Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 45/2021-89

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlou Doupovcovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částky 10.500 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10.000 Kč od 5. 6. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do smluvní pokuty ve výši 500 Kč (která je v žalobě nesprávně označena jako„ náklady spojené s uplatněním pohledávky“), kapitalizovaného úroku ve výši 3.165,44 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10.000 Kč od 31. 3. 2017 do 4. 6. 2020 zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 631 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10.000 Kč od 5. 6. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se co do smluvní pokuty ve výši 500 Kč (která je v žalobě nesprávně označena jako„ náklady spojené s uplatněním pohledávky“), kapitalizovaného úroku ve výši 3.165,44 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10.000 Kč od 31. 3. 2017 do 4. 6. 2020 zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 631 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.</b>

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), doručenou zdejšímu soudu dne 17. 9. 2020, domáhala po žalovaném zaplacení částky 10.000 Kč s příslušenstvím, tj. s kapitalizovaným úrokem ve výši 3.165,44 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 10.000 Kč od 31. 3. 2017 do zaplacení, dále„ nákladů spojených s uplatněním pohledávky“ ve výši 500 Kč (dle článku III. smlouvy o revolvingovém úvěru a výpisů z účtu se však ve skutečnosti jedná o smluvní pokutu za prodlení ve výši 2 x 250 Kč) a nákladů tohoto řízení. Žalobkyně návrh odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, zahraniční obchodní společnost právnická osoba, se sídlem adresa, anonymizováno příjmení příjmení, anonymizována dvě slova číslo, země, uzavřela dne datum jakožto věřitel se žalovaným jakožto dlužníkem prostřednictvím elektronické komunikace na dálku smlouvu o revolvingovém úvěru (dále jen„ smlouva“), jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky společnosti právnická osoba ke spotřebitelským úvěrům poskytovaným spotřebitelům s trvalým pobytem v České republice. Na základě smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému neúčelový bezhotovostní úvěr s pravidelnými měsíčními splátkami a možností opakovaného čerpání až do výše úvěrového limitu ve výši 35.000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky právní předchůdkyni žalobkyně vrátit společně s úrokem z poskytnutého úvěru ve výši 8,5 % měsíčně a poplatku za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každé čerpané částky, to vše v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši odpovídající 12,5 % částky nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru, anebo částky ve výši 1.000 Kč, podle toho, která z těchto částek je vyšší. Žalovaný na základě smlouvy o revolvingu čerpal celkem částku ve výši 10.000 Kč, kterou měl splácet, avšak neuhradil ani minimální pravidelnou splátku a věřitel ho vyzval k úhradě dlužných částek formou výpisů, avšak dlužník (zde žalovaný) ani přes výzvy svůj závazek v plné výši řádně a včas neuhradil. Z celkové čerpané výše úvěru žalovaný neuhradil jistinu úvěru ve výši 10.000 Kč, která je uvedena v posledním vydaném výpisu, který obsahuje přehled celkové dlužné částky ke dni splatnosti. V souvislosti s prodlením žalovaného vznikl věřiteli nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny ve výši 10.000 Kč, a to ode dne splatnosti dne 31. 3. 2017. Dále věřiteli vznikl v souvislosti s čerpáním úvěru nárok na úrok z úvěru ve výši 8,5 % měsíčně (sazba dle smlouvy), který žalovaný neuhradil, a to z čerpaného úvěru ve výši 10.000 Kč ode dne 6. 12. 2016 do dne splatnosti 30. 3. 2017. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2019 postoupena společností právnická osoba, na společnost právnická osoba, IČO (dále jen„ přechodný věřitel“) a smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2019 pak na žalobkyni. Ani po postoupení pohledávky žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil, přestože mu byla žalobkyní dne 27. 5. 2020 zaslána předžalobní výzva (č.l. 7 verte a podací arch č.l. 76 až 83)

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal po celou dobu zcela nečinný.

3. Soud k projednání věci nenařizoval jednání a rozhodl ve věci samé ve smyslu § 115a

, (dále jen „“) na základě žalobcem předložených listinných důkazů, když žalovaný žádnéy soudu nepředložil. Souhlas účastníků řízení s rozhodnutím věci bez nařízení jednání je soudem dovozován z následujících skutečností: Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v žalobě. Soud usnesením ze dne 22. 3. 2021, č.j.  – 61, vyzval žalovaného, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto rozhodnutí vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání a aby soud vyhlásil rozsudek ve věci aniž by ho jako účastníka řízení o vyhlášení rozsudku předem vyrozuměl. Žalovanému se v rámci tohoto rozhodnutí dostalo poučení o tom, že pokud se v soudem určené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a s vyhlášením rozsudku bez předchozího vyrozumění a v jeho nepřítomnosti souhlasí. Žalovaný se na výzvu soudu obsaženou ve shora specifikovaném usnesení, které se dostalo do dispoziční sféry žalovaného, nijak nevyjádřil, soud proto vycházel z fikce souhlasu žalovaného s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání.

4. Soud provedl dokazování jednotlivými listinami předloženými žalobcem, zejména rámcovou smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne datum a výpisy z úvěrového účtu žalovaného, a na jejich základě učinil následující skutková zjištění:

5. Dne 30. 11. 2016 byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru s maximálním úvěrovým rámcem ve výši 35.000 Kč a s aktuální výší čerpání 10.000 Kč. Úroková sazba, kterou se bude úvěr úročit, byla sjednána na 0,2833% denně, a dále byl sjednán poplatek za čerpání úvěru ve výši 1.250 Kč. Poskytnuté peněžní prostředky se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách s tím, že výše splátky bude činit vždy minimálně 12,5 % z aktuální výše nesplaceného úvěru nebo alespoň 1.000 Kč, podle toho, která z těchto částek je vyšší, s tím, že řádné měsíční splátky jsou splatné vždy k 30. dni v měsíci, počínaje dnem 30. 12. 2016. Pro případ prodlení s úhradou sjednané výše splátky se žalovaný zavázal uhradit věřiteli (právní předchůdkyni žalobkyně) smluvní pokutu ve výši 10 % dlužné částky za každý týden prodlení s úhradou dlužné částky, nejméně však vždy ve výši 250 Kč. Na základě uzavřené smlouvy byla žalovanému dne 30. 11. 2018 poskytnuta částka 10.000 Kč (realizováno ve formě výběru). V řízení nebylo zjištěno (žalovaný netvrdil ani nedoložil), že by žalovaný na svůj dluh něco uhradil. Nesplacená jistina úvěru tak stále činí 10.000 Kč. Pohledávku za žalovaným právní předchůdkyně žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila na přechodného věřitele, společnost právnická osoba, která ji smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila na žalobkyni. Dne datum bylo žalovanému zasláno oznámení o postoupení pohledávky společně s předžalobní výzvou (č.l. 7 a 7 verte).

1. Podle ustanovení , (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

2. Podle ust. , o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru, tj. do datum (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

3. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

4. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdkyně splnila svou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (na výzvu soudu žalobkyně nepředložila potřebnéy s tím, že v daném případě se bohužel doklady ohledně ověřování úvěruschopnosti žalovaného nedochovaly a žalobkyně je tedy nemůže soudu předložit), je smlouva v souladu s výše citovaným ustanovením zákona o spotřebitelském úvěru neplatná. Jedná se o neplatnost absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti, působí od počátku a nemůže konvalidovat. S ohledem na tento závěr soudu o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy pak bylo možné uplatněný nárok podřadit pod ustanovení o bezdůvodném obohacení.

5. Podle ust. § 2991 odst. 1 a 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

6. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

7. Podle ust. § 1879 o. z. může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit smlouvou jinému a byl-li žalovaný o postoupení vyrozuměn (§ 1882 o. z.), došlo k účinné změně v osobě věřitele a žalovaný by byl povinen plnit žalobkyni.

8. V dané věci právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě neplatné smlouvy peněžité prostředky ve výši 10.000 Kč. Žalovaný byl v průběhu řízení procesně pasivní a netvrdil ani neprokázal, že by z uvedené částky 10.000 Kč žalobkyni (případně právní předchůdkyni žalobkyně) něco zaplatil. Soud proto žalobě vyhověl co do poskytnuté částky (jistina).

9. Jelikož žalovaný s úhradou dlužné částky prodlévá, náleží žalobkyni rovněž úrok z prodlení. Žalobkyně, která je ve věci aktivně legitimována s ohledem na smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a ze dne datum a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 27. 5. 2020, dle obsahu spisu poprvé vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu předžalobní upomínkou ze dne 27. 5. 2020, která byla dle podacího archu téhož dne odeslána žalovanému (na adresu jeho tehdejšího pobytu), v níž poskytla žalovanému lhůtu k zaplacení nejpozději do tří dnů. Podle § 573 o.z. pak platí domněnka doby dojití, podle které se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, v daném případě tedy 1. 6. 2020. Stanovená lhůta k plnění do 3 dnů tak žalovanému uplynula dne 4. 6. 2020 a od 5. 6. 2020 je tudíž žalovaný s vrácením částky z titulu bezdůvodného obohacení v prodlení. Úrok z prodlení tudíž žalobkyni náleží až od 5. 6. 2020, a nikoli od 31. 3. 2017, jak se žalobkyně žalobou domáhala.

10. Pokud jde o výši úroku z prodlení, podle ust. nař. vl. č. , výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Repo sazba stanovená Českou národní bankou, platná ke dni 1. 1. 2020, činila 2 % (čerpáno z dat dostupných na www.cnb.cz). Zákonný úrok z prodlení tedy v případě prodlení, ke kterému došlo od 5. 6. 2020, činí 10 % ročně, avšak s ohledem na to, že žalobkyně v žalobě požadovala úrok z prodlení z částky 10.000 Kč pouze ve výši 8,05 % ročně, nemohl soud toho žalobní žádáni překročit a přisoudit více, než kolik bylo v žalobě požadováno.

11. S ohledem na zastávaný právní názor soud žalobu jako nedůvodnou ve zbývající části, tj. co do smluvní pokuty ve výši 500 Kč (která je v žalobě nesprávně označena jako„ náklady spojené s uplatněním pohledávky“), kapitalizovaného úroku ve výši 3.165,44 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10.000 Kč od 31. 3. 2017 do 4. 6. 2020, zamítl (výrok II. tohoto rozsudku).

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. , když žalobě bylo vyhověno v rozsahu 64 % předmětu řízení (požadované a přiznané příslušenství bylo přitom kapitalizováno ke dni vyhlášení tohoto rozsudku; vyhověno tak bylo žalobě v částce 11.199,78 Kč a zamítnuta byla žaloba v částce 6.228,20 Kč) a zamítnuta byla v rozsahu 36 %. Žalobkyni tak vzniklo právo na úhradu 28 % nákladů řízení (úspěch 64 % - neúspěch 36 %). Celkové náklady řízení žalobkyně činí v daném případě 2.252 Kč a sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a . , advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), ve výši 900 Kč (tedy částka 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby: převzetí a příprava právního zastoupení, výzva k plnění a podání žaloby (resp. návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu), stanovená z tarifní hodnoty 10.500 Kč, když řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru a žalobkyně se podobných nároků vůči dlužníkům domáhá opakovaně a na základě shodných skutkových tvrzení), paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč (tedy částka 100 Kč za každý ze tří výše uvedených úkonů právní služby) a daň z přidané hodnoty ve výši 252 Kč (tedy ve výši 21 % z částky 1.200 Kč). Plná náhrada nákladů řízení žalobkyně by tedy v daném případě činila 2.252 Kč, z toho přiznaných 28 % činí částku 631 Kč (výrok III. tohoto rozsudku)

13. Lhůta ke splnění platebních povinností žalovaného byla stanovena podle na tři dny od právní moci rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15-ti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v obec, prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po právní moci tohoto rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu.