Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
No categories available
28 C 88/2021-97
Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Terezou Jachura Maříkovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupená advokátem údaje o zástupci
pro zaplacení 100 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 100 000 Kč s 8,25% zákonným úrokem z prodlení ročně od 12.1.2021 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 1 500 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 100 000 Kč s 8,25% zákonným úrokem z prodlení ročně od 12.1.2021 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 1 500 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám žalobce.
1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení v záhlaví uvedené částky představující sjednanou smluvní pokutu mezi žalobcem a žalovaným. Žalobce uvedl, že je právnickou osobou provozující elektroenergetické distribuční soustavy. Žalobce jako distributor uzavřel s žalovaným jako dodavatelem a obchodníkem dne 9.5.2018 smlouvu o zpracování osobních údajů č. P3A18000014281. Žalobce jako distributor ukončil s žalovaným jako obchodníkem ke dni 15.11.2019 rámcovou smlouvu o zajištění služby distribuční soustavy. Zároveň zanikla ke dni 15.11.2019 podle článku XV. odst. 15.2 i Smlouva o zpracování osobních údajů. V souvislosti se zánikem smlouvy skončilo zpracování osobních údajů zákazníků žalobce ze strany žalovaného, proto žalobce podle článku XI. odst. 15.6 Smlouvy zaslal žalovanému dne 10.2.2020 písemný pokyn týkající se zpracování osobních údajů, a to konkrétně, aby nejpozději ke dni 3.3.2020 vrátil žalobci veškeré osobní údaje, originály dokumentů, které žalovaný zpracovával pro žalobce podle Smlouvy a zničil vhodným, přiměřeným a odborným způsobem kopie veškerých osobních údajů, které žalovaný zpracovával pro žalobce. Výše uvedený písemný pokyn ze dne 10.2.2020 žalovanému doručen do datové schránky dne 13.2.202. Žalovaný však předmětný pokyn nesplnil, přičemž žalobce dopisem ze dne 10.3.2020 upozornil žalovaného na nedodržení pokynu a stanovil žalovanému dodatečnou lhůtu pro splnění pokynu. Současně jej upozornil, že pokud nesplní pokyn žalobce do 24.3.2020, přistoupí žalobce k uplatnění nároku na smluvní pokutu ve výši 100 000 Kč za každé jednotlivé porušení povinnosti ve smyslu ustanovení článku XIV. odst. 14.1 Smlouvy Ani přes uvedené upozornění žalovaný v dodatečné lhůtě pokyn žalobce nesplnil. Žalobce následně vyúčtoval žalovanému smluvní pokutu ve výši 100 000 Kč, a to fakturou č. 9126305706 splatnou dne 11.1.2021, kterou žalovaný ani po písemné upomínce neuhradil. Žalobce současně nárokuje náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
2. Žalovaný nesporoval, že žalobce a žalovaný dne 28.1.2016 uzavřeli rámcovou smlouvu o poskytování distribuce elektřiny (dále jen Rámcová smlouva) a následně dne 9.5.2018 uzavřeli smlouvu o zpracování údajů č. P3A18000014281 (dále jen Smlouva). Rámcová smlouva byla ukončena dne 15.11.2019 z důvodu, že společnost právnická osoba odkoupila část závodu žalovaného včetně všech zákazníků, kteří odebírají elektřinu od žalobce a za tímto účelem uzavřela právnická osoba rámcovou smlouvu s žalobcem. V souvislosti se zánikem rámcové smlouvy mezi účastníky řízení zanikla i Smlouva, čímž skončilo zpracování osobních údajů zákazníků žalobce ze strany žalovaného a toto zpracování přešlo na společnost právnická osoba, ke které přešli všichni dosavadní zákazníci. Rovněž žalovaný nesporoval, že od žalobce obdržel pokyn týkající se zpracování osobních údajů ze dne 10.2.2020, kdy konkrétně žalobce po žalovaném požadoval vrácení podkladů označeného číslem eSOP: 18_NN_1008611336 a rovněž žalobce po žalovaném požadoval úkony, které vyjmenoval ve své žalobě. K věci samé žalovaný dále sdělil, že všichni zákazníci, o kterých žalovaný zpracovával osobní údaje, přešli ke společnosti právnická osoba a žalovaný proto po ukončení smlouvy nezpracovával žádné osobní údaje. Ukončením rámcové smlouvy došlo k zamezení přístupu do portálu žalobce, kde by bylo možné dohledat, o který pokyn se žalobci jednalo. Podle článku VI. odst. 2 rámcové smlouvy se rozumí webovým zabezpečením informační systém s dálkovým přístupem (internetový portál) provozovaný žalobcem, se vstupem na základě individuálně generovaných přístupových údajů. Žalovaný tak po ukončení rámcové smlouvy nebyl schopen přiřadit, čeho se měl podklad s uvedeným číslem týkat. Žalovaný proto volal žalobci na info linku a žádal upřesnění, o jaký podklad se žalobci jedná. Operátorka žalobce sdělila žalovanému, že dotaz lze učinit jen přes distribuční portál žalobce, do kterého však žalovaný již neměl přístup. Proto žalovaný dne 13.2.2020 zaslal písemný dotaz žalobci prostřednictvím datové zprávy, ve kterém žalobce informoval o uvedených skutečnostech a dále požádal žalobce o upřesnění, o jaký podklad se jedná, aby ho mohl žalovaný vrátit a prokázat, že originální dokument byl zničen. Žalovaný nedostal žádnou odpověď, naopak obdržel další dopis od žalobce ze dne 10.3.2020, ve kterém žalobce žalovaného vyzval k dodržení pokynu a stanovení další lhůty. Žalovanému se nakonec podařilo prostřednictvím zaměstnankyně dozvědět, jaké podklady se mají žalobci dostat, kdy tento požadoval vrátit plnou moc zákazníka jméno příjmení ze dne 5.4.2018 a jeho čestné prohlášení jakožto majitele nemovitosti ke vztahu k nemovitosti ze dne 11.4.2018, kdy tento zákazník vypověděl smlouvu o připojení v červenci 2018 a přestal odebírat elektřinu. Žalovaný tedy jakmile pominul účel pro zpracování osobních údajů o zákazníku panu příjmení, jeho údaje vymazal tak, že podklady související s jeho osobou skartoval. Originál dokumentu žalovaný v době obdržení pokynu neměl k dispozici, a tudíž jej nemohl ani vrátit. Žalovaný má tak za to, že jednal v souladu se smlouvou a povinnost neporušil, s odkazem na článek IV. Smlouvy a článek VII. odst. 7.1. Smlouvy. Následně proto zaslal žalobci dopis ze dne 6.4.2021, ve kterém zaslal elektronické kopie předmětných dokumentů a informoval žalobce o tom, že zákazník pan příjmení vypověděl smlouvu o připojení a žalovaný tak originální dokumenty skartoval a jiné osobní údaje nezpracovává. Dokumenty, které byly žalobci zaslány v uvedeném dopise, žalovaný následně vymazal z počítače. Na to žalobce reagoval tak, že dopisem ze dne 21.4.2021 opět zopakoval to samé, co již bylo uvedeno v předešlém pokynu. Nikterak blíže nespecifikoval, jaký podklad má dodat žalovaný v originále. Žalovaný reagoval na tento dopis tak, že zaslal žalobci protokol o skartaci ze dne 1.9.2018, které se účastnil jednatel žalovaného. Skartace dokumentů (čestného prohlášení a plné moci) proběhlo již před ukončením Smlouvy. Dále zaslal žalobci čestné prohlášení jednatele žalovaného ze dne 29.4.2021, tj. že jiné originály požadovaných dokumentů nemá a veškeré kopie byly rovněž odstraněny. Žalovaný má tak za to, že splnil své povinnosti plynoucí ze Smlouvy, jelikož po výpovědi smlouvy o připojení zákazníkem všechny dokumenty skartoval a nikterak nezpracovával dál osobní údaje o zákaznících bez právního titulu. Žalovaný tedy své povinnosti ze Smlouvy neporušil a nárok na smluvní pokutu proti žalobci nevznikl. Nad to se žalovaný pokoušel s žalobcem spojit a dopátrat se, jaké dokumenty žalobce vyžaduje, avšak tento záměrně ignoroval žalovaného a ten neměl možnost zjistit, které dokumenty mají být předány. Rovněž žalovaný namítl, že sjednaná smluvní pokuta je v rozporu s dobrými mravy.
3. Při jednání konaném dne 19.7.2021 soud poučil žalobce podle ustanovení § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. aby doplnil skutková tvrzení, jakým způsobem fungoval portál žalobce, zda žalovaný měl přístup do tohoto portálu, od kdy do kdy, co v daném portálu bylo zaznamenáváno, dále jestli žalovaný mohl předmětný pokyn splnit bez součinnosti žalobce, za předpokladu, že uvedené dokumenty byly skartovány ještě před požadavkem žalobce, a to v roce 2018 a zda tedy tento portál byl potřebný pro to, aby si žalovaný propojil číslo eSOP, které mu zaslal žalobce s konkrétní osobou či nikoliv. Na to žalobce reagoval doplněním skutkových tvrzení ze dne 18.8.2021, kde uvedl, že ke splnění pokynu nemusel mít žalovaný jakožto obchodník vůbec přístup do distribučního portálu. Požadované informace a data musel mít žalovaný ve svém informačním systému, resp. na svých paměťových médiích a tyto informace v distribučním portále ani nejsou. Právě žalovaný jakožto obchodník věděl, že v tomto případě smlouvu o připojení uzavřel s využitím checkboxů podle Podmínek zajištění služby distribuční soustavy, která je součástí rámcové smlouvy (dále jen Podmínky), a kde je výslovně uvedeno, že v případě použití checkboxů žalovaný nedodává žalobci konkrétní dokumenty (plnou moc a čestné prohlášení zákazníka zůstává u žalovaného), ale dává tím elektronicky informace žalobci (zatrhnutím políček – checkboxů), že tyto dokumenty má u sebe k dispozici a má povinnost tyto dokumenty archivovat. Dle těchto informací od žalovaného je žalobcem připraven návrh smlouvy o připojení a přiděleno číslo návrhu smlouvy o připojení eSOP. Žalovaný viděl číslo v momentě, kdy mu žalobce poslal do distribučního portálu návrh eSOP. Obchodník pak tento návrh stáhl z Distribučního portálu do svého informačního systému (počítače) a následně návrh smlouvy opatřil elektronickým podpisem a takto podepsanou eSOP vložil zpět do Distribučího portálu. Takže žalovaný vidí přidělené číslo během celé manipulace s návrhem eSOP, čili během procesu uzavírání smlouvy o připojení. Tedy je nerozhodné, zda měl žalovaný v době pokynu žalobce přístup do portálu, když požadované dokumenty i číslo eSOP již měl k dispozici. Dokumenty, které žalobce od žalovaného požadoval, měl žalovaný podle znění podmínek ve své dispoziční sféře a to včetně eSOP (18_NN_1008611336), kterou žalovaný uzavíral za koncového zákazníka na základě plné moci/čestného prohlášení a tedy identifikátoru této smlouvy. Tyto dokumenty následně po uzavření nebyly součástí distribučního portálu, v opačném případě by je žalobce po žalovaném ani nepožadoval. Žalovaný měl přístup do portálu od 18.2.2014 do 10.12.2019. Podle Podmínek pak musel žalovaný umět tato data identifikovat a dle znění podmínek musel mít tato data a dokumenty ve svém informačním systému k dispozici (článek III.C. odst. 4 písm. e) Podmínek). Pokud tedy žalobce zadal žalovanému předmětný pokyn, žalovaný musel umět tato data identifikovat a dle znění Podmínek musel mít tato data a dokumenty ve svém informačním systému k dispozici, nehledě na to, zda měl přístup do Distribučního portálu žalobce či nikoliv.
4. Mezi účastníky řízení nebylo sporné, že dne 28.1.2016 uzavřeli rámcovou smlouvu o poskytování distribuce elektřiny a následně dne 9.5.2018 smlouvu o zpracování osobních údajů č. P3A18000014281. Rámcová smlouva byla ukončena dne 15.11.2019 z důvodu, že společnost právnická osoba odkoupila část závodu žalovaného včetně všech zákazníků, kteří odebírají elektřinu od žalobce a za tímto účelem uzavřela společnost právnická osoba rámcovou smlouvu s žalobcem. V souvislosti se zánikem rámcové smlouvy zanikla i smlouva o zpracování osobních údajů, čímž skončilo zpracování osobních údajů zákazníků žalobce ze strany žalovaného a zpracování přešlo na společnost právnická osoba, ke které přešli všichni dosavadní zákazníci. Žalovaný pak od žalobce obdržel pokyn ze dne 10.2.2020, týkající se zpracování osobních údajů. Další dopis k opětovnému splnění pokynu obdržel žalovaný od žalobce dne 10.3.2020.
5. Soud provedl dokazování smlouvou o zpracování osobních údajů ze dne 25.4.2018 (konkrétně článek XIV. odst. 1.4, článek XV. odst. 15.2, 15.6, 15.6.1, 15.7), dopisem ze dne 10.2.2020 – pokyny týkající se zpracováním osobních údajů, přílohou č. 1 –seznam eSOP, emailem ze dne 14.2.2020, dopisem ze dne 13.2.2020, včetně výpisu z datové schránky, emailem ze dne 14.2.2020, dopisem ze dne 10.3.2020, dopisem ze dne 2.3.2021, dopisem ze dne 21.4.2021, dopisem ze dne 6.4.2021 včetně plné moci – jméno příjmení a čestného prohlášení ve vztahu k nemovitosti – jméno příjmení ze dne 11.4.2018, čestným prohlášením o skartaci ze dne 29.4.2021, protokolem o skartaci dokumentů ze dne 29.4.2021 (čl. 45), rámcovou smlouvou o poskytnutí distribuce elektřiny ze dne 18.2.2014, včetně Podmínek zajištění služby distribuční soustavy (konkrétně článek III. C odst. 10, dále článek III. C odst. 2 písm. b), článek III. C odst. 4 písm. e)). Z těchto listinných důkazů má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovaného dopisem ze dne 10.2.2020 o splnění pokynu, a to na vrácení podkladů v dané žádosti uvedených, týkající se čísla eSOP 18_NN_1008611336 (konkrétně vrátit veškeré osobní údaje, které byly pro žalobce zpracovávány a vrátit všechny kopie veškerých osobních údajů, které byly pro žalobce zpracovávány na základě uzavřených smluv, a to nejpozději do 3.3.2020). Na to konto žalovaný dopisem ze dne 13.2.2020 žádal žalobce o upřesnění požadavku stran navrácení podkladů – č. eSOP 18_NN_1008611336. Žalobce opětovně dopisem ze dne 10.3.2020 žádal žalovaného o navrácení uvedených podkladů a to nejpozději do 24.3.2020. Přípisem ze dne 6.4.2021 sděloval žalovaný žalobci, že zasílá požadované dokumenty – plnou moc a čestné prohlášení pana jméno příjmení, které byly součástí uvedeného dopisu. Rovněž informoval žalobce, že originál dokumentů skartoval. Žalobce následně dopisem ze dne 21.4.2021, že žalovaný dosud nesplnil pokyny žalobce, neboť žalovaný nikterak v souladu s článkem 28 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady EU 2016 -679 ze dne 27.4.2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a zrušení směrnice 95/46 neprokázal, tj. nevydal potvrzení, resp. protokol o tom, že zničil originály dokumentů obsahující osobní údaje, které zpracovával pro žalobce. Poté žalovaný žalobci poslal čestné prohlášení o skartaci dokumentů ze dne 29.4.2021 - originál plné moci ze dne 5.4.2018 a originál čestného prohlášení ze dne 11.4.2018 (vztahující se k jméno příjmení). Žalobce dopisem ze dne 25.2.2021 vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky – fakturované fakturou č. 9126305706 se splatností 11.1.2021, ve výši 100 000 Kč představující smluvní pokutu, na což žalovaný dopisem ze dne 2.3.2021 reagoval tak, že neví, o jaké podklady se mělo jednat, neboť pokud by tak věděl, podklady by žalobci odevzdal. Ze smlouvy o zpracování osobních údajů ze dne 25.4.2018 má soud za prokázané, že tuto uzavřel žalobce jakožto distributor a žalovaný jakožto dodavatel a jejím předmětem byl závazek žalovaného provádět zpracování osobních údajů pro žalobce v souladu s touto smlouvou, příslušnými ustanoveními zákona o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů č. 101/2000 Sb. a nařízení a pokyny žalobce.
6. Podle článku XIV. odst. 14.1 v případě prokázaného porušení povinnosti dodavatele ohledně zpracování osobních údajů stanovených zákonem o ochraně osobních údajů a nebo nařízením a nebo smlouvou je distributor oprávněn uplatnit vůči dodavateli smluvní pokutu ve výši 100 000 Kč za každé jednotlivé porušení a dodavatel je povinen ji ve lhůtě 30 kalendářních dnů ode dne doručení výzvy k jejímu zaplacení zaslané distributorem dodavateli uhradit. Tímto ujednáním není dotčena povinnost k náhradě škody a to včetně škody přesahující smluvní pokutu. Podle článku XV. odst. 15.2 smlouva se uzavírá na dobu od podepsání oběma smluvními stranami po dobu trvání hlavní smlouvy (rámcová smlouva). Podle článku XV. odst. 15.6 bude-li tato smlouva ukončena, dodavatel je povinen bez zbytečného odkladu ve smyslu článku 28 odst. 3 písm. g) nařízení všechny osobní údaje, včetně všech případně existujících kopií, dle pokynů distributora buď vymazat, nebo je vrátit distributorovi nebo postupovat jiným vhodným způsobem podle pokynu distributora. Podle článku XV. odst. 15.6.1 distributor v pokynu pro dodavatele specifikuje: důvod ukončení zpracování osobních údajů; zda požaduje výmaz nebo vrácení osobních údajů, případně na jakých nosičích, v jaké formě; nejpozději do jakého termínu má tak být ze strany dodavatele učiněno; případně jinou vhodnou instrukci, jak s osobními údaji naložit. Podle článku XV. odst. 15.7 dodavatel ve stanovené lhůtě vymaže nebo vrátí distributorovi osobní údaje, a nebo bude postupovat jiným vhodným způsobem podle pokynu distributora, o čemž poskytne distributorovi potvrzení, v rámci kterého zejména uvede, k jakému datu byl pokyn distributora realizován.
7. Podle článku III.C Podmínek zajištění služby distribuční soustavy (jež jsou nedílnou součástí rámcové smlouvy) potřebné podklady k podávané žádosti či změnovému požadavku je dodavatel oprávněn předat distributorovi: a) ve formě skenu příslušných dokumentů přiložených přímo k podávané žádosti či změnovému požadavku, b) vyplněným checkboxem v žádosti, pokud se jedná o následující dokumenty i) plná moc zmocňující dodavatele jednat v dané věci za zákazníka; ii) čestné prohlášení zákazníka o jeho vztahu k nemovitosti, a odběrnému zařízení; iii) čestné prohlášení zákazníka, že původního zákazníka již není možné dohledat a není známa ani jeho současná adresa pobytu nebo adresa sídla společnosti. Podle článku III.C odst. 10 dodavatel je povinen archivovat podklady k žádosti předepsané způsobem podle článku III. C odst. 2 písm. b) po celou dobu existence o připojení ve smyslu ustanovení § 50 odst. 3 EZ, se kterou žádost souvisela, a následujících 10 let po ukončení příslušné smlouvy o připojení. Povinnosti podle tohoto odstavce podmínek se vztahují také na právní nástupce dodavatele a dodavatel je povinen povinnosti podle tohoto odstavce podmínek zajistit také v případě zániku dodavatele bez právního nástupce.
8. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: žalobce jako distributor a žalovaný jako dodavatel uzavřeli dne 28.1.2016 rámcovou smlouvu, jejíž nedílnou součástí byly Podmínky distribuce a následně dne 9.5.2018 smlouvu o zpracování osobních údajů. Rámcová smlouva byla ukončena dne 15.11.2019 a z tohoto důvodu došlo v souladu se zněním smlouvy o zpracování osobních údajů i k zániku této smlouvy. Dne 10.2.2020 žalobce žalovaného vyzval ke splnění pokynu týkající se zpracování osobních údajů – číslo eSOP 18_NN_1008611336 do 3.3.2020. Žalovaný dopisem ze dne 13.2.23020 dotazoval žalobce, čeho se konkrétně podklad s uvedeným číslem měl týkat. Na to konto žalobce znovu dopisem ze dne 10.3.2021 žádal žalovaného o splnění pokynu do 24.3.2020. Žalobcem požadované dokumenty žalovaný zaslal dne 6.4.2021 s tím, že žalobce reagoval dopisem ze dne 21.4.2021, že nedošlo dosud ke splnění pokynu, neboť žalovaný prostřednictvím oprávněné osoby nestvrdil zničení originálů dokumentů. Toto pak žalovaný učinil čestným prohlášením ze dne 29.4.2021. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě smluvní pokuty ve výši 100 000 Kč prostřednictvím faktury splatné dne 11.1.2021 a následně dopisem ze dne 25.2.2021, avšak bezúspěšně.
9. Vzhledem k tomu, že skutkové okolnosti sporu byly mezi účastníky řízení nesporné, zůstalo předmětem řízení právní posouzení, zda žalobce má nárok na sjednanou smluvní pokutu na základě shora uzavřených smluv z důvodu porušení smluvní povinnosti žalovaným. Článek XV. odst. 15.6 stanovil, že žalovaný jako dodavatel v případě ukončení smlouvy byl povinen bez zbytečného odkladu všechny osobní údaje včetně všech případně existujících kopií podle pokynu žalobce jakožto distributora buď vymazat, nebo mu je vrátit nebo postupovat jiným vhodným způsobem podle jeho pokynů. Článek 15.6.1 stanovil co všechno měl distributor v pokynu pro dodavatele specifikovat, což žalobce jakožto distributor splnil, neboť v pokynu ze dne 10.2.2020 uvedl, že požaduje vrátit veškeré osobní údaje ohledně uzavřených eSOP (smlouva o připojení) a všechny kopie veškerých osobních údajů, které žalovaný zpracovával pro ČEZ a jejíž originály byly předány žalobci způsobem podle tohoto pokynu a u nichž již žalovaný po zániku smlouvy nedisponuje žádným řádným titulem podle nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 2016 -679 ze dne 27.4.2016, tj. aby je žalovaný zničil vhodným a přiměřeným a odborným způsobem a o tomto zničení všech kopií veškerých osobních údajů doručil žalobci příslušné protokoly v listinné podobě, ve kterých bude zejména uvedeno, jakým způsobem byly jaké nosiče kopií osobních údajů zničeny a k jakému datu, včetně podpisu oprávněných osob k tomu určených. Současně žalobce sdělil žalovanému do kdy má být jeho pokyn splněn, tj. do 3.3.2020. Žalovaný měl proto v souladu s článkem XV. odst. 15.7 ve stanovené lhůtě vymazat nebo vrátit žalobci osobní údaje anebo postupovat jiným vhodným způsobem podle pokynu žalobce, o čemž měl poskytnout žalobci potvrzení, ve kterém měl uvést, k jakému datu byl pokyn realizován. Vzhledem k tomu, že žalovaný zcela splnil pokyn žalobce až k datu 29.4.2021, neboť k datu 6.4.2021 sice žalobci zaslal požadované dokumenty – podklady č. eSOP 18_NN_1008611336, což byla plná moc a čestné prohlášení jméno příjmení, avšak s těmito podklady nezaslal rovněž čestné prohlášení o skartaci a protokol o skartaci dokumentů – originálů, jak požadoval žalobce ve svém pokynu ze dne 3.2.2020 a rovněž jak stanoví článek XV. odst. 15.7 smlouvy o zpracování osobních údajů, dostal se se splněním tohoto pokynu žalobce do prodlení.
10. Pokud se žalovaný bránil tím, že mu žalobce neposkytl potřebnou součinnost, když mu na jeho výzvu nesdělil, čeho se má požadavek o navrácení podkladů č. eSOP 18_NN_1008611336 týkat, soud uvádí, že v daném případě se jednalo o podklady vedené formou checkboxů (čísla), přičemž podle článku III.C odst. 2 písm. b) se jednalo o plnou moc zmocňující žalovaného jednat v dané věci za zákazníka, čestné prohlášení zákazníka o jeho vztahu k nemovitosti a odběrnému zařízení a čestné prohlášení zákazníka, o čemž žalovaný musel mít povědomí. Jestliže žalovaný tvrdil, že původního zákazníka již není možné dohledat, když nedisponuje přístupem do portálu žalobce, musel žalovaný vědět, čeho se zmíněný číselný požadavek týká, neboť byl povinen archivovat tyto podklady ve formě checkboxů po celou dobu existence smlouvy o připojení a rovněž následujících 10 let po ukončení smlouvy o připojení podle článku III. C odst. 10 Podmínek. Pokud byly použity checkboxy, měl žalovaný tuto číselnou informaci během procesu uzavírání smlouvy o připojení se zákazníkem k dispozici a uvedené podklady musel mít žalovaný ve svém informačním systému právě pod číslem smlouvy o připojení distribučního místa, tj. v tomto konkrétním případě číslo 18_NN_1008611336. Ke splnění pokynu žalobce proto žalovaný nemusel mít vůbec přístup do portálu žalobce, nýbrž měl mít požadované informace a data ve svém informačním systému tj. vždy konkrétní číslo, pod kterým ta která smlouva o připojení stran jednotlivých zákazníků byla vedena. Žalovaný musel umět tato data (číselný kód) identifikovat ve svém informačním systému a rovněž měl mít vedené dokumenty ve svém informačním systému k dispozici podle článku III. C odst. 4 písm. e) podmínek po dobu 10 let.
11. Žalovaný tedy pokyn žalobce ve stanovené lhůtě, resp. bez zbytečného odkladu, jak ukládá článek XV. odst. 15.6 nesplnil, neboť dobu ke splnění pokynu v trvání 14 měsíců a 14 dnů (od 10.2.2020 do 29.4.2021) nelze brát za dobu„ bez zbytečného odkladu“. I k této skutečnosti soud uvádí, že pokud se žalovaný bránil tím, že nevěděl, o jaké podklady se jedná a žalobce mu neposkytl potřebnou součinnost, když o jejich upřesnění žádal již dopisem ze dne 13.2.2020, je s podivem, že pokyn žalobce splnil v podstatě až za rok a dva měsíce. Pokud tedy měl žalovaný zájem na tom, aby pokyn žalobce řádně splnil, v čemž mu podle jeho tvrzení bránilo, že nevěděl, čeho se pokyn týká, mohl, jej podle názoru soudu splnit podstatně dříve, neboť od doby 10.3.2020, kdy žalobce znovu žádal o splnění daného pokynu, zůstalo toto bez reakce žalovaného v podstatě až do data 6.4.2021.
12. Protože žalovaný porušil povinnosti stanovené smlouvou o zpracování osobních údajů, konkrétně v článku XV. odst. 15.6, má žalobce v souladu s článkem XIV. odst. 14.1 nárok na sjednanou smluvní pokutu ve výši 100 000 Kč. Závěrem soud dodává, že jestliže žalovaný namítal, že sjednaná smluvní pokuta je v rozporu s dobrými mravy z důvodu, že žalovaný se snažil vypátrat, jaké dokumenty žalobce vyžaduje, není toto pravdou, když v podstatě od 10.3.2020 do 6.4.2021 byl ve věci zcela nečinný. Náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč žalobci náleží v souladu s ust. § 3 vyhl. č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroku z prodlení.
13. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Vzhledem k tomu, že byl žalobce ve sporu plně úspěšný, přiznal mu soud náklady tohoto řízení, které se skládají z náhrady hotových výdajů ve výši 1 500 Kč podle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s ust. § 1 odst. 1,3 písm. a) ,b) ,c) a ust. § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení podle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. a podle § 89a exekučního řádu (5 úkonů právní služby po 300 Kč – sepsání žaloby, 2x příprava na jednání a 2x účast na jednání).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost stanovenou tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo nařízení exekuce.