Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 291/2021-16

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Morávkem ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobkyně

zastoupený advokátem anonymizováno jméno jméno

sídlem adresa žalobkyně

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 7 322,35 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 3 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení 10 % p. a. z částky 3 500 Kč od 11.8.2019 do zaplacení, a to ve formě splátek po 1 000 Kč měsíčně, splatných vždy k 15. dni v měsíci, počínaje prvním měsícem po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabude právní moci, do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se zamítá ohledně nároku žalobce na zaplacení 3 822,35 Kč a zákonného úroku z prodlení 10 % p. a. z částky 3 822,35 Kč od 11.8.2019 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 3 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení 10 % p. a. z částky 3 500 Kč od 11.8.2019 do zaplacení, a to ve formě splátek po 1 000 Kč měsíčně, splatných vždy k 15. dni v měsíci, počínaje prvním měsícem po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabude právní moci, do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek. II. Žaloba se zamítá ohledně nároku žalobce na zaplacení 3 822,35 Kč a zákonného úroku z prodlení 10 % p. a. z částky 3 822,35 Kč od 11.8.2019 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení 7 322,35 s tím, že žalovaný dne 11.7.2019 uzavřel se společností právnická osoba, IČO (dále též předchůdce) smlouvu o úvěru, na základě které obdržel žalovaný částku 3 500 Kč. Ten se žalovaný zavázal splatit nejpozději do 10.8.2019 spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši Kč. Úvěr byl sjednán prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a vyplacen na uvedený bankovní účet. Žalovaný dluh ve lhůtě splatnosti neuhradil a ocitl se tak v prodlení. Z předchůdce pak byla pohledávka postoupena na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1.1.2021.

2. Soud návrhu vyhověl a vydal ve věci elektronický platební rozkaz, proti kterému podal žalovaný včasný blanketní odpor, který následně doplnil o vyjádření, že nárok žalobce uznává. S ohledem na svou finanční a osobní situaci požádal o možnost splácet dluh ve formě splátek po 1 000 Kč.

3. Ačkoliv žalovaný v podaném odporu, resp. následném vyjádření de facto nárok žalobce uznal, soud přesto nerozhodl rozsudkem pro uznání ve smyslu ustanovení a to z důvodu, že pro jeho vydání nebyly splněny podmínky ve smyslu ve spojení s  , tj. soud shledal nárok žalobce částečně rozporu s právními předpisy (k tomu odůvodnění níže).

4. Žalobce se z jednání soudu omluvil, o odročení nežádal. Proto soud postupoval podle a věc projednal a rozhodl bez jeho přítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

5. Z provedeného dokazování, tj. ze smlouvy o úvěru číslo anonymizováno, potvrzení o platbě a dále nesporných tvrzení účastníků má soud za prokázané že, mezi společností právnická osoba, IČO jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla dne 11.7.2019 uzavřena prostředky komunikace na dálku Smlouvu o spotřebitelském úvěru, jíž se předchůdce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 3 500 Kč a ten se mu ho zavázal vrátit spolu s poplatkem za zápůjčku ve výši 3 822,35 Kč a to do 10.8.2019. Žalovaný úvěr čerpal dne 11.7.2019, avšak ve lhůtě splatnosti neuhradil. Dle smluvních ujednání činila úroková zápůjční sazba 40% a RPSN 9088,10%. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 3.4.2021 a předžalobní upomínkou ze dne 3.4.2021 včetně podacího lístku žalobce dále prokázal svá tvrzení, že na něho přešla pohledávka předchůdce (správě právnická osoba) za žalovaným, že tato skutečnost byla žalovanému oznámena a současně, že byl žalovaný v rámci předžalobní výzvy zasílané spolu s oznámením vyzván k dobrovolnému splnění povinnosti. Pro úplnost třeba dodat, že žalobce v žalobních tvrzeních nesprávně označil svého předchůdce právnická osoba, IČO, namísto právnická osoba. Jelikož však předložené y a nesporné (uznávací) prohlášení žalovaného prokazují, že skutečným předchůdcem byl právnická osoba, nečinil soud v této souvislosti vůči žalobci žádné další výzvy k odstranění nesprávností v jeho tvrzeních.

6. Po právní stránce soud věc posoudil dle , (dále též o. z.) a , o spotřebitelském úvěru.

7. Za spotřebitelské smlouvy se tak považují smlouvy uzavřené mezi spotřebitelem a podnikatelem (§ 1810 o.z.).

8. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky (§ 2395 o.z.).

9. Po shora provedeném skutkovém zjištění dospěl soud k závěru, že mezi účastníky sporu nebyla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu , a , o spotřebitelském úvěru. S ohledem na výši sjednaného poplatku a krátkodobost poskytnutého úvěru činí RPSN 9088,10% p.a. Taková ujednání jsou dle přesvědčení soudu nepřiměřená a podle , , se k takovému ujednání nepřihlíží. S ohledem na nezbytnost zajistit ochranu spotřebitele soud nepřiměřenost ujednání zkoumá z úřední moci, tedy bez toho, že by spotřebitel takovou námitku uplatnil.

10. V projednávané věci má soud za to, že bylo prokázáno poskytnutí finančních prostředků žalovanému ve výši 3 500 Kč. Při hodnocení ujednání ohledně sjednané výše RPSN je dle závěru soudu tato v daném případě nepřiměřená, zakládající významnou nerovnováhu v neprospěch spotřebitele. V této souvislosti je nutné připomenout, že smlouva o úvěru je podle zákona o ochraně spotřebitele spotřebitelským úvěrem. Pro hodnocení jednotlivých ujednání takové smlouvy je nutné vycházet z ustanovení a , . V souzené věci je ujednání o výši úroků a RPSN sjednáno ve smlouvě, která byla připravena jako formulář ze strany předchůdce. Takové ujednání není shledáno jako individuální, když žalovaný (spotřebitel) neměl reálnou možnost ovlivnit obsah tohoto ujednání (ustanovení a následujících je provedena směrnice Rady č. 93/13 EHS ze dne 15.4.1993, o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách). Ujednání spotřebitelských smluv musí být posuzována z hlediska přiměřenosti tak, jak je uvedeno shora. Smyslem těchto ustanovení je ochrana spotřebitelů proti zneužívání moci podnikateli především v případě jednostranných formulovaných typových smluv a proti nepřiměřenému omezení práv spotřebitelů. Důraz je kladen na transparentnost jednání spotřebitele jako předpokladu svobodného rozhodnutí spotřebitele. Cílem není dosažení rovného postavení stran v právech a povinnostech, předpokladem je pouze výrazná nerovnost v právech a povinnostech, navíc pouze ve spojení s porušením požadavku přiměřenosti.

11. Z vyplývá, že při zkoumání výrazné nerovnováhy jde o zkoumání ekvivalence plnění, zda zde neexistuje druhý (zde významný) nepoměr vzájemného plnění ( a ), zda plnění, které spotřebitel získává od podnikatele, odpovídá z hlediska své hodnoty plnění, které za něj podnikatel poskytuje. Relevantní při zkoumání přiměřenosti ujednání je pouze výrazná nerovnováha, tzv. taková, která zhoršuje právní postavení spotřebitele.

12. Soudní dvůr EU dovozuje, že při zkoumání, zda je způsobena nerovnováha (v rozporu s požadavkem dobré víry), je třeba ověřit, zda prodávající nebo poskytoval, který jednal se spotřebitelem poctivě a přiměřeně, mohl rozumět očekávat, že by spotřebitel s předmětnou klauzulí souhlasil v rámci individuálního vyjednání o obsahu smlouvy. Při hodnocení přiměřenosti podle směrnice Rady 93/13 EHS (bod 16) je nutné vzít v úvahu sílu vyjednávajících pozic stran. Silnější postavení podnikatele by nemělo vést k neodůvodněným výhodám, nemělo by být zneužíváno.

13. V dané věci lze dovodit, že ujednání o příslušenství a RPSN nebylo individuálně sjednáno, když žalovaný neměl reálnou možnost ovlivnit jeho obsah. Toto ujednání bylo připraveno stranou předchůdce v citované smlouvě. To však ještě neznamená, že takové ujednání musí být vždy v rozporu s požadavkem přiměřenosti. V dané věci však výše úroku, RPSN znamená značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran v neprospěch spotřebitele.

14. Předchůdci proto vzniklo pouze právo na vrácení bezdůvodného obohacení z neplatné smlouvy (§ 2991 a násl. o.z.). Žalobci tak vzniklo právo na zaplacení částky 3 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení dle § 1970 o.z. (výrok I.).

15. Ohledně poplatku 3 822,35 Kč vč. zákonného úroku z prodlení byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (výrok II).

16. Výrok o náhradě nákladů řízení je pak odůvodněn ust. , kdy ne/úspěch účastníků ve věci je takřka totožný a proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. rozsudku.

17. Lhůta k úhradě přisouzených částek byla žalovanému stanovena podle věta za středníkem a to s ohledem na jeho finanční a osobní situaci a dále souhlasné stanovisko žalobce.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím povinným splněna řádně a včas, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.