Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 104/2021-47

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Olgou Lenochovou ve věci

žalobkyně: ; právnická osoba, IČO,

sídlem adresa, obec a číslo,

zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení

sídlem adresa, obec a číslo

proti;

žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum,

bytem adresa, obec a číslo - obec

o 9 096,86 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 9 096,86 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 9 096,86 Kč od 5. 1. 2018 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 9 096,86 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 9 096,86 Kč od 5. 1. 2018 do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou, podanou Obvodnímu soudu pro Prahu 10 dne 27.08.2020, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku ve výši

9 096,86 Kč s příslušenstvím a též uhrazení nákladů nalézacího řízení. K odůvodnění žaloby uvedla, že pohledávku za žalovanou nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19.12.2019 uzavřené mezi společností právnická osoba a žalobkyní, kdy předcházela ještě Smlouva o postoupení pohledávek mezi právnická osoba, jakožto původním věřitelem a právnická osoba, ze dne 18.12.2019. Původní věřitel se žalovanou dne 04.11.2016 uzavřel smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě se zavázal poskytnout neúčelový, bezhotovostní úvěr s pravidelnými měsíčními splátkami a možností opakovaného čerpání až do výše úvěrového limitu 35 000 Kč na dobu neurčitou. Žalovaná celkem načerpala částku 26 420 Kč, kterou měla splácet minimálně ve výši dle výpisu až do výše celkové dlužné částky. Z celkového čerpaného úvěru žalovaná neuhradila jistinu ve výši 9 096,86 Kč, jak uvedeno ve výpisu. Žalobkyně žalovanou před podáním žaloby vyzvala k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou, žalovaná však na dluh dále neuhradila ničeho.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba, usnesení s výzvou vyjádřit se k žalobě ze dne 09.04.2021, č. j. číslo jednací, doručeno dle ust. , 4 a 50l , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “) dne 20. 05. 2021

a předvolání k jednání na den 20. 12. 2021 jí bylo doručeno dle ust. , 4 a 50l , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “) dne 22. 10. 2021, tj. více než 10 dnů před konáním ústního jednání.

3. Soud projednal věc dle ust. v nepřítomnosti žalobkyně, která se z účasti na jednání omluvila v podání zdejšímu soudu doručeném dne 26.11.2021 kdy zároveň soud nepožádala o odročení, jakož i v nepřítomnosti žalované, která se k jednání nedostavila bez omluvy, ač k němu byla řádně a včas předvolána.

4. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutková zjištění: Dne 04.11.2016 je vyhotovena Rámcová smlouva o spotřebitelském úvěru mezi příjmení příjmení jméno a celé jméno žalované, tato neobsahuje žádný podpis žalované ani způsob, jakým by její identita byla ověřena (Rámcovou smlouvou). Dne 30.01.2017 byla vyhotovena Smlouva o revolvingovém úvěru mezi příjmení příjmení jméno a celé jméno žalované, žádný podpis ani způsob, jakým by bylo možné ověřit, že žalovaná závazek uzavřela (Smlouvou o revolvingovém úvěru, ulice podmínky právnická osoba příjmení jméno ke spotřebitelským úvěrům poskytovaných spotřebitelům s trvalým pobytem v České republice, Standardní informace o spotřebitelském úvěru pro revolvingový úvěr, cena, výše spotřebitelského úvěru 35 000 Kč. Jedná se o úvěrový limit, Standardní Evropské informace o spotřebitelském úvěru, druh spotřebitelského úvěru revolvingový úvěr na kreditním účtu, maximální úvěrový limit je 35 000 Kč, příjmení příjmení - standardní podmínky smlouvy o úvěru, které se vztahují na zákazníky s pobytem v České republice, v českém jazyce, v anglickém jazyce). Z detailu výpisu – účet č. bankovní účet, domácí platba dne 4. 11. 2016, anonymizováno, je uvedeno datum, platba, číslo účtu bankovní účet, variabilní symbol, mínus 6000 Kč, dne 30. 1. 2017 minus 6 000 Kč, dne 7. 3. 2017 mínus 5 000 Kč a dne 8. 3. 2017 minus 1 000 Kč, dne 18. 5. 2017 mínus 720 Kč, dále 2dne 6. 6. 2017 mínus 4 500 Kč, dne 11. 8. 2017 mínus 500 Kč a dne 16. 10. 2017 mínus 2 700 Kč (výseky výpisu z účtu u právnická osoba bankovní účet). Žalobkyně vypracovala přehled ohledně jednotlivých čerpání, kdy se jedná o anglicky psaný text, kdy je uvedeno datum, čas. Jedná se o přehled, který nemá náležitosti výpisu z účtu (Přehledem čerpání). Pohledávka byla postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek mezi právnická osoba a příjmení příjmení jméno a následně Smlouva o postoupení pohledávek mezi právnická osoba a právnická osoba (Smlouvami o postoupení pohledávek, včetně příloh seznamu postoupených pohledávek, Oznámení o postoupení pohledávky příjmení příjmení ze dne 27. 5. 2020). Žalovaná byla upomínána a vyzývaná k úhradě (Platební informace, výpis z účtu na žalovanou s datem jednotlivých výběrů). Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě (Předžalobní upomínka z 27. 5. 2020).

5. Soud dospěl k závěru, že z uvedených důkazů získal dostatek skutkových zjištění. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídací hodnoty a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav.

6. Soud po provedeném dokazování za to, že není řádně uzavřena smlouva, neboť není zřejmý, jakým způsobem k uzavření závazku došlo. Není žádným způsobem doloženo, že byla zkoumána úvěryschopnost žalované. Z tohoto důvodu by soud posoudil nárok z titulu bezdůvodného obohacení, avšak v situaci, kdy žalobkyně se nedostavila a žádným způsobem netvrdí a neprokazuje, že částky byly poukázány na účet žalované, toto není doloženo, že se jedná o účet žalované, nemohl soud s ohledem na nedostavení se žalobkyně k jednání v tomto smyslu žalobkyni poučit, aby unesla ve věci břemeno důkazní, tedy z těchto důvodů je žaloba zamítnuta.

7. Po právní stránce soud uvedená skutková zjištění posoudil takto:

8. Dle ust. , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Dle ust. § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

10. Dle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Podle § 561 odst. 1 o. z., k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Tímto zákonem je , o službách vytvářející důvěru pro elektronické transakce (dále též jen„ adaptační zákon“), který upravuje různé úrovně elektronického podpisu. Podle o. z., písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle o. z., má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

12. Dle čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu (dále jen„ eIDAS“) lze za elektronický podpis považovat jakákoliv data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání. Z toho dle názoru soudu plyne, že by mělo jít o data k jednoznačnému ověření identity podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě.

13. Uvedený požadavek je rozveden v definici tzv. zaručeného elektronického podpisu. Zaručeným elektronickým podpisem se podle čl. 26 nařízení eIDAS rozumí podpis, který je jednoznačně spojen s podepisující osobou; umožňuje identifikaci podepisující osoby; je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; a je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.

14. Podle § 5 a § 6 adaptačního zákona, lze k podepisování nebo označování dokumentu v podobě datové zprávy, jehož prostřednictvím se činí úkon vůči státu (a jiným orgánům veřejné moci použít pouze uznávaný či kvalifikovaný elektronický podpis. Uznávaným elektronickým podpisem se rozumí„ zaručený elektronický podpis“ založený„ na kvalifikovaném certifikátu“ pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis.

15. Ze shora uvedeného nepochybně vyplývá, že písemné právní jednání (písemnost) v elektronické podobě nelze platně podepsat tzv. prostým elektronickým podpisem, ale pouze zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu a vytvořeným pomocí prostředku pro bezpečné vytváření podpisu, resp. uznávaným elektronickým podpisem. Jiná (nižší) úroveň elektronického podpisu zjevně neumožňuje dosáhnout na základě tohoto elektronické podpisu„ jednoznačného ověření“ identity podepsané osoby a už vůbec neumožňuje zjistit jakoukoli následnou změnu dat. Uvedená jednoznačnost je ale nejen zákonným znakem všech úrovní elektronického podpisu, ale i účelem, proč je podpis vyžadován, obdobně jako u vlastnoručního podpisu. To vše s tím rozdílem, že nyní užívaná technologie elektronického podepisování na bázi asymetrické kryptografie skutečně umožňuje při plnění zákonných požadavků na užívání dat a prostředků pro vytváření elektronického podpisu dosáhnout ještě vyšší úroveň jistoty o totožnosti podepsané osoby, než v případě vlastnoručního podpisu. Jde právě o zjištění v rovině„ jednoznačnosti“ (100%, tedy ano/ne), nikoli v rovině převažující pravděpodobnosti. Tato cenná vlastnost technologie elektronického podepisování by měla být využívána a nikoli relativizována či ignorována tím, že za elektronický podpis je vydáváno i to, co elektronickým podpisem zjevně není. V tomto směru ostatně zákon o elektronickém podpisu ve svém současném znění není technologicky neutrální, jak bylo původně zamýšleno, požadované kvalitě elektronického podpisu vyhovuje technologie vytváření elektronických podpisů založeným na datech a prostředcích pro vytváření elektronického podpisu a s tím spojených certifikátech určité kvality (pouze kvalifikovaných certifikátech) od důvěryhodného (akreditovaného) poskytovatele. Tato technologie umožňuje prostřednictvím asymetrické kryptografie jednoznačně spojit elektronický podpis (vypočítané číslo) s konkrétní podepisující osobou prostřednictvím dat pro vytváření podpisu (soukromého klíče), které podepisující osoba může a musí udržet pod svou výhradní kontrolou (jako tajemství). Je také umožněno v případě připojení takového elektronického podpisu k datové zprávě zjistit (při ověření elektronického podpisu) jakoukoliv následnou změnu podepsaných dat, což jiné technologie zatím neumožňují.

16. Z hlediska výkladu § 561 odst. 1 o. z., ve spojení s adaptačním zákonem nelze odhlédnout ani od toho, že pro veškeré procesní úkony je v českém právním řádu podle § 5 a § 6 adaptačního zákona a podle všech procesních předpisů vyžadován tzv. uznávaný elektronický podpis, tedy ještě vyšší kvalita elektronického podpisu, než je zaručený elektronický podpis. Je proto logické, aby pro hmotně právní jednání v elektronické podobě, kterým se právní vztahy v písemné formě zakládají, mění nebo ruší, byla vyžadována nejméně stejná kvalita elektronického podpisu jako pro procesně právní jednání, kterým se práva a povinnosti pouze vymáhají.

17. Podle názoru soudu proto nelze za platný elektronický podpis považovat vypsání jména a příjmení v datové zprávě (emailu, např. formou tzv. emailové patičky), nebo uvedení přihlašovacího jména (tzv. ID nebo login) a zadání hesla (příjmení) spojené s následným„ odkliknutím“ určitého dokumentu na konkrétní internetové stránce, popřípadě odeslání SMS zprávy z mobilního telefonu určité osoby, telefonické potvrzení souhlasu nebo identity (prokazované nahrávkou hlasu), odeslání finančních prostředků z určitého účtu, zjištění IP adresy použité pro připojení k internetu a podobně. Nic z toho totiž z hlediska technologických vlastností samo o sobě objektivně neumožňuje jednoznačnou identifikaci podepsané osoby, vytvoření takových„ podpisů“ není pod výhradní kontrolou konkrétní (identifikované a autentizované) osoby. Nejsou také s podepsanými daty nijak pevně technicky spojeny, natož ve smyslu ověření integrity (nezměnitelnosti) podepsaných dat (zpětného určení obsahu jednání). Opačným výkladem by za písemné právní jednání opatřené elektronickým podpisem bylo možné považovat nejen prosté emaily, SMS zprávy, ale i sdělení na sociálních i komunikačních sítích nejrůznějšího druhu (např. Facebook, WhatsApp apod.), kde jednotlivé fyzické osoby mohou vystupovat pod smyšlenými nebo cizími identitami, tyto libovolně měnit či množit. Bylo by nutné rezignovat na požadavek jistoty o zachování původního obsahu písemného jednání i na požadavek jistoty o podepsané osobě (jednoznačnost). Ve světě elektronických dokumentů je navíc padělání identity a nezjistitelné změny obsahu dokumentů mnohem snazší, než ve světě listinných dokumentů a tomu musí odpovídat i výklad příslušných ustanovení tak, aby byl zachován účel a smysl zákona (§ 2 o. z.).

18. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že smlouva nebyla platně elektronicky podepsána žalovanou, neboť není opatřena platným uznávaným elektronickým podpisem, resp. vůbec žádným elektronickým podpisem (ani zaručeným). Při právním jednání učiněném elektronickými prostředky je písemná forma zachována umožňuje-li zachycení jejího obsahu a určení jednající osoby. V daném případě byly přihlašovací údaje známy jak žalovanému, tak i právní předchůdkyni žalobkyně, případně správci sítě. Ze skutečnosti, že byly případně přihlašovací údaje zadány do webové aplikace, proto nelze s jistotou dovozovat, že je tam zadal právě žalovaný. Jestliže nebylo možno určit jednající osobu, nebyla dodržena písemná forma smlouvy o spotřebitelském úvěru a právní předchůdkyni žalobkyně, jakož ani následně žalobkyni, nevznikl nárok na zaplacení jiných částek než jistiny dluhu. Soud uvádí, že nebylo prokázáno, že osoba spotřebitele, byla osoba žalovaného, dále nebylo prokázáno, že žalovaný požádal o úvěr, když je pouze předkládán návrh spotřebitelské smlouvy, a nikoliv žádost spotřebitele o předmětný úvěr. Forma, jakou se žalobkyně domáhá uplatnění nároku, není dle názoru soudu možná s ohledem na situaci, kdy z materiálů není zjistitelná kontinuální chronologie postupu při podání žádosti spotřebitele o úvěr, kdy je soudu předkládán pouze návrh smlouvy o úvěru, čemuž dle soudu není možné dávat váhu právního úkonu zavazujícímu spotřebitele hradit částky, aniž by byla jistota bez dalšího, kdo úkon činí.

19. Dle ustanovení § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

20. Soud tak na základě shora uvedených skutečností a v souladu s citovanými zákonnými ustanoveními došel k závěru, že jelikož nebyla předmětná smlouva o úvěru žalovanou vlastnoručně či obdobně uznávaným způsobem podepsána, nebyla platně uzavřena. Žalobkyně se podanou žalobou po žalované domáhala zaplacení částky v celkové výši

9 096,86 Kč, avšak nebylo v řízení prokázáno, že žalobkyně částky poukázala na účet žalované, o čemž jí byl soud připraven v rámci ústního jednání poučit dle § 118 a odst. 1,3 o.s.ř, avšak v důsledku nedostavení se žalobkyně k ústnímu jednání, nemohlo být toto poučení učiněno, a žalobkyně tak neunesla břemeno důkazní, a proto byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta.

21. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. , kdy žalovaná sice měla ve věci plný úspěch, avšak žádné náklady jí v souvislosti s tímto řízením nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).