Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

46 C 293/2021-32

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní titul Janou Benešovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o 112 041 Kč s příslušenstvím + 37 529,10 Kč

takto:

I. Řízení se částečně zastavuje pro zpětvzetí žaloby dle , a to co do částky 16 365 Kč, dále co do částky smluvní pokuty ve výši 5 645,52 Kč a co do úroku ve výši 77,63 % ročně z částky 87 145,79 Kč od datum do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 69 568 Kč

s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 69 568 Kč od datum do zaplacení,

do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. V části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení částky 57 991,48 Kč, úroku z částky 87 145,79 Kč, úroku z prodlení z částky 26 108 Kč od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Řízení se částečně zastavuje pro zpětvzetí žaloby dle , a to co do částky 16 365 Kč, dále co do částky smluvní pokuty ve výši 5 645,52 Kč a co do úroku ve výši 77,63 % ročně z částky 87 145,79 Kč od [datum] do zaplacení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 69 568 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 69 568 Kč od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. V části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení částky 57 991,48 Kč, úroku z částky 87 145,79 Kč, úroku z prodlení z částky 26 108 Kč od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně doručila okresnímu soudu dne datum návrh na vydání platebního rozkazu, kterým se domáhala zaplacení částky 112 041 Kč s úrokem a úrokem z prodlení a smluvní pokuty 37 529,10 Kč.

2. Žalobkyně uvedla, že jako věřitelka (úvěrující) uzavřela dne datum se žalovanou jako dlužníkem (úvěrovanou) úvěrovou smlouvu číslo (dále jen smlouva), jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru žalobkyní jakožto věřitelem (úvěrujícím) žalované jakožto dlužníkovi (úvěrovanému) ve výši 92 000 Kč. Žalované byla částka úvěru vyplacena dne datum. Úvěr být úročen nominální úrokovou sazbou 102,63 % ročně a měl být splácen 18 měsíčními splátkami po 11 216 Kč podle splátkového kalendáře. Nadto měla žalovaná platit pojistné ve výši 1 020 Kč měsíčně. Žalovaná podle žaloby neplnila podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení. Z předpokládaných 18 splátek bylo žalovanou uhrazeno na splátkách pouze 2 x 11 216 Kč. Žalobkyně pro prodlení žalované se splátkami účtovala náklady 1 x 200 Kč podle bodu 6.2 smluvních ujednání. Podle bodu 6.3 smluvních ujednání došlo v důsledku prodlení ke zesplatnění úvěru ke dni datum. Dlužná pohledávka se skládá z částky jednak z dlužné jistiny ve výši 108 781,80 Kč, nákladů na vymáhání podle bodu 6.2 smlouvy ve výši 200 Kč, smluvní pokuty podle bodu 6.5 smlouvy za dobu do vyhotovení žaloby ve výši 37 529,10 Kč. Žalobkyně dále požaduje smluvní úrok ve výši 102,63 % ročně z jistiny úvěru za období od datum do zaplacení a dlužné pojistné ve výši 3 x 1 020 Kč.

3. Podle žalobkyně byla úvěruschopnost žalované prověřována na základě dokladů předložených žalovanou (doklady o příjmech, prohlášení žalované) a lustrací žalované v dostupných databázích (příjmení, NRKI, insolvenční rejstřík). Dále pak žalobkyně sama provedla tzv. scoring klienta s využitím interního matemeticého modelu založeném na bodovém hodnocení dlužníka).

4. Při jednání soudu žalobkyně žalobu vzala částečně zpět v rozsahu uvedeném ve výroku I. rozsudku a soud proto v uvedeném rozsahu řízení zastavil.

5. Žalovaná se k jednání soudu nedostavila ani se neomluvila a k žalobě se nevyjádřila.

6. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:

7. Z výpisů z účtu žalované vyplývá, že žalované byly připisovány platby od agentury práce v nepravidelné výši (ve výši částka dne datum, ale jen částka dne datum, částka dne datum, částka dne datum, částka dne datum nebo částka dne datum. Uvedené částky odpovídají předloženým výplatním páskám za anonymizováno rok a anonymizováno rok. Zůstatek na účtu byl velmi nízký a chvílemi záporný.

8. Z karty hodnocení klienta vyplývá, že žalobkyně vycházela z příjmů žalované ve výši částka měsíčně a z výdajů na bydlení ve výši částka, z ostatních výdajů částka a z rezervy částka O žalované bylo uvedeno, že žije sama a je anonymizováno a že žije ve státním či obecném bytě.

9. Z pracovní smlouvy ze dne datum vyplývá, že pracovní poměr byl sjednán jen na dobu určitou, a to na dobu dočasného přidělení (do datum).

10. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru ze dne datum číslo z oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru číslo ze splátkového kalendáře soud zjistil, že žalovaná požádala žalobkyni o poskytnutí úvěru ve výši 92 000 Kč s úrokem 102,63 % p.a. Žalovaná se zavázala splácet úvěr v 30 pravidelných splátkách ve výši 11 216 Kč měsíčně. Žalovaná měla podle smlouvy splatit celkem 183 528 Kč.

11. Smlouva obsahuje ujednání o sankcích za prodlení v článku 6 smluvních ujednání tak, jak je uvedeno v žalobě. Tato ujednání jsou však skryta v textu šestistránkové smlouvy psané malým písmem a nejsou ani nijak graficky či jinak zvýrazněna.

12. Z předsmluvního formuláře je zřejmé, že jsou v něm shrnuty základní ustanovení smlouvy o úvěru. Ujednání o smluvních pokutách jsou stejně jako u smlouvy uvedena v rozsáhlém textu bez zvýraznění.

13. Z oznámení o schválení úvěru a z dokladu o vyplacení úvěru vyplývá, že žalované byl poskytnut ke dni datum úvěr ve výši 92 000 Kč.

14. Z přehledu transakční historie soud zjistil, že žalobkyně návrh žalované akceptovala a žalované poskytla úvěr ve výši 92 000 Kč. Žalovaná však splatila pouze 22 432 Kč.

15. Z výzev k zaplacení s možností zesplatnění celého dluhu ze dne datum a datum a z oznámení o zesplatnění ze dne datum, jakož i z předžalobní výzvy ze dne datum vyplývá, že žalovaná se dostala do prodlení se splácením splátek a že žalovaná byla upozorněna na možnost zesplatnění úvěru, přičemž ke zesplatnění došlo dne datum.

16. Z úřední činnosti je soudu známo, že již před uzavřením smlouvy o úvěru čelila žalovaná žalobám (viz řízení u okresního soudu pod sp. zn. spisová značka).

17. Z uvedeného je zřejmé, že žalobkyně řádně neposoudila řádně úvěruschopnost žalované, zejména jeho výdajovou stránku.

18. Podle § 1 z. s. ú., tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí; práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.

19. Podle § 2 odst. 1 z. s. ú. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

20. Podle § 86 odst. 1, 2 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

21. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

22. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

23. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

24. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

25. K výkladu § 86 z. s. ú. se výslovně vyjádřil Soudní dvůr EU rozsudkem ze dne datum ve věci C číslo (OPR- právnická osoba GK), přičemž dovodil, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

26. Ustanovení § 86 z. s. ú. je tak nutné vykládat tak, že v případě porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost poskytovatelem úvěru nastupuje sankce v podobě absolutní neplatnosti.

27. V posuzovaném případě uzavírala žalobkyně s žalovanou úvěrovou smlouvu jakožto poskytovatel úvěru v rámci své podnikatelské činnosti, měla tedy postavení věřitele ve smyslu § 3 písm. d) z. s. ú. Žalovaná ji uzavírala jako fyzická osoba, která při tom nejednala v rámci své podnikatelské činnosti ani samostatného výkonu povolání, a tedy jako spotřebitel. Nejedná se přitom o úvěr, která by naplňoval znaky vymezené v § 4 z. s. ú. a byl tak vyloučen z působnosti zákona o spotřebitelském úvěru. Je proto třeba předmětný úvěr posuzovat jako úvěr spotřebitelský.

28. Okresní soud se proto, jak je již uvedeno výše, zabýval otázkou platnosti této smlouvy ve smyslu výše citovaných § 86, 87 z. s. ú. a § 588 o. z. pod sankcí neplatnosti smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, ukládá věřiteli povinnost s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele a poskytnout mu úvěr jen tehdy, pokud po takovém posouzení bude zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet.

29. Jak konstatoval Nejvyšší soud České republiky ve svém rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek. Předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve.

30. Účelem úpravy neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru v ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú. tudíž není toliko ochrana spotřebitele jakožto jedné ze smluvních stran, nýbrž i ochrana celé společnosti před výše uvedenými negativními důsledky, k nimž předluženost a neschopnost fyzických osob splácet své závazky pravidelně vede, a tedy ochrana veřejného pořádku. Jedná se tudíž ve smyslu výše citovaného § 588 o. z. o tzv. neplatnost absolutní, k níž je soud povinen i bez návrhu přihlédnout (jak ostatně vyložil i Soudní dvůr EU).

31. Pro posouzení platnosti posuzované smlouvy o úvěru ve smyslu § 87 odst. 1 z. s. ú. je přitom rozhodující posouzení, zda žalobkyně dostála své zákonem jí stanovené povinnosti postupovat při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí. Okresní soud dospěl k závěru, že tomu tak nebylo. Konstantní soudní judikatura obecně zastává názor, že zpravidla nepostupuje s odbornou péčí ten, kdo se spokojí s neověřenými ústními informacemi druhé smluvní strany (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. 9. 2007, sp. zn. ). Shodně i v případě posuzování platnosti spotřebitelských úvěrů pak dospívá k závěru, že věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 SpotřÚ 2010 lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit (již citovaný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ; k obdobným závěrům dospěl již dříve, vycházeje z judikatury Soudního dvora Evropské unie ve svém rozhodnutí citované, i Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. , uveřejněném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod číslo). K těmto závěrům judikatury obecných soudů se rovněž s odkazem na konkrétně citovanou judikaturu Soudního dvora Evropské unie přihlásil i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne datum, sp. zn. .

32. Jak vyplývá z provedeného dokazování, žalobkyně úvěruschopnost žalované řádně neprověřila. Zjistila sice, že je žalovaná zaměstnána u pracovní agentury, avšak pouze v pracovním poměru na dobu určitou na krátkou dobu, řádně však neprověřila výdaje a závazky žalované. Výše nákladů žalované, a to zejména nákladů na bydlení žalované, je přitom zjevně podhodnocená a nevěrohodná. Nadto, byť sama žalobkyně stanovila výši volných zdrojů žalované ve výši 14 590 Kč, tato částka nekoresponduje se zůstatky na účtu, jež byly velmi nízké či dokonce záporné. Žalovaná nebyla schopna hradit své závazky a byla proti ní zahajována nalézací řízení.

33. Smlouva o úvěru je tak neplatná dle § 86 z. s. ú.

34. V projednávané věci žalobkyně poskytla žalované částku 92 000 Kč, z níž žalovaná splatila pouze 22 432 Kč. Žalovaná se tak bezdůvodně obohatila o 69 568 Kč. Uvedenou částku okresní soud žalobkyni přiznal, včetně úroku z prodlení a ve zbytku žalobu zamítl.

35. O lhůtě k plnění okresní soud rozhodnul podle a stanovil splnění povinnosti ve lhůtě zákonné, neboť žalovaná se k možnosti splácení dlužné částky nijak nevyjádřila.

36. O nákladech řízení rozhodl soud podle , kdy žalobkyně měla v řízení převážně neúspěch a žalované současně náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat návrhem na nucený výkon rozhodnutí dle příslušných ustanovení a řádu exekučního,