Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 80/2021-78

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Mgr. Alešem Vylamem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.

sídlem adresa

proti

žalované: osobní údaje žalované

bytem adresa žalované

o zaplacení částky 12 995,78 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 4 809,78 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 4 809,78 Kč od 11. 5. 2017 do zaplacení, v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 500 Kč počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku vždy do 25. dne v měsíci, a to pod ztrátou výhody splátek.

II. Soud žalobu zamítá pro 8 186 Kč a dále pro kapitalizovaný úrok z prodlení vyčíslený žalobkyní ve výši 2 186,34 Kč, kapitalizovaný úrok 3 793,12 Kč, dále 8,05% úrok z prodlení ročně z částky 3 024,31 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, 15% úrok ročně z částky 7 321,32 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 4 809,78 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 4 809,78 Kč od 11. 5. 2017 do zaplacení, v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 500 Kč počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku vždy do 25. dne v měsíci, a to pod ztrátou výhody splátek. II. Soud žalobu zamítá pro 8 186 Kč a dále pro kapitalizovaný úrok z prodlení vyčíslený žalobkyní ve výši 2 186,34 Kč, kapitalizovaný úrok 3 793,12 Kč, dále 8,05% úrok z prodlení ročně z částky 3 024,31 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, 15% úrok ročně z částky 7 321,32 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení částky 12 995,78 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení 2 186,34 Kč, s kapitalizovaným úrokem 3 793,12 Kč, dále s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 7 834,09 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, s 15% úrokem ročně z částky 7 321,32 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, jakožto dluhu žalované ze smlouvy o úvěru číslo kterou žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, dne datum. Úvěruschopnost žalované byla ověřena zhodnocením od žalované požadovaných a získaných informací, byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, tyto informace byly ověřeny oproti dokladům vyžádaných od žalované, informace byly zaznamenány v žádosti o úvěr ze dne datum. Protože měsíční příjem žalované byl 12 650 Kč, její měsíční výdaje 6 000 Kč, byla vyhodnocena jako dostatečně úvěruschopná. Žalovaná uhradila celkem 4 098 Kč (dne datum částku 1 299 Kč, dne datum částku 1 299 Kč, dne datum částku 500 Kč a dne datum částku 1 000 Kč). V insolvenčním řízení (pozn. z insolvenčního rejstříku soud zjistil, že toto skončilo zrušením schváleného oddlužení a zastavením řízení) žalované bylo na pohledávku z tohoto závazku vymoženo 1 092,22 Kč (na žalobkyni byla postoupena částka již ponížená o tuto platbu).

2. Žalovaná pouze sdělila, že dlužnou částku 12 995,78 Kč je schopna splácet měsíčně částkou 1 500 Kč.

3. Za splnění podmínek , (dále jen „ “), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.

4. Soud uvádí, že ačkoliv žalobkyně navrhla s ohledem na vyjádření žalované rozhodnout ve věci rozsudkem pro uznání, má soud za to, že nejsou splněny podmínky pro jeho vydání ( ). Žalovaná není právně zastoupena, není zjevně práva znalá, a vystupuje v postavení spotřebitele, ve vztahu k žalobkyni a závazku, na základě jehož je žalováno. Se zohledněním právní úpravy, která slouží k ochraně spotřebitele před jednáním„ silnější“ smluvní strany (úvěrujícího), kdy rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír, kdy soud smír neschválí, je-li v rozporu s právními předpisy ( ), soud považuje vyjádření žalované jako vyjádření ke stanovení lhůty k plnění, které bude soudem přiznáno. Tj. vyjádření její současné platební schopnosti, kdy standardně soud ukládá povinnost splnit ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku ( ).

5. Dne datum požádala žalovaná o poskytnutí úvěru společnost právnická osoba vyplněním formuláře pro produkt anonymizována dvě slova půjčka. Uvedla své osobní a majetkové poměry, je zaměstnána u anonymizováno obec, měla doložit pracovní smlouvu, má příjem 12 500 Kč a výdaji na bydlení 3 000 Kč a výdaji na dopravu, jídlo, osobní náklady 3 000 Kč, bydlí u rodičů, je svobodná, bezdětná, se středoškolským vzděláním. Pod tímto je uvedeno čestné prohlášení (malým písmem opět formulářově předtištěno), že žadatel o úvěr prohlašuje, že uvedl úplné a pravdivé skutečnosti, stejně tak ve vztahu k výdajům a existujícím dluhům. Dále prohlašuje, že nejsou dány podmínky pro podání návrhu na jeho insolvenci, nebude činit žádné úkony k zahájení insolvenčního řízení. Čestně prohlašuje, že neexistuje žádné pravomocné rozhodnutí ukládající mu povinnost k peněžitému plnění, není proti němu zahájeno ani vedeno žádné exekuční řízení, není žalovanou stranou v žádném soudním, rozhodčím, správním či jiném obdobném řízení. Pod tímto je poté uvedeno, že současná výše exekučně vymáhaných pohledávek nebo žalovaných dluhů je 2 000 Kč. K žalobě je připojena kopie mzdového výměru na 11 550 Kč.

6. Ze smlouvy o úvěru číslo uzavřené dne datum mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou soud zjistil, že společnost právnická osoba, IČO, se zavázala žalované poskytnout neúčelový hotovostní úvěr 10 000 Kč s pevně stanovenou výpůjční úrokovou sazbou, sjednaný na dobu určitou. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky společně s úrokem 963 Kč, úhradou za poskytnutí úvěru 4 000 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru 723 Kč a inkasní poplatkem 2 500 Kč, tedy celkové náklady spotřebitelského úvěru 8 186 Kč, v 14 měsíčních splátkách ve výši 1 299 Kč, kdy první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy, druhá splátka je splatná měsíc po úhradě první splátky, třetí a další splátka až do úplného zaplacení celkové dlužné částky byla splatná do měsíce po datu splatnosti předchozí splátky. Jedná se o smlouvu formulářového typu, která je předpřipravena společností právnická osoba, a používána opakovaně s doplňováním konkrétních parametrů úvěru. Na první straně smlouvy jsou uvedena ujednání o smluvní pokutě, stejně tak na druhé straně smlouvy je ujednání o smluvní pokutě, dále je zde formulářově předtištěno, a to malým písmem (text připomíná grafickým zpracováním spíše text obchodních podmínek), prohlášení dlužníka a jeho další povinnosti, včetně uvedené splatnosti úvěru, úroku a RPSN (je uvedeno, že pro splatnost úvěru 14 měsíců činí úrok 15 % ročně), dále odstoupení od smlouvy a závěrečná ustanovení. Součástí smlouvy je příloha číslo s předpisem splátek, kde je uvedeno procentuální započtení úhrad dlužníka.

7. Z přehledu k platbách žalované soud zjistil, že ta uhradila na smlouvu o úvěru celkem 5 190,22 Kč.

8. Z činnosti soudu bylo dále zjištěno, že dne datum bylo zahájeno insolvenční řízení žalované (sp. zn. insolvenční spisová značka u Krajského soudu v obec), byl zjištěn její úpadek (dne datum) s povolením oddlužení, dne datum bylo zrušeno schválené oddlužení a řízení zastaveno. Mezi přihlášenými pohledávkami byla vedle žalované pohledávka řada pohledávek jiných nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů a zápůjček, a to právnická osoba (zápůjčka uzavřená se společností právnická osoba, dne datum), právnická osoba (zápůjčka uzavřená se společností právnická osoba, dne datum), právnická osoba (žalovaná s touto společností uzavřena smlouvu o revolvingovém úvěru dne datum, další dne datum a třetí smlouvu o revolvingovém úvěru dne datum), dále právnická osoba (data uzavření zápůjček nelze s přihlášky pohledávky do insolvenčního řízení přesně zjistit), právnická osoba (zápůjčka ze dne datum), právnická osoba (spotřebitelský úvěr, z přihlášky nelze zjistit datum sjednání), právnická osoba (úvěr ze dne datum). Z uvedeného je nepochybné, že žalovaná je osobou, která dlouhodobě (a i už před rokem 2016, a dále v roce 2016) čerpala opakovaně úvěry či zápůjčky u poskytovatelů nebankovních úvěrů.

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum vč. jejího dodatku ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovanou na žalobkyni, a to za úplatu. Dle výňatku z přílohy soud zjistil, že mezi postoupenými pohledávkami je i pohledávka za žalovanou. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum soud zjistil, že postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno. Z výzvy k plnění ze dne datum soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky, opětovně upozorněna na postoupení na žalobkyni, upozorněna na možnost jejího soudního vymáhání (žalobkyně doložila podací lístek o odeslání této výzvy).

10. Závazkový vztah, vzniklý dne datum mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou se řídí , , ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“), smluvním ujednáním a smluvními podmínkami. Dále se tento závazkový vztah vzniklý mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou řídí , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (účinným do 30. 11. 2016). Závazkový vztah postoupení se řídí taktéž o. z.

11. Dle § 419 o. z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle § 420 odst. 1 a 2 o. z., kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. Dle § 1810, § 1812, § 1813 o. z., ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. Lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. K ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje. Má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Dle § 1815 téhož zákona k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

12. Dle § 2395, § 2398 odst. 2, § 2399 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Smlouva o úvěru je finanční smlouvou dle §§ 1841 an. Smlouva o úvěru je tedy konsenzuální smlouvou o půjčení, tj. dočasném poskytnutí, peněžních prostředků úvěrujícím úvěrovanému za úroky

13. Dle , věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Dle uvedeného zákona, spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.

14. Soud je dle judikaturního vývoje povinen zjišťovat, zda žalobkyně (resp. její právní předchůdce) splnila povinnost zkoumat schopnost žalovaného splácet, tedy jeho solventnost, jak byl tento názor Ústavním soudem zaujat v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , dle kterého:„ Nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v  d.“ Dle bodu 18 odůvodnění se s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu podává:„ Nejvyšší soud k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , mimo jiné uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli (zde vedlejší účastníci), aby dlužníka - spotřebitele (zde stěžovatele) náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.“ Dle bodu 19 odůvodnění:„ … součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit).“ Dle bodu 20 odůvodnění:„ Podle Ústavního soudu lze na základě výše uvedeného učinit dílčí závěr, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn - jak plyne z výše uvedené judikatury - jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. … Proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům … subjektu, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu, k němuž žadatel úvěrů - dlužník, ať už z nevědomosti, z bezvýchodnosti aktuální životní situace nebo i z vlastní nezodpovědnosti a lhostejnosti přistoupil.“ Soudní dvůr Evropské unie rozhodl ve věci C -679/18 o předběžné otázce položené Okresním soudem v Ostravě tak, že české soudy jsou povinny z úřední povinnosti (ex offo) zkoumat, zda věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele (tedy nikoli pouze k námitce dlužníka). Dle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, je spotřebitel v nerovném postavení z hlediska vyjednávací síly i úrovně informovanosti, což ho vede k přistupování podmínek jednostranně stanovených věřitelem, cílem unijní úpravy je, aby věřitel jednal zodpovědně a neposkytoval úvěr spotřebitelům, kteří nejsou úvěruschopní, a existuje nezanedbatelné nebezpečí, že se nevědomý spotřebitel nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně. Pro efektivní ochranu spotřebitele je nutné, aby soudy zkoumaly ex offo splnění povinnosti věřitele zkoumat úvěruschopnost spotřebitele a pokud soud dojde k závěru, že došlo k porušení této povinnosti, je povinen z toho vyvodit důsledky stanovené vnitrostátním právem (dodržení zásady efektivity). Viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C- 679/18 ze dne 5. 3. 2020.

15. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Dle § 1879, § 1880 odst. 1, § 1881, § 1882 odst. 1 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

18. Co do aktivní legitimace žalobkyně v této věci má soud s ohledem na shora uvedené za to, že právní předchůdce žalobkyně postoupil platně pohledávku za žalovanou na žalobkyni (§ 1879 an. o. z.), přičemž postoupení bylo žalované řádně oznámeno. Soud má dále za to, že žalovaná zažádala právního předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba, o poskytnutí úvěru 10 000 Kč, přičemž smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 an. o. z. na tuto částku byla s žalovanou uzavřena dne datum. Jedná se o smlouvu formulářového typu, která je předtištěna věřitelem, spotřebitel, coby dlužník, do ní nemůže nijak zasahovat. Žalovaná se zavázala, že poskytnuté peněžní prostředky vrátí společně s celkovými náklady spotřebitelského úvěru 8 186 Kč, tedy celkem částku 18 186 Kč v 14 měsíčních splátkách. Dle bylo povinností právnická osoba, posoudit s odbornou péčí před uzavřením smlouvy o úvěru úvěruschopnost žalované, a úvěr poskytnout pouze tehdy, pokud bude žalovaná úvěr schopna splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Ust. představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Povinnost zkoumat úvěruschopnost dlužníka vyplývá z a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, přičemž podrobně se nesplněním této povinnosti zabýval, jak je ostatně uvedeno shora, Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , či také Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. . Nesplnění povinnosti posoudit s odbornou péčí schopnost dlužníka poskytnutý úvěr splácet, resp. neprověření dlužníka dostatečně, nebo poskytnutí úvěru i přes negativní zjištění, způsobuje neplatnost předmětné smlouvy, jedná se o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti. V kontextu závazků žalované, které si sjednávala u nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů, při posouzení žádosti o úvěr, která měla dle tvrzení a doložení žalobkyně sloužit ke splnění této zákonné povinnosti právního předchůdce žalobkyně, soud však dospěl k závěru, že právnická osoba, nedostál své zákonné povinnosti, naopak, tuto plnil pouze tzv.“ pro formu“, a úvěry i bez posouzení úvěruschopnosti žalované s odbornou péčí poskytoval. Zcela očividnou pochybnost nad tímto postupem právního předchůdce žalobkyně vzbuzuje to, že na jednu stranu se žalovaná podepisuje pod čestné prohlášení, že nemá dluhy ať už v podobě vymáhání v nalézacím řízení či řízení exekučním, následně však uvádí výši vymáhaných dluhů 2 000 Kč (a toto mělo být pro osobu jednající za úvěrujícího zarážející). Příjem 12 500 Kč je vysoko podprůměrným příjmem (navíc mzdový výměr uvádí 11 550 Kč), a to v souvislostech zadlužení žalované v dané době, není příjem, ze kterého by byla schopná splácet další závazek. Z tohoto přístupu žalobkyně, resp. jejího právního předchůdce, je vysoce pochybné, jakou snahu vyvinula ke skutečnému splnění povinnosti stanovené v  , a nepochybně se nejednalo o plněné této zákonné povinnosti s odbornou péčí. V této věci se jedná o závazkový vztah, kdy na jedné straně vystupovala právnická osoba, jejímž předmětem podnikání bylo poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, a na straně druhé žalovaná v postavení spotřebitele. Jedná se o spotřebitelský úvěr, o komerčně nazývané„ rychlý“ úvěr poskytovaný nebankovními subjekty osobám, které by obdobný finanční produkt (zápůjčku, úvěr) od banky nedostaly pro jisté riziko spojené s osobou dlužníka. Právnímu předchůdci žalobkyně muselo být zřejmé, jaký typ klientů má zájem o poskytnutí krátkodobých finančních produktů. Nebankovní poskytovatel úvěru musí o to více dbát řádného zjištění tvrzených informací (byť by žalovanou skutečně takto byly tvrzeny bez dalšího) a nespoléhat se pouze na tvrzení klientů, kteří žádají o poskytnutí peněžních prostředků. Soud nemůže v tomto případě poskytnout soudní ochranu žalobkyni, neboť ochrana takto nabytých práv stojí mimo základní hodnotový rámec práva. V souladu s uvedeným soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti předmětné smlouvy o úvěru. S ohledem na uvedené se soud dále nezabýval ostatními ujednáními dle smlouvy. Porušením však není dotčena povinnost žalované vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit z této částky úroky z prodlení, neboť jinak by se jednalo o bezdůvodné obohacení žalované. Platby realizované žalovanou (ať už samostatně, nebo poté v rámci plnění v insolvenčním řízení), které žalobkyně započetla na plnění z neplatně sjednané smlouvy, tedy na neexitující dluh žalované, je nutné započíst na poskytnuté bezdůvodné obohacení žalované. Jiný výklad by naopak na straně žalobkyně zakládal bezdůvodné obohacení, které by vedlo k množení sporů, což je zcela neúčelné a absurdní, lze-li práva a povinnosti stran řešit smysluplně jinak, aniž by soud vyžadoval další aktivitu (úkon započtení) ze strany žalovaného. S ohledem na uvedené je žaloba důvodná pro vydání částky, která představuje bezdůvodné obohacení včetně zákonného úroku z prodlení. Žalované byla poskytnuta částka 10 000 Kč, žalovaná uhradila 5 190,22 Kč. Žalovaná je tak povinna vydat žalobkyni zbývající bezdůvodné obohacení 4 809,78 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 4 809,78 Kč od 11. 5. 2017 do zaplacení (soud žalobkyni přiznal úroky z prodlení ode dne, který následuje po dni, kdy byla ujednána splatnost poslední splátky, tj. jak uvedla žalobkyně 11. 5. 2017, kdy měl být zesplatněn celý závazek). Ve zbytku je žaloba nedůvodná. Soud ji zamítl pro žalovanou částku dle této smlouvy v rozsahu 8 186 Kč a dále pro kapitalizovaný úrok z prodlení vyčíslený žalobkyní ve výši 2 186,34 Kč, kapitalizovaný úrok 3 793,12 Kč, dále 8,05% úrok z prodlení ročně z částky 3 024,31 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, 15% úrok ročně z částky 7 321,32 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení.

19. Dle první věta , o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Výrok o náhradě nákladů řízení je dále odůvodněn , dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud při rozhodování o nákladech řízení zohledňuje i příslušenství (nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. ). Žalobkyně byla úspěšná pouze částečně v rozsahu 29 %, v rozsahu 71 % úspěšná nebyla. Žalované by pak příslušela náhrada nákladů řízení v 42 % (od úspěchu se odečítá neúspěch). Protože žalovaná učinila toliko jeden úkon, spočívající pouze ve vyjádření se k její schopnosti splácet (tedy nikoli věcně k žalované částce, věcné procesní stanovisko nevyjádřila), rozhodl soud s ohledem na povahu tohoto řízení, jak je uvedeno ve výroku III.

20. Žalovaná požádala o splátky 1 500 Kč měsíčně. Protože žalobkyně sdělila, že souhlasí s úhradou žalované částky ve splátkách 1 500 Kč, rozhodl soud, jak je uvedeno ve výroku IV. a umožnil žalované, aby plnila ve splátkách a to ve výši, kterou sama žalovaná uvedla (je tedy v jejích možnostech). Je nejen v zájmu žalované ale i v zájmu žalobkyně dát žalované možnost dluh hradit ve splátkách. Výhoda splátek je však žalované poskytnuta pouze pro případ, že bude celý svůj dluh stanoveným způsobem plnit. Pokud žalovaná nezaplatí některou - byť jen jednu - splátku včas, ztratí výhodu splátek, celý dluh se stane splatným a žalobkyně se bude moci domáhat výkonu tohoto rozsudku pro celou zbylou nezaplacenou částku. Pro úplnost soud dodává, že stanovená výše splátky rovněž nebrání žalované k úhradě splátek v částkách vyšších než je stanovená soudem, příp. ve více měsíčních splátkách.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání, které se podává do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu ve Vyškově.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, může se žalobkyně domáhat výkonu rozhodnutí