Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

37 C 11/2021-29

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr Karolínou Šorbanovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 16 656 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 000 Kč od 16. 6. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 4 656 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z částky 12 000 Kč za období od 17. 10. 2019 do 8. 11. 2020 v částce 1275,62 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 12 000 Kč od 21. 11. 2020 do 15. 6. 2021, kapitalizovaného úroku ve výši 2 760 Kč, nákladů na upomínání ve výši 150 Kč se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 991 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 000 Kč od 16. 6. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 4 656 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z částky 12 000 Kč za období od 17. 10. 2019 do 8. 11. 2020 v částce 1275,62 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 12 000 Kč od 21. 11. 2020 do 15. 6. 2021, kapitalizovaného úroku ve výši 2 760 Kč, nákladů na upomínání ve výši 150 Kč se zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 991 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 16 656 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že společnost právnická osoba, a.s. (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela dne 16. 9. 2019 se žalovanou smlouvu o úvěru č. 644098003, na základě níž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 12 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala vrátit částku 14 760 Kč spolu s příslušenstvím do 30 dnů ode dne jeho poskytnutí. Žalovaná o půjčku zažádala online na internetových stránkách webová adresa, kde vyplnila požadované registrační údaje ve formuláři. V rámci dokončení žádosti o půjčku provedla žalovaná tzv. verifikační platbu ve výši 0,01 Kč, kterou odeslala ze svého osobního bankovního účtu. Při dokončení žádosti obdržela žalovaná předsmluvní informace o půjčce, v nichž byly shrnuty veškeré parametry půjčky a žalovaná dále odsouhlasila Všeobecné obchodní podmínky (dále jen„ VOP“) při odeslání verifikační platby. Žalobkyně následně zahájila schvalovací proces, jehož součástí je nahlížení do registrů (tj. insolvenční rejstřík, bankovní i nebankovní registr klientských informací), kdy tak žalobkyně prověřovala bonitu žalobkyně. Žádost o půjčku byla žalované následně schválena a byla jí poskytnuta částka ve výši 12 000 Kč na účet, ze kterého dříve odeslala verifikační platbu. Žalovaná však sjednanou částku, kterou se zavázala vrátit, neuhradila řádně a včas. Tím jí vznikla povinnost zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky, a to za každý den prodlení. Zároveň ji vznikla povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním, především za odeslání písemných upomínek žalované. Pohledávka za žalovanou byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2020 s účinností ke dni 20. 11. 2020 postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 4. 12. 2020. Z výše uvedeného dovozuje žalobkyně svou aktivní procesní legitimaci. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 19 578 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 12 000 Kč, nesplaceného úroku ve výši 2 760 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 4 668 Kč (žalobkyně v žalobě požadovala přepočítanou částku 4 656 Kč) a z neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 150 Kč. Žalobkyně dále požadovala kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 275,62 Kč z částky 12 000 Kč za období od 1. dne prodlení po splatnosti závazku žalované (tj. od 17. 10. 2019) do 8. 11. 2020 (tj. k tzv. rozhodnému dni stanovenému ve smlouvě o postoupení pohledávek.

2. V podání ze dne 7. 10. 2021 žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalované první dvě upomínky obyčejným podáním prostřednictvím poštovního přepravce, pročež k nim není podací lístek, který je tak k dispozici pouze k výzvě k úhradě dluhu ze dne 27. 11. 2019. Žalobkyně nedisponuje potvrzením o doručení žádné z upomínek, resp. výzev k plnění předmětného dluhu, které byly žalované zaslány (a to s ohledem na způsob jejich odeslání, tj. nebyly odeslány s doručenkou).

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě nezpochybnila a rovněž nezpochybnilay předložené žalobkyní.

4. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání (žalobkyně výslovně v žalobním návrhu a žalovaná konkludentně, když se na výzvu soudu spojenou s doložkou ve smyslu ustanovení v dané lhůtě nevyjádřila) soud postupoval podle ust. , kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a věc rozhodl bez nařízení jednání.

5. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti: Ze smlouvy o úvěru číslo soud zjistil, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o úvěru dne 16. 9. číslo, na základě, které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala poskytnutý úvěr s úrokem (v celkové výši 14 760 Kč) vrátit do 30 dnů ode dne jeho poskytnutí, současně se žalovaná zavázala uhradit právní předchůdkyni žalobkyně v případě prodlení se zaplacením úvěru smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny, a to za každý den prodlení, přičemž smluvní pokuta byla splatná den následující po dni takového prodlení. Smlouvou bylo dále ujednáno, že zaplacením smluvní pokuty není dotčeno právo věřitele na náhradu škody v plné výši, sjednané úroky a úroky z prodlení. Smlouvou byla rovněž sjednána roční úroková sazba ve výši 279,83 % a roční procentní sazba nákladů 1 141,2 %. Žalovaná rovněž souhlasila s VOP.

6. Z kopie výpisu účtu právní předchůdkyně žalobkyně soud zjistil, že dne 6. 2. 2019 proběhla verifikační platba z účtu žalované ve výši 0,01 Kč, a dále dne 16. 9. 2019 žalobkyně zaslala na účet žalované (sjednaný ve Smlouvě, č. bankovní účet) částku 12 000 Kč.

7. Z upomínky ze dne 30. 10. 2019 soud zjistil, že žalovaná neuhradila úvěr do sjednaného data, pročež byla vyzvána k úhradě dluhu ve výši 14 966 Kč, a to ihned.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2020 a zy nadepsané„ Potvrzení o přijetí platby“ ze dne 20. 11. 2020 soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni, a z přípisu právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 4. 12. 2020 vyplývá, že žalované bylo postoupení pohledávky oznámeno.

9. Z výzvy žalobkyně ze dne 25. 11. 2019 pak soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky ve výši 15 328 Kč, a to ihned s tím, že nebylo doloženo doručení žalované.

10. Z předžalobní výzvy ze dne 3. 5. 2021 a z podacího archu České pošty ze dne 5. 5. 2021 vzal soud za prokázané, že žalovaná byla ze strany žalobkyně o úhradu dluhu upomínána před podáním žaloby a byla vyzvána k zaplacení částky 19 578 Kč, a to ihned, nemá však za prokázané, že by výzva byla doručena žalované.

11. Z internetových stránek právní předchůdkyně žalobkyně (webová adresa) soud zjistil, že se jedná o společnost specializující se na poskytování mikropůjček klientům a je rovněž členem Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů.

12. Soud dospěl k závěru o skutkovém stavu, který je shodný s uvedenými skutkovými zjištěními, přičemž z provedených důkazů nevyplývá, že by žalovaná dlužnou částku uhradila, když ani ona sama se k žalobě nevyjádřila a tuto žalobkyní tvrzenou skutečnost nesporovala.

13. Podle , (dále jen „o. z.“), platí, že věřitel může celou pohledávku nebo i její část i bez souhlasu dlužníka postoupit smlouvou jiné osobě. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená včetně zajištění ( o. z.).

14. Soud v prvé řadě konstatuje, že má za to, že došlo k platnému postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou, pročež uzavřel, že žalobkyně je v dané věci aktivně legitimována.

15. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou Smlouvu, na základě níž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované sjednanou částku ve výši 12 000 Kč s tím, že žalovaná se zavázala vrátit částku 14 760 Kč do 30 dní od jejího poskytnutí. Zmíněná částka byla žalované poskytnuta dne 16. 9. 2019, zaslání verifikační platby 6. 2. 2019 neodpovídá době uzavření smlouvy, nicméně soud má za prokázané, že žalované byla částka 12 000 Kč poskytnuta. Žalovaná se ve Smlouvě zavázala kromě poskytnuté jistiny ve výši 12 000 Kč zaplatit také smluvní úrok ve výši 2 760 Kč, který byl ve smlouvě o úvěru sjednán ve výši 279,83 % ročně (RPSN 1 141. 2 %), úroky z prodlení a smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení.

16. Soud Smlouvu posoudil jako smlouvu o úvěru dle § 2395 o. z., dle něhož se smlouvou

o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch

peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Soud má dále za prokázané, že žalovaná dlužnou částku žalobkyni nevrátila zpět.

18. Soud, vědom si své povinnosti zkoumat přiměřenost sjednaných úroků z úřední povinnosti, se nejprve zabýval platností účastníky sjednané Smlouvy, a to jak jejích jednotlivých ustanovení, tak Smlouvy jako celku.

19. Dle § 2 odst. 3 o. z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

20. Dle § 576 o. z. platí, že týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

21. Dle § 577 o. z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.

22. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

23. Dle § 1796 o. z. pak platí, že neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.

24. S přihlédnutím ke shora uvedeným zákonným ustanovením a na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že Smlouva je koncipována nevyváženě, a to v neprospěch žalované coby spotřebitele, v neprospěch slabší smluvní strany

25. Uvedený závěr soud dovozuje zejména z ujednání Smlouvy, dle nichž sjednaná výše RPSN činí 1 141,20 %. Zmíněná nevyváženost Smlouvy je zjevná též z výše sjednaného úroku (279,83 % ročně), která je extrémně vysoká, zcela nepřiměřená a odchyluje se výrazně od výše úroků úvěrů běžně sjednávaných v bankovním sektoru v době uzavření Smlouvy (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. prosince 2004, sp. zn. ). Dle soudu se tudíž jedná o ujednání, které se příčí dobrým mravům, a je tak absolutně neplatné ve smyslu § 588 o. z..

26. V daném ohledu soud odkazuje na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 16. 4. 2019, č. j. -90, v němž je uveden závěr, že úvěrová smlouva na částku 65 000 Kč, kterou měl dlužník splatit v 36 měsíčních splátkách, s efektivním úrokovou sazbou 101,79 % ročně a nominální úrokovou sazbou 72,3 % ročně, je absolutně neplatná, neboť se jedná o lichvu. K obdobnému závěru pak dospěl také např. v rozhodnutí ze dne 24. 10. 2019, č.j. - 99, v němž byla posuzována platnost sjednaného úroku z úvěru s nominální úrokovou sazbou ve výši 90 % ročně.

27. Soud se dále zabýval možností moderace podle ustanovení § 577 o. z., přičemž podmínkou této možnosti je právní závěr o pouze částečné neplatnosti smlouvy (dle § 576 o.z.). Dle soudu však vzhledem k nepřiměřené výši sjednaných úroků a výše RPSN není dán prostor ani pro aplikaci shora citovaného § 577 o. z., resp. pro moderaci na obvyklou a přípustnou výši úroku z úvěru. Uvedený závěr je odůvodněn zejména povahou podnikání žalobkyně, která coby nebankovní poskytovatel půjček má své podnikání založeno na zjevně neobvykle vysokých úrokových sazbách, čímž vyvažuje podnikatelské riziko spočívající v tom, že se jí část úvěru nemusí vrátit, neboť tyto úvěry poskytuje zpravidla klientům, kterými jsou zejména osoby s horší platební morálkou, a které by u bankovních poskytovatelů úvěr pravděpodobně nezískaly, případně by je nezískaly tak rychle a flexibilně. S ohledem na uvedené má soud za to, že úvěr s úrokovou sazbou, která odpovídá standartní výši obvyklých úroků u bankovních institucí, by žalobkyně zcela jistě neposkytovala, neboť by to odporovalo charakteru jejího podnikání. Nadto z povahy věci lze § 577 o. z., týkající se vad spočívající v nezákonném určení rozsahu právního jednání, aplikovat toliko na určitou dotčenou část právního jednání, nikoli v případě neplatnosti celé smlouvy.

28. S ohledem na charakter a předmět podnikání žalobkyně, jejímž zásadním ziskem je právě smluvní úrok z úvěru, je totiž zřejmé, že v této části nemůže být dotčená část o výši úroků z prodlení smlouvy oddělena od zbytku smlouvy, neboť je zřejmé, že za těchto okolností by právní předchůdkyně žalobkyně se žalovanou Smlouvu neuzavřela.

29. Soud tak dospěl k závěru, že předmětná Smlouva je absolutně neplatná jako celek dle ustanovení § 588 o.z. ve spojení s §§ 576 a 577 o. z., a contrario, a to pro rozpor jejích ujednání (zejména o výši úrokové sazby) s dobrými mravy. Smlouva je přitom neplatná od počátku a soud k této neplatnosti přihlíží i bez návrhu.

30. Pro úplnost soud dodává, že pro nadbytečnost a z důvodu hospodárnosti řízení se již nezabýval prováděním dokazování za účelem srovnání obvyklé výše úrokové sazby u bankovních subjektů poskytujících úvěry v době poskytnutí plnění žalované (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. prosince 2004, sp. zn. ), neboť při hodnocení výše úrokové sazby (a s tím související (ne) platnosti předmětné Smlouvy) vycházel z uvedených rozhodnutí Městského soudu v Praze (srov. bod 26 shora). Soud se těmito závěry ztotožňuje, pročež by bylo nadbytečné a nehospodárné provádět další rozsáhlé dokazování ohledně obvyklé výše úrokové sazby v bankovním sektoru.

31. Z důvodu absolutní neplatnosti Smlouvy jako celku tak nemá žalobkyně právo na zaplacení smluvního úroku z úvěru (2 760 Kč), smluvní pokuty (4 656 Kč) ani dalších ve Smlouvě sjednaných administrativních poplatků (150 Kč). Žaloba tedy byla v daném rozsahu (tj. 8 8 41,62 Kč) zamítnuta (srov. výrok II.).

32. Soud se dále zabýval tím, že v řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla (byť na základě absolutně neplatné Smlouvy) žalované částku 12 000 Kč, kterou jí však žalovaná nevrátila ani z části, přestože k tomu byla vyzvána.

33. Dle § 2 991 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

34. Dle § 2993 o.z. pak má strana, která plnila, aniž tu byl platný závazek, právo na vrácení toho, co plnila.

35. Z uvedeného plyne, že na straně žalované vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši 12 000 Kč ve smyslu § 2991 o.z., a žalobkyně má tudíž dle § 2993 o. z. nárok na vrácení toho, co plnila, aniž tu byl platný závazek. Z uvedeného důvodu soud žalobě vyhověl do částky 12 000 Kč a žalované uložil povinnost vrátit žalobkyni částku, které jí žalobkyně poskytla (srov. výrok I.).

36. Co se týče požadovaných úroků z prodlení, tak soud v prvé řadě pro přehlednost opakuje, že žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení z částky 12 000 Kč od 17. 10. 2019 do 8. 11. 2020 (datum zúčtování pro postoupení pohledávky), kapitalizovaný částkou 1 275,62 a dále zákonný úrok z prodlení z částky 12 000 Kč od 21. 11. 2020 do zaplacení.

37. S ohledem na absolutní neplatnost Smlouvy nebylo možné vycházet z data splatnosti dluhu smluvně stanoveného (tj. 30 dní od poskytnutí peněžních prostředků). Soud tedy pro účely stanovení data prodlení žalované s vydáním bezdůvodného obohacení vycházel z § 1958 odst. 2 o.z., dle něhož neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Dle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dle § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

38. Ve světle citovaných zákonných ustanovení soud zamýšlel vycházet z okamžiku, kdy žalované byla doručena první výzva, v níž jí žalobkyně vyzvala v intencích § 1958 odst. 2 o. z. k plnění ihned (srov. bod 9 shora). Jelikož však žalobkyně k výzvě soudu sdělila, že nemá k dispozici doručenku ani jiné potvrzení o doručení této výzvy (ani žádné později zaslané výzvy) žalované, a předložila pouze podací arch, nebylo možné vycházet ani z domněnky doby dojití dle § 573 o. z.. Dle zmíněného ustanovení totiž platí, že se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Podmínkou pro aplikaci této domněnky je totiž bezpečné prokázání dojití zásilky adresátu, přičemž nepostačuje prokázání doby odeslání (srov. Petrov, Výtisk, Beran a kol.: . Komentář, 2017, C.H.Beck, s. 614).

39. Není pak rozhodné, že žalovaná byla vyzvána k vrácení poskytnutého úvěru, namísto bezdůvodného obohacení. Dle soudu je podstatné pouze to, že žalovaná byla vyzvána k plnění, přičemž není rozhodná právní kvalifikace, kterou žalobkyně zvolila.

40. Z uvedeného důvodu tedy soud vycházel z data, kdy byla žaloba doručena žalované (tj. ode dne 14. 6. 2021 v souladu s ust. , kdy následující den, tj. dne 15. 6. 2021 měla žalovaná možnost plnit žalobkyni v souladu s ust. o. z. a od následujícího dne (tj. 16. 6. 2021) přiznal žalobkyni zákonné úroky z prodlení z dosud nevydaného bezdůvodného obohacení ve výši 12 000 Kč v souladu s  o. z. (srov. výrok I.), neboť žalovaná je s vydáním bezdůvodného obohacení v prodlení. Ve zbylém rozsahu nárok na úroky z prodlení soud coby nedůvodný zamítl (srov. výrok II.).

41. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky soud rozhodl v souladu s  , dle kterého, pokud měl účastník částečných úspěch ve věci, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Při posuzování míry úspěchu ve věci soud vycházel z hodnoty předmětu sporu, kterou bylo peněžité plnění ve výši 16 656 Kč. Soudem však byla přiznána pouze částka ve výši 12 000 Kč. Z výše uvedeného pak plyne, že žalobkyně byla ve věci úspěšná ve výši 72 % a neúspěšná 28 %, rozdíl mezi úspěchem a neúspěchem ve věci činí

44 % a žalobkyně má tedy právo na náhradu nákladů v dané části. Náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 656 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle a. t., z částky 300 Kč za předžalobní výzvu k plnění dle a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (podání žaloby) dle a. t., a dále 3 paušální náhrady výdajů po 100 Kč dle a. t., spolu s 21 % DPH, tj. v částce 2 252 Kč. Poměrná část 44% z celkové výše nákladů řízení odpovídá částce 991 Kč.

42. Lhůta k plnění byla ve výrocích rozsudku stanovena v souladu s  část věty před středníkem, neboť ke stanovení lhůty delší nebo plnění ve splátkách soud neshledal důvod.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.