Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 330/2021-24

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Ševelovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D.

se sídlem adresa žalobkyně

spisová značka číslo

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky částka, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % z částky částka od datum do datum, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % z částky částka od datum do zaplacení, úroku 16,9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úroku 16,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D.

1. Žalobkyně se v tomto řízení domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím, s tím, že jistinou je částka částka, smluvní pokuta částka. V žalobě uvedla, že právní předchůdce žalobkyně, právnická osoba, IČO, se sídlem adresa (dále jen„ příjmení“), uzavřel se žalovaným dne datum Smlouvu o kontokorentu (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě příjmení poskytla žalovanému kontokorentní úvěr do limitu částka k jeho běžnému účtu č. bankovní účet. Vzhledem k tomu, že žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas (tj. nezajistil na běžném účtu bankovní účet sjednaný kreditní obrat), případně došlo z jeho strany k přečerpání celkového limitu kontokorentu nad částku částka, příjmení jej několikrát písemně upozornila, aby tento stav napravil. Následně, v důsledku trvajícího porušení povinností žalovaného ze Smlouvy, zejména z důvodu nesplácení kontokorentního úvěru stanoveným způsobem a přečerpání limitu kontokorentu, příjmení pohledávku žalovaného s účinností ke dni datum zesplatnila. Ke dni zesplatnění, činila dlužná částka na jistině částka. Pohledávka za žalovaným byla ke dni postoupena na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání soudu se nedostavil. Předvolání mu bylo doručeno na adresu místa trvalého pobytu řádně a včas. Žalobkyně svou nepřítomnost omluvila, soud proto projednal a rozhodl věc v jejich nepřítomnosti ( ).

3. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi postupitelem právnická osoba, IČO, a.s. a žalobkyní jako postupníkem ze dne datum a ze seznamu postupovaných pohledávek vyplývá, že je zde uvedena pohledávka za žalovaným označená č. smlouvy, rodným číslem žalovaného a výší pohledávky. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum a poštovním podacím archem má soud za prokázáno, že právnická osoba, IČO oznámila žalovanému, že postoupila na žalobkyni pohledávku vedenou na běžném účtu s tím, že dluh ke dni datum činí částka. Soud má tímto za prokázáno, že žalobkyně je věřitelkou předmětné pohledávky za žalovaným.

4. Soud zjistil ze smlouvy o poskytování bankovních produktů a služeb ze dne datum, smlouvy o kontokorentu číslo že žalovanému byl zřízen běžný účet č. bankovní účet a dne datum mu banka poskytla k tomuto účtu kontokorentní úvěr do limitu částka, přičemž na základě Smlouvy byl žalovaný oprávněn čerpat peněžní prostředky na tomto účtu do debetního (záporného) zůstatku až do částky (mínus) částka. Žalovaný nebyl oprávněn čerpat peněžní prostředky nad tento sjednaný limit, přičemž takovéto přečerpání představovalo porušení Smlouvy Žalovaný se dále zavázal splácet [[peněžnímu u]] úvěr dle Smlouvy tak, že za období přechozích 3 měsíců zajistí na běžném účtu č. bankovní účet kreditní obrat ve výši 25 % celkové výše kontokorentu. Splátky měly být dle Smlouvy a . Produktových podmínek pro kontokorenty hrazeny formou připsání jakékoliv příchozí (kreditní) transakce na běžném účtu klienta, č. bankovní účet. příjmení příjmení a žalovaným bylo sjednáno úročení poskytnutých peněžních prostředků (úvěru – debetního zůstatku kontokorentu), když úroková sazba byla stanovena jako neměnná ve výši 16,90 % p.a.. Žalovaný se též zavázal hradit další případné platby (zejména poplatky) dle Smlouvy, resp. aktuálního Sazebníku poplatků.

5. Sdělením ze dne datum adresovaným žalovanému má soud za prokázáno, že příjmení žalovaného vyzvala k úhradě dlužného kontokorentu ve výši částka a informovala o převedení aktuálně čerpaného kontokorentu na samostatný technický účet příjmení. Dále upozornila, že využije oprávnění a bude účtovat smluvní pokutu 0,1% z dlužné částky za každý den prodlení.

6. Výpisy z běžného účtu žalovaného má soud za prokázáno, že je veden od datum, vykázaný příjem (zřejmě od zaměstnavatele) se pohyboval od částka do částka měsíčně, od číslo byl účet žalovaného v minusu do výše kontokorentu až do číslo, kdy vykázal kladný zůstatek díky příjmu částka od právnická osoba – úvěrové společnosti, od číslo byl opět v minusu od - částka – částka, od číslo do číslo pobíral jen podporu od úřadu práce, v lednu 2019 se mu příjem zvýšil na částka a po celý rok 2019 zůstával účet žalovaného v mínusu 15 100 – částka, od září 2019 do ledna 2020 opět pobíral podporu od úřadu práce, od února 2020 do června 2020 pak měl příjmy od částka do částka měsíčně, od 7/ 2020 neměl žádné příjmy a nabíhaly jen úroky a poplatky za kartu částka měsíčně. Dne datum byl účet žalovaného ve stavu minus částka, na jeho účet přišla dne datum částka částka, tím se účet dostal do stavu + částka, poté od datum do datum čerpal platbami kartou a výběry v hotovosti z bankomatu celkem částku částka. Výsledkem je dluh - částka. Od datum nebyla na účet až do jeho uzavření připsána žádná platba. Dne datum je zaúčtována půjčka částka a běžný účet vyrovnán.

7. Žalovaný na svou obranu nic neuvedl a z provedených důkazů nebylo zjištěno, že by žalovaný na své závazky z debetu na běžném účtu cokoli uhradil. Z ostatních provedených důkazních prostředků soud nezjistil pro rozhodnutí žádné relevantní skutečnosti.

8. S ohledem na zjištění učiněná z provedených důkazních prostředků vycházel soud z následujícího závěru o skutkovém stavu. Žalovaný, který měl u žalobkyně vedený běžný účet tento přečerpal v červnu 2020 výběry a platbami kartou o částka. Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem odeslaným dne datum k úhradě dlužné částky.

9. Soud naopak nemá za prokázané, zda právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru posoudila úvěruschopnost žalovaného, a pokud ano, tak zda z výsledku takového posouzení vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně tuto skutečnost ani neučinila předmětem žalobních tvrzení.

10. Žalovanému jako spotřebiteli ( , , dále jen „o.z.“) byla předchůdcem žalobkyně jako poskytovatelem poskytnuta možnost čerpat peněžní prostředky na účtu do debetního zůstatku až do částky (mínus) částka, což znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle , o spotřebitelském úvěru (také jen ZosÚ).

11. Podle § 86 odst. 1 ZosÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

12. Podle § 86 odst. 2 ZosÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Podle § 87 odst. 1 ZosÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Podle , (dále jen „ “) ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru.

15. Podle se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § číslo odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Podle plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

19. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

20. Věřiteli stále je ZosÚ uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoli změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. To chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka). Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.

21. V předmětném sporném řízení bylo jen a pouze na žalobkyni, aby tvrdila, na základě jakých konkrétních skutečností dospěla k závěru, že u žalovaného nejsou dány důvodné pochybnosti o jeho schopnosti splácet poskytnutý úvěr, a především aby takto tvrzené skutečnosti prokázala. Žalobkyně se z jednání, u něhož jí mohlo být poskytnuto poučení ve smyslu ustanovení , 3 , omluvila a současně požádala, aby v případě neúplnosti tvrzení či důkazů byla soudem vyzvána k jejich doplnění a aby jednání bylo za tímto účelem případně odročeno. Současně souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci ve své nepřítomnosti dle ustanovení K tomu soud sděluje, že nemohl-li poskytnout účastníku poučení podle ustanovení proto, že se účastník nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, nebo usnesení Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. ústavní nález). Za tohoto stavu, kdy žalobkyně ani neučinila předmětem žalobních tvrzení skutečnost, zda právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru posoudila úvěruschopnost žalovaného a zda z výsledku takového posouzení vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet, nezbývá soudu, než rozhodnout na základě neunesení břemene tvrzení, které, jak plyne z výše citované judikatury, tížilo ohledně této skutečnosti právě žalobkyni (viz rozsudek Soudního dvora EU ze dne datum ve věci C číslo, právnická osoba v . jméno příjmení a další, který se sice primárně zabýval otázkou důkazního břemene, o to více však lze aplikovat uvedené závěry na břemeno tvrzení).

22. Neunesení břemene tvrzení žalobkyní ohledně skutečnosti, zda v předmětné věci věřitel splnil povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr a zda nebyly dány důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, má za následek, že spotřebitelský úvěr byl poskytnut žalovanému v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ, což způsobuje absolutní neplatnost smlouvy o úvěru (§ 87 odst. 1 ZoSÚ). Navzdory znění ustanovení § 87 odst. 1 ZoSÚ se jedná o neplatnost absolutní, neboť porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (§ 86 ZoSÚ), a které současně i zcela zjevně narušuje veřejný pořádek spočívající v požadavku na ochranu spotřebitele. Jeho smyslu a účelu totiž nelze dosáhnout jinak, než pozitivním zásahem ze strany soudu, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti (viz rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne datum ve věci C číslo, OPR- právnická osoba, v. GK).

23. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, představuje s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o zápůjčce plnění z neplatného právního úkonu, přičemž takové plnění je bezdůvodným obohacením, které jsou si smluvní strany povinny podle vzájemně vydat. Pokud tedy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému na základě absolutně neplatné smlouvy o kontokorentu částku částka, je žalovaný povinen takové plnění vrátit, neboť ji čerpal ze svého běžného účtu, aniž by k tomu měl na účtu dostatek peněžních prostředků.

24. Soud proto uložil žalovanému výrokem I. tohoto rozsudku povinnost zaplatit žalobkyni částku částka, s úrokem z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty stanovené žalobkyní ve výzvě, v níž byl žalovaný vyzván k neprodlené úhradě. Výzva byla odeslána dne datum a doručena žalovanému datum třetí pracovní den po odeslání ( ). Žalovaný měl plnit datum, od datum je žalovaný v prodlení. Nárok na úrok z prodlení pak soud posoudil podle ust. a přiznal žalobkyni požadovaný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně od datum a ve zbytku příslušenství žalobu zamítl.

25. Nedůvodné jsou zbývající nároky uplatněné žalobkyní z neplatné smlouvy, poplatky a úroky. Soud proto žalobu v rozsahu uvedeném ve výroku II. zamítl.

26. Žalobkyně měla ve věci úspěch v rozsahu 74,80%, neúspěch v rozsahu 25,3%, má proto právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému v rozsahu 49,50% podle ustanovení Náklady řízení se sestávají ze soudního poplatku částka, odměny advokáta, kterému podle a náleží odměna ve výši částka za dva úkony právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, za písemné podání soudu,) a ½ úkon za předžalobní upomínku podle ve výši částka, celkem částka. Podle stejné vyhlášky náhrada hotových výdajů ve výši částka za každý ze 3 úkonů právní služby tedy částka. Odměna a náhrady zvýšené o 21% DPH podle ve výši částka, celkem částka, z toho 49,50% činí částka Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám advokáta do tří dnů od právní moci rozsudku podle a .

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.