Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
12 C 53/2021-27
Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Tichým ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 4 556 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni
-) částku 4 556 Kč,
-) úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 518 Kč od 27. 6. 2019 do zaplacení,
-) úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 518 Kč od 24. 10. 2019 do zaplacení,
-) úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 520 Kč od 12. 2. 2020 do zaplacení.
II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni -) částku 4 556 Kč, -) úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 518 Kč od 27. 6. 2019 do zaplacení, -) úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 518 Kč od 24. 10. 2019 do zaplacení, -) úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 520 Kč od 12. 2. 2020 do zaplacení. II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč.
1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu 6. 5. 2021 se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky 4 556 Kč s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení). Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný ve dnech 27. 5. 2019, 23. 9. 2019 a 12. 1. 2020 cestoval prostředkem MHD žalobkyně bez platného jízdního dokladu, čímž mu vznikla povinnost zaplatit žalobkyni – za každou jízdu – stanovené jízdné, a to za první dvě jízdy ve výši 18 Kč, resp. za třetí jízdu ve výši 20 Kč, a přirážku ve výši 1 500 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv jej k tomu soud vyzval.
3. Soud účastníky vyzval k vyjádření, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalobkyně s takovým postupem výslovně souhlasila již v žalobě. Žalovaný se v určené lhůtě nevyjádřil, proto soud předpokládal, že s tím i on souhlasí /srov. § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) /.
4. Podle ustanovení § 115a o. s. ř. soud k projednání věci samé nenařídil jednání.
5. Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud zjistil, že žalovaný cestoval prostředky MHD provozovanými žalobkyní, a to dne 27. 5. 2019 v 17:26 hodin (linka anonymizováno), dne 23. 9. 2019 v 13:50 hodin (linka anonymizováno) a dne 12. 1. 2020 v 18:28 hodin (linka anonymizováno) a ani při jedné z těchto cest se na výzvu pověřené osoby neprokázal platným jízdním dokladem, čímž mu vznikla povinnost zaplatit žalobkyni – za každou z těchto jízd – stanovené jízdné, které za první dvě jízdy činilo 18 Kč a za třetí jízdu 20 Kč, a dále přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Jízdné bylo splatné vždy v den jízdy bez platného jízdního dokladu, přirážka jízdného nejpozději do třiceti dnů ode dne sepsání zápisu o přepravní kontrole (ten byl sepsán vždy v den předmětné jízdy). Dopisem ze dne 26. 6. 2020 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, a to nejpozději do sedmi dnů od doručení výzvy; současně jej upozornila, že v opačném případě přistoupí k soudnímu vymáhání dluhu; dopis byl k poštovní přepravě předán dne 7. 7. 2020.
6. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“), a příslušných ustanovení zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, resp. zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, v platném znění. Bez ohledu na to, zda žalovaný cestoval drážním anebo silničním vozidlem, jsou právní následky shodné, neboť cestující krom jízdného je povinen zaplatit přirážku k jízdnému, kterou stanoví dopravce v přepravních podmínkách a nesmí přesáhnout 1 500 Kč (viz § 2550 občanského zákoníku a § 37 odst. 5 a 6 zákona o dráhách, resp. § 18a odst. 2 a 3 zákona o silniční dopravě). Úrok z prodlení žalobkyně požadovala vždy ode dne, kdy se žalovaný ocitl v prodlení se zaplacením jednotlivých částek (jízdného včetně přirážky za každou z cest), a jeho výše (uplatněná sazba) je plně v souladu s § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení.
7. Soud – z uvedených důvodů – žalobě zcela vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 4 556 Kč a (zákonný) úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 518 Kč za dobu od 27. 6. 2019 do zaplacení, ve výši 10 % ročně z částky 1 518 Kč za dobu od 24. 10. 2019 do zaplacení a ve výši 10 % ročně z částky 1 520 Kč za dobu od 12. 2. 2020 do zaplacení.
8. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud zcela úspěšné žalobkyni proti žalovanému právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva, a to celkem v částce 600 Kč, jež odpovídá zaplacenému soudnímu poplatku ve výši 400 Kč a paušální náhradě hotových výdajů podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši 200 Kč (tj. 100 Kč za předžalobní výzvu k plnění a 100 Kč za sepis žaloby). Výši paušální náhrady hotových výdajů za uvedené dva (účelně provedené) úkony určil soud podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., neboť – jak je mu známo z úřední činnosti – se jedná o návrh na zahájení řízení podaný na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově a právně obdobných věcech (tzv. formulářová žaloba) a peněžité plnění (hodnota sporu) nepřevyšuje 50 000 Kč.
9. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovanému třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li povinný dobrovolně tímto rozsudkem uložené povinnosti, může se oprávněná jejich nuceného vymožení domáhat v rámci výkonu rozhodnutí (exekuce).