Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 129/2020-63

Okresní soud v Opavě rozhodl samosoudkyní JUDr. Martou Kožušníkovou ve věci

žalobkyně: ; právnická osoba, IČO

sídlem adresa žalobkyně

; zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení, Ph.D.

sídlem adresa

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

bytem adresa žalovaného

o zaplacení částky 27 900 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku

15 000 Kč se zákonnými úroky z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 15 000 Kč

od 9. 12. 2018 do zaplacení.

II. Žaloba se v části, pokud se žalobkyně dále proti žalovanému domáhala zaplacení částky

12 900 Kč a dále zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 15 000 Kč

od 7. 10. 2018 do 8. 12. 2018 a úroku z úvěru ve výši 25,85 % ročně z částky 15 000 Kč

od 7. 10. 2018 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč se zákonnými úroky z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 15 000 Kč od 9. 12. 2018 do zaplacení. II. Žaloba se v části, pokud se žalobkyně dále proti žalovanému domáhala zaplacení částky 12 900 Kč a dále zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 15 000 Kč od 7. 10. 2018 do 8. 12. 2018 a úroku z úvěru ve výši 25,85 % ročně z částky 15 000 Kč od 7. 10. 2018 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou ze dne 31. 8. 2020 domáhala se žalobkyně proti žalovanému původně zaplacení částky 32 529,60 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný jako úvěrovaný uzavřel se společností právnická osoba, IČO (ke dni datum byla část závodu společnosti právnická osoba, zabývající se poskytováním spotřebitelských úvěrů, převedena na společnost právnická osoba, IČO), jako úvěrujícím dne 6. 9. 2017 smlouvu

o úvěru číslo rok číslo. Pohledávka vůči žalovanému vyplývající ze smlouvy o úvěru byla původní věřitelkou postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 společnosti právnická osoba, IČO, která ji následně smlouvou ze dne 26. 5. 2020 postoupila žalobkyni, o postoupení pohledávky byl žalovaný řádně vyrozuměn. Podle smlouvy o úvěru se původní věřitelka zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový hotovostní úvěr ve výši 15 000 Kč s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou sjednaný na dobu určitou. Žalovaný se zavázal vrátit původní věřitelce poskytnutý úvěr spolu s úrokem, poplatkem za vyhodnocení a správu úvěru, poplatkem za uzavření smlouvy a za sjednání úvěru a inkasním poplatkem za hotovostní výběr splátek ve svém bydlišti. Žalovaný se zavázal původní věřitelce poskytnutý úvěr vrátit ve 13 pravidelných rovnoměrných splátkách, první splátka byla splatná v měsíci, jenž bezprostředně následuje po podpisu smlouvy, přičemž poslední splátka byla splatná ke dni 6. 10. 2018. Původní věřitelka svůj závazek splnila a sjednaný úvěr žalovanému poskytla v hotovosti dne 6. 9. 2017, což žalovaný potvrdil vlastnoručním podpisem na smlouvě o úvěru. Žalovaný svůj závazek vyplývající ze smlouvy o úvěru nesplnil řádně a včas a ocitl se v prodlení s úhradou dlužné částky ve výši 20 400 Kč. Vzhledem k prodlení žalovaného má žalobkyně jako právní nástupkyně původní věřitelky dále právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny úvěru od 7. 10. 2018 do zaplacení a dále na dohodnutou smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 20 400 Kč, ohledně které je dlužník v prodlení, a to v souladu s čl. V. smlouvy o úvěru, za dobu od 7. 10. 2018 do 20. 8. 2020. Délka prodlení rozhodná pro výpočet smluvní pokuty činí 684 dnů. Výše smluvní pokuty byla vypočtena následovně: 0,001 x 20400 x 684 = 13 953,60 Kč. Pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného původní věřitelkou byl podstatný jeho pravidelný

a prokazatelný měsíční příjem. Žalovaný musel pro získání úvěru předložit občanský průkaz

a případně i další platný úřední doklad. Dále musel žalovaný k ověření úvěruschopnosti předložit další dokumenty, např. výpis z bankovního účtu, pracovní smlouvu či jiné potvrzení o výši příjmu.

2. K výzvě soudu žalobkyně v podání ze dne 8. 11. 2020 doplnila, že žalovaná částka 20 400 Kč se skládá z následujících položek: a) neuhrazená jistina úvěru po lhůtě splatnosti, kterou žalobkyně uplatňuje ve výši 15 000 Kč – právní základ nároku žalobkyně – viz čl. I. odst. 1 úvěrové smlouvy, b) neuhrazený úrok z úvěru za dobu od 6. 9. 2017 do 6. 10. 2018, který žalobkyně uplatňuje ve výši 1 824 Kč – právní základ nároku žalobkyně viz článek II. odst. 1 úvěrové smlouvy, c) neuhrazený poplatek za správu úvěru, který žalobkyně požaduje ve výši 1 800 Kč – právní základ nároku žalobkyně viz čl. II. odst. 3. úvěrové smlouvy, d) neuhrazený inkasní poplatek za hotovostní výběr splátek, který žalobkyně uplatňuje ve výši 1 776 Kč – právní základ nároku žalobkyně viz čl. II. odst. 4 úvěrové smlouvy. Žalobkyně tedy požaduje úrok z prodlení pouze z uplatňované částky jistiny úvěru ve výši 15 000 Kč. Zákonný úrok z prodlení požaduje přiznat ode dne následujícím po dni splatnosti poslední měsíční splátky, to je ode dne 7. 10. 2018, přestože by jej podle zákona mohla požadovat od dřívějšího data, tzn. od každé prodlévající splátky jednotlivě. Úrok z úvěru byl sjednán ve výši 25,85 % ročně (viz čl. I. odst. 2 úvěrové smlouvy). Poplatek za uzavření smlouvy a za sjednání úvěru byl sjednán ve výši 600 Kč. Poplatek za vyhodnocení a správu úvěru byl sjednán ve výši 3 300 Kč. Inkasní poplatek za hotovostní výběr splátek byl sjednán ve výši 2 850 Kč. Byla sjednána výše splátek 1 950 Kč, celkem

13 měsíčních splátek, splatnost splátky vždy k 6. dni v kalendářním měsíci. Co se týká původně požadované smluvní pokuty celkem ve výši 13 953,60 Kč, vzala žalobkyně zpět žalobu v částce, pokud se domáhala zaplacení smluvní pokuty ve výši 6 453,60 Kč a setrvala na žalobě, pokud se domáhala smluvní pokuty ve výši 7 500 Kč, a to s ohledem na zákonnou limitaci výše smluvní pokuty dle § 122 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru, když celková výše poskytnutého úvěru byla 15 000 Kč. Dále žalobkyně v rámci svého podání ze dne 8. 11. 2020 učinila změnu žaloby, žalobu„ rozšířila“ a nově se domáhala rovněž zaplacení smluvního úroku z úvěru ve výši 25,85 % ročně z uplatňované jistiny úvěru v částce 15 000 Kč, a to ode dne 7. 10. 2018 do zaplacení. Poukázala na to, že tento„ rozšířený“ žalobní nárok má výslovnou oporu v úvěrové smlouvě, kde byla mezi úvěrujícím a úvěrovaným dohodnuta sazba úroku z úvěru ve výši 25,85 % ročně, přičemž touto smluvní úrokovou sazbou se přirozeně úročí pouze neuhrazená jistina úvěru, a to až do okamžiku jejího splacení, resp. vrácení věřiteli. Co se týká posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet, tak úvěruschopnost žalovaného byla původní věřitelkou náležitě ověřena rešeršemi v příslušných databázích a registrech dlužníků v tom smyslu, zda žalovaný není aktuálně po splatnosti s úhradou závazku, to vše s negativním výsledkem. Dále bylo původní věřitelkou ověřeno v insolvenčním rejstříku a v centrální evidenci exekucí, že žalovaný nežádá

o povolení oddlužení, nečelí insolvenčnímu návrhu a není proti němu vedeno exekuční řízení. Poskytovatelka úvěru pak na základě podkladů poskytnutých žalovaným provedla finanční analýzu a úvěrový scoring žalovaného. Poskytovatelka úvěru si před uzavřením úvěrové smlouvy od žalovaného vyžádala údaje o jeho rodinných poměrech, bydlení, počtu vyživovaných osob,

o zdroji a výši příjmu, o měsíčních výdajích. Z těchto podkladů posoudila, že příjmy žalovaného jsou dostačující pro splácení úvěru a jeho příslušenství.

3. Usnesením č. j. číslo jednací ze dne 22. 2. 2021, které nabylo právní moci dne 4. 6. 2021 ve výroku I. a 22. 6. 2021 ve výrocích II. a III., soud připustil změnu žaloby a co do částky

6 453,60 Kč řízení zastavil (z důvodu částečného zpětvzetí žaloby). Dále rozhodl o vrácení přeplatku na soudním poplatku žalobkyni. Dne 22. 2. 2021 vydal soud pod č. j.

číslo jednací platební rozkaz, kterým uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni

27 900 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 15 000 Kč od 7. 10. 2018 do zaplacení a s úrokem ve výši 25,85 % ročně z částky 15 000 Kč od 7. 10. 2018 do zaplacení

a náklady řízení ve výši 2 102 Kč. Tento platební rozkaz byl zrušen usnesením č. j.

číslo jednací ze dne 14. 4. 2021, neboť se jej nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou.

4. Žalovaný se k věci nikterak nevyjádřil. V souladu s ustanovením soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (zástupce žalobkyně), vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Žalovaný, ač byl řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil, o odročení nežádal. Zástupce žalobkyně omluvil svou neúčast i neúčast žalobkyně, souhlasil s tím, aby soud jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.

5. Soud provedl důkazy listinami předloženými žalobkyní, a to smlouvou o úvěru číslo rok číslo uzavřenou mezi žalovaným a původní věřitelkou dne 6. 9. 2017, včetně předpisu splátek, stejnopisem notářského zápisu spisová značka číslo, spisová značka ze dne datum rozhodnutí, smlouvami

o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 a 26. 5. 2020, seznamem postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky, žádostí o úvěr, formulářem pro standardní informace

o spotřebitelském úvěru, rozhodnutím o dočasné pracovní neschopnosti žalovaného,„ čestným prohlášením“, výpisy z běžného účtu žalovaného za červen 2017 - srpen 2017, částí smlouvy

o nájmu bytu, pracovní smlouvou a dohodou o změně pracovní smlouvy, listinou„ oznámení

o předání k vymáhání“ ze dne 5. 11. 2018, a to včetně fotokopie obálky, výzvou věřitele k úhradě dluhu ze dne 24. 7. 2020, podacím lístkem z téhož dne. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že tato byla uzavřena dne 6. 9. 2017 mezi právnická osoba, IČO, jako věřitelkou a žalovaným jako dlužníkem. Věřitelka se zavázala dlužníkovi poskytnout peněžní prostředky ve výši

15 000 Kč (celková výše spotřebitelského úvěru). Poskytovaný spotřebitelský úvěr představoval neúčelový hotovostní úvěr s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou sjednaný na dobu určitou. Nedílnou součástí smlouvy je předpis splátek, který tvoří přílohu č. 1 smlouvy. Dlužník se zavázal zaplatit věřiteli poplatek za uzavření smlouvy ve výši 600 Kč, poplatek za správu úvěru ve výši 3 300 Kč, poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši 2 850 Kč. Celková dlužná částka splatná dlužníkem tak činila 25 950 Kč, celkové náklady spotřebitelského úvěru 10 950 Kč. Doba trvání spotřebitelského úvěru byla sjednána na 13 měsíců. Dlužník se zavázal věřitelce uhradit celkovou dlužnou částku ve 13 splátkách, kdy výše každé splátky činila 1 950 Kč, přičemž každá splátka byla splatná 6. dne v kalendářním měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena. Dále bylo sjednáno, že veškeré platby se dlužník zavazuje činit v hotovosti věřiteli. Dále bylo sjednáno, že pokud dlužník nezaplatí jakoukoliv splátku dle smlouvy řádně a včas, je povinen zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z příslušné dlužné částky, ohledně níž je dlužník v prodlení, a to za každý den prodlení. Souhrn uplatněné smluvní pokuty nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a poskytnuté jistiny. Dlužník převzetí poskytnuté jistiny v hotovosti potvrdil svým podpisem na smlouvě. Smlouva byla podepsána dlužníkem – žalovaným a za věřitelku zprostředkovatelem spotřebitelského úvěru, vázaným zástupcem jméno příjmení. Z předloženého notářského zápisu spisová značka číslo, spisová značka sepsaného 27. 9. 2018 notářkou JUDr. jméno příjmení soud zjistil, že společnost právnická osoba, IČO, prodala společnosti právnická osoba, IČO, část závodu, který je tvořen divizí spotřebitelských úvěrů, a to v rozsahu definovaném v čl. III. odst. 3.2. smlouvy. V žádosti o úvěr, kterou žalobkyně předložila k důkazu, žalovaný jako žadatel uvedl, že je zaměstnán u zaměstnavatele právnická osoba jako pracovní zařazení, je zaměstnán na dobu určitou do 31. 1. 2018, je svobodný, má jednu vyživovací povinnosti, bydlí v nájmu, vlastní osobní automobil, jeho domácnost je standardně vybavena, počet výdělečně činných osob v domácnosti 2, jeho průměrný měsíční příjem za poslední 3 měsíce je 17 902 Kč, příjem přítelkyně je 8 000 Kč měsíčně, na bydlení měsíčně vynaloží 13 000 Kč, na stravování a výživné celkem 3 000 Kč měsíčně, průměrné měsíční výdaje celé domácnosti činí 16 000 Kč měsíčně. Žalovaný doložil první stránku pracovní smlouvy a dohodu o její změně, z těchto listin soud zjistil, že žalovaný byl od 22. 1. 2016 zaměstnán jako pracovní zařazení anonymizováno v právnická osoba v obec, pracovní poměr byl původně uzavřen na dobu určitou do 31. 1. 2017, na základě dohody o změně pracovní smlouvy ze dne 25. 1. 2017 byl prodloužen do 31. 1. 2018. Dále žalovaný doložil rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti, které bylo vystaveno dne datum, soud z této y zjistil, že od datum byl žalovaný práce neschopen, datum kontrol datum, datum, datum, datum. Dále žalovaný k žádosti o úvěr doložil smlouvu o nájmu bytu, ze které soud zjistil, že byla uzavřena mezi jméno a jméno příjmení jako pronajímateli a jméno příjmení

a žalovaným jako nájemci, jejím předmětem byl byt o velikosti 3 + 1 s příslušenstvím v rodinném domě v obec – část obce na ulici ulice a číslo, dohodnuté nájemné činilo částka měsíčně. Dále měli nájemci hradit měsíční zálohy na služby – vodné a stočné, plyn, elektřina, celkem částka měsíčně. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou od datum do datum, podepsána datum pronajímateli a za nájemce jméno příjmení. Žalovaný k žádosti o úvěr přiložil čestné prohlášení datované datum, že na adrese adresa, bydlí ve společné domácnosti s přítelkyní a dítětem. Dále žalovaný k žádosti o úvěr doložil výpisy z běžného účtu vedeného u příjmení příjmení na jeho jméno, číslo účtu bankovní účet, jedná se výpisy za červen, července a srpen 2017. Z výpisu za červen 2017 soud zjistil, že počáteční zůstatek na účtu byl částka, konečný zůstatek na účtu částka, připsáno na účet částka, odepsáno z účtu částka. V měsíci červnu 2017 došla na účet žalovaného dne datum příchozí platba z právnická osoba částka, dále z účtu od„ jméno příjmení“ částka dne datum, tato částka byla následující den vybrána v hotovosti, dne datum došla na účet částka částka z účtu od jméno příjmení, dále dne datum byla v hotovosti vybrána částka částka. Z výpisu za červenec 2017 soud zjistil, že počáteční zůstatek na účtu byl částka, konečný zůstatek částka, připsáno na účet částka, odepsáno z účtu částka. V měsíci červenci 2017 došla na účet žalovaného dne datum příchozí platba z právnická osoba částka, dále dne datum příchozí platba od peněžní ústav anonymizována dvě slova variabilní symbol ve výši částka, příchozí platby byly vybrány v hotovosti do 2 dnů poté, co na účet došly. Z výpisu za srpen 2017 soud zjistil, že počáteční zůstatek na účtu byl částka, konečný zůstatek částka, připsáno na účet částka, odepsáno z účtu částka. V měsíci srpnu došla na účet žalovaného dne datum příchozí platba z ČSSZ„ nemocenské datum – datum“ částka, dále dne datum příchozí platba z právnická osoba částka, dále dne datum příchozí platba od ČSSZ„ nemocenské datum – datum“ částka a dne datum příchozí platba částka z ČSSZ„ doplatek nemocenského období datum – datum do 100 %“, příchozí částky byly vybrány v hotovosti, případně byly provedeny platby kartou. Totožnost žalovaného byla ověřena z občanského průkazu a z rodného listu. Žádost o úvěr je podepsána žadatelem. Na základě výše uvedených údajů provedl vázaný zástupce původní věřitelky finanční analýzu s výsledkem, že žadateli je poskytnout úvěr s maximální výši měsíční splátky 8 902 Kč Dále předložila žalobkyně„ Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru“ (fotokopie) datovaný 6. 9. 2017, tento je rovněž podepsán žalovaným jako žadatelem a zprostředkovatelem úvěru jméno příjmení, údaje v tomto formuláři jsou částečně překryty (1. stránka), a to listinou„ Kontaktní osoba“, ve které je uvedena kontaktní osoba rodinný příslušník žalovaného jméno příjmení, její adresa a telefonní číslo, takže další zjištění ohledně výše spotřebitelského úvěru, podmínek čerpání, doby trvání, sjednaných splátek atd. soud z první stránky formuláře nemohl činit, na dalších stránkách jsou rozepsány náklady spotřebitelského úvěru, RPSN 189,38 %, dále že byla sjednána pevná úroková sazby 25,85 % ročně, formulář je žalovaným i zástupcem podepsán.

Z„ oznámení o předání k vymáhání“ ze dne 5. 11. 2018 soud zjistil, že původní věřitelka sdělila žalovanému, že vůči němu eviduje dluh ze smlouvy o úvěru číslo rok číslo ze dne datum, který přes opakované výzvy ze strany věřitelky nebyl žalovaným uhrazen. Dluh na jistině, řádném úroku a poplatcích činí 20 400 Kč, na sankčním úroku a nákladech spojených s vymáháním 1 971,24 Kč a smluvní pokutě 3 595,60 Kč. Původní věřitelka vyzvala žalovaného, aby dluh ve výši částka uhradil bezhotovostně na účet v oznámení uvedený, pokud dluh okamžitě (nejpozději do 30 dnů od okamžiku, kdy mu byla tato výzva doručena) neuhradí, bude vymáhán soudně. Tato výzva byla žalovanému zasílána doporučeně na adresu dle smlouvy, zásilka se vrátila zpět odesílateli s tím, že na uvedené adrese je adresát neznámý. Z předložených smluv

o postoupení pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovaným z předmětné smlouvy o úvěru ze dne 6. 9. 2017 v původní výši jistiny 15 000 Kč byla postoupena v aktuální dlužné částce včetně poplatků, úroků atd. celkem 21 450 Kč, přitom aktuální dluh jistiny činí 15 000 Kč. Dne 11. 12. 2019 byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávky mezi původní věřitelkou

a společností právnická osoba, IČO, která pohledávku následně smlouvou ze dne 26. 5. 2020 postoupila žalobkyni. Z předložených listin vyplývá, že společnost právnická osoba oznámila dne 24. 7. 2020 žalovanému, že pohledávka z předmětné úvěrové smlouvy, kterou jejich společnost zakoupila od původní věřitelky právnická osoba, byla postoupena žalobkyni. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 24. 7. 2020 soud zjistil, že žalobkyně informovala žalovaného, že ve vztahu k němu evidují neuhrazenou pohledávku po lhůtě splatnosti vyplývající z předmětné úvěrové smlouvy s tím, že dlužná pohledávka po lhůtě splatnosti činí 22 863,75 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky 5 420,80 Kč, smluvní pokuta 13 402,80 Kč. Žalovaný byl vyzván, aby dlužnou částku uhradil na bankovní účet v předžalobní výzvě uvedený.

6. Dle , ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru (dále zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

7. Podle § 86 odst. 2 téhož zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

8. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Soud posoudil zjištěný skutkový stav dle výše citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze v té části, ve které se žalobkyně domáhá zaplacení dlužné jistiny úvěru. Žalobkyně prokázala, že právní předchůdkyně (původní věřitelka) poskytla žalovanému částku 15 000 Kč, tuto částku žalovaný dosud dluží (v takovém rozsahu byla dlužná jistina na žalobkyni postoupena na základě smluv o postoupení pohledávek). Zbývající částky, ať již neuhrazený úrok z úvěru, neuhrazený poplatek za poskytnutí a sjednání úvěru, neuhrazený poplatek za vyhodnocení úvěru, neuhrazený inkasní poplatek, jejichž uplatnění má oporu v uzavřené smlouvě, nejsou žádány po právu, neboť smlouva byla shledána neplatnou. Žalobkyně totiž neprokázala, že by původní věřitelka řádným způsobem splnila svou povinnost zkoumat schopnost žalovaného dlužníka splácet poskytnutý úvěr. Žalobkyně je ve věci aktivně legitimována na základě smluv o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 a 26. 5. 2020, jak je popsáno výše, po žalovaném na dlužné jistině požaduje částku 15 000 Kč, což na straně žalovaného představuje bezdůvodné obohacení. V době sjednání smlouvy v září 2017 měla právní předchůdkyně žalobkyně k dispozici doklady, ze kterých vyplývalo, že žalovaný je zaměstnán na dobu určitou do 31. 1. 2018, přitom od 12. 6. 2017 byl v pracovní neschopnosti, další kontrola u lékaře byla plánovaná na 27. 9. 2017. S přítelkyní a nezl. dítětem žili v pronajatém bytě, výdaje na nájemné a poplatky spojené s užíváním bytu měsíčně činily 13 000 Kč. Žalovaný v žádosti o úvěr uváděl, že za poslední 3 měsíce byl jeho průměrný měsíční příjem 17 902 Kč

a příjem jeho přítelkyně 8 000 Kč. Tvrzený příjem přítelkyně doložen nebyl, své příjmy žalovaný dokládal výpisy z účtu u peněžní ústav vedeného na jeho jméno. Z těchto výpisů bylo prokázáno, že v měsíci červnu 2017 došla na účet žalovaného příchozí platba z právnická osoba ve výši částka (zřejmě šlo o mzdu za květen 2017), v měsíci červenci 2017 došla na účet žalovaného příchozí platba z právnická osoba ve výši částka (od datum byl žalovaný v pracovní neschopnosti), v měsíci srpnu 2017 došly na účet žalovaného příchozí platby z ČSSZ – nemocenské

datum - datum a datum - datum v částkách 2 x částka a částka, dále platba z právnická osoba částka (zřejmě nějaký doplatek od zaměstnavatele). Zároveň však z těchto výpisů z účtu žalovaného bylo prokázáno, že počáteční i konečné stavy na jeho účtu se každý měsíc pohybovaly maximálně těsně přes 80 Kč, v měsíci červenci si navíc žalovaný zřejmě vzal další spotřebitelský úvěr – příchozí platba od peněžní ústav anonymizována dvě slova variabilní symbol ve výši

8 500 Kč dne 26. 7. 2021. Pokud na účet žalovaného došla dne 26. 6. 2017 příchozí platba z účtu jméno příjmení částka, pak nebylo prokázáno, zda a o jaký příjem žalovaného šlo, tato platba byla následující den v hotovosti vybrána. Ohledně běžných výdajů žalovaného vycházela žalobkyně z fiktivní částky 3 950 Kč měsíčně (údaje ve„ finanční analýze“), případně z částky 3 000 Kč pro celou domácnost (údaje v žádosti o úvěr –„ stravování, výživné částka“), je stěží uvěřitelné, že by takovéto částky měly na běžné výdaje celé domácnosti (2 dospělí a nezl. dítě), včetně nákupu potravin a dalších výdajů domácnosti, stačit. Navíc tvrzené částky nejsou ničím doložené. Při dodržení zásady odpovědného úvěrování by pouze na základě předložených dokladů nemohla původní věřitelka žalovanému úvěr poskytnout (v době uzavření smlouvy byl žalovaný v dlouhodobé pracovní neschopnosti, přitom pracovní poměr měl sjednán na dobu určitou, měl prokazatelné výdaje na bydlení 13 000 Kč měsíčně, žil v domácnosti s přítelkyní

a jejich nezl. dítětem, ze stavu jeho účtu vyplynulo, že měl problémy s nedostatkem finančních prostředků, v červenci 2017 si bral další spotřebitelský úvěr). Soud vyhodnotil smlouvu o úvěru jako neplatnou, a to ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru

a ustanovení . Jinak by totiž byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu, čemuž zcela konvenuje ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu zákona o spotřebitelském úvěru, potažmo druhy jeho neplatnosti. Vnitrostátní soud členského státu je povinen při výkladu vnitrostátního práva v poměrech souzené věci zákona

o spotřebitelském úvěru ve spojení s  vykládat v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 tak, aby dostál jím zamýšleného výsledku, a to i v horizontálních sporech. Také při výkladu zákona o spotřebitelském úvěru se prosadí závěry formulované v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. , že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Vzhledem k výše uvedenému soud posoudil nárok žalobkyně dle ustanovení jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, kdy žalobkyně má právo na zaplacení částky odpovídající rozdílu mezi částkou finančních prostředků, které žalovaný skutečně vyčerpal, a částkou, kterou žalobkyni uhradil. Tzn. že žalobkyně se jako právní nástupkyně původní věřitelky důvodně domáhá vrácení částky 15 000 Kč, která na ni jako jistina dluhu byla postoupena, a proto soud v této části žalobě vyhověl (výrok I. rozsudku). Žaloba je důvodná, i pokud se žalobkyně domáhala zákonných úroků z prodlení z částky 15 000 Kč od 9. 12. 2018, kdy již byl žalovaný s plněním dluhu v prodlení, do zaplacení (žalovaný byl prokazatelně vyzván k úhradě dluhu výzvou ze dne 5. 11. 2018, přičemž dlužnou částku měl uhradit nejpozději do 30 dnů od okamžiku, kdy mu výzva byla doručena, výzva byla zasílána doporučeně na adresu dle smlouvy, zásilka se vrátila zpět 8. 11. 2018 s tím, že adresát je neznámý, byla odesílána 6. 11. 2018, pokud by se žalovaný na adrese, kterou sám uvedl jako doručovací, zdržoval, bylo by mu doručeno nejpozději 8. 11. 2018, jak vyplývá i z údajů na vrácené obálce s písemností, takže třicetidenní lhůta uplynula 8. 12.2018 a od 9. 12. 2018 už byl žalovaný s plněním dluhu v prodlení). Ve zbytku soud žalobu z důvodů uvedených výše zamítl (výrok II. rozsudku). Částku 12 900 Kč, ohledně které byla žaloba zamítnuta, tvoří požadovaný neuhrazený úrok z úvěru za dobu od 6. 9. 2017 do 6. 10. 2018, který žalobkyně uplatňovala ve výši 1 824 Kč, požadovaný neuhrazený poplatek za správu úvěru, který žalobkyně uplatňovala ve výši 1 800 Kč, požadovaný neuhrazený inkasní poplatek, který žalobkyně uplatňovala ve výši 1 776 Kč, požadovaná smluvní pokuta, kterou žalobkyně původně uplatňovala ve výši 13 953,60 Kč a po částečném zpětvzetí (viz bod 3. odůvodnění) ve výši 7 500 Kč. Dále byla žaloba zamítnuta i co do úroku z úvěru ve výši 25,85 % ročně z částky 15 000 Kč od 7. 10. 2018 do zaplacení a co do zákonného úroku z prodlení z částky 15 000 Kč od 7. 10. 2018 do 8. 12. 2018.

10. O nákladech řízení rozhodl soud dle o. s ř. a dle , věta prvá co do částečného zpětvzetí žaloby (viz bod 3. odůvodnění). Soud vycházel z toho, že žalobkyně měla ve věci úspěch pouze co do nároku na zaplacení dlužné jistiny v požadované výši

15 000 Kč a neúspěch co do nároku na zaplacení částky 17 529,60 Kč celkem (původně žalobkyně požadovala zaplacení částky 32 529,60 Kč se zákonnými úroky z prodlení a se sjednanými úroky 25,85 % ročně z požadované jistiny 15 000 Kč od 7. 10. 2018 do zaplacení

a dále neuhrazený úrok z úvěru za dobu od 6. 9. 2017 do 6. 10. 2018, který žalobkyně uplatnila ve výši 1 824 Kč), částku 32 529,60 Kč tvoří částka 20 400 Kč – 1 824 Kč, jak je rozepsáno v bodě 2. odůvodnění, a na smluvní pokutě původně požadovaná částka 13 953,60 Kč, z této částky po zpětvzetí co do částky 6 453,60 Kč na smluvní pokutě nadále požadovala pouze částku 7 500 Kč – viz body 2. a 3. odůvodnění. Žalobkyně tak měla úspěch v 46 % (co do částky 15 000 Kč) z uplatněného nároku (předmětem řízení celkem 32 529,60 Kč, zbytek je příslušenství)

a neúspěch co do 54 % (což je úspěch žalovaného). Žalovanému tak svědčí právo na náhradu nákladů řízení ve výši 8 %, vzhledem k tomu, že z obsahu spisu nevyplývá, že by mu nějaké náklady řízení vznikly, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III. rozsudku).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím podepsaného soudu, písemně, ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.