Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
12 C 33/2019-205
Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní JUDr Evou Procházkovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 217 000 Kč a opětující se plnění ve výši 6 050 Kč měsíčně
takto:
I. Žaloba s tím, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 5 000 Kč včetně DPH vždy k 5. dni v měsíci a částku ve výši 180 000 Kč včetně DPH, se zamítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení, jejichž výše a splatnost bude stanovena samostatným usnesením.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba s tím, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 5 000 Kč včetně DPH vždy k 5. dni v měsíci a částku ve výši 180 000 Kč včetně DPH, se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení, jejichž výše a splatnost bude stanovena samostatným usnesením.</b>
1. Žalobce se žalobou domáhal po žalovaném nejprve zaplacení částky 180 000 Kč s příslušenstvím za údržbu a opravu za užívání komunikace — ulice ulice v obec. Žalobu odůvodnil s tím, že je vlastníkem pozemku parcelní číslo (anonymizována čtyři slova výměra, pozemku parcelní číslo (anonymizována čtyři slova anonymizováno anonymizováno, pozemku parcelní číslo (anonymizována čtyři slova výměra, pozemku parcelní číslo (anonymizována čtyři slova výměra, pozemku parcelní číslo (anonymizována čtyři slova výměra, pozemku p. číslo (anonymizována čtyři slova výměra, pozemku anonymizováno číslo (anonymizována čtyři slova anonymizováno anonymizováno pozemku parcelní číslo (anonymizována čtyři slova výměra, pozemku anonymizováno číslo (anonymizována čtyři slova výměra, pozemku anonymizováno číslo (anonymizována čtyři slova výměra a pozemku parcelní číslo (anonymizována čtyři slova výměra, vše v katastrální uzemí, územní celek, zapsáno na LV číslo u stát. instituce, stát. instituce. Na předmětných pozemcích ve vlastnictví žalobce je vybudována účelová komunikace, kterou je vlastník povinen udržovat v provozuschopném stavu. Dle územní celek, odboru správy majetku města, Technické služby města tuto komunikaci neudržují, jelikož není v jejich majetku, tudíž údržbu účelové komunikace má zajišťovat její vlastník (zde žalobce). Tato údržba však vyžaduje náklady, na kterých se, dle názoru žalobce, musí podílet ostatní uživatelé přilehlých areálů, k jejichž obsluze předmětná komunikace ve značné míře slouží. Žalovaný předmětnou komunikaci hojně užívá k přístupu do svého areálu, přičemž dosud neplatí žádný příspěvek na údržbu. Žalobce požadoval uzavření dohody se žalovaným o příspěvku na údržbu předmětné komunikace v částce 5 000 Kč plus DPH měsíčně, avšak žalovaný návrh odmítl. Žalobce nemůže hradit veškeré náklady na údržbu a opravy účelové komunikace sám, jestliže ji užívají také ostatní uživatelé pro přístup ke svým areálům. Žádal proto, aby soud uložil žalovanému hradit měsíční částkou náklady na údržbu a opravy) této komunikace. Předložil posudek ing. anonymizováno, dle kterého roční užitek za užívání předmětné pozemku činí 60 903,40 Kč a za užívání vozovky 61 122,10 Kč. Žalobce tedy formuloval svůj návrh, v němž žádal přisoudit oproti žalovanému měsíční příspěvek na údržbu a opravy účelové komunikace - ulice ulice v obec, a to v částce 5 000 Kč včetně DPH (v žalobě). Ve svém pozdějším podání si už nárokoval jen částku 3 000 Kč měsíčně (podání na čl. 83 ) v částce 180 000 Kč za užívání komunikace na pozemku žalobce za poslední tři roky. Poukázal na to, že vlastnického práva nelze touto formou zneužívat. Právním titulem je pak dle žalobce Listina základních práv a svobo Listina základních práv a svobod a další obecně závazné právní předpisy chránící soukromé vlastnictví. Jako další důkazní návrh označil zpracování znaleckého posudku, kterým by byla stanovena náhrada za užívání jeho pozemku.
2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil a navrhoval její zamítnutí. Namítal, že na pozemcích p. číslo na částí pozemku číslo v katastrální uzemí územní celek se žádná komunikace nenachází. Činil sporným rozsah užívání pozemků ve vlastnictví žalobce. Uvedl, že na pozemcích p. číslo na částí pozemku číslo se nachází účelová komunikace, která je dle §7 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb. , pozemních komunikacích, účelovou komunikací veřejně přístupnou. O tom bylo vydáno osvědčení stát. instituce č. j. spisová značka ze dne 11. 2009. Ve smyslu ust. §7 a § 19 zákona o pozemních komunikacích je účelová komunikace veřejně přístupná a každý ji může užívat bezplatně obvyklým způsobem k účelu, ke kterému je určena. Žalobce komunikaci nijak neudržuje ani neopravuje. Avšak ani za podmínky provádění údržby, by žalobce neměl právo požadovat vůči žalovanému náhradu nákladů za péči o svůj majetek. Pozemky jsou užívány veřejností a žalobce tedy nemůže žádat úhradu plnění dle své libovůle, právě po žalovaném. Žalovaný zdůraznil, že předmětnou komunikaci ani v posledních třech letech nikdo řádně neudržoval a nebyly prováděny ani její opravy. Žalovaný zpochybnil závěry znaleckého posudku předloženého žalobcem. Krom jiného zdůraznil, že posudek je nevyužitelný proto, že stanoví náhradu za užívání komunikace, přičemž se nevyjadřuje k nákladům na údržbu a opravy. Ve smyslu zákonné úpravy žalobci nenáleží ani nárok na úhradu částky za užívání předmětné komunikace.
3. Primárně spočívalo břemeno tvrzení a důkazní na straně žalující. Podle §101 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí významné skutečnosti a plnit důkazní povinnost dle § 120 o. s. ř. o. s. ř. , event. dle poučení soudu v rozsahu příslušné právní normy, jež na posuzovaný stav dopadá, doplnit svá skutková tvrzení a označit důkazy k jejich prokázání. Bez součinnosti žalobce se soudem není možné žalobnímu požadavku vyhovět. Občanský soudní řád nepřipouští, aby podstatná skutková tvrzení byla formulována až sekundárně, po provedeném dokazování. Případný nedostatek skutkových tvrzení nemožno kompenzovat ve fázi soudního dokazování. Naopak, dokazování se vede teprve po jednoznačném popisu předmětu sporu formou skutkových tvrzení (viz usnesení I. ÚS 705/07 ze dne 12. 7. 2007).
4. Nejprve soud k neurčitým a neúplným námitkám žalobce z důvodu obezřetnosti uvádí, že jeho nároky posoudil jako soukromoprávní ve shodě s rozhodovací praxí soudů (viz rozhodnutí Okresního soudu v Hradci Králové č.j. 17 C 367/2017 -115 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 21 Co 31/2019 -144 a usnesením Nejvyššího soudu ČR č. j. 28 Cdo 3841/2019 -176). Nebyly zde ani podmínky pro postup dle § 104 odst. 1 o.s.ř. , neboť posuzovaná věc svou povahou spadá do pravomoci soudů.
5. Jde-li pak o podstatu projednávané věci, nebylo možné z žalobcových písemných podání zjistit řádně skutkový stav. Žalobce při zachování výše požadovaného plnění, se neustálil na určitých a úplných skutkových tvrzeních, co do druhu i dílčí výše složek, které konečné nároky v rámci své struktury zakládají. Na základě písemných podání žalovaného se nepodařilo určit jednoznačně skladbu nároku ani se dopracovat logickou cestou k žalobou uplatněným částkám. Individualizace pohledávek na základě jejich strukturovaného vymezení v opozici k pohledávkám jiným je přitom elementárním požadavkem řádného uplatnění žalobního nároku. Bez splnění takového základního předpokladu nemohl být žalobce, na němž v dané věci spočívá zátěž tvrzení a důkazní, úspěšný. Skutková tvrzení se krom své neúplnosti, když žalobce se jednostranně soustředil na skutkový popis ve vztahu k návrhu petitu I. a pominul zabývat se těmi, která se váží k návrhu petitu II., vyznačovala neurčitostí z důvodu jejich kontradikce (např. v žalobě odvíjí svůj nárok od měsíčního plnění v částce 5 000 Kč včetně DPH, zatímco ve svém pozdějším podání ze dne 21. 6. 2019 v částce 3 000 Kč měsíčně - čl. 83 spisu) při nezměněné výši předmětu řízení. To již samo o sobě postačuje k závěru, že žalobcův nárok je ve své skladbě a výši (nejen z důvodu potřeby rozlišení nároků uplatněných petitem I. a II.) neurčitý. Jestliže žalobce předložil skutková tvrzení rozporná, která nemohou současně a ve stejném ohledu obstát, vyvolal jejich zánik (vzájemně rozporná tvrzení se ruší - anihilují). Nelze pominout ani to, že žalobce neobjasnil důvod, pro nějž žádá po žalovaném plnění právě v příslušném poměru, jakožto po jednom z více subjektů užívajících komunikaci, coby podstatný atribut posouzení pasivní legitimace žalovaného. O povinnosti doplnit skutková tvrzení a důkazy, zvláště o tom, že předmětná účelová komunikace je užívána subjekty jím vyjmenovanými, byl přitom žalobce soudem výslovně předběžně informován (viz č.l. 116 spisu). Krom uvedených nedostatků se kolem vylíčení skutkového stavu objevují i další pochybnosti týkající se druhového určení jeho pohledávky. V žalobě a v dalším navazujícím podání požadoval nárok z titulu jednak údržby a opravy komunikace jednak z titulu užívání komunikace. Druhý nárok uplatnil bez podpůrných tvrzení, zatímco v podání ze dne 12. 7. 2021 se objevuje právní hodnocení vztahující se pouze k náhradě za užívání veřejné účelové komunikace. Tvrzeními a petitem založenou nejistotu podporuje i listinný důkaz označený jako znalecký posudek číslo v němž se stanovuje cena nájmu, s níž žalobce operuje pouze obecně, bez vztahu k struktuře svých nároků. O nároku uplatněném petitem II. žalobce pojednává výhradně v kontextu judikatury o bezdůvodném obohacení. Dovozuje z ní ve svém posledním podání oprávněnost svého požadavku na blíže neurčený podíl na správě majetku z rozporuplně koncipované výše předmětu řízení. Namísto toho, aby se ujednotil v tvrzeních, skutkový stav právně hodnotí, bez toho, aby splnil předchůdnou nutnou podmínku takového postupu dle občanského soudního řádu . O všech těchto esenciálních nedostatcích tvrzení, bránících dalšímu projednání věci, byl soud připraven pod sankcí neúspěchu ve věci samé žalobce poučit v zahájeném ústním jednání. Žalobce však svou neúčastí znemožnil soudu udělit mu poučení ve smyslu §118a o.s.ř. a tím si přivodil už ve fázi soudního přezkumu skutkových tvrzení pro sebe nepříznivý následek v podobě ztráty sporu. S ohledem na nemožnost dospět bez aktivního přispění žalobce k plnohodnotnému závěru o věcné legitimaci žalovaného (srov. rozhodnutí sp. zn. 28 Cdo 2509/2012 , sp. zn. 33 Odo 1253/2005 , sp. zn. 33 Odo 396/2004 , sp. zn. 28 Cdo 1127/2009 , I. ÚS 2117/17 , I. ÚS 1607/11 , II. ÚS 3735/11 ) a k odstranění nedostatků skutkového vymezení předmětu řízení, nezbylo soudu, než žalobu zamítnout.
6. I kdyby nadřízený soud dospěl k závěru o tom, že zdejší soud měl dostatečný skutkový podklad pro své právní hodnocení, je zapotřebí poukázat na rozhodovací praxi v analogické věci, od níž nemá zdejší soud důvod se odchýlit. K tomu soud odkazuje na rozhodnutí Okresního soudu v Hradci Králové č.j. 17 C 367/2017 -115 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 21 Co 31/2019 -144 a usnesením Nejvyššího soudu ČR č. j. 28 Cdo 3841/2019 -176. Ačkoli soud žalobce upozorňoval na neúčelnost projednávání věci vzhledem k aktuální soudní praxi, žalobce po několika žádostech o odročení bez podstatné explikace v řízení pokračoval. Ve finále neumožnil svou přítomností před soudem vypořádat se - po skutkovém zajištění své argumentace - s námitkami, vznesenými proti právní konkluzi přijaté soudy v obdobné věci a s důvody, které k tomu vedly. To je konečně také důvod, proč zdejší soud považoval za nadbytečné zabývat se rozborem účastníky předložených důkazů a proč nevyhověl důkazním návrhům žalobce např. na vypracování znaleckého posudku. Pro absenci řádných žalobních tvrzení nelze z důkazů předložených žalobcem vytvářet chybějící a opravovat stávající skutkový popis děje (viz usnesení I. ÚS 705/07 ze dne 12. 7. 2007).
7. Bylo výhradně na žalobci, aby si při uplatnění svého nároku počínal obezřetně a v rámci dostatečně dlouhé lhůty k přípravě jednání si zajistil dostatečný skutkový základ pro rozhodnutí. Zůstal-li nečinný, nemohl zabránit následku, na který byl navíc soudem upozorněn. Soud seznal, že nedostatek součinnosti žalobce se stal k jeho vlastní škodě průvodním jevem tohoto sporu. Jestliže svou povinnost nesplnil, ani po předběžném poučení, nastupuje sankční zamítnutí žaloby. Žalobce nepředložil bezrozporná a úplná skutková tvrzení v rozsahu potřebném pro aplikaci právní normy, proto neunesl břemeno tvrzení, které je podmínkou pozdějšího dokazování.
8. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád . Žalovaný byl ve sporu zcela úspěšný a náleží mu proto po právu náhrada nákladů vzniklých v tomto řízení vůči žalobci. Výši a splatnost náhrady nákladů řízení soud určí dodatečně, v samostatném rozhodnutí v souladu s § 155 odst. 1 větou druhou, částí za středníkem o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.