Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
219 C 15/2021-79
Okresní soud v Bruntále - pobočka v Krnově rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Dočkalem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky 71 315 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 17 216 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 1. 11. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba o zaplacení částky 43 375 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 1. 11. 2020 do zaplacení, částky 10 724,43 Kč, úroku ve výši 95,90 % ročně z částky 48 912,17 Kč od 24. 10. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 236 044 Kč, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 17 216 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 1. 11. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba o zaplacení částky 43 375 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 1. 11. 2020 do zaplacení, částky 10 724,43 Kč, úroku ve výši 95,90 % ročně z částky 48 912,17 Kč od 24. 10. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 236 044 Kč, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou došlou soudu dne datum se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení zůstatku úvěru podle smlouvy číslo uzavřené dne datum s úvěrem ve výši 50 000 Kč. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla žalobkyní posouzena z dokladů a informací žalované, databází k posouzení úvěruschopnosti i jiných zdrojů. Žalobkyně prověřila doklady o příjmu, dílčí výpis z účtu, výpis z databáze NRKI, hodnocení klienta a prohlášení žalované. Bylo prokázáno, že bylo možno poskytnout úvěr ve sjednané výši. Žalovaná řádně neplnila splátky, v důsledku prodlení došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru k datu datum. Při zesplatnění úvěru se nezaplacené úroky staly součástí jistiny, která tak celkem činila 60 591,88 Kč Smluvní pokuta podle čl. 6 5 smlouvy činila 10 724,43 Kč. Žalobkyně tak požadovala zaplacení jistiny 60 591,88 Kč, smluvní pokuty 10 724,43 Kč, smluvního úroku 95,9 % ročně z částky původní jistiny před zesplatněním 48 912,17 Kč od 24. 10. 2020 do zaplacení, maximálně do doby, kdy celkový úrok dosáhne 236 044 Kč.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Z důkazů provedených při jednání dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.
4. Žalovaná uzavřela se žalobkyní dne datum smlouvu o úvěru ve výši 50 000 Kč, který byl žalované vyplacen dne 4. 11. 2019. Žalovaná byla povinna úvěr splácet ve 48 splátkách po 4 098 Kč měsíčně. Strany sjednaly úrok s nominální úrokovou sazbou 95,90 % ročně, RPSN 151,58 % ročně (smlouva, předsmluvní formulář, doklad o vyplacení úvěru). Do formuláře Hodnocení klienta žalovaná uvedla, že pobírá mzdu ve výši částka (doložila výplatní listy), je svobodná, žije sama, má náklady na nájemní bydlení ve výši částka měsíčně, měsíční výdaje částka, nemá závazky z úvěrů apod. (hodnocení klienta, výplatní listy). Žalovaná doložila náhled do běžného účtu za měsíce září a říjen 2019 se zůstatkem částka (náhled). V registru příjmení neměla žádný záznam. V registru NRKI byla žalovaná hodnocena s menším rizikem (výpisy). Žalovaná uhradila 8 splátek po 4 098 Kč, poslední dne 27. 7. 2020 (karta klienta). Dopisem ze dne datum oznámila žalobkyně žalované zesplatnění úvěru pro neplacení a vyzvala k úhradě celkového dluhu částka do 10ti dnů ode dne odeslání oznámení (oznámení).
5. Po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu věci dospěl soud k následujícím závěrům.
6. Žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru podle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalovaná čerpala úvěr ve výši 50 000 Kč, splatila celkem 32 784 Kč.
7. Podle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
8. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. Podle ust. § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
10. Podle ust. § 588 zákona č. 89/2012 Sb., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
11. Žalobkyně nesplnila povinnost zkoumat úvěruschopnost žalované podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., neboť žalovaná nebyla v době sjednání úvěru úvěruschopná, pokud v době sjednání byla osobou samostatně žijící v nájemním bytě s podprůměrným příjmem bez disponibilního zůstatku na bankovním účtu. Žalobkyně vycházela pouze z ověřeného příjmu ze zaměstnání. Výdajovou stránku žalované, zejména pokud se jedná o bydlení, řádně nezkoumala a neověřila. Soud má proto za to, že žalobkyně nesprávně a hlavně nedostatečně posoudila úvěruschopnost žalované, a to i s přihlédnutím k výši závazku plynoucího pro žalovanou ze smlouvy o úvěru, která byla neúměrná příjmu a předkládaným výdajům žalované. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., je následkem porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost relativní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, což je v rozporu s eurokonformním výkladem ochrany spotřebitele. Z rozsudku Soudního dvora ze dne 21. dubna 2016 ve věci Ernst Georg Radlinger a Helena Radlingerová proti FINWAY a.s. plyne, že povinnosti stanovené v čl. 5 a 8 směrnice 2008/48/ES přispívají k uskutečnění cíle sledovaného směrnicí vedoucího k zajištění vysoké a rovnocenné úrovně ochrany zájmů všech spotřebitelův Unii. Vnitrostátní soud musí zajistit užitečný účinek ochrany spotřebitele požadované ustanoveními směrnice, posoudit z moci úřední porušení povinnosti vyplývající ze směrnice, přičemž sankce za porušení povinnosti musí mít odrazující povahu. Evropský soudní dvůr ve věci C -679/18, OPR. – Finance s. r. o. proti GKP uvedl, že články 8 a 23 Směrnice Evropského parlamentu a rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele a vyvodit důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost věřitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Porušení povinnosti zkoumat řádně úvěruschopnost spotřebitele je tak nutno sankcionovat absolutní neplatností smlouvy podle ust. § 87 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb., § 580 odst. 1, § 588 občanského zákoníku. Účastníci neplatného závazku jsou povinni si navzájem vydat poskytnutá plnění (§ 2991, § 2993 občanského zákoníku). Žalovaná je povinna žalobkyni uhradit rozdíl mezi převzatým úvěrem a uhrazenou částkou ve výši 17 216 Kč Vedle jistiny je povinna uhradit úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. s počátkem prodlení po uplynutí 10ti denní lhůty k zaplacení podle oznámení o zesplatnění úvěru.
12. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 151 odst. 1 občanského soudního řádu s tím, že žalovaná úspěšná ve sporu náhradu nákladů nepožadovala.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení písemně, dvojmo, prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Ostravě.
Nesplní-li žalovaná dobrovolně to, co jí toto rozhodnutí ukládá, může se žalobkyně domáhat podaným návrhem u soudu výkonu tohoto rozhodnutí.