Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 C 276/2021-42

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Břízovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 24 973,47 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 11 199,99 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 11 199,99 Kč od 2. 2. 2021 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 4 273,48 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 15 473,47 Kč od 22. 12. 2020 do 1. 2. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 4 273,48 Kč od datum do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 798,26 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 16 403,56 Kč a částky ve výši 9 500 Kč, zamítá.

III. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 11 199,99 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 11 199,99 Kč od 2. 2. 2021 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 4 273,48 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 15 473,47 Kč od 22. 12. 2020 do 1. 2. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 4 273,48 Kč od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 798,26 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 16 403,56 Kč a částky ve výši 9 500 Kč, zamítá. III. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 24 973,47 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně společnost právnická osoba (dále též jen„ původní věřitel“), uzavřela se žalovaným dne datum smlouvu o úvěru číslo na částku 20 000 Kč, když finance žalovanému vyplatila v hotovosti při podpisu smlouvy. Částku, která mu byla poskytnuta, se žalovaný zavázal spolu s částkou ve výši 16 372 Kč splatit ve 14 měsíčních splátkách po 2 598 Kč. Tato částka je tvořena součtem úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasního poplatku. Žalovaný svou povinnost splnil pouze zčásti, když uhradil částku 8 800,01 Kč, která byla alokována částkou ve výši 4 526,53 Kč na jistinu a 4 273,48 Kč na sjednané příslušenství pohledávky. V důsledku prodlení žalovaného byl závazek zesplatněn ke dni 22. 1. 2019 a žalobkyni vzniklo právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení, kterou požaduje ve výši 9 500 Kč za období od datum do datum. Dne datum postoupil původní věřitel pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena. Za období od postoupení pohledávky žalovaný na pohledávku neuhradil ničeho. Žalovaný byl na možnost podání žaloby upozorněn ve výzvě k zaplacení učiněné zástupcem žalobkyně. Ve vyjádření ze dne 30. 9. 2021 pak žalobkyně doplnila svá tvrzení s tím, že původní věřitel posoudil schopnost žalované splácet vyhodnocením údajů sdělených žalovaným a jejich ověřením předloženými doklady.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle , , v účinném znění (dále též jen„ “) na adresu trvalého pobytu. K nařízenému jednání se žalovaný nedostavil, aniž by se omluvil. Nedostavila se ani žalobkyně, která se omluvila. Soud při splnění zákonných podmínek jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.

3. Z provedeného dokazování soud zjistil, že dne datum uzavřel původní věřitel s žalovaným smlouvu o úvěru číslo v níž se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému částku 20 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit úrok ve výši 1 925 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 9 000 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 1 847 Kč a inkasní poplatek ve výši 3 600 Kč; celkem tak byl žalovaný povinen uhradit částku 36 372 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 2 598 Kč. První splátka byla splatná do měsíce od data podpisu smlouvy a každá následující splátka do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že předmět zápůjčky mu byl vyplacen v hotovosti při podpisu smlouvy. Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru obsahuje informace o smlouvě s tím, že úvěr měl být úročen úrokem ve výši 15 % ročně a při prodlení s úhradou plateb byl žalovaný povinen hradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % ročně ze splatné neuhrazené částky za každý den prodlení, smluvní pokutu 500 Kč za každou upomínku a oznámení a účelně vynaložené náklady ve výši 250 Kč za upomínku.

4. Dle žádosti o úvěr ze dne datum byl žalovaný zaměstnán na dobu určitou do datum u právnická osoba, s. r. o., s příjmem 16 853 Kč měsíčně, příjem byl dle žádosti doložen výplatními páskami a pracovní smlouvou. Jeho měsíční výdaje činily celkem 7 590 Kč, z čehož 5 590 Kč bylo v žádosti o úvěr přiřazeno na bydlení a 2 000 Kč na dopravu, jídlo a osobní náklady. Žalovaný dále uvedl, že bydlí u rodičů, je svobodný a má jedno vyživované dítě do 26 let. V seznamu dluhů není uveden žádný dluh. Údaje poskytnuté žalovaným byly ověřeny dohodou o změně pracovní smlouvy ze dne datum, v níž bylo sjednáno prodloužení pracovního poměru na dobu určitou do datum namísto původního data datum. Dle potvrzení o příjmu ze dne datum činil průměrný měsíční příjem žalovaného 18 362 Kč. Z výplatních lístků žalovaného za období srpna až října 2017 se podává průměrný měsíční příjem ve výši 16 853 Kč.

5. Dle výpisu anonymizováno C/2 číslo byl žalovanému dne datum poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč s datem poslední předepsané splátky dne datum. Žalovaný měl celkem uhradit 36 372 Kč. Po uplynutí splatnosti úvěru pak měl žalovaný nadále dlužit částku 27 571,99 Kč, resp. 48 051,84 Kč při zohlednění zákonného úroku z prodlení a smluvní pokuty.

6. Smlouvou uzavřenou mezi původním věřitelem a žalobkyní dne datum došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Toto postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum, který byl podán k poštovní přepravě dne 19. 1. 2021. Dne 8. 2. 2021 byl žalovaný vyrozuměn o předání věci do advokátní kanceláře a vyzván k úhradě závazku ve výši 48 250,13 Kč do 1. 3. 2021. Předžalobní výzvou ze dne 15. 3. 2021 odeslanou dne 17. 3. 2021 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 14. 4. 2021.

7. Po zhodnocení důkazů učinil soud závěr, že původní věřitel poskytl žalovanému v hotovosti 20 000 Kč, což žalovaný stvrdil svým podpisem. Dle nesporovaného tvrzení žalobkyně pak žalovaný uhradil 8 800,01 Kč. Další částky však neuhradil, proto byl následně vyzván k úhradě dlužné částky.

8. Dle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2017 (dále též jen„ ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Podle ustanovení , (dále též jen „o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

10. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

11. Dle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu jiného státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

12. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na závazkový vztah mezi původním věřitelem a žalovaným je plně aplikovatelný ZoSÚ, neboť původní věřitel žalovanému poskytl úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný při tomto právním jednání nevystupoval jako podnikatel (alespoň to nevyplývá z jeho označení v hlavičkách smluv), přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by úvěr měl souviset s podnikatelskou činností žalovaného. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet úvěr je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. -39, dostupný na www.nssoud.cz či rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , dostupný na www.nsoud.cz, přičemž tam uvedené závěry jsou aplikovatelné i na současnou úpravu). Pokud žalobkyně doložila dohodu o změně pracovní smlouvy, prohlášení o výši příjmů žalovaného a výplatní lístky, z nichž měla být ověřena jeho schopnost splácet půjčku, soud tyto považuje za nedostatečné. Z předložené dohody o změně pracovní smlouvy je zřejmé, že pracovní poměr měl původně trvat do datum, následně byl sice prodloužen, avšak pouze do datum, což při splátkovém kalendáři na 14 měsíců zcela zjevně muselo ovlivnit budoucí platební schopnost žalovaného. Dle názoru soudu původní věřitel pochybil zejména při posouzení výdajové stránky žalovaného, když bylo v žádosti o úvěr uvedeno, že žalovaný nemá žádné dluhy. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalovaný měl v době poskytnutí úvěru uzavřenu nejméně půjčku u společnosti právnická osoba, kterou neuhradil a pro kterou již byl v době poskytnutí úvěru původním věřitelem u zdejšího soudu žalován. Původní věřitel se tedy schopností žalovaného splácet poskytnutý úvěr zcela zjevně nezabýval dostatečně důkladně, neboť výše výdajů nebyla nijak blíže ověřena, např. výpisem z účtu. Ohledně výdajů žalovaného se původní věřitel spokojil s pouhým tvrzením žalovaného. Tím, že se žalobkyně k jednání nedostavila, připravila se o možnost být poučena ve smyslu , odst. 3 Soud proto uzavírá, že se původní věřitel spokojil s pouhým tvrzením žalovaného ohledně jeho výdajů, resp. pokud měl možnost sdělené údaje ověřit, neučinil tak s náležitou odbornou péčí.

13. S ohledem na výše uvedené učinil soud závěr, že původní věřitel nesplnil řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet zápůjčku, a proto soud posoudil smlouvu o zápůjčce uzavřenou mezi původním věřitelem a žalovaným jako neplatnou dle ustanovení § 87 ZoSÚ. I přes znění předmětného ustanovení je potřeba neplatnost považovat za absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti, neboť smyslem ZoSÚ je implementace předpisů EU vydaných na ochranu spotřebitele. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy odkazuje soud pro zjednodušení na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C -679/18. Je-li absolutně neplatná smlouva, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích, jak vyplývají ze smlouvy.

14. Žalobkyně však soudu prokázala, že jí původní věřitel platně postoupil svou pohledávku za žalovaným a že původní věřitel žalovanému poskytl finanční prostředky v celkové výši 20 000 Kč. Žalovaný se dle tvrzení žalobkyně zavázal k úhradě celkové částky ve výši 36 372 Kč, poté měl žalovaný splácet a nyní má dlužit celkem částku 27 571,99 Kč. Z nesporovaného tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalovaný uhradil částku 8 800,01 Kč. Vzhledem k tomu, že mezi původním věřitelem a žalovaným nebyla platně a účinně uzavřena smlouva a mezi původním věřitelem a žalovaným či mezi žalobkyní a žalovaným není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, neboť původní věřitel mu plnil bez právního důvodu a žalobkyně má právo na vrácení toho, co žalovanému plnil původní věřitel. Žalovaný je proto povinen žalobkyni vydat to, oč se obohatil, resp. ve smyslu ZoSÚ vrátit poskytnutou jistinu. Žalovanému proto vznikla povinnost vrátit částku 11 199,99 Kč. Podle výzvy, která byla součástí dopisu o oznámení postoupení pohledávky, měl žalovaný plnit do deseti dnů od doručení výzvy. Jelikož výzva byla předána k poštovní přepravě 19. 1. 2021 a není zřejmé, kdy byla doručena, soud aplikoval domněnku doby dojití dle o. z., dle níž došlo k doručení výzvy dne 22. 1. 2021. Desátý den od doručení potom připadá na pondělí 1. 2. 2021. Žalobkyni tedy byl přiznán úrok z prodlení v požadované výši 9,75 % ročně (což je v souladu s  ) z dosud nevrácené části bezdůvodného obohacení za dobu od 2. 2. 2021, kdy již žalovaný prokazatelně byl v prodlení, do zaplacení. Ohledně všech zbývajících žalobou uplatněných částek, včetně zbytku požadovaného příslušenství za dobu, kdy žalovaný podle závěrů soudu nebyl v prodlení, musela být žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

15. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením Žalobkyně se v řízení domáhala (včetně kapitalizovaných úroků z prodlení) částky 45 630,20 Kč, úspěšná však byla pouze co do částky 12 127,44 Kč, tj. z 26,58 %; žalovaný byl úspěšný co do zamítnuté částky 33 502,76 Kč, tj. z 73,42 %, a náleží mu proto náhrada účelně vynaložených nákladů řízení v rozsahu 46,84 % Protože však žalovanému žádné náklady v řízení nevznikly, rozhodl soud tak, že mu právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí.