soud zabýval nárokem č. 1:
12. Z karty zákazníka ze dne 19. 7. 2016 vyplývá, že žalovaný požádal o poskytnutí částky 10 000 Kč v hotovosti, uvedl, že je ženatý, žije ve vlastní nemovitosti s manželkou, nemá žádnou vyživovací povinnost, je zaměstnaný na hlavní pracovní poměr u název zaměstnavatele, což bylo údajně ověřeno pracovní smlouvou a výplatními páskami. Čistá mzda žalovaného činí 14 500 Kč. Žalovaný uvedl, že má půjčku/úvěru u právnická osoba v celkové výši 13 710 Kč, který splácí měsíční splátkou 2 000 Kč a dále má půjčku/úvěr u právnická osoba ve výši 15 720 Kč, který splácí měsíční splátkou ve výši 1 965 Kč. Jeho měsíční výdaje činí 200 Kč na nájem/inkaso, 4 000 Kč na výdaje domácnosti, 3 965 Kč na splátky úvěru, celkem tak jeho výdaje činí 9 965 Kč. Ze smlouvy o půjčce číslo ze dne 19. 7. 2016 (dále jen„ smlouva o zápůjčce“) soud zjistil, že žalovaný uzavřel s právnická osoba ujednání, dle kterého mu byla poskytnuta částka ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit celkovou částku 17 690 Kč, která se skládá z celkové výše spotřebitelského úvěru (jistiny) ve výši 10 000 Kč a poplatku 7 400 Kč (tj. úrok ve výši 1 400 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a dále poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč). Žalovaný se dále zavázal pojištění ve výši 290 Kč. Celkově se tak žalovaný zavázal zaplatit částku 17 690 Kč v hotovostním režimu. Žalovaný zvolil hotovostní variantu splácení, kdy bude celkovou dlužnou částku hradit do rukou oprávněného zástupce či zaměstnance právnická osoba v hotovosti v 58 splátkách ve výši 305 Kč, přičemž první splátku je povinen zaplatit nejpozději 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku nejpozději do konce následujícího týdenního období. Dle čl. 1 smluvních podmínek, činí při 58 splátkách výše úrokové sazby 23,72 % ročně. Úroková sazba je stanovena jako pevná po celou dobu trvání této smlouvy a uplatňuje se jako roční úroková sazba. V případě, že dojde ve smyslu čl. 9 věty druhé (správně má být pravděpodobně uvedeno čl. 9 věty druhé) těchto podmínek k prodloužení doby trvání smlouvy, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena. Dle čl. 2 smluvních podmínek, v případě poskytnutí spotřebitelského úvěru splácí žalovaný v týdenních splátkách nejprve poplatky a životní pojištění, a teprve po jejich zaplacení se splácí v následujících týdnech jistina. Dle čl. 9 smluvních podmínek bude-li žalovaný v okamžiku splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky řádně a včas, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021, seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 12. 2. 2021 soud zjistil, že právnická osoba postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován v oznámení o postoupení pohledávky, ve kterém byl rovněž vyzvána k úhradě dlužné částky do deseti dnů od doručení tohoto přípisu. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 13. 5. 2021 vyplývá, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky a upozornil ho na možnost jejího soudního vymáhání.
13. Soud s ohledem na výše uvedené dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Společnost právnická osoba uzavřela s žalovaným ujednání, na základě kterého poskytla žalovanému v den podpisu ujednání částku 10 000 Kč, žalovaný se zavázal vrátit celkovou částku 17 690 Kč, který se skládá z poplatku, jistiny, úroku, administrativního poplatku, poplatku za hotovostní inkaso splátek a pojistného. Žalovaný na pohledávku celkem zaplatil částku 4 586 Kč.
14. právnická osoba jako podnikatel (věřitel) a žalovaný v postavení spotřebitele (dlužníka), uzavřeli dne 19. 7. 2016 smlouvu o zápůjčce – spotřebitelskou smlouvu. Na základě uvedené smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 10 000 Kč. V souladu s ustanovením § 2390 občanského zákoníku je žalovaný povinen peněžitou zápůjčku vrátit. Jelikož se jednalo o tzv. spotřebitelský úvěr, byl právnická osoba dle ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet tento spotřebitelský úvěr, což právnická osoba splnil a po ověření, že žalovaný bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, zápůjčku poskytl.
15. V tomto případě se jednalo o komerčně nazývaný„ rychlý“ spotřebitelský úvěr nabízený mimo jiné osobám v postavení spotřebitele, poskytovaný nebankovními subjekty osobám, které by zápůjčku od banky nedostaly pro jisté riziko spojené s jejich osobou. Soudu je známo, že v případě tohoto poskytování peněžních prostředků, je vyžadováno minimální zajištění (pokud vůbec) ve srovnání s bankami a požadavky klientů jsou vyřizovány mnohem pružněji, než tomu bývá u tradičně konzervativnějších bank, což je ale vzhledem k jejich zaměření pochopitelné. Poté je logické, že s ohledem na výrazně vyšší podnikatelské riziko jsou případné poplatky, či úroky požadované těmito nebankovními věřiteli vyšší, než obvyklé bankovní úroky.
16. Dle § 2392 občanského zákoníku , lze ujednat úroky (smluvní úroky ze zápůjčky), které představují úplatu za užívání přenechané jistiny. Tyto lze sjednat v procentuální, nebo pevné výši. V případě spotřebitelské smlouvy je nutno nahlížet na smluvené úroky ze zápůjčky jako na ujednání dle § 1815 občanského zákoníku , cena plnění, a proto na něj nedopadají důvody, pro které by se k nim nemělo přihlížet dle § 1815 občanského zákoníku . Mezi právnická osoba a žalovaným byly sjednány úroky pevnou částkou ve výši 1 400 Kč, čemuž odpovídá úrok asi 12,55 % ročně. O výši kapitalizovaného úroku byl žalovaný zcela jasně a konkrétně informován v samotné smlouvě o zápůjčce. Průměrné úrokové sazby se pohybovaly v měsíci červenci 2016 okolo 10,59 % ročně (údaje čerpány z www.cnb.cz). Soud proto shledává výši pěvně stanoveného úroku ve výši 1 400 Kč jako přiměřenou, resp. takové ujednání za platné, a proto soud návrhu žalobkyně na přiznání úroku vyhověl.
17. Žalobkyně dále požaduje dále přiznání kapitalizovaného úroku ve výši 8 077,24 Kč (jedná se o úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 9 926,22 Kč za dobu od 30. 8. 2017 do 15. 1. 2021) a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 9 926,22 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení. Částka 9 926,22 Kč představuje žalobkyní tvrzenou dlužnou jistinu. Ve smlouvě o půjčce byla ujednána pouze úhrada úroku ve výši 1 400 Kč, o žádném dalším úroku smluvní ujednání nehovoří, kdy tento kapitalizovaný úrok je zahrnut do celkové dlužné částky. V čl. 1 smluvních podmínek je sice uvedeno, že v případě ujednání 58 splátek činí úroková sazba 23,72 % ročně, avšak hned v další větě je uvedeno, že v případě prodloužení doby trvání smlouvy, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena. Dle čl. 9 smluvních podmínek však došlo k prodloužení doby trvání smlouvy tím, že žalovaný byl v prodlení se zaplacením některé ze splátky v době splatnosti poslední celkové dlužné splátky. Jelikož tedy došlo k prodloužení účinnosti smlouvy, nemůže být dle čl. 1 smluvních podmínek jistina dále úročena v období překračující původně sjednanou dobu splatnosti poslední splátky. S ohledem na uvedené není žaloba pro částku 8 077,24 Kč (jedná se o úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 9 926,22 Kč od 30. 8. 2017 do 15. 1. 2021) a úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 9 926,22 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, důvodná.
18. Dále byl mezi smluvními stranami sjednán poplatek administrativní činnosti ve výši 2 000 Kč. Ve smlouvě není nikde uvedeno za jakou konkrétní administrativní činnost má být tento poplatek uhrazen, dle jeho označení se však bude pravděpodobně jednat o úkony spojené s vyhotovením smlouvy, jejím uzavřením, posouzením úvěruschopnosti žalovaného, evidence poskytnutých plateb a podobně. Soud dovodil, že tento poplatek byl mezi smluvními stranami platně sjednán, a proto byl žalovaný povinen ho zaplatit.
19. Smluvní strany si dále ujednaly poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Vzhledem k tomu, že si žalovaný sám zvolil hotovostní režim splácení a s ohledem na jeho výši, kdy při přepočtu na jednotlivé splátky výběru jedné splátky odpovídá asi částka 69 Kč, dovodil soud, že tento poplatek byl mezi smluvními stranami platně ujednán.
20. Dále byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni pojistné ve výši 290 Kč, k čemuž se ve smlouvě zavázal.
21. Žalovaný měl tedy na spotřebitelském úvěru vrátit částku 10 000 Kč na jistině a částku 7 400 Kč na poplatcích a částku 290 Kč na pojistném. Celkem tak měl žalovaný uhradit částku 17 690 Kč. Žalovaný uhradil celkem částku 4 586 Kč, když dle čl. 2 smluvních podmínek se tato částka měla započíst nejprve poplatky a pojištění a až následně na jistinu. Poměrné započtení i na jistinu je však výhodnější pro žalovaného, a proto soud způsob zápočtu provedený žalobkyní připustil. Žalovaný tak je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 104 Kč (tj. 17 690 Kč – 4 586 Kč). Vzhledem k tomu, že žalovaný neuhradil celkovou dlužnou částku v době splatnosti poslední splátky dne 29. 8. 2017, je v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku povinen zaplatit žalobkyni i zákonný úrok z prodlení z jistiny zápůjčky. Žalobkyně pak tento zákonný úrok z prodlení za dobu od 30. 8. 2017 do 15. 1. 2021 kapitalizovala na částku 2 741,22 Kč a dále je žalovaný povinen zaplatit i zákonný úrok z prodlení z částky 9 926,22 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení. Soud pak zamítl požadavek žalobkyně na úhradu kapitalizovaného úroku ve výši 8 077,24 Kč a úroku ve výši 23,72 % z částky 9 926,22 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, když má za to, že tento poplatek nebyl platně sjednán
22. Dále se soud zabýval nárokem č. 2:
23. Z karty zákazníka ze dne 11. 12. 2015 vyplývá, že žalovaný požádal o poskytnutí částky 15 000 Kč, uvedl, že je vlastník nemovitosti, má půjčku/úvěr u jiné společnosti, a aktivní půjčku u právnická osoba. Žalovaný je zaměstnaný u název zaměstnavatele s příjmem ve výši 15 000 Kč měsíčně a jeho domácnost má další příjem ve výši 12 000 Kč, což bylo údajně ověřeno pracovní smlouvy a výplatní pásky. Jeho měsíční výdaje mají činit 2 400 Kč na nájem/inkaso, 6 000 Kč výdaje domácnosti, 4 000 Kč splátky/půjčky/alimenty a 200 Kč na telefon, tedy celkem 12 600 Kč. Ze smlouvy o půjčce číslo ze dne 11. 12. 201 (dále jen„ smlouva o zápůjčce“) soud zjistil, že žalovaný uzavřel s právnická osoba ujednání, dle kterého mu byla poskytnuta částka ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit za poskytnutí těchto peněžních prostředků poplatek ve výši 11 100 Kč, který se skládá z poplatku za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč, úroku ve výši 2 100 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Dále bylo sjednáno životní pojištění název pojištění, kdy se žalovaný zavázal za zařazení do pojišťovacího programu uhradit poplatek ve výši 406 Kč. Celkově se tak žalovaný zavázal zaplatit částku 26 506 Kč, a to hotovostním režimem. Žalovaný se zavázal uhradit celkovou dlužnou částku v 58 hotovostních splátkách ve výši 457 Kč, přičemž první splátku je povinen uhradit 7. kalendářní den od data uzavření. Dle čl. 1 smluvních podmínek, činí při 58 splátkách výše úrokové sazby 23,72 % ročně. Úroková sazba je stanovena jako pevná po celou dobu trvání této smlouvy a uplatňuje se jako roční úroková sazba. V případě, že dojde ve smyslu čl. 9 věty druhé (správně má být pravděpodobně uvedeno čl. 9 věty druhé) těchto podmínek k prodloužení doby trvání smlouvy, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena. Dle čl. 2 smluvních podmínek, v případě poskytnutí spotřebitelského úvěru splácí žalovaný v týdenních splátkách nejprve poplatky a životní pojištění, a teprve po jejich zaplacení se splácí v následujících týdnech jistina. Dle čl. 9 smluvních podmínek bude-li žalovaný v okamžiku splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky řádně a včas, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021, seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 12. 2. 2021 soud zjistil, že právnická osoba postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován v oznámení o postoupení pohledávky, ve kterém byl rovněž vyzvána k úhradě dlužné částky do deseti dnů od doručení tohoto přípisu. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 13. 5. 2021 vyplývá, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky a upozornil ho na možnost jejího soudního vymáhání.
24. Soud s ohledem na výše uvedené dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Společnost právnická osoba uzavřela s žalovaným ujednání, na základě kterého poskytla žalovanému v den podpisu ujednání částku 15 000 Kč, žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit poplatek ve výši 26 506 Kč, který se skládá z úroku, administrativního poplatku, poplatku za hotovostní inkaso splátek a pojistného. Žalovaný na pohledávku celkem zaplatil částku 20 230 Kč.
25. právnická osoba jako podnikatel (věřitel) a žalovaný v postavení spotřebitele (dlužníka), uzavřeli dne 11. 12. 2015 smlouvu o zápůjčce – spotřebitelskou smlouvu. Na základě uvedené smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 10 000 Kč. V souladu s ustanovením § 2390 občanského zákoníku je žalovaný povinen peněžitou zápůjčku vrátit. Jelikož se jednalo o tzv. spotřebitelský úvěr, byl právnická osoba dle ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet tento spotřebitelský úvěr, což právnická osoba splnil a po ověření, že žalovaný bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, zápůjčku poskytl.
26. V tomto případě se jednalo o komerčně nazývaný„ rychlý“ spotřebitelský úvěr nabízený mimo jiné osobám v postavení spotřebitele, poskytovaný nebankovními subjekty osobám, které by zápůjčku od banky nedostaly pro jisté riziko spojené s jejich osobou. Soudu je známo, že v případě tohoto poskytování peněžních prostředků, je vyžadováno minimální zajištění (pokud vůbec) ve srovnání s bankami a požadavky klientů jsou vyřizovány mnohem pružněji, než tomu bývá u tradičně konzervativnějších bank, což je ale vzhledem k jejich zaměření pochopitelné. Poté je logické, že s ohledem na výrazně vyšší podnikatelské riziko jsou případné poplatky, či úroky požadované těmito nebankovními věřiteli vyšší, než obvyklé bankovní úroky.
27. Dle § 2392 občanského zákoníku , lze ujednat úroky (smluvní úroky ze zápůjčky), které představují úplatu za užívání přenechané jistiny. Tyto lze sjednat v procentuální, nebo pevné výši. V případě spotřebitelské smlouvy je nutno nahlížet na smluvené úroky ze zápůjčky jako na ujednání dle § 1815 občanského zákoníku , cena plnění, a proto na něj nedopadají důvody, pro které by se k nim nemělo přihlížet dle § 1815 občanského zákoníku . Mezi právnická osoba a žalovaným byly sjednány úroky pevnou částkou ve výši 2 100 Kč, čemuž odpovídá úrok asi 12,55 % ročně. O výši kapitalizovaného úroku byl žalovaný zcela jasně a konkrétně informován v samotné smlouvě o zápůjčce. Průměrné úrokové sazby se pohybovaly v měsíci prosinci 2016 okolo 11,31 % ročně (údaje čerpány z www.cnb.cz). Soud proto shledává výši pěvně stanoveného úroku ve výši 2 100 Kč jako přiměřenou, resp. takové ujednání za platné, a proto soud návrhu žalobkyně na přiznání úroku vyhověl.
28. Žalobkyně dále požaduje dále přiznání kapitalizovaného úroku ve výši 4 565,79 Kč (jedná se o úrok ve výši 23,27 % ročně z částky 4 759,29 Kč za dobu od 21. 1. 2017 do 15. 1. 2021) a úroku ve výši 23,27 % ročně z částky 4 759,29 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení. Částka 4 759,29 Kč představuje žalobkyní tvrzenou dlužnou jistinu. Soud posouzením textu smlouvy o půjčce a především smluvních podmínek dospěl k závěru, že mezi právnická osoba žalovaným žádný další procentně ujednaný úrok sjednaný nebyl. Ve smlouvě o půjčce byla ujednána pouze úhrada úroku ve výši 2 100 Kč, o žádném dalším úroku smluvní ujednání nehovoří, kdy tento kapitalizovaný úrok je zahrnut do celkové dlužné částky. V čl. 1 smluvních podmínek je sice uvedeno, že v případě ujednání 58 splátek činí úroková sazba 23,72 % ročně, avšak hned v další větě je uvedeno, že v případě prodloužení doby trvání smlouvy, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena. Dle čl. 9 smluvních podmínek však došlo k prodloužení doby trvání smlouvy tím, že žalovaný byl v prodlení se zaplacením některé ze splátky v době splatnosti poslední celkové dlužné splátky. Jelikož tedy došlo k prodloužení účinnosti smlouvy, nemůže být dle čl. 1 smluvních podmínek jistina dále úročena v období překračující původně sjednanou dobu splatnosti poslední splátky. Soud tak nárok žalobkyně na úhradu kapitalizovaného úroku ve výši 14 565,79 Kč a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 4 759,29 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení zamítl.
29. Dále byl mezi smluvními stranami sjednán poplatek administrativní činnosti ve výši 3 000 Kč. Ve smlouvě není nikde uvedeno za jakou konkrétní administrativní činnost má být tento poplatek uhrazen, dle jeho označení se však bude pravděpodobně jednat o úkony spojené s vyhotovením smlouvy, jejím uzavřením, posouzením úvěruschopnosti žalovaného, evidence poskytnutých plateb a podobně. Soud dovodil, že tento poplatek byl mezi smluvními stranami platně sjednán, a proto byl žalovaný povinen ho zaplatit.
30. Smluvní strany si dále ujednaly poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Vzhledem k tomu, že si žalovaný sám zvolil hotovostní režim splácení a s ohledem na jeho výši, kdy při přepočtu na jednotlivé splátky výběru jedné splátky odpovídá asi částka 102 Kč, dovodil soud, že tento poplatek byl mezi smluvními stranami platně ujednán.
31. Dále je žalovaný povinen zaplatit i poplatek za zařazení do pojišťovacího programu ve výši 406 Kč tak, jak se k tomu ve smlouvě zavázal.
32. Žalovaný měl tedy na spotřebitelském úvěru vrátit částku 15 000 Kč na jistině, částku 11 000 Kč na poplatcích a částku 406 Kč na pojistném. Celkem tak měl žalovaný uhradit částku 26 506 Kč. Žalovaný uhradil celkem částku 20 230 Kč, když dle čl. 2 smluvních podmínek se tato částka měla započíst nejprve poplatky a pojištění a až následně na jistinu. Poměrné započtení i na jistinu je však výhodnější pro žalovaného, a proto soud způsob zápočtu provedený žalobkyní připustil. Žalovaný tak je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 276 Kč (tj. 26 506 Kč – 20 230 Kč). Vzhledem k tomu, že žalovaný neuhradil celkovou dlužnou částku v době splatnosti poslední splátky dne 20. 1. 2017, je v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku povinen zaplatit žalobkyni i zákonný úrok z prodlení z jistiny zápůjčky. Žalobkyně pak tento zákonný úrok z prodlení za dobu od 21. 1. 2017 do 15. 1. 2021 kapitalizovala na částku 1 549,52 Kč a dále je žalovaný povinen zaplatit i zákonný úrok z prodlení z částky 4 759,29 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení. Soud pak zamítl požadavek žalobkyně na úhradu kapitalizovaného úroku ve výši 4 565,79 Kč a úroku ve výši 23,72 % z částky 4 759,29 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, když má za to, že tento úrok nebyl platně sjednán.
33. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. , podle něhož soud přizná náhradu nákladů řízení tomu účastníkovi, který měl ve věci úspěch (žalobkyně nebyla úspěšná pouze v poměrně nepatrné části, proto soud k náhradě nákladů přistupoval tak, jako by byla zcela úspěšná). Pokud jde o náklady právního zastoupení, soud při jejich výpočtu vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), konkrétně ustanovení § 14b odst. 1 , když žalobkyně podala žalobu na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), kdy po žalovaných vymáhá v různých řízeních vedených u zdejšího soudu úhradu dluhu ze smlouvy o zápůjčce a tyto žaloby se liší pouze v osobě žalovaného, výši pohledávky a době splatnosti. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí částku ve výši 300 Kč. Zástupci žalobkyně náleží odměna za celkem 3 úkony právní služby, tedy převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a zaslání výzvy k plnění, kdy se takto jedná celkem o částku ve výši 900 Kč. Dále zástupci žalobkyně náleží režijní paušál ve výši 300 Kč (3x100 Kč), opět za přípravu a převzetí věci, sepis žaloby a zaslání výzvy k plnění (§ 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu). Doposud tedy činí odměna právního zástupce žalobkyně částku 1 200 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně je plátcem DPH, na které má v souladu s ustanovením § 137 odst. 3 o.s.ř. nárok, a kdy toto DPH činí 21%, a kdy se jedná o částku 252 Kč. Dále žalobkyni náleží náhrada zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč. Při úplném úspěchu žalobkyně by jí soud přiznal na nákladech řízení náhradu ve výši 2 452 Kč.
34. Výrok IV. vychází z ustanovení položky 2 Sazebníku poplatků dle zákona č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích, kdy vzhledem k tomu, že elektronický platební rozkaz nebyl v řízení vydán, je třeba doměřit soudní poplatek. Soudní poplatek má dle položky 1 sazebníku činit 800 Kč, avšak žalobkyně zaplatila pouze 1 000 Kč, je tak třeba doplatit částku 200 Kč.
35. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání, které lze podat do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Vyškově.
Nebude-li dobrovolně ve lhůtě splněna povinnost uložená vykonatelným rozhodnutím, může být podán návrh na výkon rozhodnutí.