Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 170/2020-66

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Terezou Jachura Maříkovou v právní věci

žalobce: osobní údaje žalobce

sídlem adresa, PSČ obec a číslo

zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení

sídlem adresa obec

proti

žalovanému: Česká republika - Ministerstvo spravedlnosti IČ: 00025429

sídlem Vyšehradská 16, Praha 2, 128 10

zastoupený Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových

sídlem adresa, obec a číslo

o poskytnutí přiměřeného zadostiučinění ve výši 500 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku ve výši 500 000 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši 900 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám žalovaného.

Odůvodnění:

I. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku ve výši 500 000 Kč s příslušenstvím, se zamítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši 900 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám žalovaného.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 500 000 Kč s příslušenstvím z titulu nesprávného úředního postupu v podobě nepřiměřené délky soudního řízení vedeného u Okresního soudu v Nymburce pod sp. zn. spisová značka. Žalobce uvedl, že toto řízení bylo zahájeno dne 15.7.2005 a pro žalobce bylo ukončeno v souvislosti s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 5.8. 2019, které bylo žalobci doručeno dne 6.8.2019, kdy do řízení na místo žalobce vstoupila právnická osoba s.r.o. Toto usnesení nabylo právní moci dne 12.8.2019 podle doložky vyznačené okresním soudem v Nymburce. Žalobce je však přesvědčen, že právní moc usnesení o nástupnictví nastala v jiný den. V uvedeném usnesení ze dne 5.8.2019 je uvedeno poučení podle kterého:„ proti tomuto usnesení lze podat u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, dovolání k Nejvyššímu soudu u České republiky, a to do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu“. Jak vyplývá z ustanovení § 32 odst. 3 zákona číslo 82/1998 se nárok na náhradu na nemajetkové újmy promlčí za šest měsíců od dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo podle § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za šest měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 24.4.2019, čj. -253 ve vztahu k dosavadnímu účastníku řízení, jehož účast na řízení končí, se považuje za rozhodující právní moc usnesení o procesním nástupnictví vydaného podle Z ustanovení vyplývá, že doručený rozsudek (analogicky podle ustanovení usnesení), který již nelze napadnout odvoláním, je v právní moci. Z uvedeného usnesení Krajského soudu v Praze o procesním nástupnictví je zřejmé, že toto usnesení neobsahuje poučení o odvolání, o lhůtě k odvolání i o soudu, u něhož se podává, tedy jinak řečeno toto poučení je nesprávné. Proto v daném případě bylo možné podat odvolání do tří měsíců od doručení usnesení, tedy do 6.11.2019 a toto usnesení mohlo nabýt právní moci teprve až den 7.11.2019. Žalobce tedy mohl nárok uplatnit do 7.5.2020. Tento uplatnil předběžně dne 9.4.2020, tedy v zákonem stanovené promlčecí lhůtě. Předmětné řízení tak trvalo více jak 14 let, což je doba zjevně nepřiměřená, přičemž v průběhu řízení došlo k opakovaným průtahům před soudy všech stupňů tj. před nalézacím, odvolacím i dovolacím soudem.

2. Žalovaný ve svém vyjádření nesporoval skutečnost, že u něj žalobce dne 9.4.2020 předběžně uplatnil nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nepřiměřenou délku soudního řízení vedeného u Okresního soudu v Nymburce pod sp. zn. spisová značka, a to ve výši 500 000 Kč. Žalovaný po projednání daného nároku dospěl k závěru, že tento není opodstatněn a současně vznesl námitku promlčení. V průběhu řízení žalovaný uvedl, že toto bylo zahájeno v červenci 2005 u Okresního soudu v Nymburce. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 5.8.2019 bylo rozhodnuto, že do řízení na straně žalobce vstupuje právnická osoba anonymizováno. Tomuto předcházela skutečnost, žalobce - právnická osoba anonymizováno., navrhl odvolacímu soudu postup podle s tím, že dne 11.12.2014 uzavřel smlouvu o postoupení pohledávky. Nejistota žalobce stran vedeného řízení tak objektivně skončila dne 11.12.2014 s tím, že svou pohledávku postoupil, dal jednoznačně najevo, že neočekává úspěch v řízení a pouze se snažil z podnikatelského hlediska minimalizovat škody. Odškodnění neslouží však k saturaci neúspěchu účastníka řízení v řízení.

3. Mezi účastníky řízení nebyla sporná skutečnost, že žalobce předběžně dne 9.4.2020 uplatnil u žalovaného nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění ve výši 500 000 Kč z titulu nesprávného úředního postupu - nepřiměřené délky soudního řízení vedeného O okresního soudu v Nymburce pod sp. zn. spisová značka. Žalovaný tento nárok neshledal důvodným, což žalobci sdělil stanoviskem ze dne 8.12.2020.

4. Vzhledem k tomu, že žalovaný vznesl námitku promlčení, zabýval se soudu z hlediska procesní ekonomie nejprve vznesenou námitkou. Za tímto účelem provedl dokazování spisem Okresního soudu v Nymburce sp. zn. spisová značka, konkrétně usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 5.8.2019, čj. číslo jednací. Z tohoto listinného důkazu se podává, že Krajský soud v Praze usnesením ze dne 5.8.2019 rozhodl, že na straně žalobkyně právnická osoba anonymizováno vstupuje právnická osoba anonymizováno podle ustanovení , neboť žalobkyně postoupila právnická osoba anonymizováno svou pohledávku za žalovaným. Žalobkyně pak podáním ze dne 27.4.2015 ve znění podání ze dne 25.7.2019 navrhla vstup právnická osoba anonymizováno do řízení, s čímž tato společnost vyslovila souhlas. V tomto usnesení je uvedeno poučení v následujícím znění:„ proti tomuto usnesení lze podat u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, dovolání k Nejvyššímu soudu České republiky, a to do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešena právní otázka posouzena jinak, když přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.“ Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 12.8.2019.

5. Podle § 32 odst. 3 zákona číslo 82/1998 se nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy nastala právní skutečnost se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než a šest měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo.

6. Na základě provedeného dokazování a s odkazem na citované zákonné ustanovení, posoudil soud věc po právní stránce následovně: pokud žalobce tvrdí, že doložka právní moci, která je vyznačena na rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze dne 5.8.2019, čj. číslo jednací, a to konkrétně dne 12.8.2019, je vyznačena nesprávně, neboť dané rozhodnutí uvedeného dne nemohlo nabýt právní moci, když muselo nabýt právní moci až později, jelikož neobsahuje správné poučení o odvolání (tj. v takovém případě je lhůta k podání odvolání tříměsíční a běží od doručení usnesení, tedy toto usnesení, kterým bylo ukončeno účastenství žalobce v daném řízení, mohlo nabýt právní moci až dne 7.11.2019) a nárok žalobce tak nemůže být promlčen, je tato úvaha nesprávná. Podle ustanovení dovolání je přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo v průběhu odvolacího řízení rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o vstupu do řízení namísto dosavadního účastníka ( ), o přistoupení dalšího účastníka ( ) a o záměně účastníka ( ). S odkazem na uvedené, je proto nepřípadná úvaha žalobce, že proti předmětnému rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze dne 5.8.2019 bylo možno podat odvolání a tedy, že poučení tohoto soudu je nesprávné, neboť žalobce nereflektuje skutečnost, že o procesním nástupnictví bylo rozhodnuto za odvolacího řízení. V takovém případě pokud dojde ke změně takové právní skutečnosti, vždy o procesním nástupnictví rozhoduje ten soud, před nímž je řízení vedeno v době, kdy tato právní skutečnost nastala, v daném případě tedy soud odvolací. Jelikož o procesním nástupnictví rozhodoval Krajský soud v Praze, jako soud odvolací, je logické, že proti tomuto rozhodnutí nemůžou účastníci řízení podat odvolání, nýbrž opravným prostředkem musí být zásadně dovolání, o němž musí rozhodovat nadřízený soud. Poučení Krajského soudu v Praze, tedy bylo plně v souladu s ustanovením a a nesprávná je tak úvaha žalobce, že by lhůta k odvolání měla činit tři měsíce od doručení usnesení podle ustanovení V souladu s judikaturou Nejvyššího soudu, konkrétně rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 24.4.2019, čj. -253, na který ostatně odkázal sám žalobce, končí ve vztahu k dosavadnímu účastníku, řízení, právní mocí usnesení o procesním nástupnictvím vydaného podle Ve vztahu k žalobci, jakožto původnímu žalobci v řízení vedeném Okresního soudu v Nymburce pod sp. zn. spisová značka nastal dne 12.8.2019 tj. právní mocí usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 5.8.2019, konec řízení. Promlčecí lhůta tak žalobci počala v souladu s ustanovením běžet následujícím dnem od skončení podkladového řízení tj. od 13.8.2019 a tato byla šesti měsíční. Jelikož žalobce uplatnil svůj nárok předběžně u žalovaného až dne 9.4.2020, učinil tak již po uplynutí zákonné šesti měsíční lhůty a jeho nárok byl promlčen již k datu předběžného uplatnění nároku u žalovaného. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku a žalobu zamítl jako nedůvodnou z důvodu promlčení nároku, aniž by se zabýval meritem věci.

7. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. , podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Vzhledem k tomu, že byl žalovaný ve sporu plně úspěšný, přiznal mu soud náklady tohoto řízení, které se skládají z náhrady hotových výdajů ve výši 900 Kč podle ust. ve spojení s ust. , b), c) ust. vyhl. č. 254/2015 o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení podle ust. a podle exekučního řádu (3 úkony právní služby po 300 Kč – vyjádření ve věci samé, příprava na jednání a účast na jednání).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím soudu zdejšího.

Nesplní-li povinný povinnost stanovenou tímto rozsudkem dobrovolně, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo nařízení exekuce.