Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
32 C 38/2021-75
Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr. Janem Sedláčkem jako samosoudcem ve věci
žalobce: ; název žalobkyně, reg.č.: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený JUDr. jméno příjmení, anonymizováno, advokátem
sídlem adresa
proti
žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum
bytem adresa žalované
o zaplacení 14 979,96 Kč s příslušenstvím – úvěr
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 9 986,64 Kč s úrokem z prodlení z částky 9 986,64 Kč za dobu od 6.10.2020 do zaplacení ve výši 8,25% ročně, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do smluvní pokuty ve výši 4 993,32 Kč, úroku ve výši 9,75% ročně za dobu od 14.1.2019 do zaplacení z částky 9 986,64 Kč, co do úroku z prodlení z částky 9 986,64 Kč ve výši 9,75% ročně za dobu od 14.2.2019 do 5.10.2020 a co do úroku z prodlení z částky 9 986,64 Kč ve výši 1,5% ročně za dobu od 6.10.2020 do zaplacení zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení částku ve výši 306,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 9 986,64 Kč s úrokem z prodlení z částky 9 986,64 Kč za dobu od 6.10.2020 do zaplacení ve výši 8,25% ročně, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do smluvní pokuty ve výši 4 993,32 Kč, úroku ve výši 9,75% ročně za dobu od 14.1.2019 do zaplacení z částky 9 986,64 Kč, co do úroku z prodlení z částky 9 986,64 Kč ve výši 9,75% ročně za dobu od 14.2.2019 do 5.10.2020 a co do úroku z prodlení z částky 9 986,64 Kč ve výši 1,5% ročně za dobu od 6.10.2020 do zaplacení zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení částku ve výši 306,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.
Žalobce se žalobou ze dne 9. 4. 2021 domáhal po žalované zaplacení částky 14 979, 96 Kč s příslušenstvím a částky 4 993,32 Kč coby smluvní pokuty. Uvedl, že jeho právní předchůdce uzavřel s žalovanou smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalované poskytl částku 10 000 Kč. Žalovaná však řádně a včas neplatila, a to ani po výzvě. V důsledku prodlení žalobci vzniklo též právo na zaplacení smluvní pokuty. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, bylo jednáno v jeho nepřítomnosti dle §101 odst. 3 o. s. ř.
Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce po informování žalované (formulář pro předsmluvní informace + vysvětlení předsmluvních informací + poučení spotřebitele) a zjišťování jejich poměrů (výpisy z účtu na jméno žalované + kopie OP Slovenské republiky žalované + kopie potvrzení o přechodném pobytu + pracovní smlouva) uzavřel s žalovanou dne 14. 1. 2019 smlouvu o úvěru (smlouva o spotřebitelském úvěru), na jejímž základě žalované vyplatil částku 10 000 Kč (potvrzení o provedené platbě). Pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobci (dokumenty týkající se postoupení pohledávky + výpis z OR příjmení příjmení). Žalované bylo postoupení pohledávky na žalobce oznamováno dopisem ze dne 16. 4. 2020 (oznámení o postoupení pohledávky + kopie dodejky ze dne 23.4.2020). Žalované bylo oznamováno ukončení mimosoudního vymáhání dopisem ze dne 25. 9. 2020 (oznámení o ukončení mimosoudního vymáhání + kopie dodejky).
Pokud jde o pravomoc českých soudů, tato vyplývá z ustanovení čl. 17 nařízení Brusel I bis, neboť žalovaná je sice slovenské státní příslušnosti, avšak zdržuje se na území Českeé republiky, když ostatně zde i uzavřela předmětnou smlouvu. Soud postupoval dle českého práva v souladu s ustanovením čl. 6 nařízení Řím I. Dle § 3028 odst.3 o. z. se vztah mezi účastníky řídí zákonem č. 89/2012 Sb. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Po provedení všech důkazů, jejich zhodnocení a právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je toliko částečně důvodná. Mezi žalobcem a žalovanou sice byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. o. z., avšak tuto soud hodnotí z více důvodů jako absolutně neplatnou. Předchůdce žalobce porušil svou povinnost uloženou mu ustanovením § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť schopnost žalované splácet byla zjišťována toliko formálně. Z předložených důkazů (výpisy z účtu a pracovní smlouva) nijak nevyplývá, že by předchůdce žalobce zjišťoval strukturu výdajů žalované, její náklady na bydlení, počet vyživovacích povinností apod. Pokud žalobce postupoval tak, že žalované částku 10 000 Kč odeslal na účet, počínal si zcela lehkomyslně a musel si být vědom vysokého rizika nesplnění závazku ze strany žalované. Úvěryschopnost soud zjišťuje z úřední povinnosti (srov. závěry usnesení Ústavního soudu ze dne 6. 10. 2021 sp. zn. Pl. ÚS 3/20).
Rezignací na ověřování úvěruschopnosti žalovaného navíc s ohledem na důsledky, které nesplnění této povinnosti má též pro společnost obecně (neboť důsledky neschopnosti dlužníka dluh splácet se nedotýkají jen dlužníka, ale též společnosti jako celku, když na ni mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence; k tomu shodně srov. též odůvodnění nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18), soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru v projednávané věci též zjevně narušuje veřejný pořádek, a hodnotí ji jako absolutně neplatnou podle ustanovení § 588 o. z. (k neplatnosti smlouvy o úvěru v důsledku neposouzení schopnosti dlužníka úvěr splácet srov. též závěry Nejvyššího soudu v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, či Ústavního soudu v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18). Lze též odkázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, v němž je naopak zdůrazněno, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá žadatelem doložit, v opačném případě se dopouští správního deliktu.
Protože však žalovaná čerpala částku 10 000 Kč, došlo u něj k bezdůvodnému obohacení podle ustanovení § 2991 odst. 2 o. z. a toto obohacení je povinna žalobci vydat podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z.
Žalobce žalovanou vyzval k zaplacení podáním ze dne 25. 9. 2020, které bylo uloženo u provozovatele poštovních služeb dne 2. 10. 2020 Je-li vycházeno ze zákonné domněnky dojití třetí pracovní den dle § 573 o. z., je žalovaná v prodlení se zaplacením částky 10 000 Kč od 6. 10. 2020. Výše úroku z prodlení byla stanovena dle § 1968 o. z., § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části pak soud žalobu jako nedůvodnou z výše uvedených důvodů zamítl.
Převážně úspěšný žalobce má právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Náklady ve věci úspěšného žalobce představují soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, tři úkony právní pomoci po 300 Kč dle §14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., tři režijní paušály po 100 Kč dle §14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí, předžalobní výzva, podání soudu). Celkem tedy včetně 21% DPH dle § 137 o.s.ř. 2 452 Kč. Úspěch činí 56,25%, neúspěch 43,75%. Žalobci proto náleží 12,5 % nákladů řízení, tedy 306,50 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto vykonatelným rozhodnutím, může se oprávněný navrhnout výkon rozhodnutí.