Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 C 145/2021-17

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivetou Prajznerovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 3 240 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 3 240 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 3 240 Kč s příslušenstvím, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se svým návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, došlým soudu dne

25. 3. 2021, domáhal po žalovaném zaplacení částky 3 240 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný oznámil žalobci dle § 8 odst. 2 zákona č. 484/91 Sb., že se stal poplatníkem rozhlasového poplatku. Na základě tohoto oznámení se žalovaný stal poplatníkem rozhlasového poplatku s povinností platit rozhlasové poplatky za rozhlasové přijímače v oznámeném počtu v souladu s ust. § 8 odst. 4 zákona č. 484/91 Sb. Dle tohoto zákona (§ 5 odst. 4) je právnická osoba povinna platit rozhlasový poplatek z každého rozhlasového přijímače. Počet oznámených rozhlasových přijímačů žalovaným je uveden ve výpisu z evidence rozhlasového poplatníka. Poplatník je povinen platit rozhlasové poplatky čtvrtletně, nejpozději do 15. dne prvého měsíce kalendářního čtvrtletí. Poprvé se rozhlasový poplatek platí počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž se taková osoba stala poplatníkem a to až do konce příslušného kalendářního čtvrtletí v měsíční výši a poplatek je splatný nejpozději do 15. dne příslušného kalendářního čtvrtletí. Na základě § 7 odst. 4 zákona č. 484/91 může žalovaný po dohodě s žalobcem zaplatit rozhlasový poplatek za více kalendářních měsíců nebo čtvrtletí, nejdéle však za jeden kalendářní rok. Žalovaný si s žalobcem sjednal roční periodicitu plateb. Žalovaný nehradil za období od 1. 1. 2018 do 1. 12. 2020 předepsané rozhlasové poplatky dle roční periodicity plateb a počtu přihlášených rozhlasových přijímačů. Proto jej dne 2. 3. 2020 žalobce vyzval k úhradě dlužných poplatků v souladu s ust. § 142a zákona č. 99/63 Sb. Přesto žalovaný na dlužnou částku neuhradil ničeho. Žalovaný se tak dostal do prodlení s dluhem ve výši 3 240 Kč za období od 1. 1. 2018 do 1. 12. 2020 a žalobce zkapitalizoval úroky z prodlení za dobu od

16. 1. 2018 do 30. 9. 2020 ve výši 504,78 Kč.

2. Okresní soud vydal ve věci platební rozkaz, který byl usnesením ze dne 4. 8. 2021 zrušen, neboť se jej žalovanému nepodařilo doručit do vlastních rukou.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Za žalovaného zaslala vyjádření likvidátorka anonymizováno jméno příjmení, která ve svém vyjádření uvedla, že dle žalobce žalovaný měl být v žalovaném období poplatníkem, respektive držitelem rozhlasových přijímačů v žalobě blíže nespecifikovaných, kdy bylo pouze odkázáno na výpis evidence rozhlasového poplatníka. Likvidátorka za žalovaného nárok neuznala, když žalobce dostatečně neidentifikoval rozhlasové přijímače, které měly být ve vlastnictví žalovaného a měly podléhat rozhlasovému poplatku. Žalovaný v předmětné době nevlastnil žádný rozhlasový přijímač, nebyl tedy poplatníkem rozhlasového poplatku. Dle názoru žalovaného má evidence rozhlasových poplatníků pouze evidenční charakter a rozhlasový poplatek není vázán na zápis v evidenci rozhlasových poplatků, ale na skutečné vlastnictví rozhlasového poplatku, případně jiného poměru (viz. rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě

č. j. ).

4. Žalobce v průběhu řízení na žalobě setrval, přičemž soud za naplněných předpokladů daných ust. rozhodl věc bez nařízení ústního jednání, když vycházel ze žalobních tvrzení a žalobcem doložených listinných důkazů.

5. Soud vzal za prokázaný tento skutkový stav: žalobce eviduje ve svém výpisu z evidence rozhlasového poplatníka u žalovaného dva přijímače s datem oznámení vzniku poplatkové povinnosti od 1. 1. 2017 s tím, že za jeden přijímač se platí 45 Kč měsíčně a placeno bude za kalendářní rok. Dále žalobce doložil přehled dlužných předpisů poplatníka od žalovaného.

6. Právní vztah mezi žalobcem a žalovaným soud právně hodnotil tak, že je nutno jej posuzovat podle ust. o rozhlasových a televizních poplatcích ve znění pozdějších předpisů. Žalobce se domáhal zaplacení částky 3 240 Kč za dva rozhlasové přijímače za období od 1. 1. 2018 do 1. 12. 2020 s tím, že vycházel ze skutečnosti, že žalovaný toto žalobci oznámil v souladu s ust. výše uvedeného zákona. Likvidátorka žalovaného však uvedla, že u žalovaného se žádné rozhlasové přijímače nenacházely. Za této situace pak žalobce neprokázal, že by žalovaný vlastnil dva rozhlasové přijímače a že by tedy byl poplatníkem rozhlasového poplatku. Žádné oznámení žalovaného žalobci, že by se stal poplatníkem, žalobce nedoložil. Za této situace tak má soud za to, že žalobce neprokázal, že žalovaný v žalovaném období byl vlastníkem dvou rozhlasových přijímačů a byl by tedy povinen platit 45 Kč za každý z uvedených přijímačů. S ohledem na tento závěr, kdy žalobce tedy neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní, a soud proto žalobu zamítl.

7.V souladu s ust. soud žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, když procesně úspěšnému žalovanému, dle obsahu spisu, žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení , ).