Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 276/2021-31

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Ševelovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení

se sídlem adresa žalobkyně

sp. zn. bankovní účet

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částky částka s příslušenstvím a částky částka

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení částky částka, zákonného úroku z prodlení z částky částka ve výši 8,25 % ročně od datum do zaplacení, zaplacení částky částka a úroku ve výši 62,47 % z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky částka.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení částky [částka], zákonného úroku z prodlení z částky [částka] ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení, zaplacení částky [částka] a úroku ve výši 62,47 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky [částka]. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím a částky částka (celkem částka) s tím, že uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě níž žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši částka. Žalovaný se zavázal splatit úvěr v měsíčních splátkách ve výši částka. Mezi smluvními stranami byla sjednána efektivní úroková sazba 83,86 % p.a. z dlužné částky. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla prověřena na základě dokladů o příjmech, výpisů z bankovního účtu a prohlášení dlužníka a byla ověřena i úvěrová historie žalované v databázích příjmení a nebankovním registru klientských informací. Žalovaný uhradil celkem částka. Mezi smluvními stranami byla sjednána pokuta celkem ve výši částka (2x částka) za každé prodlení s platbou splátky úvěru delší jak 30 dnů, tedy za prodlení s se splátkou úvěru číslo Náklady v souvislosti s prodlením činí celkem částka (3x částka). Jelikož byl žalovaný v prodlení se splátkami došlo bez dalšího k zesplatnění k datu datum, neboť žalovaný byl v prodlení od datum déle než 65 dnů. Žalovaný dluží na jistině částku částka (k datu zesplatnění činila jistina částka včetně úroku přirostlému ke dni zesplatnění částka). Podle čl. 6 smlouvy bylo ujednáno, že žalobkyni vzniká právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky takto zesplatněného úvěru částka od 1 11 2020, ke dni vyhotovení žaloby jde o pokutu ve výši částka. Dále se žalobkyně domáhá náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované celkem částka, (2x částka) za každou splátku v prodlení více jak 15 dnů. Dále se žalobkyně domáhá úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 62,47 % p.a. z částky z částky částka od datum do zaplacení maximálně do výše částka. Žalovaný i přes písemnou výzvu dlužnou částku neuhradil.

2. Žalovaný v odporu proti platebnímu rozkazu uvedl, že dlužnou částku neuznává, neví, jakým způsobem došlo k výpočtu dlužné částky a z čeho se skládá. Nebyl vyzván k úhradě dlužné částky s termínem úhrady, nebyla mu vyčíslena dlužné částka ani způsob výpočtu. Žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavil, předvolání k jednání a žaloba mu byly doručeny řádně a včas na adresu trvalého pobytu uvedenou v informačním systému evidence obyvatel. Soud proto projednal a rozhodl věc v jeho nepřítomnosti podle .

3. Soud z rozhodovací činnosti z obsahu žalob zjistil, že stejná žalobkyně proti žalovanému podala žaloby ve věci sp.zn. spisová značka, spisová značka, kdy se jedná o nároky ze smluv o úvěru, které byly uzavřeny s žalovaným dne datum a datum. V řízení ve věci spisová značka bylo nepravomocně rozhodnuto tak, že soud vyhodnotil úvěrovou smlouvu jako absolutně neplatnou, když že žalobce nezjišťoval ani neověřoval úvěruschopnost žalovaného řádně, a s odbornou péčí. V řízení byl předložen výpis z běžného účtu žalovaného za období od datum do datum, z něhož soud zjistil, že žalovaný měl v rozhodné době nesplacený jiný úvěr ve výši jistiny částka, že od právnická osoba čerpá další úvěr typ a název, že další úvěrové firmy právnická osoba a právnická osoba žalovaný žádá o poskytnutí dalších zápůjček či úvěrů a že souběžně splácel další úvěry firmě právnická osoba ve výši částka měsíčně, firmě právnická osoba ve výši částka měsíčně a firmě právnická osoba ve výši částka měsíčně. Ve věci spisová značka pak byl vydán rozsudek pro zmeškání.

4. Zy nadepsané jako„ Návrh na uzavření smlouvy o úvěru číslo“ a oznámením o schválení úvěru ze dne datum soud zjistil, že žalovaný uzavřel s žalobkyní smlouvu, na základě které byl žalovanému žalobkyní poskytnut úvěr v částce částka vyplacením na účet. Žalovaný se jako dlužník zavázal ke splacení poskytnutého úvěru, celkem částka podle smlouvy v 60 měsíčních splátkách ve výši částka splatných nejpozději 24. dne každého kalendářního měsíce. Zápůjční úroková sazba činí 83,86 % a je dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba, RPSN 83,86 %. Poskytovatel je oprávněn na úrocích za poskytnutí úvěru, které přirostou po zesplatnění úvěru, požadovat částku v maximální souhrnné výši částka. Podle bodu 6.1 smluvních ujednání činí smluvní pokuta za prodlení s úhradou částka za každou splátku v případě prodlení o více než 30dnů max. částka za každý rok. Podle má poskytovatel právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením klienta. Výše nákladů u každé splátky, u které se klienti ocitli v prodlení 15 dnů činí částka. Podle jestliže se klienti ocitli v prodlení s úhradou kterékoli splátky o délce 65 dnů automaticky dojde k zesplatnění úvěru a k tomuto dni se stávají okamžitě splatnými celá jistina a běžné úroky zahrnuté do těchto splátek. Podle bodu 6.4 smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu je žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Podle bodu 6.5 smlouvy pokud po zesplatnění úvěru nezaplatí dlužníci novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, zaplatí žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. Žalobkyně je oprávněna požadovat úroky z prodlení v zákonné výši z celé částky nové jistiny úvěru až do jejího zaplacení. je žalovaným podepsána dne datum ze strany žalobkyně byla akceptována dne datum, o čemž byl žalovaný informován oznámením o schválení úvěru. Dne datum se žalovaný přihlásil do skupinového pojištění schopnosti splácet úvěry a zavázal se poskytovateli po dobu trvání pojištění hradit měsíčně úhradu částka, jak bylo zjištěno z přihlášky a přílohy smlouvy o úvěru.

5. Dokladem o vyplacení úvěru ze dne datum bylo prokázáno, že žalobkyně zaslala žalovanému částku částka na účet uvedený v úvěrové smlouvě určený k výplatě úvěru. Výzvami k zaplacení s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužných splátek číslo splatných dne datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum a upozornila jej na možnost zesplatnění celého úvěru. Odeslání těchto výzev žalované přes poučení soudu neprokázala a žalovaný v odporu popřel doručení výzev.

6. Dne datum oznámil žalovaný využití ochranné doby podle . Dopisem ze dne datum žalobkyně oznámila žalovanému, že na základě přijatého oznámení dle , o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií COVID-19 v souladu s  zákona sdělují, že ochranná doba ke smlouvě číslo začíná dnem datum a končí dnem datum a zaslali nový splátkový kalendář. Kartou klienta (žalovaného) ke smlouvě bylo prokázáno, že žalovaný uhradil řádně pouze 1 splátku, s ostatními byl v prodlení, od datum do datum, poslední úhrada je z datum, v prodlení byl od splátky číslo celkem uhradil částka.

7. Oznámením o zesplatnění úvěru doručeným žalovanému podle dodejky dne datum byl žalovaný vyrozuměn o zesplatnění úvěru a vyzván k okamžité úhradě nesplacené části úvěru. Předžalobní výzvou ze dne datum odeslanou žalovanému poštou dne datum bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě vzniklého dluhu z úvěrové smlouvy ve výši částka okamžitě, nejpozději do 15ti dnů od odeslání a oznámila, že došlo k zesplatnění úvěru ke dni datum. Poštovním podacím archem má soud za prokázáno, že výzva byla odeslaná žalovanému na jeho adresu dne datum.

8. Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, soud zjistil z dokladu nazvaného„ hodnocení klienta“ k předmětné smlouvě o úvěru, výpisy z registru příjmení a NRKI, standardními informacemi o spotřebitelském úvěru, prohlášením klienta, výplatní páskou žalovaného za 7 a číslo, pracovní smlouvou a jejími dodatky, že žalobkyně provedla lustraci klienta týkající se případného insolvenčního řízení a lustraci žalovaného v registru příjmení a v nebankovním registru klientských informací (NRKI). Podle posledně uvedeného výpisu z NRKI činilo skóre žalovaného 227 bodů odpovídající kategorii I., znamenající nízké body do interní značka karty značka a„ vyšší riziko, úvěr je limitován výší vyplacené částky, případně zamítán“. Podle registru příjmení neměl žalovaný k datum záznam v registru. Žalobkyně provedla hodnocení klienta podle údajů o příjmech a výdajích klienta. V tomto směru bylo v žalobkyní předložené formulářovéě nazvané HODNOCENÍ KLIENTA vyplněno, že pravidelný čistý měsíční příjem žalovaného činí částka, k tomu předložila žalobkyně dva výplatní lístky za měsíce 7, číslo a dva detaily platby (foto obrazovky) z internetového bankovnictví k účtu žalovaného označené variabilní symbol a číslo, podle kterých byla výplata ve výši částka a částka poukázána od právnická osoba, která je podle pracovní smlouvy zaměstnavatelem žalovaného. Výdaje žalovaného byly v hodnotícím formuláři uvedeny částkou částka s poznámkou„ životní minimum,“ u druhé osoby v domácnosti byla uvedena nula, přitom žalovaný uvedl, že je ženatý, počet dětí 2, výdaje na děti byly uvedeny ve výši částka. Na spoření byla ve formuláři uvedena nula, ostatní výdaje (jako doprava, kurzy a záliby) částka. Žalovaný mezi svými výdaji neuvedl zápůjčku od jiného poskytovatele, splátky věřiteli věřiteli byly uvedeny částka. Dalšími výdaji měla být jen částka částka na bydlení (nájemné, inkaso), forma bydlení vlastní. Jiné výdaje uvedeny nebyly. V části formuláře - analýza celkové schopnosti splácet jsou uvedeny příjmy částka, celkové výdaje částka, volné zdroje částka. Vyplněný formulář je podepsán žalovaným a úvěr je doporučen zprostředkovatelem datum. Podle pracovní smlouvy ze dne datum, a dodatku byl žalovaný zaměstnán u právnická osoba jako obchodní zástupce pro region obec, nový obec, obec, obec, obec, obec, obec, obec na dobu neurčitou od datum.

9. Podle statistiky ČNB https: // webová adresa činí úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem na spotřebu (UK3) za číslo 9,41 %, úrokové sazby kontokorenty (UK 20) 15,16 %, úrokové sazby kreditní karty 24,08 %.

10. Z rozsudku Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci č.j. číslo jednací bylo zjištěno ohledně spotřebitelského úvěru ve výši částka na dobu 60 měsíců sjednaného v místě poskytnutí úvěru žalobkyní krajský soud zjistil:

-) ze sdělení právnická osoba ze dne datum, že uvedená banka poskytovala

uvedený typ úvěru za úrokové sazby v rozmezí 5,9 % až 18,6 % ročně,

-) ze sdělení právnická osoba ze dne datum, že banka poskytovala uvedený typ

úvěru za úrokovou sazbu 8,94 % ročně,

-) ze sdělení právnická osoba ze dne datum, že banka poskytovala uvedený typ

úvěru za úrokovou sazbu 13,4 % ročně,

-) ze sdělení právnická osoba ze dne datum, že banka poskytovala uvedený typ úvěru za

úrokovou sazbu 6,9 % až 15,9 % ročně a

-) ze sdělení právnická osoba ze dne datum, že banka poskytovala uvedený typ úvěru za

úrokovou sazbu 8,1 % až 11,9 % ročně (v případě převedení platebního styku do banky

6,7 % ročně).

11. Soud jiné důkazy nehodnotil, k důkazu vyjádřením znalce příjmení jméno příjmení k problematice úročení pohledávek o vztahu mezi efektivní a nominální úrokovou mírou, soud uvádí, že jedinou úrokovou sazbou uvedenou ve smlouvě je sazba 83,86 %, jak je blíže odůvodněno v odst. 26. Pro rozhodnutí ve věci je pak takové vyjádření bez významu.

12. Vzhledem k době uzavření smlouvy soud posoudil vztahy účastníků podle následujících ustanovení. Podle , (dále jen „“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Podle ust. § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

15. Podle kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Podle plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

17. Podle po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle , kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

18. Žalovanému jako spotřebiteli ( o. z.) byla žalujícím poskytovatelem poskytnuta peněžní částka ve formě úvěru, což znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle , o spotřebitelském úvěru (také jen ZosÚ).

19. Podle § 86 odst. 1 ZosÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

20. Podle § 87 odst. 1 ZosÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

21. Soud po provedeném dokazovaní, vzhledem ke skutečnosti, že předmětná úvěrová smlouva byla mezi účastníky uzavřena mezi stejnými účastníky v pořadí jako druhá (kdy první smlouva byla vyhodnocena jako absolutně neplatná 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru) dospěl k závěru, že úvěruschopnost žalovaného ani v tomto případě nebyla posouzena řádně.

22. Výklad předmětného ustanovení § 87 odst. 1 ZosÚ, stanovícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, aby respektoval smysl a účel daného ustanovení (teleologický výklad), kontinuitu (historický výklad) a dosavadní vývojové trendy v dané právní oblasti (výklad z judikatury), a aby se současně jednalo o výklad eurokonformní, tak nepřipouští, aby důsledkem uvedeného porušení povinnosti věřitele (poskytovatele úvěru) byla pouhá relativní neplatnost. Zákonem stanovenou neplatnost, k níž v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti.

23. Věřiteli je tedy zákonem o spotřebitelském úvěru uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoli změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. Neposoudí-li poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí podle ustanovení, soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží, aniž by se jí spotřebitel dovolal. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy třeba posoudit jako rozpornou s dobými mravy (srov. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. ústavní nález, dostupný z webová adresa). Zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení § 588 o. z. absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Nejvyšší soud uzavřel, věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, dostupný z webová adresa). Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.

24. V souzené věci tak lze uzavřít, že žalobkyně nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem, posouzení úvěruschopnosti podle § 86 odst. 1 a 2 věta prvá ZosÚ řádně neprovedla, neboť toto posouzení proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů, s cílem vykázat pouze takové výdaje, které měly (při zběžném a povrchním pohledu) nasvědčovat tomu, že úvěruschopnost spotřebitele zkoumána (s kladným výsledkem) byla. Žalovaný sice předložil výplatní pásky a pracovní smlouvu, z níž vyplývá, že žalovaný měl mít příjmy sice kolem částka, musel však mít i vyšší než uváděné výdaje, mimo jiné i na dopravu do zaměstnání. Výdaje žalovaného nebyly nijak prověřovány, uváděno bylo pouze životní minimum, údajné vlastní bydlení nebylo ověřeno včetně výše nákladů částka, které obvyklým výdajům na bydlení zjevně neodpovídají. Rovněž pokud se týká ostatních výdajů ve výši částka lze o takové výši výdajů u zaměstnaného člověka důvodně pochybovat, zvláště pokud žalobkyně nijak nezohlednila výdaje žalovaného na dopravu do zaměstnání ani výdaje na dvě nezletilé děti. Žalobkyně spoléhala na prohlášení klienta a nevyžádala si k tomu žádné doklady. Závěr soudu o tom, že úvěruschopnost nebyla řádně prověřena je potvrzena skutečností, že žalovaný byl vyhodnocen jako rizikový, měl další úvěr u stejné společnosti a výše měsíčních splátek měla činit celkem částka. Přitom jak bylo zjištěno v řízení spisová značka (bod 3 odůvodnění) podle výpisu z běžného účtu žalovaného za období od datum do datum, žalovaný splácel několik dalších úvěrů a zápůjček u dalších poskytovatelů úvěrů, což žalobkyně nijak nezohlednila. Důsledkem tohoto postupu a nesplnění zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené úvěrové smlouvy a v souladu s § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru omezenost nároku žalobkyně vůči žalovanému na vrácení pouhého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru„ v době přiměřené možnostem“ spotřebitele (žalovaného).

25. I v případě, kdyby soud nedospěl k výše uvedenému závěru, je navíc smlouva o úvěru neplatná pro rozpor s dobrými mravy vzhledem ke sjednané výši úrokové sazby 83,86 % p.a. podle ustanovení § 580 odst. 1 a § 588 o. z. Sjednaná výše úroku se natolik zjevně příčí dobrým mravům, že tento rozpor je třeba posoudit jako důvod absolutní neplatnosti tohoto ujednání (ke stejnému závěru by pak bylo třeba dospět i ohledně žalobkyní požadovaného úroku ve výši 62,47 % ročně). Podle judikatury Nejvyššího soudu ČR, která se sice váže ke staré právní úpravě , (dále jen„ obč. zák.“), je v rozporu s dobrými mravy zpravidla taková výše úroků z půjčky, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, všechna rozhodnutí jsou dostupná na webová adresa).

26. Podle statistiky ČNB činila výše úrokových sazeb spotřebních úvěrů poskytnutých bankami v České republice v době uzavření smlouvy maximálně 9,41 %, výše úvěrů u kontokorentu pak 15,16 %. Nejvyšší roční úroková sazba poskytovaná bankami u spotřebitelských úvěrů se u bankovních ústavů u stejného typu úvěru činila 18,6 % ročně a tuto sazbu lze považovat za obvyklou. Ve smlouvě o úvěru sjednaná sazba 83,86 % pak představuje 4,5 násobek takto zjištěné úrokové sazby. Za situace, kdy podle smlouvy o úvěru měl žalovaný při řádném splácení úvěru po dobu 60 měsíců žalobkyni díky sjednané sazbě úroků vrátit více jak trojnásobek poskytnuté částky, je třeba sjednanou výši úroku považovat za rozpornou s dobrými mravy a tento rozpor je tak zjevný, že se jedná o neplatnost absolutní, proto je soud povinen přihlédnout k takové neplatnosti podle ustanovení § 588 o. z. i bez návrhu. Z rozhodovací činnosti je pak soudu známo, že sjednávání vysokých úroků je u žalobkyně běžnou praxí, pak je závěr soudu o nepřiměřeném úroku, který je v rozporu s dobrými mravy zcela na místě.

27. V této souvislosti je pak třeba uvést, že ve smlouvě o úvěru byla jako pevná sjednána úroková sazba 83,86 % ročně, která je uvedena i v oznámení o schválení úvěru a předsmluvním formuláři. Tuto sazbu je tedy třeba posoudit jako úrokovou sazby, která byla mezi účastníky sjednána, byť žalobkyně uvádí, že se jedná o efektivní úrokovou míru, neboť rozdíl mezi efektivní a nominální úrokovou mírou není obecně známý, žalovaná tedy při uzavírání smlouvy nemohla předpokládat, že ve smlouvě uvedenou sazbu hodlá žalobkyně ještě nějak přepočítávat. Za situace, kdy jedinou úrokovou sazbou uvedenou ve smlouvě je sazba 83,86 % ročně, je třeba tuto sazbu považovat mezi účastníky za sjednanou.

28. Ujednání o výši úroků je sice od ostatních částí smlouvy o úvěru oddělitelné, avšak podle ustanovení § 576 o. z., které je postaveno na zcela odlišném konceptu než předchozí úprava obč. zák., soud uzavřel, že neplatná je celá úvěrová smlouva. I za situace, že ujednání je od smlouvy oddělitelné, nastupuje přednostně neplatnou právního jednání jako celku a jen lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas, nastoupí neplatnost částečná (srov. příjmení, P. a kol.: I. Obecná část /−654/. Komentář. 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2014, s. 2060 číslo). Vzhledem k tomu, že se důvod neplatnosti vztahuje na ujednání o výši úroků, které jsou v daném případě jedinou úplatou žalobkyně za poskytnutý úvěr, a sjednaná výše úroků několikanásobně převyšuje úroky bank, nelze předpokládat, že by žalobkyně byla ochotna smlouvu o úvěru bez neplatného ujednání o výši úroků uzavřít. Smlouvu o úvěru je tedy třeba posoudit jako neplatnou v celém rozsahu.

29. Nároky z neplatné smlouvy je pak třeba vypořádat podle ustanovení § 2991 a násl. o. z. z titulu bezdůvodného obohacení jako plnění poskytnutá na základě neplatné smlouvy. V daném případě byl žalobkyní poskytnut úvěr ve výši částka a zaplaceno bylo žalovaným postupně částka. Zůstává tedy nesplněný dluh na jistině úvěru ve výši částka a tuto částku je žalovaný povinen žalobkyni vydat. Soud proto žalobě v této části vyhověl.

30. Nároky žalobkyně na úrok, smluvní pokuty a různé poplatky sjednané absolutně neplatnou smlouvou apod. jsou nedůvodné a nelze je úspěšně uplatnit, soud proto ve zbytku žalobu zamítl. Výjimkou je zákonný úrok z prodlení podle

31. Při absenci platné dohody o splatnosti je tak nutné analogicky ve smyslu jako v jiných podobných případech vyjít z výzvy věřitele k plnění v jím uvedené lhůtě. Žalovaný byl k zaplacení vyzván oznámením o zesplatnění doručeným dne datum, následně poté pak e-mailem dne datum jak vyplývá z předložené elektronické komunikace a také předžalobní upomínkou odeslanou na adresu žalovaného datum, jak bylo zjištěno z poštovního podacího archu. Žalobkyně požadovala úrok z prodlení od datum. Soud proto uložil žalovanému, výrokem I. tohoto rozsudku povinnost zaplatit žalobkyni zbývající částku včetně zákonných úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně podle ust. o. z. a ust. z této částky ode dne datum.

32. O nákladech řízení bylo soudem rozhodnuto podle , když převážně úspěšnému žalovanému podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.