Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
14 C 371/2021-57
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Ottou Plachý ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO
sídlem adresa
zastoupená advokátem titul jméno příjmení
sídlem adresa
proti;
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa
o zaplacení 500 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, aby žalovaný zaplatil žalobkyni částku 500 Kč, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, aby žalovaný zaplatil žalobkyni částku 500 Kč, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Žalobou došlou zdejšímu soudu dne datum, vedenou pod sp. zn. 14 C 15/2021 , se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 7 978,72 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, (dále jen„ název žalobkyně“) dne datum smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací. název žalobkyně rovněž zapůjčila žalovanému za účelem využívání služeb elektronických komunikací přijímací zařízení. Jelikož žalovaný nehradil řádně a včas ceny za poskytnuté služby elektronických komunikací, název žalobkyně dne datum od smlouvy odstoupila. Žalovaný neuhradil vyúčtování splatná v období od datum do datum název žalobkyně zanikla v důsledku fúze sloučením se žalobkyní jako společností nástupnickou. Žalobkyně požadovala zaplatit dlužné částky za pronájem zařízení, smluvní pokutu za nevrácení zařízení a poplatek za odpojení z důvodu nedoplatku ve výši 500 Kč. K tomu žalobkyně uvedla, že poplatek za odpojení se nachází v ceníku služeb, se kterým se žalovaný seznámil při podpisu smlouvy, je tam uveden jako náhrada nákladů za odpojení z důvodu nedoplatku. Tato náhrada nákladů byla vyúčtována s ohledem na předchozí dlužná vyúčtování a následné odpojení. Tento poplatek kompenzuje náklady na upomínkový proces, systémové úkony, fyzické odpojení technikem apod.
Soud usnesením ze dne 31. 5. 2021, č. j. 14 C 15/2021 -23, řízení o zaplacení částky 500 Kč představující poplatek za odpojení z důvodu nedoplatku vyloučil k samostatnému řízení, které je vedeno pod sp. zn. 14 C 371/2021 . Předmětem tohoto řízení je tedy zaplacení uvedeného poplatku.
Usnesením ze dne 16. 8. 2021, č. j. 14 C 371/2021 -40, soud rozhodl o zastavení řízení s tím, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Českému telekomunikačnímu úřadu. Důvodem pro toto rozhodnutí byl názor soudu, že není dána pravomoc soudu pro rozhodování o poplatku za odpojení, když se jedná o poplatek za odpojení od služby elektronických komunikací a k rozhodnutí sporu o jeho zaplacení je tak dána pravomoc Českého telekomunikačního úřadu dle § 129 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb. , o elektronických komunikacích.
Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 29. 9. 2021, č. j. 14 Co 139/2021 -50, k odvolání žalobkyně uvedené usnesení Okresního soudu změnil tak, že se řízení nezastavuje. Odvolací soud dospěl k závěru, že uvedený poplatek ve výši 500 Kč, který je v ceníku označen jako náhrada nákladů za odpojení z důvodu nedoplatku, je svou povahou smluvní pokutou ve smyslu § 2048 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku . Tento poplatek byl vázán na vznik nedoplatku, tedy porušení platebních povinností. Jelikož porušením platebních povinností bylo v daném případě nejen porušení povinnosti k úhradě služeb elektronických komunikací, ale také povinnosti k úhradě za pronájem poskytnutých zařízení, je v tomto případě k rozhodnutí o tomto nároku dána pravomoc soudu.
Soud následně rozhodl věc bez nařízení jednání podle § 115a občanského soudního řádu , když ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci se na výzvu soudu podle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu ve stanovené lhůtě nevyjádřili, proto soud předpokládá, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemají námitek.
Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že název žalobkyně uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací. Předmětem smlouvy bylo poskytování služeb elektronických komunikací (internet, televize, telefon) a také pronájem zařízení. Součástí smlouvy byly všeobecné podmínky a ceník název žalobkyně, přičemž žalovaný ve smlouvě prohlásil, že se seznámil s ceníkem i všeobecnými podmínkami. Ve všeobecných podmínkách bylo v bodu číslo sjednáno, že název žalobkyně je oprávněna od smlouvy odstoupit, pokud žalovaný neuhradí jakákoliv 2 po sobě jdoucí vyúčtování. V ceníku byla mezi ostatními poplatky uvedena také náhrada nákladů za odpojení z důvodu nedoplatku ve výši 500 Kč.
Poskytnuté služby elektronických komunikací a částky za pronájem zařízení byly žalovanému vyúčtovány v rámci faktur, a to fakturou splatnou dne datum za období od datum do datum v částce celkem 1 195,39 Kč, fakturou splatnou dne datum za období od datum do datum v částce celkem 829 Kč a následně dalšími fakturami.
Dopisem ze dne datum název žalobkyně odstoupila od smlouvy ke dni datum z důvodu dlužných částek. Následně vyúčtováním splatným dne datum název žalobkyně vyúčtovala žalovanému mj. částku 500 Kč za odpojení z důvodu nedoplatku.
Dne datum zaslal právní zástupce žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu.
Z obchodního rejstříku pak bylo zjištěno, že název žalobkyně zanikla dne datum v důsledku fúze sloučením se žalobkyní jako společností nástupnickou.
Po právní stránce soud dospěl k závěru, že mezi název žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací dle zákona č. 127/2005 Sb. , o elektronických komunikacích, součástí smlouvy byla také smlouva o nájmu dle § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , kterou se název žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému přijímací zařízení a žalovaný se zavázal hradit název žalobkyně nájemné. Jelikož žalovaný řádně nehradil vyúčtování za služby, když neuhradil přinejmenším vyúčtování splatná dne datum a datum, žalobkyně dne datum v souladu se všeobecnými podmínkami od smlouvy odstoupila k datum. Žalobkyně vstoupila do právního postavení zaniklé název žalobkyně v důsledku fúze sloučením dle § 61 odst. 1 zákona č. 125/2008 Sb. , o přeměnách obchodních společností a družstev, přešla na ni tedy veškerá práva a povinnosti ze smlouvy.
V ceníku, který byl dle dohody účastníků součástí smlouvy, byla uvedena náhrada nákladů za odpojení z důvodu nedoplatku ve výši 500 Kč název žalobkyně od smlouvy odstoupila z důvodu dlužných částek, tedy k odpojení od služeb z důvodu nedoplatku došlo. Soud tento poplatek, resp. náhradu nákladů za odpojení dle vysloveného právního závěru odvolacího soudu hodnotí jako smluvní pokutu dle § 2048 občanského zákoníku , když je vázán na vznik nedoplatku, tj. porušení platebních povinností. V této věci se však jednalo o spotřebitelskou smlouvu a tato smluvní pokuta nebyla sjednána v samotné smlouvě, ale byla pouze uvedena v ceníku. Jak vyslovil Ústavní soud ve svém nálezu ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 3512/11 , v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné. Sjednání smluvní pokuty v obchodních podmínkách Ústavní soud označil za nepoctivé. Sjednání tohoto poplatku (smluvní pokuty) proto soud dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku v návaznosti na § 588 občanského zákoníku posoudil jako neplatné pro rozpor s dobrými mravy, neboť nepoctivé jednání je rozhodně v rozporu s dobrými mravy. Požadovaný poplatek tedy nebyl platně sjednán, nárok na jeho zaplacení tak není důvodný. Proto soud žalobu na zaplacení poplatku zamítl.
O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu , podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V této věci byl úspěšný žalovaný, měl by proto vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému však v řízení náklady nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 občanského soudního řádu ).
Nesplní-li povinný dobrovolně rozsudkem uložené povinnosti, může se oprávněný domáhat nařízení soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.