Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
28 C 84/2020-84
Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivetou Prajznerovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený anonymizováno údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované zastoupená anonymizována dvě slova jméno příjmení
anonymizováno adresa, obec část obce
o zaplacení 91 600 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 91 600 Kč s 10 % úrokem z prodlení ročně z částky 91 600 Kč od 18. 2. 2020 do zaplacení k rukám žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 40 544,80 Kč k rukám zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
III. České republice se vůči žalované nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 91 600 Kč s 10 % úrokem z prodlení ročně z částky 91 600 Kč od 18. 2. 2020 do zaplacení k rukám žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 40 544,80 Kč k rukám zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. III. České republice se vůči žalované nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se svým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, došlým soudu dne
14. 4. 2020, domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 91 600 Kč s příslušením s odůvodněním, že žalobce a žalovaná jsou podílovými spoluvlastníky nemovitých věcí, zapsaných u katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, stát. instituce anonymizováno list vlastnictví anonymizováno katastrální uzemí, a to pozemku anonymizováno číslo zahrada a pozemku anonymizována tři slova číslo, jehož součástí je na něm stojící stavba – objekt k bydlení, adresa. Dalšími spoluvlastníky jsou anonymizováno jméno příjmení (anonymizováno role v řízení), příjmení příjmení (role v řízení anonymizována dvě slova role v řízení), přičemž každému ze spoluvlastníků náleží podíl o velikosti id. ¼ vzhledem k celku. Dům je třípodlažní, podsklepený, s garážemi. V přízemí se nachází jeden třípokojový byt (78 metrů čtverečních) a nebytový prostor (73 metrů čtverečních). V prvním patře je jeden byt dvoupokojový a dva jednopokojové, které jsou v současnosti spojeny v jeden a mají výměru 127 metrů čtverečních. Ve druhém patře se nachází dva byty s celkovou výměrou 127 metrů čtverečních. Spoluvlastníci dne 12. 3. 1997 uzavřeli Dohodu o užívání nemovitosti, kde dle čl. IV. bod 3 užívají byty v prvním patře žalobce a anonymizováno jméno příjmení s tím, že konkrétní způsob užívání je na jejich dohodě. Dle čl. III. bodu 5 po dobu trvání věcného břemene manželů příjmení (rodiče žalované a zemřelé jméno příjmení) bude nebytový prostor pronajat třetí osobě a každému ze spoluvlastníků bude náležet jedna čtvrtina nájemného z nebytového prostoru. Dle čl. IV. bodu 5 po ukončení tohoto věcného břemene, bude pokračováno v tomto způsobu užívání nebytového prostoru po dobu, jejíž počátek je dán okamžikem zániku věcného břemene a konec je určen uplynutím lhůty, rovnající se době od uzavření dohody do zániku věcného břemene. Poté se stanou výlučnými uživatelkami nebytového prostoru spolumajitelky jméno příjmení a celé jméno žalované. Věcné břemeno bezplatného užívání třípokojového bytu v přízemí manželů příjmení zaniklo dne
datum úmrtím anonymizováno příjmení, resp. dne datum úmrtím jméno příjmení. V Dohodě se žalobce s anonymizováno jméno příjmení dohodli, že anonymizováno příjmení užívá první patro a žalobce bude užívat byt v přízemí. Nebytový prostor je od 14. 8. 2008 pronajímán za částku 3 000 Kč měsíčně. Po smrti manželů příjmení spolumajitelka anonymizováno příjmení se souhlasem žalobce adaptovala byt v prvním patře, dosud užívaný manžely příjmení v souladu s věcným břemenem. Při rekonstrukci žalovaná neumožnila vstup do svého bytu, nacházejícího se nad adaptovaným bytem a znemožnila výměnu stoupacího vedení. Přívod vody musel být veden do prvního patra náhradním způsobem, prostorem schodiště a odpad procházející koupelnami byl vyměněn v prvním patře a jeho napojení z prvního do druhého patra nemohlo být řádně utěsněno. Dne 19. 5. 2013 žalobce požádal žalovanou o sdělení, jak mýní naplnit dohodu z roku 1997 a ta mu dopisem ze dne 20. 5. 2013 plnění dohody odmítla s tím, že,,vyklizení přízemí si protáhnu, jak mi to bude vyhovovat.“ Dopisem ze dne 16. 1. 2014 se žalobce opětovně obrátil na žalovanou s návrhem na jednání o vyklizení přízemního bytu po manželích příjmení, což žalovaná dne 18. 1. 2014 svým dopisem akceptovala. V následujícím období žalovaná byt v přízemí vyklízela, s čímž jí byl nápomocen i žalobce, který převzal elektroměr a placení záloh za elektřinu, zajistil instalaci vodoměru pro byt žalované ve druhém patře, postoupil svou část půdy pro žalovanou k uskladnění věcí. Žalobce se dohodl se spolumajitelkami anonymizováno příjmení a žalovanou, že zpřístupní jak zrekonstruovaný byt po manželích příjmení, tak byt žalované, umožní řádné napojení přívodu vody a odpadu v bytě žalované ve druhém patře. Těšně před nástupem řemeslníků žalovaná vstup do svého bytu, SMS zprávou dne 25. 8. 2016, odmítla a znemožnila provedení opravy, stanovené na den 29. 8. 2016. Následně žalobce žalovanou, po několika výzvách k předání bytu, vyzval k předání bytu do 30. 9. 2016. Žalovaná byt neuvolnila, a proto jí žalobce oznámil dne 3. 10. 2016, že bude postupovat soudní cestou. Dne 2. 5. 2017 žalované doručil předžalobní výzvu k vyklizení a předání bytu nejpozději do 19. 5. 2017, na což žalovaná nereagovala. Proto tedy žalobce podal žalobu na vyklizení bytu, která byla vedena u zdejšího soudu pod sp. zn. spisová značka a rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne
21. 1. 2019, č. j. číslo jednací ve spojení s potvrzujícím rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 6. 2019, č. j. číslo jednací, byla žalované uložena povinnost vyklidit byt v přízemí do 15 dnů od právní moci rozsudku a uhradit náklady řízení. Žalovaná byt dobrovolně nevyklidila, a proto žalobce podal návrh na exekuční vyklizení bytu, kdy exekucí byl pověřen soudní exekutor anonymizováno jméno příjmení. V důsledku exekučního řízení nakonec žalovaná byt žalobci předala dne 17. 11. 2019. Ačkoliv žalované vznikla povinnost předat byt žalobci již dne 7. 2. 2013, předala byt až dne 17. 11. 2019, tedy po více než 6,5 letech. Po celou tuto dobu žalovaná byt užívala neoprávněně a nadužívala svůj spoluvlastnický podíl, čímž došlo ke vzniku bezdůvodného obohacení žalované na úkor žalobce. Přes výzvu k vydání bezdůvodného obohacení žalovaná na tuto částku neuhradila ničeho. Výše bezdůvodného obohacení, která odpovídá obvyklému nájemnému v daném místě a čase, činí nejméně 3 000 Kč měsíčně. Dopisem ze dne 3. 2. 2020 vyzval žalobce žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení za dobu od 1. 2. 2017 do 16. 11. 2019 ve výši 100 600 Kč a požadoval zaplacení nejpozději do 17. 2. 2020. Dopisem ze dne 9. 3. 2020 žalovaná odmítla částku zaplatit. Svůj dluh sice uznala, ale údajně že nemá peníze na úhradu. E-mailem ze dne 17. 3. 2020 právní zástupce žalobce odmítl žalovanou navrhovaný splátkový kalendář, který by znamenal splácení dluhu po dobu 11 let bez zohlednění úroků z prodlení a bez zohlednění toho, že žalovaná jako spoluvlastník nemovitosti, má povinnost se podílet také na nákladech spojených s údržbou a opravami nemovitosti. Žalobce se tak domáhal vydání bezdůvodného obohacení za dobu od 1. 5. 2017 do 16. 11. 2019 v celkové výši 91 600 Kč. Protože žalovaná požadovanou částku do 17. 2. 2020 neuhradila, dostala se od 18. 2. 2020 do prodlení, a proto žalobce požadoval také úroky z prodlení.
2. Okresní soud vydal ve věci platební rozkaz, proti kterému žalovaná podala odpor.
3. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že je přesvědčena, že žaloba je pouze nástrojem, jak donutit žalovanou opustit předmětnou nemovitost. Žalobce si je velice dobře vědom neutěšené finanční situace žalované a žalobou nechce dosáhnout vydání bezdůvodného obohacení, když toto je pouze sekundární cíl, neboť primárním cílem je donutit žalovanou, aby opustila spoluužívanou nemovitost, popřípadě ji úplně připravit o její spoluvlastnický podíl. Důkazem této skutečnosti je, že žalobce nepřistoupil na řešení navrhované žalovanou, a sice uhrazení finanční kompenzace v jednotlivých splátkách dle finančních možností žalované. Ze strany žalobce se tak jedná o zneužití práva, když žalovaná žalobci nabízela úhradu dluhu formou splátek. Dále žalovaná uváděla, že žalobce spolu s dalšími spoluvlastníky znemožnil žalované, aby předmětný byt v přízemí vyklidila a přenechala jej žalobci, když spoluvlastníci proti vůli a bezvědomí žalované v roce 2008 rozhodli o rekonstrukci rozvodu vody a protože žalovaná s tímto rozhodnutím nesouhlasila, využila svého práva a odmítla zpřístupnit svůj byt pro účely neschválené rekonstrukce rozvodu vody. Protože ostatní spoluvlastníci neměli přístup do bytu žalované v 1. NP, zvolili jinou trasu vedení vodovodního potrubí a v důsledku této neodborně provedené rekonstrukce vodovodního řádu, docházelo v zimních měsících pravidelně k zamrzání vody v trubkách, v důsledku čehož byla žalovaná připravena o přívod pitné vody do bytu, do kterého se měla, dle dohody z roku 1997, přestěhovat, tj. do bytu ve 3. nadzemním podlaží. Současně spoluvlastník anonymizováno příjmení, která užívá byt ve 2. NP pod bytem žalované ve
3. NP, provedla rekonstrukci odpadu a to takovým způsobem, že zasáhla do funkčnosti odpadu žalované v jejím bytě ve 3. NP, v důsledku čehož bylo žalované znemožněno vypouštět vodu do odpadu, neboť v důsledku vadně provedeného napojení na odpad, žalované docházelo k jeho protékání a ke vzniku škod v bytě, užívaném anonymizováno příjmení. Mezi žalovanou a ostatními spoluvlastníky bylo v létě 2016 dohodnuto, že dojde k navrácení rozvodu vody do původního stavu, tedy do stavu, kdy voda nebude v trubkách v zimních měsících zamrzat a rovněž bude provedena oprava špatně provedené opravy odpadu pod bytem žalované ve 2. NP. S tím žalovaná souhlasila. Bez vědomí žalované však bylo ostatními spoluvlastníky dohodnuto, že dojde pouze k opravě vadně provedené opravy odpadu, avšak rozvody zůstanou ve stavu po opravě v roce 2008 (obchvat). S tím žalovaná nesouhlasila, neboť tento stav způsoboval, že žalovaná byla v zimních měsících i několik dnů bez přísunu pitné vody a tu si zajišťovala v bytě v 1. NP. Byl to tak žalobce a ostatní spoluvlastníci, kteří svým jednáním znemožnili žalované řádně a bez obtíží užívat byt ve 3. NP a tím znemožnili žalované naplnit obsah Dohody o způsobu užívání jednotlivých bytů v domě. Je pravdou, že žalovaná v žalobě o vyklizení, v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. spisová značka, nebyla úspěšná, avšak nikoliv pro nesprávnost jejich právních argumentů, ale pouze pro závěry ustanovené znalkyně, která měla posoudit správnost provedeného obchvatu vodovodního potrubí, když tato znalkyně dospěla k závěru, že obchvat vodovodního potrubí nebyl proveden v rozporu s normami. Žalobci tak nevznikl nárok na vydání bezdůvodného obohacení, neboť pokud žalovaná předmětný byt užívala nad rámec sjednané Dohody z roku 1997, pak pouze z důvodu jednání žalobce a ostatních spoluvlastníků, kteří jí bránili řádně a bez obtíží užívat její byt ve 3. NP a žalovaná tak užívala předmětný byt nedobrovolně v důsledku jednání samotného žalobce a ostatních spoluvlastníků. Nelze tak hovořit o bezdůvodném obohacení, když žalovaná pouze realizovala své právo, resp. činila kroky směřující k ochraně svého práva a právem chráněného zájmu. Až do pravomocného skončení sporu o vyklizení, tj. do 26. 7. 2019, resp. uplynutím lhůty pro vyklizení, se žalovaná na úkor žalobce bezdůvodně neobohacovala. Žalobci mohl vzniknout nárok na bezdůvodné obohacení za nadužívání spoluvlastnického podílu, ovšem pouze v období od
11. 8. 2019 do 18. 11. 2019 v částce 9 800 Kč, které byla žalovaná ochotna uhradit žalobci ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně.
4. U ústního jednání žalobce na podaném návrhu setrval a uvedl, že již nemá zájem ani o mimosoudní vyřízení věci, když již v předchozím řízení u Okresního soudu v Ostravě bylo zřejmé, že mimosmluvní dohoda mezi účastníky není možná. I s ohledem na svůj věk žalobce nesouhlasil se zaplacením částky ve splátkách, když žalovaná měla předmětný byt žalobci předat již dne 7. 2. 2013 a kdyby nedošlo k exekučnímu vyklizení, tak měl žalobce za to, že žalovaná by byt obývala až do současné doby.
5. Rovněž žalovaná u ústního jednání na svém stanovisku setrvala s tím, že žaloba je podle ní pouze nástrojem, jak žalovanou dostat z domu, když byt je již 2 roky prázdný, byť žalobce tvrdil, že byt chce pro svého syna. Žádná rekonstrukce tam neprobíhá, tudíž je zřejmé, že žaloba neslouží k uspokojení finančního nároku žalobce, ale je pouze způsobem, jak žalovanou připravit o spoluvlastnický podíl.
6. Žalobce k tomu uvedl, že žaloba rozhodně není nástrojem vystrnadění žalované z nemovitosti, když ostatní spoluvlastníci mají obavy, že v případě, že by někdo spoluvlastnický podíl žalované koupil, jak by s novým spoluvlastníkem vycházeli, mohly by vzniknout další možné problémy, vyplývající ze spoluvlastnictví, které by v konečném důsledku mohly vést až ke zrušení spoluvlastnictví jako takového. Pokud se týká rekonstrukce, tak již byl zpracován projekt, ale s ohledem na současnou situaci v důsledku pandemie i podstatnému navýšení cen za rekonstrukce, je rekonstrukce bytu pouze v počáteční fázi. Pokud žalovaná požadovala vyplacení částky 25 000 Kč z vyplaceného pojistného, pak k tomuto požadavku žalobce uváděl, že pojistná smlouva byla uzavřena na paní příjmení, žalobce není účasten pojistné smlouvy a navíc spoluvlastníci se dohodli, že poskytnuté pojistné plnění za pojistnou událost, bude částečně použito na opravu poškozeného nebytového prostoru požárem a zbývající částka bude sloužit jako rezervní fond pro případné nutné opravy, když tyto finanční prostředky jsou jedinými společnými prostředky spoluvlastníků, sloužící k opravám nemovitosti.
7. Účastníci učinili částku 3 000 Kč měsíčně jakožto částku odpovídající obvyklému nájemnému v daném místě a čase nespornou. Při svých skutkových zjištěních vzal soud za prokázáno:
-) z výpisu z katastru nemovitosti, že žalobce, žalovaná, příjmení příjmení a anonymizováno jméno příjmení jsou zapsáni jako spoluvlastníci nemovitosti, každý s podílem ¼ na list vlastnictví pro katastrální uzemí,
-) z Dohody o užívání předmětné nemovitosti, že spoluvlastníci dne 12. 3. 1997 uzavřeli Dohodu o užívání společné nemovitosti s tím, že dle bodu IV. bodu 2 žalovaná bude užívat dvoupokojový byt ve 2. poschodí, jméno příjmení bude užívat třípokojový byt ve 2. poschodí, anonymizováno příjmení společně s anonymizováno celé jméno žalobce budou užívat všechny prostory v 1. poschodí a samostatně si ujednají rozsah užívání v 1. poschodí a dále anonymizováno příjmení s anonymizováno celé jméno žalobce budou užívat třípokojový byt v přízemí, který před zánikem práva odpovídající věcnému břemenu, užívali manželé příjmení s tím, že si samostatně ujednají rozsah užívání tohoto bytu. Nebytový prostor nacházející se v přízemí bude pronajat třetí osobě a každému účastníkovi bude náležet ¼ nájemného,
-) z předávacího protokolu, že žalobce se žalovanou stvrdili dne 17. 11. 2019 předání bytu v přízemí v souladu s rozsudkem Okresního soudu v Ostravě, č. j. číslo jednací,
-) z výzvy, že zástupce žalobce vyzval žalovanou k vyklizení a předání bytu v přízemí, nejpozději do 19. 5. 2017,
-) z předžalobní výzvy ze dne 3. 2. 2020, že zástupce žalobce vyzval žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení za dobu od 1. 2. 2017 do 16. 11. 2019 v částce 100 600 Kč do 17. 2. 2020 a tato výzva byla žalované dne 3. 2. 2020 odeslána,
-) z e-mailu ze dne 17. 3. 2020, že žalobce nesouhlasí se splátkami, které žalovaná navrhla v dopise ze dne 9. 3. 2020, neboť navrhované splátky by trvaly 11 let a nezohledňují úroky z prodlení,
-) ze spisu zdejšího soudu sp. zn. spisová značka, zejména z rozsudku Okresního soudu v Ostravě na č. l. 128, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě na č. l. 160 a násl., který nabyl právní moci dne 26. 7. 2019, že v tomto rozhodnutí byla žalované stanovena povinnost vyklidit byt v přízemí domu adresa do 15 dnů od právní moci rozhodnutí a žalovaná byla zavázaná uhradit náklady řízení. Okresní soud se podrobně vypořádal se všemi námitkami žalované, které uplatňuje i v tomto řízení, že nemohla naplnit Dohodu o užívání nemovitosti ze dne 12. 3. 1997, neboť ostatní spoluvlastníci jí svým rozhodnutím o rekonstrukci vodovodního potrubí zamezili řádné užívání jejího bytu ve 3. NP. ulice Dohoda o užívání nemovitosti z roku 1997 byla shledána platnou a námitka žalované o podstatné změně poměrů, která žalované bránila v řádném užívání jejího bytu ve 3. NP, kterou žalovaná spatřovala v nevyhovující rekonstrukci vodovodního řádu, byla shledána irelevantní. Oba soudy dospěly ke shodnému závěru, že rekonstrukce byla odsouhlasena ostatními spoluvlastníky, svévolné zabránění provedení rekonstrukce žalovanou standartní vhodnou cestou, nebylo legitimní a nemůže tak požívat právní ochrany ve prospěch žalované. Stejný závěr se týkal i netěsnosti odpadního vývodu z koupelny žalované, kdy žalovaná svou nečinností neposkytla součinnost pro hladký průběh rekonstrukce. Za této situace se tak úspěšně nemůže dovolávat podstatné změny poměrů, bránících naplnění Dohody z roku 1997.
8. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. V řízení bylo prokázáno, že žalobce i žalovaná, spolu s dalšími dvěma spoluvlastníky, jsou spoluvlastníky nemovitostí, nacházejících se v katastrální uzemí a zapsaných v katastru nemovitostí na list vlastnictví. Každý ze spoluúčastníků je ideálním spoluvlastníkem ¼. Dohodou ze dne 12. 3. 1997 byly uspořádány poměry spoluvlastníků, týkající se užívání nemovitosti po zániku věcného břemene manželů příjmení a manželů příjmení. Po zániku věcného břemene, po úmrtí jméno příjmení dne 6. 2. 2013 (což nebylo účastníky zpochybňováno), v souladu s Dohodou byla žalovaná povinna uvolnit třípokojový byt v přízemí ve prospěch žalobce a přestěhovat se do svého bytu ve 3. NP. Žalovaná tak neučinila s obranou, že ostatní spoluvlastníci rozhodli o rekonstrukci vodovodního řádu a odpadu, se kterým žalovaná nesouhlasila, rekonstrukce byla, dle žalované, vedena nestandardně a neodborně. V soudním řízení o vyklizení bytu bylo jednoznačně prokázáno, že toto nestandardní vedení způsobila výlučně žalovaná a tudíž se nyní nemůže dovolávat na základě tohoto svého jednání, nemožnosti užívat svůj byt ve 3. NP v plném rozsahu a bez jakýchkoliv omezení. Žalovanou nebylo zpochybňováno, že byt žalovaného v přízemí nadužívala v rozporu s Dohodou z roku 1997 až do předání bytu dne 17. 11. 2019. Mezi účastníky tak nebyla sporná doba užívání žalovanou do 17. 11. 2019 a rovněž mezi účastníky byla nesporná i výše obvyklého nájemného v daném místě a čase a to ve výši 3 000 Kč měsíčně. Obranu žalované, že k případnému bezdůvodnému obohacení na její straně mohlo dojít pouze od uplynutí doby k vyklizení dne
11. 8. 2019 do faktického předání bytu, soud považuje za irelevantní. Bylo prokázáno, že povinností žalované bylo předmětný byt v přízemí uvolnit po zániku věcného břemene anonymizováno příjmení, tj. dne 7. 2. 2013. Žalovaná byt v přízemí i svůj byt ve 3. NP užívala v rozporu s touto Dohodou a nadužívala svůj spoluvlastnický podíl na úkor žalobce, který dle Dohody z roku 1997, po zániku věcného břemene, měl být uživatelem předmětného bytu. Dohoda z
12. 3. 1997 je nadále platná, nedošlo k uzavření nové dohody a již v řízení spisová značka bylo prokázáno, že nedošlo k takové podstatné změně poměrů, která by odůvodňovala nenaplnění Dohody a stav, který nastal a na který žalovaná poukazovala jako na skutečnost bránící jejímu vystěhování z bytu v přízemí, zavinila sama žalovaná a nelze tak k němu přihlížet jako k okolnosti bránící naplnění Dohody. V souladu s ust. § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. tak soud zavázal žalovanou k úhradě částky 91 600 Kč, představující bezdůvodné obohacení ve výši 3 000 Kč měsíčně na úkor žalobce za období od 1. 5. 2017 do 16. 11. 2019. Žalovaná byla vyzvána k vydání bezdůvodného obohacení do dne 17. 2. 2020, částku neuhradila, dostala se do prodlení, a proto byla dále v souladu s ust. § 1970 o. z. zavázaná k úhradě úroků z prodlení z této částky, když výše úroku z prodlení je dána § 2 vyhl. č. 351/2013 Sb.
9. Pokud účastníci navrhovali dokazování výslechem svědkyně příjmení příjmení či dcery žalované, případně vzájemnou korespondenci, soud tyto důkazy neprováděl, když má za to, že v daném případně jsou tyto důkazy nadbytečné, pouze dokreslují vztahy mezi účastníky, neschopnost účastníků (resp. žalované a ostatních spoluvlastníků) se dohodnout na uspořádání vzájemných vztahů a nemají vliv na předmět sporu, tedy rozsah a trvání bezdůvodného obohacení v žalovaném období. Stejně tak návrh na předložení dokladu o rekonstrukci bytu v přízemí považoval soud za nadbytečný a skutečnost, že žalobce jako vlastník bytu v přízemí dosud nepřistoupil k aktivní rekonstrukci bytu, zohledňuje i jeho nezadatelné vlastnické právo disponovat se svým majetkem podle svého vlastního uvážení. Pokud se žalovaná dovolávala výplaty části pojistného plnění a případného započtení na pohledávku žalobce, tak k tomu soud konstatuje, že vzhledem k tomu, že pojistníkem je v daném případě anonymizováno příjmení, což bylo prokázáno pojistnou smlouvou ze dne 14. 7. 2009, nejedná se o vzájemnou pohledávku, která by mohla být započtena.
10. Soud ještě závěrem podotýká, že pokud se žalovaná dovolává skutečnosti, že nesouhlasí s rozhodnutími ostatních spoluvlastníků, kteří ji vždy přehlasují, pak nezbývá, než konstatovat, že v případě spoluvlastnických podílů je povinností přehlasované menšiny se podrobit rozhodnutí většiny, kdy všichni spoluvlastníci jsou pak takovým rozhodnutím vázáni. Spoluvlastnický podíl vyjadřuje míru, jakou se spoluvlastníci podílejí nejen na právech, ale i na povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví ke společné věci. Pokud žalovaná s rozhodnutím většiny nesouhlasí, nechce se rozhodnutím podrobovat a jedná-li se o důležitou změnu společné věci (zvláště mění-li se podstata či funkce společné věci) a hrozila by-li těžká újma zejména neúměrným omezením v užívání společné věci, pak může žádat, aby o změně rozhodl soud. Případně krajním východiskem z této situace je pak ukončení spoluvlastnictví na předmětné nemovitosti.
11. Protože byl žalobce v řízení plně úspěšný, zavázal soud v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. k náhradě nákladů řízení žalobci ve výši 40 544,80 Kč. Tuto částku představuje 3 664 Kč za zaplacený soudní poplatek, 6 úkonů právní pomoci á 4 780 Kč dle § 7 vyhl. č. 177/96 Sb. v platném znění, a to za převzetí věci, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby, vyjádření k podání žalobkyně a 2x účast u ústního jednání. K tomu náleží 6 x režijní paušál á 300 Kč a DPH ve výši 6 400,80 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř.
12. Lhůta k plnění je dána ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. a povinnost hradit náklady řízení k rukám zástupce vyplývá z ust. § 149 ods. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.