Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 C 195/2021-34

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Růžičkou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně,

zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení částka s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka s kapitalizovaným úrokem z prodlení v částce částka a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení částky částka, o zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení v částce částka, a o zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s kapitalizovaným úrokem z prodlení v částce [částka] a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení částky [částka], o zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení v částce [částka], a o zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení učinila žalobkyně v návrhu na zahájení řízení, doručeném soudu dne datum peněžité nároky vůči žalované, a to na zaplacení částky částka s příslušenstvím. Konkrétně šlo o žalovanou žalobkyni neuhrazené nároky z titulu mezi účastníky uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo z datum, a to konkrétně o nárok na vrácení části úvěrové jistiny na jejím podkladu žalobkyní žalované poskytnutého úvěru (v původní výši částka) a ve výši částka, nárok na zaplacení v téže smlouvě sjednaných poplatků za bezpečnou splátku v měsíční výši částka žalovanou žalobkyni neuhrazených v měsících březen až srpen roku 2020 (celková výše částka) a poplatků za SMS servis v měsíční výši částka žalovanou žalobkyni neuhrazených v měsících březen až srpen roku 2020 (celková výše částka), nárok na zaplacení části úvěrové jistiny ve výši částka (původně smluvních úroků přirostlých dle ujednání v řečené smlouvě k jistině v okamžiku zesplatnění úvěru, tedy ke dni datum). Dále šlo o nárok na zaplacení smluvní pokuty (účtované žalované žalobkyní dne datum) ve výši částka z důvodu prodlení žalované s úhradou splátky splatné v dubnu roku 2020, a o nárok na zaplacení žalobkyniných účelně vynaložených nákladů na vymáhání dlužné částky v celkové výši částka (účtovány byly tyto žalobkyni dne datum a dne datum, v obou případech ve výši částka). Konečně tvořilo předmět řízení i další příslušenství pohledávky v podobě úroku z prodlení z celkem nárokované částky částka v sazbě 8,25 % ročně a za dobu od datum do zaplacení, a dále v kapitalizované podobě – v částce částka za dobu prodlení od datum do datum.

2. Po provedeném dokazování přijal soud závěr o skutkovém stavu věci, podle kterého došlo mezi účastníky (žalovanou jako úvěrovaným a spotřebitelem a žalobkyní jako úvěrujícím a poskytovatelem spotřebitelského úvěru) k uzavření (podpisu) žalobkyní tvrzené písemné smlouvy o úvěru (a i žalobkyní tvrzeného obsahu) číslo to dne datum. Stejně tak má soud za prokázané, že žalobkyně žalované na podkladě této smlouvy vyplatila finanční prostředky ve výši částka a i to, že žalovaná žalobkyni z titulu dané smlouvy následně uhradila do března 2021 toliko částku v celkové výši částka. Rovněž bylo prokázáno, že k zaplacení všech žalobou uplatněných nároků byla žalovaná poprvé vyzvána výzvou zástupce žalobkyně z datum (odeslanou žalované dne datum) do třiceti dní od sepsání řečené výzvy (posledním dnem lhůty bylo tedy pondělí datum). Za prokázané soud ale nevzal, že by před uzavřením dané smlouvy o spotřebitelském úvěru došlo ze strany žalobkyně jako poskytovatele spotřebitelského úvěru k řádnému (a činěnému s odbornou péčí) posouzení úvěruschopnosti žalované tak, že se z takového posouzení zřejmě podávalo, že žalovaná jako spotřebitel bude schopna daný spotřebitelský úvěr splatit. Žalobkyně neprokázala tvrzené zkoumání relevantních údajů o osobě žalované v registrech NRKI a BRKI, a ani tedy poznatky o tom, zda měla žalovaná při uzavírání předmětné smlouvy i jiné závazky charakteru spotřebitelských úvěrů a zda a jak tyto hradila. Co je ale stěžejní, tak zjišťování a posouzení pravidelných příjmů a pravidelných výdajů žalované (jako stěžejních ukazatelů pro možný závěr o úvěruschopnosti žalované) nebylo ze strany žalobkyně ani v konkrétnostech tvrzeno, a z provedeného dokazování ani nevyplynulo, že by žalobkyně tyto údaje zjišťovala a měla je při zkoumání úvěruschopnosti žalované k dispozici. Soud přitom ex offo obstaral a při jednání dne datum také provedl důkaz výpisem z účtu žalované (přehledem pohybů na tomto účtu v listopadu 2019), z něhož se podávalo a bylo zjištěno, že žalovaná měla v rozhodné době i jiné závazky z titulu spotřebitelských úvěrů (konkrétně od společnosti právnická osoba a právnická osoba) a vzhledem ke svým výdajům i relativně nízké příjmy (v měsíci listopadu 2019 byl kreditní obrat na jejím účtu včetně příchozích plateb ze spotřebitelských úvěrů částka a výdaje částka to při z daného účtu se podávající možné výše mzdy žalované kolem částka).

3. Podle ustanovení z. č. , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

4. Podle ustanovení z. č. , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

6. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

7. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

8. Podle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

9. Podle ustanovení § 1968 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

10. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Podle ustanovení § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

12. Soud předně hodnotil, zda lze uzavřít, že zjištěná smlouva o úvěru byla platně uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou, a to i s ohledem na její povahu jako spotřebitelského úvěru ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru. Při tomto právním hodnocení pak soud přihlédl i k závěrům prezentovaných v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , a uzavřel, že závěr o platném uzavření předmětné smlouvy o úvěru v této věci přijmout nelze pro neunesení důkazního břemene na straně žalobkyně. Konkrétně pak důkazního břemene stran toho, zda a na základě jakých údajů a získaných z jakých informačních zdrojů žalobkyně jako poskytovatel spotřebitelského úvěru před poskytnutím spotřebitelského úvěru částka žalované posoudila s odbornou péčí úvěruschopnost žalované ve vztahu k závazkům žalované z dané smlouvy, resp. na základě čeho se dle ní podávala z posouzení takových informací a zdrojů schopnost žalované předmětný úvěr splatit. Jednal-li soud ve věci bez účasti žalobkyně za splnění podmínek ustanovení z. č. , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “), znemožnila tím žalobkyně soudu jí stran těchto skutečností poskytnout u nařízeného jednání poučení dle a 3

13. Za této situace pak soud připomíná již judikatorně ustálený právní závěr, že i za účinnosti úpravy obsažené v ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (který hovoří o možnosti uplatnění námitky neplatnosti spotřebitelem), jde v případě porušení povinnosti poskytovatele spotřebitelského úvěru„ řádně prověřit úvěruschopnost“ (při nesplnění povinností poskytovatele spotřebitelského úvěru uvedených v § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru) o absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 580 odst. 1 o. z., ke kteréžto je soud povinen přihlédnout ex offo (§ 588 o. z.). Po přijetí tohoto závěru proto soud žalobu nemohl posoudit jako důvodnou ohledně žádné její části opřené jako o její právní důvod o danou smlouvu o spotřebitelském úvěru.

14. Provedeným dokazováním nicméně bylo prokázáno, že žalobkyně žalované na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterou soud posoudil s ohledem na výše uvedené jako absolutně neplatnou, poskytla celkem částku částka, ze které žalovaná žalobkyni vrátila toliko částka (žalovaná netvrdila a nebylo ani zjištěno z žádného provedeného důkazu, že by žalovaná vrátila více). Rozdíl daných částek pak za tohoto stavu věci představuje bezdůvodné obohacení v majetkové sféře žalované, které je tato povinna vydat žalobkyni podle ustanovení § číslo odst. 1 a § 2993 o. z., a to na výzvu žalobkyně (§ 1958 odst. 2 o. z.). K té dle provedeného dokazování došlo prokazatelně poprvé v předžalobní upomínce žalobkyně z datum. Jelikož na tuto výzvu žalovaná ve stanovené lhůtě (ta uplynula dne datum, viz výše) nereagovala zaplacením dluhu, stal se dluh žalované ve výši daného rozdílu, tedy částka (částka – částka) dne datum splatným a od datum je proto žalovaná s jeho zaplacením v prodlení (§ 1968 o. z.). V tomto prodlení byla žalobkyně rovněž po celé období od datum do podání žaloby dne datum (tedy 29 dní), a za toto období tedy žalobkyni náleží kapitalizovaný úrok z prodlení v zákonné sazbě 8,25 % (z dlužné částky částka). Ten při výši 0, číslo Kč/den činní za dobu prodlení od datum do datum celkem částka, a v této výši byl rovněž výrokem I. tohoto rozsudku žalobkyni přiznán. Za období počínající dnem datum pak žalobkyni rovněž přísluší nárok na zákonný úrok z prodlení z částky částka, a to až do jejího zaplacení (§ 1970 o. z.). I v této části proto soud žalobě vyhověl.

15. Ve zbývajícím rozsahu (přesně specifikovaném ve výroku č. II tohoto rozsudku) soud žalobu z již vyložených důvodů zamítl.

16. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl s ohledem na obdobný procesní úspěch stran podle Lhůtu ke splnění povinností stanovených žalované soud stanovil dle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se jejich splnění žalobkyně domáhat po právní moci tohoto rozsudku návrhem na výkon rozhodnutí u soudu, nebo exekučním návrhem u soudního exekutora.