Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 165/2021-26

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Janou Matouškovou jako samosoudkyní ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částky 8 879 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 5 523,56 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 13. 2. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Pokud se žalobce dále domáhal na žalovaném zaplacení částky 3 355,44 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 308,16 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z částky 5 523,56 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 523,56 Kč od 30. 6. 2018 do 12. 2. 2021, v tomto rozsahu se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 357,36 Kč, k rukám JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D., advokáta se sídlem adresa, do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 5 523,56 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 13. 2. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Pokud se žalobce dále domáhal na žalovaném zaplacení částky 3 355,44 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 308,16 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z částky 5 523,56 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 523,56 Kč od 30. 6. 2018 do 12. 2. 2021, v tomto rozsahu se žaloba zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 357,36 Kč, k rukám JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., advokáta se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou u soudu dne 30. 3. 2021 se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 8 879 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že jeho právní předchůdce společnost právnická osoba, IČO, se sídlem adresa číslo, na základě které žalovaný převzal částku 6 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, přičemž se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce dále poplatek ve výši 3 747 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně (799 Kč), odměny za administrativní zpracování zápůjčky (2 410 Kč) a nákladů za hotovostní inkaso splátek (538 Kč). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný zavázal vrátit v 45 týdenních splátkách po 217 Kč. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, poslední splátka byla žalovaným uhrazena dne 22. 6. 2018, právnímu předchůdci žalobce tak vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené částky, která činila na dlužné půjčce částku 5 523,56 Kč a na dlužném poplatku částku 3 355,44 Kč. Žalovaný poté uhradil pouze částku 868 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 přešla pohledávka ze společnosti právnická osoba na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno dopisem z téhož dne. Žalobce se tedy v řízení domáhal úhrady dlužné částky ve výši 8 879 Kč sestávající z jistiny ve výši 5 523,56 Kč a dlužného poplatku ve výši 3 355,44 Kč, dále kapitalizovaného úroku ve výši 1 308,16 Kč (jedná se o úrok ve výši 29 % ročně z částky 5 523,56 Kč od 2. 4. 2019 do 20. 1. 2020), kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 743,38 Kč (úrok ve výši 8,5 % ročně z částky 5 523,56 Kč od 30. 6. 2018 do 20. 1. 2020), dále úroku ve výši 29 % ročně z částky 5 523,56 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z téže částky a za stejné období.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci se k nařízenému jednání nedostavili, soud proto věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti dle ust.

4. Soud provedl důkaz listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení a z těchto listin byl zjištěn tento skutkový stav:

Žalovaný a právní předchůdce žalobce právnická osoba uzavřeli dne 21. 5. 2018 smlouvu o zápůjčce číslo na základě které byla žalovanému poskytnuta zápůjčka (spotřebitelský úvěr) ve výši 6 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit za tuto zápůjčku poplatek ve výši 3 747 Kč, který se skládá z kapitalizovaného úroku za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši 799 Kč, odměny za administrativní činnost ve výši 2 410 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 538 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal poskytovateli zápůjčky zaplatit v hotovosti, formou 45 týdenních splátek po 217 Kč. Dle evidence předchůdce žalobce žalovaný uhradil poslední splátku na zápůjčku dne 22. 6. 2018 a dostal se do prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právnímu předchůdci žalobce vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené částky. Poté žalovaný uhradil pouze částku 868 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 přešla pohledávka ze společnosti právnická osoba na žalobce, což bylo žalovanému sděleno oznámením o postoupení pohledávky z téhož dne.

5. Podle (o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

7. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožného.

9. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

Podle § 1880 odst. 1 téhož zákona postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

11. V projednávané věci bylo prokázáno, že předchůdce žalobce s žalovaným uzavřeli dne 21. 5. 2018 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut v hotovosti úvěr ve výši 6 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet úvěr včetně sjednaného poplatku, a to v 45 týdenních splátkách po 217 Kč, přičemž žalovaný poslední splátku uhradil dne 22. 6. 2018 a po splatnosti ještě částku 868 Kč.

12. Soud má zato, že k posouzení oprávněnosti nároku žalobce jakožto právního nástupce na vrácení úvěru včetně příslušenství a dalších plnění bylo zapotřebí posoudit platnost smlouvy z hlediska toho, zda předchůdce žalobce dostál své zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného jakožto dlužníka náležitým způsobem. Bylo na žalobci, aby splnění této povinnosti v průběhu řízení tvrdil a prokázal. Žalobce (jeho právní zástupce) se z jednání nařízeného na 19. 10. 2021 omluvil a soud ho tedy nemohl poučit dle ustanovení , 3 o povinnosti tvrdit a prokázat shora uvedenou skutečnost.

13. Žalobci se tedy nepodařilo vyvrátit právní domněnku porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalovaného nastolenou podle zákona o spotřebitelském úvěru.

14. V projednávané věci nepředstavuje porušení povinnosti právního předchůdce žalobce

před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet důvod, který by zakládal zjevný rozpor uzavřené smlouvy o zápůjčce s dobrými mravy nebo zjevně narušoval veřejný pořádek

(§ 588 o.z.). Žalovaný námitku neplatnosti uzavřených smluv o úvěru z uvedeného důvodu rovněž nevznesl.

15. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice anonymizována dvě slova a ustanovení právního předpisu EU o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice ustanovení právního předpisu EU EHS členské státy zajistí,

aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele

na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

16. Podle čl. 23 směrnice o spotřebitelském úvěru členské státy stanoví pravidla pro sankce

za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a dostatečně odrazující.

17. Vzhledem k povinnosti členských států stanovit účinné, přiměřené a dostatečně odrazující sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě směrnice o spotřebitelském úvěru nelze považovat relativní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, jejímuž uzavření nepředcházelo splnění povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele za soukromoprávní následek porušení této povinnosti, který odpovídal požadavku vytýčenému v čl. 23 posl. věta směrnice o spotřebitelském úvěru.

18. Je tomu tak proto, že předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice o spotřebitelském úvěru, který spočívá, jak vyplývá z jejích bodů 7 a 9 odůvodnění, v oblasti spotřebitelských úvěrů v provedení úplné a nezbytné harmonizace v celé řadě klíčových oblastí, která je považována za nezbytnou pro zajištění vysoké a rovnocenné úrovně ochrany zájmů všech unijních spotřebitelů a pro usnadnění vzniku dobře fungujícího vnitřního trhu spotřebitelských úvěrů. Ve světle takového cíle, jímž je zajistit skutečnou ochranu spotřebitele před nezodpovědným uzavíráním úvěrových smluv, které překračují jejich finanční možnosti a mohou vést k jejich platební neschopnosti, článek 23 směrnice stanoví, že pravidla pro sankce použitelná v případě porušení vnitrostátních ustanovení v oblasti předsmluvního ověřování úvěruschopnosti dlužníka, přijatá podle článku 8 této směrnice, musí být definována tak, aby sankce byly účinné, přiměřené a odrazující, a dále že členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování (body 42 a 43 odůvodnění rozsudku anonymizována dvě slova Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo).

19. Články 8 a 23 směrnice o spotřebitelském úvěru a o zrušení musejí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice musejí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době (rozsudek anonymizována dvě slova Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo).

20. Uvedená pravidla je tedy nutno vyložit tak, že ani v poměrech vnitrostátní právní úpravy není soud povinen vyčkat námitky spotřebitele, aby mohl posoudit, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru splnil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

21. Z toho vyplývá, že soud i bez návrhu přihlédne k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, zjistí-li, že poskytovatel spotřebitelského úvěru nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele.

22. Smlouva o úvěru, kterou žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, je tedy neplatná, protože právní předchůdce žalobce porušil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

23. Vzhledem k tomu, že mezi žalobcem a žalovaným nebyl sjednán platný závazek, má žalobce dle ustanovení § 2993 věta prvá o.z. nárok na vrácení peněžité částky představující nezaplacenou část jistiny úvěru. Z tvrzení a listinných důkazů žalobce bylo prokázáno, že předchůdce žalobce vyplatil žalovanému částku 6 000 Kč z titulu spotřebitelského úvěru a žalovanému zbývá zaplatit na jistinu úvěru částku 5 523,56 Kč. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci kromě dlužné částky 5 523,56 Kč i zákonný úrok z prodlení dle o.z. ve výši dle vl. nař. č. , jdoucí od 13. 2. 2021 (tj. ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění stanovené v předžalobní výzvě) do zaplacení. Soud proto v tomto rozsahu žalobě vyhověl a rozhodl, jak je ve výroku I. rozsudku uvedeno. Ve zbytku žalobního nároku soud z výše uvedených důvodů žalobu zamítl (výrok II).

24. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. Žalobce byl v řízení procesně úspěšný ohledně částky 5 523,56 Kč s příslušenstvím, ohledně zbývající částky a dalšího příslušenství byla jeho žaloba jako nedůvodná zamítnuta. Procesní úspěch žalobce činil 62 %, neúspěšný byl ve výši 38 %, náleží mu proto náhrada nákladů řízení v poměru 24 %. Žalobci vznikly náklady za právní zastoupení ve věci za 3 úkony právní služby po 200 Kč a 3 režijní paušály po 100 Kč dle ) vyhl.č. , 21 % DPH advokáta ve výši 189 Kč a 400 Kč za zaplacený soudní poplatek, tj. celkem 1 489 Kč, z toho 24 % představuje částku 357,36 Kč. Soud žalovanému uložil, aby náhradu nákladů řízení v uvedené výši zaplatil k rukám advokáta žalobce podle

25. Lhůtu k plnění soud žalovanému stanovil dle věta prvá

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.