Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
18 C 278/2021-35
Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Leonou Poplerovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupené advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno,
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 16 500 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 500 Kč
s úrokem z prodlení ve výši 1 200,83 Kč
s úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 16 500 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení
to vše do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 2 070,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, anonymizováno.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 500 Kč</b> <b>s úrokem z prodlení ve výši 1 200,83 Kč</b> <b>s úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 16 500 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení</b> <b>to vše do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 2 070,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno].</b>
1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala žalobou doručenou soudu dne 17. 8. 2021 zaplacení celkem částky 16 500 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení. Tvrdila, že žalovaný uzavřel dne 5. 2. 2019 s právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba smlouvu o zápůjčce číslo (dále jen„ Smlouva“). Podle ní poskytla původní věřitelka žalovanému peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit věřitelce poskytnuté finanční prostředky spolu s poplatkem ve výši 19 017 Kč, celkem tedy 41 017 Kč a to formou 60 týdenních splátek po 684 Kč, přičemž zápůjčka měla být splacena 31. 3. 2020. Poplatek zahrnoval úrok ve výši 3 935 Kč, poplatek za administrativní činnost 8 596 Kč, odměnu za vedení účtu a komfortní splácení ve výši 6 486 Kč. Žalovaný však své závazky nehradil řádně a včas, uhradil do doby postoupení pohledávky částku 5 500 Kč. Ke dni postoupení pohledávky činila pohledávka 47 054,69 Kč, její příslušenství pak tvořily úroky a úroky z prodlení. Po postoupení pohledávky žalovaný neuhradil ničeho. Žalobkyně požaduje vrácení pouze částky 16 500 Kč představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalovaného se zákonným úrokem z prodlení, přičemž vyčíslila kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 200,83 Kč, což je za dobu od 1. 4. 2020 do 18. 12. 2020, dále pak za dobu od 19. 12. 2020 požaduje zákonný úrok z prodlení v procentuální výši. Přes upomínky žalovaný žalobkyni spornou částku doposud dluží.
2. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 došlo s účinností k 5. 1. 2021 k postoupení pohledávek na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena dopisem.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
4. Soud rozhodl ve věci bez jednání dle § 115a o.s.ř. , když uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, právní zástupce žalobkyně se v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu práva na účasti jednání vzdal, žalovaný se k výzvě soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřil, proto soud postupoval dle § 101 odst. 4 o.s.ř. a předpokládal tedy, že k tomuto postupu nemá námitek.
5. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodné obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
6. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
7. Smlouvou o zápůjčce – Zelená v hotovosti číslo ze dne 5. 2. 2019, Smluvními podmínkami Smlouvy o zápůjčce, Oznámením o postoupení pohledávky, předžalobní výzvou spolu s podacím lístkem bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba a žalovaný uzavřeli dne 5. 2. 2019 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 22 000 Kč, kterou žalovaný čerpal jednorázově v hotovosti téhož dne. Žalovaný se zavázal splatit zápůjčku v 60 pravidelných týdenních splátkách po 684 Kč, první splátka byla splatná vždy ke konci splátkového období- týdenního období, tedy celkem částku 41 017 Kč, která je tvořena půjčkou v částce 22 000 Kč a souhrnným poplatkem ve výši 19 017 Kč, který sestává z kapitalizovaných úroků ve výši 3 935 Kč, částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 8 596 Kč, částky za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 6 486 Kč Smlouva obsahuje i zápůjční úrokovou sazbu a to ve výši 29 % p.a. při 60 týdenních splátkách. Žalovaný v rozporu se smlouvou zápůjčku řádně nesplácel, byl vyzván k splacení celé pohledávky.
8. Z tabulky umoření bylo zjištěno, že žalovaný uhradil do 18. 4. 2019 částku 5 500 Kč.
9. Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žalobní návrh je důvodný. V dané věci požaduje žalobkyně plnění z titulu bezdůvodného obohacení, když sice tvrdí, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zápůjčce, avšak neprokazuje, ba ani netvrdí, že by před uzavřením smlouvy došlo k ověření schopnosti žalovaného splácet poskytnutou zápůjčku. Za této situace je, ve smyslu § 86 a § 87 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, mezi účastníky uzavřená smlouva o zápůjčce absolutně neplatná a žalobkyni tak vznikl nárok pouze na vrácení bezdůvodného obohacení, které je představováno rozdílem mezi částkou žalovanému poskytnutou (převzetí finančních prostředků žalovaný potvrdil v rámci smlouvy o zápůjčce) a žalovaným splacenou, tj. částky 16 500 Kč (22 000 Kč – 5 500 Kč). Současně soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni úroky z prodlení ode dne následujícího po sjednaném datu splatnosti, a to ve výši, která je v souladu s § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. , když jednak byla uvedena v kapitalizované výši a dále pak v procentuální sazbě (výrok I.).
10. O nákladech řízení soud rozhodoval ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšné žalobkyni přiznal vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů tohoto řízení. Jejich výše je představována jednak
zaplaceným soudním poplatkem v částce 800 Kč,
odměnou advokáta za 2 úkony právní pomoci po 300 Kč dle § 11 odst. 1
písm. a), d), § 14b odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/96 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ve věci samé – podání žaloby),
odměnou advokáta ve výši jedné poloviny za jednoduchou výzvu k plnění ve
výši 150 Kč dle § 11 odst. 2 písm. h) , § 14b odst. 1 písm. a) vyhl č. 177/96 Sb. ve spojení s § 142a o.s.ř. ,
náhradou jeho hotových výdajů za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. ,
s ohledem na skutečnost, že zástupce žalobce je plátcem DPH, zvyšují se dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. náklady řízení o DPH vypočtenou z odměny zástupce za zastupování a z náhrad hotových výdajů, neboť tuto částku je zástupce povinen odvést dle zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty.
Žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu § 150 o.s.ř. výjimečně nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, zjištěny ani tvrzeny nebyly. Ze všech těchto důvodů tedy soud uložil žalovanému nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 070,50 Kč.
11. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř. , když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení prostřednictvím podepsaného soudu ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka Pardubice, písemně, dvojmo.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.