Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
16 C 260/2021-54
Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem Mgr. Jaroslavem Koubou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 2 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni:
a) částku 2 000 Kč,
b) zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 2 000 Kč od 2. 2. 2018 do zaplacení,
to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se ve zbytku zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 038 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně příjmení jméno příjmení, Ph.D.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni:</b> <b>a) částku 2 000 Kč,</b> <b>b) zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 2 000 Kč od 2. 2. 2018 do zaplacení,</b> <b>to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se ve zbytku zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 038 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph.D.</b>
1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 000 Kč s příslušenstvím jako nedoplatku ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne datum mezi právní předchůdkyní žalobkyně právnická osoba příjmení p.I.c. (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaným. Na základě uvedené smlouvy byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 2 000 Kč za poplatek 660 Kč se splatností do 13. 3. 2015 při roční úrokové sazbě ve výši 401,50%. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou poskytnuté částky, neboť za trvání smlouvy neuhradil žalobkyni ničeho a proto žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení neuhrazené jistiny ve výši 2 000 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně od 16. 3. 2015 do zaplacení.
2. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvu a poučení soudu nevyjádřil.
3. Soud věc projednal a po provedeném dokazování učinil následující závěr o skutkovém stavu:
4. Předchůdkyně žalobkyně poskytla dne datum žalovanému částku 2 000 Kč za poplatek 660 Kč se splatností do 13. 3. 2015 při roční úrokové sazbě ve výši 401,50%. Před poskytnutím uvedené částky předchůdkyně žalobkyně nepřezkoumala schopnost žalovaného splácet poskytnuté finanční prostředky. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobkyni. Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného před podáním žaloby k úhradě dlužné částky, přičemž žalovaný žalobkyni dosud ničeho neuhradil.
5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu soud posoudil věc po právní stránce takto:
6. Při rozhodování soud nejprve zkoumal, zda v daném případě došlo k řádnému a platnému uzavření smlouvy o zápůjčce ve smyslu § 2 390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), která je zároveň spotřebitelským úvěrem podle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť byla uzavřena mezi předchůdkyní žalobkyně jako poskytovatelem v rámci její podnikatelské činnosti a žalovaným jako spotřebitelem.
7. V projednávané právní věci pak soud dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o zápůjčce řádným způsobem nezkoumala a neprověřila úvěruschopnost žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr, neboť v podané žalobě nebyly tvrzeny žádné skutečnosti, ani označen, případně předložen soudu žádný důkaz k prokázání úvěruschopnosti žalovaného. Povinnost posoudit úvěruschopnost je objektivní, předchůdkyně žalobkyně se nesmí bez dalšího spolehnout pouze na informace poskytnuté žalovaným. Předchůdkyně žalobkyně tedy poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr v rozporu s § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a uvedená smlouva je tak absolutně neplatná. Žalobkyně se nedostavila k jednání soudu konanému dne 2. 11. 2021 a tím zabránila možnosti být poučena soudem ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. o chybějících skutkových tvrzeních a důkazech ve vztahu k posouzení úvěruschopnosti žalovaného a z toho vyplývajících následcích pro žalobkyni.
8. V řízení naopak bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně postoupila předmětnou pohledávku za žalovaným na žalobkyni a že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 2 000 Kč, přičemž žalovaný žalobkyni dosud na tuto částku neuhradil ničeho. Částka 2 000 Kč tak představuje bezdůvodné obohacení na straně žalovaného ve smyslu § 2 991 o. z. Žalobkyně odeslala žalovanému výzvu k úhradě dluhu dne 26. 1. 2018, doručena mu byla dne 31. 1. 2018 v souladu s ustanovením § 573 o.z., dne 1. 2. 2018 měl plnit a ode dne 2. 2. 2018 je tedy v prodlení.
9. Soud s ohledem na shora uvedené žalobě částečně vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 2 000 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 2 000 Kč od 2. 2. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů právní moci tohoto rozsudku. Přiznaný úrok z prodlení je odůvodněn ustanovením § 1 970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu ke splnění povinnosti soud stanovil v délce tří dnů v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. Ve zbývající části pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení vůči převážně neúspěšnému žalovanému v částce 1 038 Kč, ke které soud dospěl tak, že částečný úspěch žalovaného (464,91 Kč, tj. 15,15%) odečetl od částečného úspěchu žalobkyně (2 604,30 Kč, tj. 84,85%) při výsledku 69,70% z částky 1 489 Kč, která sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 2 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy a žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. V projednávané věci žalobkyně podala tzv. formulářovou žalobu ve smyslu § 14b a.t., neboť žalobkyně podává obdobné žaloby opakovaně, na ustáleném formulářovém vzoru, ve kterém uvádí obdobná skutková tvrzení lišící se pouze konkrétními údaji o žalované osobě, o uzavřené smlouvě a výši dlužných částek, přičemž tarifní hodnota v projednávané věci nepřevyšuje částku 50 000 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.