Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 C 39/2021-61

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Tichým ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částky 30 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky za dobu od 16. 9. 2020 do zaplacení.

II. Co do částky 14 320 Kč se řízení zastavuje.

III. Co do úroku z prodlení z částky 20 000 Kč za dobu od 29. 8. 2020 do 15. 9. 2020 a úroku z prodlení převyšujícího úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 000 Kč za dobu od 16. 9. 2020 do zaplacení se žaloba zamítá.

IV. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni, k rukám jejího zástupce, náhradu nákladů řízení ve výši 230 Kč.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky za dobu od 16. 9. 2020 do zaplacení. II. Co do částky 14 320 Kč se řízení zastavuje. III. Co do úroku z prodlení z částky 20 000 Kč za dobu od 29. 8. 2020 do 15. 9. 2020 a úroku z prodlení převyšujícího úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 000 Kč za dobu od 16. 9. 2020 do zaplacení se žaloba zamítá. IV. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni, k rukám jejího zástupce, náhradu nákladů řízení ve výši 230 Kč.

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu 26. 3. 2021, doplněnou podáním ze dne 23. 8. 2021, se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky 30 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně, společnost právnická osoba, IČO (dále jen„ právnická osoba“), s žalovaným dne 16. 12. 2018 uzavřela smlouvu o úvěru číslo ve znění smlouvy o úvěru (téhož čísla) uzavřené dne 15. 1. 2019, jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky smlouvy o úvěru. Na základě této smlouvy poskytla právnická osoba žalovanému bezhotovostní formou, tj. převodem na jím označený bankovní účet č. bankovní účet, ve třech platbách peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, a to dne 17. 12. 2018 částku 5 000 Kč, dne 19. 12. 2018 částku 10 000 Kč a dne 27. 12. 2018 částku 5 000 Kč. Poskytnuté peněžní prostředky se žalovaný zavázal právnická osoba vrátit spolu s úrokem ve výši 4 320 Kč nejpozději do 15. 2. 2019 Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (žalovaný o půjčku požádal on-line na internetových stránkách webová adresa, kde vyplnil registrační údaje ve formuláři). Sjednanou částku však žalovaný právnická osoba neuhradil řádně a včas, čímž mu vznikla povinnost zaplatit jí též smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení. Pohledávku z předmětné smlouvy nabyla žalobkyně od právnická osoba na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 8. 2020, s účinností ke dni 28. 8. 2020, což bylo žalovanému písemně oznámeno; ke dni postoupení činila pohledávka za žalovaným celkem 34 320 Kč a tvořila ji dlužná jistina ve výši 20 000 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4 320 Kč a smluvní pokuta ve výši 10 000 Kč (vyčíslená z dlužné jistiny za dobu od 16. 2. 2019 do 30. 6. 2020). Vedle uvedených dlužných částek uplatila žalobkyně vůči žalovanému také zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny (20 000 Kč), a to za dobu od 16. 2. 2019 (tj. od dne následujícího po dni splatnosti úvěru) do 10. 8. 2020 kapitalizovaný v částce 2 890,27 Kč a dále ve výši 9,75 % ročně za dobu od 29. 8. 2020 do zaplacení.

2. Podáním došlým soudu dne 28. 5. 2021 vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky 14 320 Kč představující kapitalizovaný úrok ve výši 4 320 Kč a smluvní pokutu ve výši 10 000 Kč, s tím, že nedisponuje důkazy o posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet ze strany právnická osoba. Nadále žalobkyně požadovala dlužnou jistinu ve výši 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv jej k tomu soud vyzval.

4. Soud ve věci jednal dne 12. 10. 2021. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, ačkoliv k němu byl předvolán na adresu pro doručování podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “), tj. na adresu místa trvalého pobytu vedenou dle zvláštního právního předpisu. Žalobkyně se k jednání též nedostavila, svou neúčast však omluvila a požádala, aby soud jednal v její nepřítomnosti. Dle tedy soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků; vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

5. Při jednání soud provedl listinné důkazy označené a předložené žalobkyní, z nichž zjistil následující skutečnosti:

6. Z obchodních podmínek právnická osoba pro poskytování úvěrů splatných jednorázově (SPL 2016 číslo) soud zjistil, že první smlouva – v případě on-line registrace a poskytnutí úvěru převodem peněžních prostředků na bankovní účet – je uzavřena ve chvíli, kdy se naplní poslední z těchto podmínek: a) generování návrhu smlouvy ze strany věřitele, b) přijetí návrhu smlouvy klientem, c) provedení verifikační platby, tj. převodu částky 0,01 Kč (identifikované příslušným variabilním symbolem) z bankovního účtu klienta na bankovní účet věřitele. Vě označené jako Smlouva o úvěru číslo je v části identifikující věřitele označena právnická osoba, v části identifikující klienta je označen žalovaný (jménem, rodným číslem, číslem občanského průkazu, bydlištěm) a dále je zde uvedeno, že úvěr ve výši 5 000 Kč má být poskytnut na bankovní účet č. bankovní účet a může být splácen na účet věřitele číslo; je datována dnem 16. 12. 2018 a odkazuje na obchodní podmínky právnická osoba pro poskytování úvěrů splatných jednorázově (SPL 2016 číslo). Z výpisu z bankovního účtu číslo (výpis číslo) vyplývá, že z tohoto účtu byla dne 17. 12. 2018 převedena částka 5 000 Kč ve prospěch účtu č. bankovní účet; platba byla identifikována variabilním symbolem číslo a označena jako půjčka od webová adresa číslo. Z výpisu z bankovního účtu číslo (výpis číslo) je zřejmé, že z tohoto účtu byla dne 19. 12. 2018 převedena částka 10 000 Kč ve prospěch účtu č. bankovní účet; platba byla identifikována variabilním symbolem číslo a označena jako dodatečná půjčka od webová adresa číslo N.2. Z výpisu z bankovního účtu číslo (výpis číslo) vyplývá, že z tohoto účtu byla dne 27. 12. 2018 převedena částka 5 000 Kč ve prospěch účtu č. bankovní účet; platba byla identifikována variabilním symbolem číslo a označena jako dodatečná půjčka od webová adresa číslo N.3. Vě označené jako Smlouva o úvěru číslo datované dnem 15. 1. 2019, je v části identifikující věřitele označena právnická osoba a v části identifikující klienta žalovaný, dále je v ní uvedeno, že celková částka jistiny úvěru činí 20 000 Kč, částka ke splacení 24 320 Kč a datum splatnosti je určen na 15. 2. 2019; vě je dále zakotveno, že mění a doplňuje podmínky (již uzavřené) Smlouvy o úvěru číslo. Zy označené jako„ anonymizováno číslo“ je patrné, že právnická osoba neevidovala žádnou platbu žalovaného na úhradu (vrácení) částky 20 000 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek datované dnem 17. 8. 2020 a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 8. 9. 2020, které právnická osoba adresovala žalovanému, soud zjistil, že právnická osoba postoupila žalobkyni pohledávku za žalovaným vyplývající ze smlouvy číslo to v celkové výši 34 320 Kč. Z oznámení o postoupení pohledávky rovněž vyplývá, že právnická osoba žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky ve lhůtě 10 dnů od jeho doručení; dopis (oznámení) odeslala žalovanému žalobkyně doporučenou poštovní zásilkou na adresu uvedenou ve smlouvě číslo (v obou verzích) dne 9. 9. 2020 (jak vyplývá z podacího archu z téhož dne). Dopisem ze dne 9. 3. 2021 žalobkyně, prostřednictvím svého zástupce, žalovaného vyzvala k zaplacení dluhu ze smlouvy číslo (vyčísleného ve výši 34 320 Kč), a to ve lhůtě do 19. 3. 2021, přičemž jej současně upozornila, že jinak přistoupí k zahájení soudního řízení; dopis odeslal žalovanému zástupce žalobkyně, a to doporučenou poštovní zásilkou dne 11. 3. 2021 (což je zřejmé z poštovního podacího archu z téhož dne). Ze sdělení peněžníhou právnická osoba, IČO, ze dne 10. 8. 2021 soud zjistil, že bankovní účet vedený u tohoto peněžníhou pod č. bankovní účet byl otevřen k 27. 2. 2018, přičemž jeho majitelem v prosinci 2018 byl žalovaný.

7. Při právním posouzení věci soud vycházel z následujících ustanovení právních předpisů:

8. Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož zákonného ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. Podle věty první plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

10. Podle neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

11. Podle věty první je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení.

12. Podle po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Podle výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

14. Po skutkové stránce – na základě shora popsaných dílčích skutkových zjištění – dospěl soud k závěru, že poté, co byl vyplněn registrační formulář žádosti o úvěr osobními údaji žalovaného (úvěrová smlouva číslo), právnická osoba na bankovní účet žalovaného postupně poukázala (zaplatila) částky ve výši 5 000 Kč (17. 12. 2018), ve výši 10 000 Kč (19. 12. 2018) a ve výši 5 000 Kč (27. 12. 2018), tj. celkem 20 000 Kč, přičemž tuto částku právnická osoba, resp. žalobkyni, která pohledávku nabyla postoupením, žalovaný dosud ani zčásti nevrátil, ačkoliv k tomu byl (opakovaně) písemně vyzván. Žalobkyně však v řízení neprokázala, že by její právní předchůdkyně, právnická osoba, s žalovaným platně uzavřena úvěrovou smlouvu číslo resp. její následná doplnění. Na základě všeobecných podmínek právnická osoba pro poskytování úvěrů je totiž smlouva uzavřena až okamžikem (kumulativního) naplnění stanovených podmínek, z nichž jednou je provedení verifikační platby v podobě převodu částky 0,01 Kč (identifikované příslušným variabilním symbolem) z bankovního účtu klienta na bankovní účet věřitele. Splnění této podmínky, jakožto jednoho z předpokladů k uzavření předmětné (žalobkyní tvrzené) smlouvy, žalobkyně v řízení nijak prokázala, neboť neoznačila ani nepředložila žádný důkaz týkající se verifikační platby (viz výše). Jelikož se žalobkyně, resp. její zástupce nedostavili k jednání před soudem, nemohl je soud při jednání vyzvat k označení případných dalších důkazů k prokázání tvrzení stran uzavření předmětné smlouvy mezi právnická osoba a žalovaným a poučit je o následcích nesplnění této výzvy postupem dle , neboť tuto výzvu, včetně poučení, soud realizuje vůči přítomnému účastníku (jeho zástupci) při jednání. Nedostaví-li se řádně předvolaný účastník či jeho zástupce k jednání, tohoto dobrodiní se vzdá, bez ohledu na to, zda svou neúčast omluvil.

15. Po právní stránce soud právní vztah vzniklý mezi právnická osoba a žalovaným posoudil dle shora citovaných zákonných ustanovení o bezdůvodném obohacení; jelikož právnická osoba - v prosinci roku 2018 - poukázala na bankovní účet žalovaného (v součtu) částku 20 000 Kč, byť žalobkyně neprokázala, že se tak stalo na základě platného právního titulu, obohatil se žalovaný na úkor této (ochuzené) společnosti bez spravedlivého důvodu a musí jí vydat, oč se obohatil, resp. to, co mu (ochuzená) společnost plnila, aniž by tu byl platný závazek (srov. a ). Předmětnou pohledávku (s příslušenstvím) od právnická osoba nabyla žalobkyně postoupením podle ustanovení a násl. . První výzva k vrácení dlužné částky (vydání bezdůvodného obohacení), která byla žalovanému prokazatelně odeslána, byla součástí oznámení o postoupení pohledávky ze dne 8. 9. 2020, jež mu odeslala žalobkyně dne 9. 9. 2020. Lze tudíž vycházet z toho, že výzva (oznámení) byla žalovanému doručena dne 14. 9. 2020 (třetí pracovní den po jejím odeslání dle ). Žalovaný byl povinen vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 20 000 Kč bez zbytečného odkladu poté, tzn. dne 15. 9. 2020, což se však dosud nestalo. Dnem následujícím (16. 9. 2020) se žalovaný ocitl v prodlení s plněním tohoto peněžitého závazku; sazba zákonného úroku z prodlení dle k tomuto dni činila 8,25 % ročně (byť žalobkyně v žalobě uplatnila úrok z prodlení v sazbě 9,75 % ročně).

16. Z výše vyložených důvodů soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky za dobu od 16. 9. 2020 do zaplacení (výrok I.), co do částky 14 320 Kč řízení zastavil podle , 3 a 4 , aniž by zjišťoval stanovisko žalovaného k omezení žaloby, k němuž žalobkyně přistoupila před zahájením jednání (výrok II.), a ve zbylé části - jež se týkala nepřiznaného příslušenství (úroku z prodlení) - žalobu zamítl (výrok III.).

17. S ohledem na důvody vydaného rozhodnutí se soud blíže nezabýval tím, zda právnická osoba splnila zákonné povinnosti stran posouzení schopnosti žalovaného splácet (tvrzený) úvěr.

18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle věty první ve vztahu k  Žalobkyně vzala žalobu co do částky 14 320 Kč (představující kapitalizovaný úrok a smluvní pokutu) zpět nikoli pro chování žalovaného, čímž v tomto rozsahu (tj. 36,3 % předmětu řízení) zavinila zastavení řízení a měla by hradit náklady řízení žalovanému. Ve zbytku byla žalobkyně ve věci úspěšná v rozsahu 55,3 % předmětu řízení a žalovaný měl úspěch v rozsahu 8,4 % předmětu řízení, přičemž v rámci předmětu řízení soud zohlednil i úrok z prodlení ve výši vyčíslené ke dni rozhodnutí soudu. Žalobkyně tudíž má vůči žalovanému právo na náhradu poměrné části nákladů řízení, a to konkrétně 10,6 %. Pokud by měla žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení, přiznal by jí soud tuto náhradu v částce 2 168 Kč, jež sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 200 Kč, odměny advokáta ve výši 600 Kč, a to celkem za dva úkony právní služby (tj. 1. převzetí a příprava zastoupení a 2. sepis žaloby), při sazbě odměny 300 Kč za jeden úkon právní služby podle bodu 2 advokátního tarifu, paušální náhrady hotových výdajů podle advokátního tarifu celkem ve výši 200 Kč za uvedené dva (účelně provedené) úkony právní služby a dále – jelikož je zástupce žalobkyně plátcem daně z přidané hodnoty – z náhrady za tuto daň v základní sazbě 21 %, tj. částky 168 Kč /dle , počítáno ze základu 800 Kč Soud tedy žalobkyni přiznal (poměrnou) náhradu nákladů řízení ve výši 230 Kč (tj. 10,6 % z částky 2 168 Kč, po zaokrouhlení).

19. Odměnu a náhrady advokáta soud určil podle § 14b odst. 1 advokátního tarifu, neboť – jak je mu známo z úřední činnosti – se jedná o návrh na zahájení řízení podaný na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově a právně obdobných věcech (tzv. formulářová žaloba) a peněžité plnění (tarifní hodnota) nepřevyšuje 50 000 Kč. Ostatně žalobkyně – což je patrné z předložených listinných důkazů (smlouvy o postoupení pohledávek) – nabyla větší množství pohledávek stejného typového základu a je zřejmé, že je (z valné části) uplatnila u soudů. Namístě je též poznamenat, že nárok na zaplacení dlužného plnění ze spotřebitelského úvěru je – např. vedle nároku na dlužné pojistné anebo jízdné s přirážkou – typickým nárokem, jenž je namístě uplatnit formulářovou žalobou, tj. návrhem na zahájení řízení, jenž lze podřadit pod § 14b advokátního tarifu. Pokud by žalobkyně zvolila jiný způsob soudního uplatňování takových nároků, zjevně by postupovala nehospodárně a bylo by jí možné přiznat náhradu nákladů jen v takové výši, v jaké by jí byla přiznána v případě, kdyby při soudním uplatnění těchto druhově shodných nároků používala„ formulářovou“ žalobu.

20. Soud žalobkyni nepřiznal náhradu odměny a výdajů advokáta spojených se sepisem tzv. předžalobní výzvy (tj. výzvy k plnění podle ), neboť tento její náklad nelze považovat za potřebný k účelnému uplatňování práva ve smyslu Žalobkyně je podnikatelkou a do jejího předmětu podnikání (činnosti) patří hromadné nabývání a vymáhání pohledávek vzniklých jiným osobám (včetně vymáhání soudního). Nepochybně proto je (anebo alespoň má být) vybavena (personálně i technicky) k tomu, aby sama, bez pomoci advokáta, učinila zadost požadavku , tj. aby dlužníka – předtím, než věc předá advokátovi k zahájení soudního řízení – sama vyzvala k plnění a upozornila jej, že v opačném případě dluh uplatní soudně (a bude zastoupena advokátem, což zvýší náklady spojené s vymáháním práva).

21. Předžalobní výzva je zákonné dobrodiní, jež poskytuje žalovanému, resp. všem dlužníkům obecně, poslední možnost ke splnění právní povinnosti bez nutnosti hrazení nákladů spojených se soudním řízením. Předžalobní výzvu by proto měl zásadně sepsat (a dlužníku odeslat) sám věřitel, a to předtím, než věc předá advokátu k dalšímu postupu. Pokud by soud přiznal žalobkyni náhradu odměny advokáta za sepis předžalobní výzvy, popřel by smysl a účel , neboť kvůli tomuto ustanovení, které má vůči žalovanému působit velkoryse, by se jeho postavení zhoršilo, a to tím, že by se zvýšila jeho celková platební povinnost. Žalovaný by tak ve své podstatě byl sankcionován za to, že nabídnutého dobrodiní nevyužil. Přitom v době před účinností , který se stal součástí právního řádu„ v zájmu dlužníků“, mu taková sankce nehrozila, ačkoliv slušně postupující věřitelé (a jejich zástupci – advokáti) i tehdy dlužníkům pravidelně zasílali výzvy k plnění v dostatečném předstihu před podáním žaloby. Povaha (smysl, účel a funkce) institutu předžalobní výzvy tudíž obecně vylučuje, aby se jeho užití v konkrétním případě negativně odrazilo v povinnosti dlužníka hradit věřiteli zvýšené náklady řízení.

22. Soud žalobkyni nepřiznal ani náhradu odměny a výdajů advokáta ve vztahu k dalším dvěma úkonům právní služby, a to písemnému podání ze dne 23. 8. 2021, jímž doplnila a upřesnila svá žalobní tvrzení, neboť tato měla být již součástí samotné žaloby (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu), a částečnému zpětvzetí žaloby ze dne 28. 5. 2021, jímž reagovala na výzvu soudu k doplnění tvrzení stran posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet. Těchto podání si nevyžádal postup žalovaného ani neočekávaný vývoj procesní situace, a proto náklady s nimi spojené nelze považovat za vynaložené důvodně (účelně) ve smyslu , a žalobkyni tudíž nenáleží jejich náhrada, resp. žalovanému nelze (byť poměrně) povinnost k jejich náhradě spravedlivě uložit.

23. Podle soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.

24. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovanému třídenní dle , neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím soudu podepsaného.

Nesplní-li povinný dobrovolně tímto rozsudkem uložené povinnosti, může se oprávněná jejich nuceného vymožení domáhat v rámci výkonu rozhodnutí (exekuce).