Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 C 33/2021-30

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Koubovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 6 562,64 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 960 Kč, zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 602,64 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 455 Kč od 3. 12. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 907,50 Kč od 28. 1. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 240,14 Kč od 25. 2. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 116 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 960 Kč, zamítá. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 602,64 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 455 Kč od 3. 12. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 907,50 Kč od 28. 1. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 240,14 Kč od 25. 2. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 116 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Předmětem řízení byl žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení částky 6 562,64 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených dodávek elektřiny a s nimi souvisejících služeb, jakož i poplatků za upomínky a odpojení od dodávky elektřiny a souvisejících služeb.

2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu.

4. Žalobkyně se smlouvou ze dne datum, jejíž součástí byl mimo jiné Ceník obchodníka, (dále jen„ ceník“) a Všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny, (dále jen„ obchodní podmínky“), zavázala poskytovat žalovanému pro potřeby domácnosti elektřinu a související služby do odběrného místa na adrese adresa žalovaného. Úhrada ceny byla sjednána zálohově a formou vyúčtování, a to v termínu vyznačeném na konkrétním vyúčtování, popř. oznámení o výši záloh. Smlouva byla uzavřena na 24 měsíců s možností prodloužení. Za dodávku 1,173 MWh elektřiny a souvisejících služeb vyúčtovala žalobkyně žalovanému za období od 15. 11. 2018 do 12. 11. 2019 prostřednictvím faktury číslo nedoplatek ve výši 4 455 Kč se lhůtou k úhradě do 2. 12. 2019 a za poskytnutí s dodávkou elektřiny souvisejících služeb za období od 13. 11. 2019 do 8. 1. 2020 prostřednictvím faktury číslo nedoplatek ve výši 240,14 Kč se lhůtou k úhradě do 24. 2. 2020. S ohledem na skutečnost, že žalovaný žalobkyní vyúčtované nedoplatky řádně a včas neuhradil, žalobkyně dodávku elektřiny a souvisejících služeb pro žalovaného v souladu s ujednáním účastníků ukončila. V souvislosti s ukončením dodávky elektřiny a souvisejících služeb vyúčtovala žalobkyně žalovanému prostřednictvím faktury číslo částku ve výši 907,50 Kč s lhůtou k úhradě do 27. 1. 2020, jako částku, kterou žalobkyně uhradila společnosti právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, za odpojení žalovaného od distribuční soustavy. V souvislosti s výše uvedeným neuhrazením ceny elektřiny a souvisejících služeb ze strany žalovaného vyzvala žalobkyně prostřednictvím faktury číslo žalovaného rovněž k úhradě poplatků za odeslání celkem čtyř upomínek ve výši 240 Kč za každou z těchto upomínek. Přestože byl žalovaný předžalobní upomínkou ze dne 6. 11. 2020, odeslanou žalovanému prostřednictvím poštovních služeb téhož dne, zástupcem žalobkyně opětovně vyzván k úhradě všech výše uvedených částek, do dne vyhlášení rozsudku žádnou z těchto částek neuhradil.

5. Na takto zjištěný skutkový stav soud aplikoval ustanovení , , (dále jen „o. z.“), podle kterého si strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Podle , 2 , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), se smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. Podle o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Podle o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle o. z. ve výši podle , odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle o. z. lze od smlouvy odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon. Podle platí, že odstoupení od smlouvy se nedotýká práva na zaplacení smluvní pokuty nebo úroku z prodlení, pokud již dospěl, práva na náhradu škody vzniklé z porušení smluvní povinnosti ani ujednání, které má vzhledem ke své povaze zavazovat strany i po odstoupení od smlouvy, zejména ujednání o způsobu řešení sporů. Byl-li dluh zajištěn, nedotýká se odstoupení od smlouvy ani zajištění. Podle o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

6. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud žalobě částečně vyhověl. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena nepojmenovaná smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny. V rámci předmětného závazku vystupovala žalobkyně jako obchodník s elektřinou a žalovaný jako zákazník. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou s možností automatické prolongace. Uzavřenou smlouvou se žalobkyně zavázala dodat žalovanému sdružené služby dodávky elektřiny a žalovaný se zavázal za dodanou elektřinu a s její dodávkou spojené služby řádně a včas platit sjednanou cenu. Žalovaný však ke dni 2. 12. 2019 a 24. 2. 2020 žalobkyní vyúčtovanou cenu dodané elektřiny a souvisejících služeb ve výši 4 455 Kč a 240,14 Kč neuhradil. Pro případ opakovaného neplnění smluvených platebních povinností ze strany žalovaného si účastníci v předmětné smlouvě sjednali rovněž možnost žalobkyně odstoupit od smlouvy. Žalobkyně s ohledem na shora uvedené prodlení žalovaného s úhradou ceny žalobkyní poskytnutého plnění svého práva využila a od smlouvy odstoupila. V důsledku tohoto odstoupení vznikla žalobkyni škoda ve výši 970,50 Kč, k jejíž úhradě do 27. 1. 2020 byl žalovaný vyzván, avšak ani tuto svoji povinnost žalovaný nesplnil. Jelikož žalovaný žalobkyni v rozporu se svými povinnostmi žádnou z výše uvedených částek neuhradil a neučinil tak ani doposud, zavázal jej k tomu soud svým rozhodnutím, a to včetně úhrady úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 455 Kč od 3. 12. 2019 do zaplacení, ve výši 10 % ročně z částky 907,50 Kč od 28. 1. 2020 do zaplacení a ve výši 10 % ročně z částky 240,14 Kč od 25. 2. 2020 do zaplacení.

7. Ve vztahu k žalobkyní uplatněnému nároku na úhradu čtyř částek ve výši 240 Kč jako poplatků„ za upomínky s výzvou k úhradě“ soud uvádí, že povinnost hradit uvedené poplatky nebyla v textu předmětné smlouvy sjednána. Ujednání o povinnosti žalovaného zaplatit tyto poplatky bylo uvedeno pouze v obchodních podmínkách žalobkyně tak, že„ za doporučenou upomínku s výzvou k úhradě jakékoliv splatné platby jsme oprávněni vám účtovat poplatek ve výši 240 Kč“ Z uvedeného tak vyplývá, že požadavek žalobkyně na úhradu předmětných poplatků, kdy výše těchto poplatků byla paušalizována v obchodních podmínkách, a to bez konkrétní specifikace uvedených poplatků v účastníky uzavřené smlouvě, nemůže obstát.

8. V souvislosti s absencí vyčíslení reálných nákladů za upomínky a jejich nahrazení paušalizovanými poplatky je třeba uvést, že v tomto případě předmětné paušalizované poplatky odpovídají svým charakterem ujednání o smluvní pokutě. Nejvyšší soud ve své ustálené judikatuře (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2008, sp. zn. či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2011, sp. zn. ) označuje smluvní pokutu jako paušalizovanou náhradu škody, kdy sjednaní takové paušalizované náhrady škody je třeba v rámci tuzemské právní úpravy chápat právě jako ujednání o smluvní pokutě. Skutečnost, že žalobkyně spojuje tento paušální poplatek s písemnou upomínkou či odpojením, na daném závěru nemůže nic změnit (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2019, sp. zn. ).

9. Dále je třeba připomenout, že žalovaný se v předmětném smluvním vztahu nacházel v postavení spotřebitele. Je pravdou, že část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Uplatnění obchodních podmínek však není neomezené a výše uvedená relevantní právní úprava stanovuje základní limity, jejichž porušení, zejména ve vztahu ke spotřebiteli jako slabší straně, sankcionuje absolutní neplatností.

10. K uvedenému soud rovněž doplňuje, že ochrana spotřebitele je výrazem ústavního principu rovnosti, a to v jeho materiálním pojetí. I v případech, kdy zákonodárce slabší smluvní stranu nezvýhodnil výslovně, aby dal pro konkrétní situaci přednost rovnosti faktické před formální, ponechává orgánu, který právo aplikuje, prostor pro řešení disproporcí mezi neúplností psaného práva a povahou konkrétního případu cestou aplikace ústavních principů v materiálním pojetí právního státu (srov. nález Ústavního soudu ze dne 28. 3. 2006, sp. zn. ). V tomto kontextu pak ve vztahu ke smlouvám uzavíraným se spotřebitelem Ústavní soud zdůraznil zásadu poctivosti v oblasti ochrany spotřebitele, kterou aplikoval ve formě tzv. principu důvěry (srov. nález Ústavního soudu ze dne 6. 11. 2007, sp. zn. ).

11. V návaznosti na v předchozím odstavci konstatovanou judikaturu Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. , dovodil, že se zásada poctivosti projevuje mimo jiné tím, že text spotřebitelské smlouvy, obzvláště jedná-li se o smlouvu formulářovou, má být pro průměrného spotřebitele dostatečně čitelný, přehledný a logicky uspořádaný. Smluvní ujednání tak musí mít dostatečnou velikost písma, nesmějí být ve výrazně menší velikosti než okolní text či nesmějí být umístěna v oddílech, které vzbuzují dojem nepodstatného charakteru. V souvislosti s obchodními podmínkami pak Ústavní soud uvedl, že stěžejním účelem obchodních podmínek v kontraktačním procesu se spotřebitelem by měl být především popis technického a vysvětlujícího charakteru, a nikoliv skrytá ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná. Ve světle těchto informací pak Ústavní soud dále konstatoval, že v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být, a to pod sankcí neplatnosti, součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné, tedyy, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis. Obdobný závěr je třeba učinit rovněž v projednávaném případě.

12. Předmětná smlouva uzavřená mezi žalovaným a žalobkyní vyjma drobným písmem uvedené stručné informace o existenci obchodních podmínek neobsahovala žádnou konkrétní informaci o poplatcích spojených s prodlením žalovaného hradit cenu žalobkyní poskytnutého plnění řádně a včas, jejich výši či specifikaci konkrétních úkonů žalobkyně, se kterými by měly být tyto poplatky spojeny. V uzavřené smlouvě absentuje rovněž označení konkrétních ustanovení obchodních podmínek či dalších dokumentů, ve kterých by měly být výše uvedené informace obsaženy. Z textu smlouvy navíc nevyplývá, zda se ujednání o předmětných poplatcích nachází na jednom či více místech obchodních podmínek či dalších obdobných dokumentů. V souvislosti se všemi shora uvedenými informacemi soud uzavírá, že ujednání o poplatcích za zaslání upomínek v souhrnné výši 960 Kč, je třeba považovat za neplatné a žalobu v tomto rozsahu zamítnout.

13. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku stanovil soud v souladu s 

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 116 Kč, přičemž tato částka představuje 74,94 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 87,47 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 12,53 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 6 562,64 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.