Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

53 C 25/2020-101

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Magdalénou Renfus, LL. M. ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

zastoupená opatrovníkem příjmení jméno příjmení

advokátem se sídlem adresa

o zaplacení 36 317,78 Kč s příslušenstvím (bezdůvodné obohacení)

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 36 317,78 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 36 317,78 Kč od 30. 9. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku ve výši 16 851,65 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 36 317,78 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 36 317,78 Kč od 30. 9. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku ve výši 16 851,65 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.</b>

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě domáhal po žalované zaplacení částky 36 317,78 Kč s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobce svůj žalobní nárok odůvodnil tím, že žádá vydání bezdůvodného obohacení, když mezi žalovanou a společností právnická osoba byla dne 3. 10. 2017 uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byl žalované poskytnut spotřebitelský úvěr v celkové výši 57 491 Kč. Žalobce v žalobě uznal, že lze mít pochybnosti o tom, jakým způsobem byla prozkoumávána úvěruschopnost žalované, a dospěl k závěru, že smlouvu mezi žalovanou a společností právnická osoba lze považovat za neplatnou. Žalobce proto požadoval pouze finanční prostředky, které byly žalované vyplaceny (tj. 57 491 Kč) v 17-ti platbách. Žalobce z této částky odečetl 21 173,22 Kč, které v průběhu doby na úvěr žalovaná uhradila. Požaduje tak doplatit 36 317,78 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobce, o čemž byla žalovaná informována. Žalobce pak vyzval žalovanou k uhrazení bezdůvodného obohacení nejpozději do 6. 8. 2020. Žalovaná na tuto výzvu nereagovala, proto žalobci nezbylo než se obrátit se svým nárokem na soud.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporovala.

3. Usnesením Okresního soudu v Náchodě ze dne 9. 10. 2020 pod č. j. číslo jednací byl vydán platební rozkaz. Uvedený platební rozkaz se soud neúspěšně pokoušel doručovat na poslední známou žalované adresu v ČR. Platební rozkaz byl poté zrušen usnesením ze dne 27. 10. 2020. Soud se pokoušel zjišťovat a doručovat žalované i do Polské republiky, ale neúspěšně.

4. Usnesením Okresního soudu ze dne 24. 8. 2021, sp zn. číslo jednací, byl žalované jmenován opatrovník z důvodu neznámého pobytu žalované, a to advokát Mgr. příjmení. Opatrovník žalované v rámci řízení namítal, že žalovaná je cizí státní příslušnice a není zřejmé, zda úplně rozuměla tomu, co podepisovala a zda řádně rozuměla textu smlouvy.

5. Vzhledem k tomu, že žalovaná je občanem Polska, zkoumal soud nejprve, zda je rozhodování v této věci v jeho pravomoci. Závěr soudu o tom, že rozhodování sporu je v jeho pravomoci, resp. že je k rozhodování sporu mezinárodně příslušný má oporu v ustanovení čl. 7 a), b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť podepsaný soud je soudem místa plnění. Věcná příslušnost Okresního soudu v Náchodě je dána ustanovením /1 , jeho místní příslušnost se podává z citovaného Nařízení. Právní vztah se pak řídí právním řádem České republiky dle ustanovení /2 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU příjmení jméno (příjmení) číslo ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), neboť nárok má oporu v právním řádu České republiky, pohledávka vznikla v České republice, žalovaná měla v době uzavření smlouvy bydliště v České republice (následně byl trvalý pobyt ukončen), kde se nachází i místo plnění, takže cizí prvek vnesený do vztahu občanstvím žalované nemůže svou intenzitou toto převážit.

6. Soud v projednávané věci učinil dokazování, a to následujícími listinami:

7. Smlouvou o úvěru ze dne 3. 10. 2017, má soud za prokázané, že žalovaná uzavřela dne 3. 10. 2017 smlouvu o úvěru, a to do celkové výše 57 491 Kč, kdy část byla použita na konsolidaci úvěrů.

8. Výzvou k poslední úhradě ze dne 1. 9. 2018 byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 9 656 Kč.

9. Rozhodnutím o okamžité splatnosti ze dne 3. 10. 2018 má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce společnost právnická osoba zesplatnila dluh žalované k 3. 10. 2018. Dlužná částka činila 52 215 Kč.

10. Smlouvou o postoupení pohledávek mezi právnická osoba a žalobcem ze dne 1. 9. 2019 má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovanou na žalobce. Seznamem postoupených pohledávek má soud za prokázané, že mezi postoupenými pohledávkami byla i pohledávka za žalovanou.

11. Oznámením o postoupení pohledávky a předžalobní výzvou a poštovním archem ze dne 24. 9. 2019 má soud za prokázané, že žalované bylo sděleno, že došlo k postoupení pohledávky a byla vyzvána k úhradě dluhu ve výši 62 057,15 Kč.

12. Postoupením pohledávky ze dne 24. 9. 2019 má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce sdělil žalované, že pohledávka byla postoupena na žalobce.

13. Předžalobní upomínkou ze dne 6. 8. 2020 a poštovní obálkou, má soud za prokázané, že žalovaná byla před podáním žaloby řádně vyzvána k úhradě dluhu.

14. Přehledem plateb má soud za prokázané, že žalovaná na úvěr uhradila průběžně platby od 3. 10. 2017 do 22. 6. 2018. Žalované byla vyplacena finanční částka v den uzavření smlouvy o úvěru.

15. Soud má za prokázaný následný skutkový stav: smlouvou ze dne 3. 10. 2017 byla uzavřena smlouva číslo to mezi žalovanou a společností právnická osoba právnická osoba při poskytnutí úvěru nezkoumala řádně úvěruschopnost žalované. Žalovaná od října 2017 do června 2018 úvěr průběžně a nepravidelně splácela. Celkem uhradila 21 173,22 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávky byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobce. Žalovaná byla upomínána k úhradě dluhu a žalobcem byla vyzvána k jeho úhradě před podáním žaloby.

16. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Podle nař. vlády č. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

19. Podle ustanovení , o spotřebitelském úvěru (dále též„ ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

20. Pokud se týče aktivní věcné legitimace žalobce, pak tuto má soud ve vztahu k žalované za osvědčenou, a to vzhledem ke skutečnosti, že žalované bylo postoupení pohledávek postupiteli oznámeno, a to dopisem ze dne 24. 9. 2019 (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. spisová značka).

21. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, když dospěl k závěru, že na straně žalované došlo ke vzniku bezdůvodného obohacení ve smyslu

§ 2991 o. z. a násl. Právní předchůdce žalobce zaslal na běžný bankovní účet užívaný žalovanou dne 3. 10. 2017 finanční prostředky ve výši 57 491 Kč, následně byly tyto finanční prostředky průběžně spotřebovány a žalovaná na uvedený úvěr průběžně hradila nepravidelné platby. Celkem uhradila 21 173,22 Kč. S ohledem na to, že i přes zákonnou povinnost předchůdce žalobce, nebyla řádně zkoumána úvěruschopnost žalované, tak žalobce v projednávané věci požadoval pouze úhradu bezdůvodného obohacení (zbývající, neuhrazenou část jistiny) ve výši 36 317,78 Kč, když žalobci vznikl pouze nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 a násl. o. z. S ohledem na tyto závěry tak žalobce nemá nárok na úhradu jiných plateb než na zapůjčenou (úvěrovanou) jistinu a zákonné úroky z prodlení. Žalovaná od právního předchůdce žalobce po uzavření úvěrové smlouvy obdržela prokazatelně částku 57 491 Kč a uhradila 21 173, 22 Kč, bylo na žalované, aby prokázala, že uhradila i zbývající část úvěru nebo že nárok z toho úvěru zanikl jinak. Ve zbývající částce žalovaná, resp. její opatrovník nebyli schopni doložit, že žalovaná nad rámec 21 173,22 Kč něčeho uhradila. Protože uvedené nebylo tvrzeno ani ničím prokázáno, soud uzavřel, že v této části má žalobce nárok na úhradu bezdůvodného obohacení, když úvěrová smlouva je neplatná a žalobci náleží vše, co žalované právní předchůdce žalobce poskytnul. Jelikož žádná dodatečná úhradě ze strany žalované nebyla doložena, má soud za to, že její povinnost uhradit zbývající část bezdůvodného obohacení, stále trvá. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

22. Současně soud uvádí, že se neztotožnil s námitkou opatrovníka žalované, že by snad neměla rozumět textu smlouvy, když je cizinkou. Soud nemá za prokázané, že by byla cizinkou, která neovládá češtinu, a naopak s ohledem na projev žalované, která na úvěr po dobu 8 měsíců hradila a dluh splácela, lze uzavřít, že žalované byl obsah a smysl smlouvy zcela nepochybně znám. Chápala princip uzavřené smlouvy, což demonstrovala právě svým chováním. Soud neshledal, že by přiznání dlužné části úvěru tak mělo být v rozporu s dobrými mravy ani jiným zákonným ustanovením.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalované právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 16 851,65 Kč. Náklady řízení tvoří odměna advokáta dle (tj. 2 580 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 10 320 Kč (tj. za 4 úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby a účast u soudního jednání dne 20. 10. 2021) dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 4 x 300 Kč dle ustanovení za celkem 4 účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalované, tj. 1 200 Kč. Žalobce má dále nárok na úhradu soudního poplatku ve výši 1 816 Kč, který byl soudu uhrazen. Za ztrátu času advokáta cestou k jednáním soudu přísluší náhrada v rozsahu 4 započatých půlhodin po 100 Kč, tj. 400 Kč. Dále hradil žalobce jízdné právního zástupce k soudu. V roce 2021 bylo celkem ujeto 90 km vozidlem o průměrné spotřebě dle technického průkazu 4,5 litru motorové nafty na 100 km, o ceně dle 27,80 Kč za litr. Zástupci žalobce na jízdném náleží celkově za palivo a opotřebení 506,16 Kč. Zástupce žalobce doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Dle proto patří k nákladům řízení rovněž částka odpovídající DPH ve výši 21 % ve výši 2 609,49 Kč. S ohledem na výsledek řízení je žalovaná povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 16 851,65 Kč. Tuto částku je žalovaná povinna zaplatit k rukám žalobce v souladu s ustanovením k rukám právního zástupce žalobce. Lhůtu k plnění soud určil podle věta před středníkem jako třídenní.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení a to ke Krajskému soudu v Hradci Králové, prostřednictvím soudu podepsaného.

Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.